Nedávno jsme vás informovali o zatčení floridského muže sedícího na parkovišti cizího domu a používajícího cizí bezdrátový Wi-Fi signál. Dnes nezůstaneme přitom u tohoto konkrétního případu a jeho souvislosti s americkým právem: zeptáme se i českých právníků na vztah českého právního řádu k otázkám neoprávněného využívání cizího Wi-Fi signálu.
Před nedávnem jsme vás informovali, že v USA se v současnosti řeší jeden z prvních kriminálních případů svého druhu: jedná se o neoprávněné využití cizího bezdrátového Wi-Fi signálu. Pod článkem se rozhořela zajímavá diskuse, jejímž předmětem jsou povětšinou dohady o tom, do jaké míry je počínání obviněného muže v souladu se zákonem a naopak do jaké míry je jeho obvinění oprávněné. V dnešním článku se podíváme, co na celou věc říkají právníci, a to jak američtí, tak také čeští.
Co se vlastně stalo?
Ve stručnosti, o co se v daném případu jedná? Jednačtyřicetiletého Benjamina Smithe čeká v nejbližších dnech soudní slyšení navazující na jeho dubnové zatčení týkající se neoprávněného přístupu k cizí počítačové síti. Americká policie muže zatkla kvůli neoprávněnému používání Wi-Fi signálu.
K celé události došlo na Floridě. Richard Dinon, osmadvacetiletý veterinář, byl ve svém domě, když zaregistroval neznámou dodávku stojící na parkovišti u domu. Po chvíli vyšel ven a skrz zadní okno dodávky viděl bledý svit notebooku. Šel blíže a uvnitř dodávky spatřil sedícího muže.
Ten si Dinona všiml a notebook okamžitě vypnul. Dinon se po chvíli vrátil zpět do domu. „Možná jde o nějaké sčítání lidu,“ snažil se v rozhovoru s přítelkyní najít důvod cizincova počínání. Zhruba o hodinu později opustil Dinon dům znovu, když hodlal odvézt svou přítelkyni domů. V Americe populární dodávka Chevy Blazer byla stále na původním místě.
Dinon odvezl přítelkyni a vrátil se přibližně v 11 hodin večer. Když viděl, že muž stále sedí v dodávce, neváhal a zavolal policii.
Ta následně muže zatkla. Podle policejního vyjádření použil jednačtyřicetiletý Benjamin Smith svůj notebook značky Acer k tomu, aby se neoprávněně připojil k Dinonově bezdrátové síti a využíval kromě jiného jeho internetové připojení. Zatčení, k němuž došlo 20. dubna, bylo jedním z prvních tohoto druhu nejen na Floridě, ale i v celých Spojených státech a velmi pravděpodobně na celém světě.
Co na to americké právo
Nejprve se pojďme podívat na to, co zatčeného muže, který bude souzen podle amerických právních předpisů, pravděpodobně čeká. Ve druhé části článku se na celou věc podíváme českýma právnickýma očima.
Řada diskusí podobných té, která vznikla pod zprávou o případu na serveru Živě, se samozřejmě rozhořela i v Americe, protože ani tam nejsou právní důsledky případu zcela zřejmé. Na serveru ZDNet proto vznikl článek shrnující řadu otázek a odpovědí, které se celé věci týkají. Otázky týkající se vztahu práva k Wi-Fi (nebo také 802.1x) hotspotům – přípojným místům pokládali čtenáři a redaktoři CNet.com, odpovídali pak američtí právní experti. Podívejme se na několik nejzajímavějších informací.
Je legální použít něčí Wi-Fi připojení a přistupovat tak na Internet v případě, že majitel připojení jej neochránil žádným heslem?
Odpověď v podstatě nikdo nezná. Neal Katyal, profesor kriminálního práva na Georgetown University, říká: „Tohle je z hlediska práva úplně otevřená otázka. Existují argumenty pro kladnou i zápornou odpověď.“
To nedává příliš smysl. Existuje specifický zákon regulující přístup k Wi-Fi sítím?
Víceméně ano. Primárním zákonem je v této oblasti federální Computer Fraud and Abuse Act. Tohoto případu se nejvíce týká odstavec zaměřený na „každého, kdo záměrně přistoupí k počítači bez povolení a nebo kdo překročí svá přidělená přístupová oprávnění“. Potíž je však v tom, že nikdo přesně neví, co tohle znamená v souvislosti s bezdrátovými sítěmi. Zákon byl vytvořen v roce 1986 a jeho primárním záměrem bylo použít jej proti počítačovým crackerům.
Co si o případu myslí vyšetřovatelé?
Hovořili jsme se zástupci ministerstva spravedlnosti. Jejich stanovisko je takové, že ve své podstatě záleží na konkrétních okolnostech a podrobnostech každého jednotlivého případu: „to, zda bude přístup k cizí síti považován za legální či nelegální, záleží především na tom, za jakých okolností k přístupu došlo. Budeme postupovat stejně jako v případě fyzického světa: prozkoumáme přesné podmínky a podobnosti.“
Konkrétně řečeno, vyšetřovatelé vidí celou věc tak, že pokud bude někdo sedět s notebookem na soukromém parkovišti privátní firmy ve tři hodiny ráno a surfovat prostřednictvím firemní sítě, budou jej zřejmě považovat za porušitele práva.
Co se stane, když někdo zneužije mé Wi-Fi připojení k nelegálním aktivitám? Mohu za to nakonec já jakožto majitel připojení být pronásledován?
Tohle je další nejasná oblast. V obecnosti však platí, že v takovém případě je majitel připojení považován spíše za oběť, záleží však opět na podrobnostech případu. „Pokud byste věděl o tom, že spammeři používají vaše technologie k rozesílání miliard zpráv denně a pokud byste neudělal nic pro zastavení tohoto jevu, pak by byla situace odlišná,“ říká například Christian Genetski, právník specializující se na bezpečnost informačních technologií ve firmě Sonnenschein, Nath and Rosenthal.
Je tedy patrné, že ani americké právo, proslulé svou připraveností vypořádat se s jakýmkoliv druhem přečinů, nemá v tomto případě jasnou odpověď. Všude na světě je patrné, že zločinci jsou o krok napřed před zákonodárci: právo se pouze snaží nebýt pozadu přespříliš.
Co na to české právo?
Podobnou situaci jsme se pokusili zhodnotit také z pohledu českého právního řádu. Využili jsme přitom služeb právní kanceláře Mgr. Daniela Maška, eAdvokacie.cz. Právníky eAdvokacie jsme postavili před následující hypotetickou situaci a požádali jsme je o zhodnocení právních důsledků takového případu.
Postavím si doma vlastní počítačovou síť, využívající bezdrátovou technologii Wi-Fi. Síť je připojena k Internetu. Nikde v mém okolí není žádný jiný poskytovatel bezdrátové sítě (ani veřejné ani neveřejné), kromě mé sítě není v daném místě dostupná žádná jiná. Svou síť si nijak nezahesluji ani nezabezpečím.
Teď: když si někdo sedne na schody mého domu (nebo na parkoviště před domem) s notebookem, připojí se k mé bezdrátové síti a využije ji třeba jen k tomu, aby si jejím prostřednictvím neškodně zasurfoval na Internetu, je jeho počínání legální?
Změní se pohled práva na celou věc, když v tomto scénáři změníme několik parametrů? Co když si síť zabezpečím třeba heslem a onen vykuk na parkovišti mi ho "louskne"? Nebo co když zmíněný vykuk využije mou síť k nějaké nepěkné aktivitě, třeba k rozesílání spamu nebo ke vzdálenému převzetí kontroly nad cizím počítačem apod.?
Zde je odpověď právníků, konkrétně Josefa Aujezdského:
Využití cizí bezdrátové sítě bez souhlasu majitele této sítě není z pohledu českého práva legální (stejně jako užití jiného předmětu právních vztahů), a to bez ohledu na případné zabezpečení či nezabezpečení předmětné sítě.
Ke vzniku odpovědnosti za škodu v důsledku takovéhoto neoprávněného užití je (kromě vzniku samotné škody) nutné také zavinění osoby (úmyslně či z nedbalosti), která síť využije. Tzn. v případě, že k užití sítě či konektivity do internetu došlo bez zavinění určité osoby, není tato osoba odpovědná za vzniklou škodu (např. v případě automatického přidělení IP adresy DHCP serverem někomu, kdo se na vedlejším pozemku běžně připojuje do internetu pomocí mobilního telefonu). Tedy kdy osoba, která sít užívá, neví a nemohla vědět, že se jedná o cizí síť či připojení do internetu.
Nicméně pokud se jedná o zaviněné neoprávněné užití sítě, vznik odpovědnosti za škodu nastat může. Pro případný vznik trestněprávní odpovědnosti je nezbytné, aby se jednalo o úmyslné užití této počítačové sítě. Využití cizí bezdrátové sítě pak samozřejmě může být také prostředkem pro uskutečnění jiných trestných činů.
Vítězí zdravý rozum. Bude to fungovat?
Z odpovědí právníků, a to jak českých, tak i amerických, kteří budou konkrétní případ mít velmi brzo mít na svém rozhodovacím talíři, tedy vyplývá věc, která by na první pohled měla vypadat slibně: při posuzování oprávněnosti nebo neoprávněnosti využití cizí Wi-Fi sítě bude záležet na okolnostech případu a na to, zda údajný pachatel věděl nebo nevěděl, že zneužívá cizí síť.
Pokud budete s notebookem na parkovišti kavárny poskytující veřejné bezdrátové připojení a připojíte se omylem k soukromému signálu majitele vedlejšího domu, neměli byste mít s právníky žádné problémy. Naopak, vytvoříte-li si svou vlastní soukromou bezdrátovou síť, můžete se oprávněně domáhat nápravy v případě, že si k plotu vaší zahrady budou pravidelně chodit surfovat čtyři sousedovi synové.
Až potud vypadá situace dobře – zdravý rozum vítězí: v roli obviněných se nemusíme obávat nesmyslných a strojových postihů, v roli poškozených pak zase nezájmu vyšetřovatelů.
Jak už to ale bývá, tam, kde má rozhodovat zdravý rozum, někdy rozhoduje rozum trochu pokřivený. Definice zdravého rozumu není úplně přesná; přílišné spoléhání na zdravý rozumu se nemusí v právních otázkách vyplatit.
Jedině budoucnost tak může ukázat, zda bude v této oblasti docházet k rozporuplným rozsudkům a zda bude nutná precizní, striktní a rigorózní právní úprava.
Za spolupráci při přípravě článku děkujeme pracovníkům právní kanceláře Mgr. Daniela Maška, www.eAdvokacie.cz.
