Minskeho umělá inteligence a Diracova kvantová mechanika

Tento týden se do významných výročí trefilo například narození slavného Američana Marvina Minskeho, z fyziků zastoupení dodrží Brit Paul Adrien Maurice Dirac. Pozornost zasluhuje také první osobní počítač společnosti IBM, stranou však nezůstanou ani další přírůstky do světa vědy a techniky.

Počátky umělé inteligence na MIT

Tento týden si výraznou pozornost zasluhuje Američan Marvin Lee Minsky, jehož výročí narození (1927) připadá na 9. srpna. Minsky patřil mezi nejznámější osoby dvacátého století na poli umělé inteligence a vůbec celé informatiky jako takové. Byl dlouholetým pracovníkem známých laboratoří MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde dal vzniknout teoriím, jež platí dodnes a určily směr vývoje informačních technologií.

Jak již bylo naznačeno výše, Marvin Lee Minsky se narodil 9. srpna roku 1927 v americkém New Yorku, kde strávil část mládí, nicméně důležitá vysokoškolská studia absolvoval na Harvard University. Právě vysoká škola mu totiž dovolila prvně nahlédnout do problematiky automatického řešení logických problémů, umělé inteligence a možností aplikace neuronových sítí. V roce 1951 Minsky nakonec (nebo spíše pro začátek) vytvořil vlastní neuronovou síť, která se byla schopna sama učit, a pojmenoval ji SNARC (Stochastic Neural Analog Reinforcement Computer).

Klepněte pro větší obrázek

Marvin Lee Minsky (zdroj: IBM)
Na MIT Minsky později stál u zrodu zbrusu nové laboratoře pro výzkum a rozšiřování umělé inteligence – nynější Computer Science and Artificial Intelligence Laboratory (Laboratoře počítačové vědy a umělé inteligence). Na stejných stránkách, tedy opět MIT.edu, lze samozřejmě nalézt také přímo Minskeho web. Z dalších úseků jeho života mimo striktně akademické bádání a vědecké působení zcela jistě stojí za zmínku spoluúčast na technickém pozadí velkofilmu 2001:Vesmírná Odysea, respektive kniha nazvaná Turingova volba.
 
 

Diracova kvantová mechanika

Jako ve většině předchozích pokračování pravidelného týdenního kalendária, ani dnes nechybí připomenutí výročí narození některého ze slavných fyziků. Tentokráte jím je slavný britský fyzik Paul Adrien Maurice Dirac, narozený 8. srpna roku 1902 v tamějším Bristolu. Jeho nejvýraznější příspěvky do oblasti vědy lze zařadit zejména do kategorie kvantové mechaniky.
 
Pokud by někdo pátral po Diracově jméně v některé ze slavných vědeckých formulí, zřejmě jako první natrefí na takzvanou Diracovu rovnici, které lze využít k popisu chování elektronu. Méně známou, ovšem také důležitou, je pak takzvaná Diracova notace (též označovaná jako braket notace), která nachází uplatnění nejen v kvantové mechanice, ale také čistě matematických zápisech.
 
Klepněte pro větší obrázek
Paul Adrien Maurice Dirac (zdroj: Nobelpreis.org)
V roce 1930 Dirac publikoval své asi nejznámější dílo nazvané The Principles of Quantum Mechanics (Principy kvantové mechaniky), za nějž byl roku 1933 také odměněn Nobelovou cenou za fyziku. Poslední období svého života Dirac strávil na Floridské univerzitě, nakonec umírá 20. října v roce 1984. Devět let po jeho smrti byly Diracovy ostatky převezeny na území původního rodiště, tedy Velké Británie.
 
 

Bleskově: první IBM PC a děrný štítek

Dne 7. srpna roku 1834 zemřel francouzský tkadlec Joseph Marie Jacquard, o kterém jste se mohli podrobně dočíst již v dřívějším kalendáriu nazvaném Děrnoštítkový tkalcovský stroj a Nikola Tesla. Tento lyonský rodák stál u zrodu děrných štítků pro řízení strojů – tehdy se sice ještě jednal „pouze“ o tkalcovský stroj, nicméně Jacquard svým činem inspiroval celou řadu svých následníků a děrné štítky se pak velice dobře uchytily ve světě počítačů.
 
Na dvanáctý srpnový den připadá připomínka úmrtí (1989) inženýra Williama Shockleyho, který společně se svými vědeckými kolegy Johnem Bardeenem a Walterem Brattainem získal Nobelovu cenu za fyziku. Stalo se tak v roce 1956 díky jejich společnému vynálezu tranzistoru, jenž nahradil používané elektronky a stal běžnou součástí moderních zařízení.
 
Dvanáctého srpna roku 1981 společnost IBM uvedla svůj první osobní počítač, který nesl označení IBM 5150 a načrtl vývoj dalších počítačů určených běžným uživatelům. O dva roky později pak konečně přišel bezesporu přelomový a v té době zajímavý osobní počítač IBM PC/XT, tedy dobře známé „xtéčko“ (eXtended Technology).
 

Témata článku: Umělá inteligence, Bristol, Elektron, Harvard, Walter, Nikola Tesla

6 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Mirek Scholze jr. 9. 8. 2006 21:20:14
    Minsky byl nejspíš velká autorita v oboru umělé inteligence. Možná až...
  • boldar 7. 8. 2006 22:01:05
    Pokud by nekoho zajimalo vice o fyzikovi Diracovi, doporucuju...
  • widle suxx 7. 8. 2006 18:45:49
    skvelej clanek!!!
Určitě si přečtěte

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

** Do Vancouveru se sjeli hackeři ** Soutěžili v útocích na prohlížeče ** Chrome odolal, ale Edge to projel na celé čáře

22.  3.  2017 | Jakub Čížek | 79

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

** Příští roky budou ve znamení internetu věcí ** Podívali jsme se podrobně na síť Sigfox ** Takhle s ní komunikují krabičky z celé Evropy

19.  3.  2017 | Jakub Čížek | 18

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

** Srovnali jsme známá cloudová úložiště podle toho, kolik měsíčně zaplatíte za 1TB ** Ceny se pohybují od dvou stovek až po tisíc korun ** Google umožní uložit až 30 TB dat

18.  3.  2017 | Stanislav Janů | 115

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

** Jihokorejská společnost Hankook Mirae Technology vyrábí obří Mechroboty ** Jsou určené pro ovládání člověkem uvnitř ** V prodeji se objeví koncem tohoto roku za 200 milionů korun

20.  3.  2017 | Karel Javůrek | 18

Google představil nový Android O. Na co se můžeme těšit?

Google představil nový Android O. Na co se můžeme těšit?

** Google vypustil vývojářskou verzi nového Androidu ** Přinese lepší notifikace nebo prodlouženou výdrž ** K uživatelům se dostane na podzim

22.  3.  2017 | Stanislav Janů | 60


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných sluchátek

Příslušenství do USB-C