Na trhu se pomalu začínají zabydlovat monitory s čtyřnásobkem rozlišení Full HD. Jejich ceny se pohybují od patnácti tisíc k hranici sta tisíc. Jak se v této nabídce vyznat?
Rozlišení, které se dnes označuje jako 4K, většinou znamená zdvojnásobené počty bodů rozměru tradičního Full HD, tedy 3840 × 2160 bodů. Ve výsledku je tedy na panelu čtyřnásobně víc pixelů. Z toho kromě perfektního obrazu se skvělými detaily a kopou pracovního místa však pramení i mnohem vyšší nároky na zdroje obrazu a samotné kabely i použitá rozhraní.
4K zdvojnásobilo oba rozměry FullHD rozlišení. Výsledná plocha je tedy čtyřnásobná (zdroj: wikipedia)
TN i IPS
Pokud se podíváte do ceníku e-shopů do kategorie 4K monitorů nebo si projdete druhou kapitolu tohoto článku, pravděpodobně vás zaujme cenové rozpětí nabízených produktů. Nejlevnější monitor s tímto rozlišením se dá pořídit za ceny, které začínají kolem dvanácti tisíc. Samozřejmě však takový monitor bude skrývat nejedno úskalí.
Tím nejviditelnějším a nejvýraznějším jsou použité panely – ostatně stejně jako u všech LCD panelů jakékoliv úhlopříčky. Jenže zatímco za levný Full HD monitor s TN panelem dnes zaplatíte pod dva tisíce, při 4K rozlišení je to více než sedminásobek. TN panel s sebou přináší zápory a pro nejednoho uživatele také pozitivní vlastnosti.
Na první pohled jsou největším zádrhelem pozorovací úhly. Ze tří stran se dá hovořit o použitelných úhlech do nějakých 60 stupňů od kolmého pohledu. Jeden úhel – většinou ten spodní, však bývá mnohem horší. Už při pár stupních dochází ke zkreslení barev až do chvíle, kdy dojde k jejich invertování. U běžného použití většinou není tato vlastnost vnímána, problém nastane, pokud monitor otočíte do polohy pivot – tedy vertikálně. Ze spodního úhlu se stane boční a na displej se budete muset dívat zásadně z ideálního úhlu. Při jakémkoliv vychýlení dochází k rozpadání barev.
TN panel pod mikroskopem. Najdete jej i ve 4K monitorech za 20 tisíc (zdroj: wikipedia)
U levných TN panelů (mezi které 4K monitory za 15 tisíc patří) také málokdo bude očekávat dokonalé barevné podání či možnou kalibraci. Z toho tedy plyne, že jakýmkoliv TN panelem musí opovrhnout většina grafiků, uživatelů pracujících s videem nebo těch, kteří si upravují fotografie. V tomto případě stále doporučujeme menší rozlišení (2160 × 1440 bodů) a panel IPS (nebo kterýkoliv jeho derivát – PLS, AHVA).
4K rozlišení s TN panelem však mohou přivítat hráči, kterým se budou líbit nízké odezvy, které u panelů IPS či VA nenajdete. Při využití jako herní zobrazovalo však nastanou další problémy.
HDMI radši ne
Většina dostupných Full HD panelů obsahuje vstup typu HDMI. To postupně doplnilo a pomalu nahradilo běžné rozhraní DVI. Pokud se však rozhodnete, že pomocí HDMI budete přenášet obraz s rozlišením 4K, narazíte na zásadní překážku – obnovovací frekvenci. HDMI bez problému přenese Full HD při 60 Hz, pro 4K je však maximem 30 Hz při maximálním rozlišení 4096 × 2160 bodů. Především pro hráče se tedy stane nutným rozhraním DiplayPort ve své verzi 1.2. Ten si již s tradiční dvojnásobnou obnovovací frekvencí poradí bez problému. A tomu je také třeba podřídit nákup hardwaru – ať už výběr notebooku s kompatibilním výstupem (miniDP) nebo grafické karty.
Nedávno sice prošlo schválením HDMI 2.0, které řeší nízkou propustnost a bude nabízet i 4K při 60 Hz, avšak žádná z momentálně dostupných karet toto rozhraní nenabízí.
Zajímavou vlastností je i nová funkce karet od Nvidie, kterou implementují nové ovladače verze 340 do všech GPU s architekturou Kepler. Ta přidá podporu 60 Hz i přes starší HDMI 1.4a. Háčkem je však komprese obrazu, kdy dochází k přenosu obrazových dat pomocí modelu YCrCb (jas a dva barevné kanály) místo tradičního RGB. V plném rozlišení je potom vykreslována pouze jasová složka, na kterou je zrak nejcitlivější a barvy zůstanou na rozlišení FullHD. Výsledný obraz však celkem logicky trpí viditelnou kompresí, která zaniká u dynamických scén filmů nebo her, avšak u statického textu nebo při práci v systému je dobře patrá.
Pokud takové detaily hra nabízí, je rozdíl v mezi 4K a Full HD značný. Pokud na to tedy máte stroj (zdroj: Nvidia)
Na DVI včetně dual-linku pak můžete zapomenout úplně. I když jej 4K monitory nabízí, obraz v plném nativním rozlišení přes něj zkrátka protlačit nelze. O to srandovněji pak působí konektor D-Sub, který u nejednoho 4K monitoru rovněž najdete.
Co za železo?
Grafická karta musí při 4K rozlišení vykreslit čtyřnásobné množství bodů, než při běžném Full HD. To zvyšuje nároky nejen na hrubý výpočetní výkon, ale také na grafickou paměť. Dopředu tedy můžeme říct, že pokud si chcete alespoň občas zahrát na 4K monitoru, budou 2 GB paměti v grafice málo.
Pokud to s hraním ve 4K myslíte vážně a chcete se kochat alespoň středními detaily u nových her jako je Crysis 3 či nedej bože Battlefield 4, k pořádně drahému monitoru si připravte i nemalou částku za grafiku. Za minimum pro solidní hraní (kolem 25 průměrných FPS při středních detailech) se dá považovat GTX 780 Ti a Radeon 290X s profilem Uber. Investice do grafiky se tedy rozhodně přehoupnou přes 10 tisíc. Rovnou také můžeme říct, že s žádnou grafikou si 4K rozlišení v nových hrách neužijete na plné detaily. Ani duální Radeon 295X2 si s Battlefieldem 4 s maximálními detaily neporadí.
Vysoké rozlišení 4K však nemusí být pouze o hrách. Možná ještě víc než u filmů (které navíc nejsou pořádně k dispozici) a her se hodí u běžné práce. Nejeden náročnější uživatel dnes volí konfiguraci dvou i více monitorů. Díky 4K rozlišení však dostane stejnou či ještě větší pracovní plochu na menším prostoru. Díky PPI, které je například u 32 palcových panelů na hodnotě 140, se toho na jeden monitor vejde opravdu hodně. Jen pro představu – rozlišení 3840 × 2160 bodů znamená obrazové rozlišení 8 Mpx, takže pohodlně otevřete takto velkou fotografii 1:1. Při úpravách fotek či videa všude zůstává obrovské místo pro ovládací prvky a palety nástrojů. To stejné potom platí o organizaci pracovních oken v systému nebo zobrazení velkých tabulek v Excelu.
A tím se dostáváme k méně výkonným grafikám, které by 4K rozlišení teoreticky měly zvládnout. 4K monitor je možné připojit i k notebookům s integrovanými grafikami, jako je Iris Pro 5200 od Intelu. Výhodou je samozřejmě výstup mini DisplayPort pro vyšší obrazovou frekvenci. Na celkové funkčnosti a vytížení grafiky se pak podepíše i rozlišení primárního displeje v notebooku. Pokud k Macbooku Pro s Retinou a integrovanou grafikou připojíte 4K monitor, můžete si být jisti, že Photoshop ani iMovie nepoužijete. Na běžnou práci s rozlišením 4K u notebooku budou určitě vhodnější diskrétní grafiky jako je řada GTX 7XXM.
Druhou stranou mince vysokého rozlišení je potom připravenost aplikací a webů na toto rozlišení. Na problémy narazíte už ve Windows. I když bylo v osmičkách odstraněno velké množství problémů, stále budete narážet na aplikace třetích stran, které si s tímto rozlišením neporadí. Největším zádrhelem potom bude zvětšení DPI, jež bude konečnou pro nejednu neoptimalizovanou aplikaci. Následkem nejčastěji bývá špatné zobrazování textů, které se do svých boxíků zobrazených v původním DPI zkrátka nevejdou.
Aplikace pro Metro jsou optimalizované a 4K jim problém nedělá. Horší je to s běžnými deskotpovými aplikacemi, v nichž se často hroutí texty (zdroj: Microsoft)
U her většinou problém není – maximálně narazíte na špatně poskládané menu nebo některou z herních nabídek, ale samotné hry tato rozlišení podporují.
Poslední problém, se kterým se můžete setkat u levných 4K monitorů, je spojen se samotnou výrobní technologií. Nejeden model je totiž vytvořen pouhým spojením dvou polovičních panelů do jednoho monitoru. Systém, aplikace a hry si poté myslí, že je obraz odesílán na dva monitory. Nebylo by na tom nic špatného, kdyby vše fungovalo stoprocentně. Z vlastních zkušeností i nemalého množství kritických příspěvků majitelů těchto monitorů však můžeme říct, že to stoprocentně nefunguje. Čas od času se stane, že vypadne jeden kanál a vypne se tak půlka obrazu. O to nepříjemnější je potom taková nehoda v systému, který ji detekuje jako odpojení jednoho z monitorů a přeskládáním všech prvků včetně ikon na obrazovce. Při výběru 4K monitoru je tedy třeba dbát i na to, jak je konkrétní panel vyroben.
