Nejmenší počítač na světě je tak malý, že si ho snadno spletete se smítkem prachu. Obsahuje přitom solární články, baterii i bezdrátový komunikační systém.
Intel na začátku roku ukázal vlastní miniaturní počítač Curie o velikosti knoflíku, který je založen na procesoru Quark. Modul obsahuje nejen procesor a paměť, ale také baterii a bezdrátový systém a různé senzory. Je tak vhodný pro použití pro internet věcí a nositelnosti.
Na univerzitě v Michiganu ale dokázali inženýři vytvořit podle nich nejmenší počítač na světě, který je tak malý, že ho nejen sotva uvidíte, ale také ani nepoznáte, že jde o kompletní počítač.
Micro Mote M3: milimetrový kompletní počítač
Počítač Micro Mote se zkratkou M3 má velikost pouze několik milimetrů, na délku jde jen o přibližně pět milimetrů a na šířku pak kolem dvou milimetrů.
Porovnání velikosti Micro Mote s mincí
Technologický vývoj jde sice rychle, ale samozřejmě nelze v současné době očekávat, že v takových rozměrech vyrobíme počítač, na kterém si zahrajete GTA V. Pojem „kompletní“ počítač je v tomto případě především z pohledu funkční architektury.
Micro Mote tedy zvládne přijmout data, zpracovat pomocí procesoru a paměti a výsledek poslat na výstup. V případě vstupů jde o různé typy senzorů pro snímání teploty, tlaku nebo třeba i obrazu. Výstupem je pak radiový signál. V současné verzi je sice dosah jen přibližně dva metry, ve vývoji už je ale lepší model, který zvýší dosah až na dvacet metrů.
M3 ve verzi s teplotním senzorem a větší anténou pro větší dosah bezdrátového signálu
Pojem kompletní počítač v tomto případě zahrnuje i schopnost samostatného fungování bez připojených vodičů s napájením. Počítač má tak nejen miniaturní baterii, ale také solární články. S miniaturními rozměry je vše tak malé, že bez extrémně nízké spotřeby by to nemohlo fungovat.
Hlavní procesor Phoenix o velikost 915 x 915 µm2 má spotřebu v klidu jen 500 pW (pikowatt) a použité solární články s plochou 1 mm2 jsou schopné dodat 20 nW (nanowatt). Spotřeba celého počítače v klidu je 2nA (nanoamper), což je dle současných měřítek asi milionkrát méně, než vyžadují moderní mobilní telefony. Integrovaná baterie má kapacitu 2 μAh.
Detail verze s integrovaným obrazovým snímačem
Pokud jde o srovnání spotřeby, průměrná spotřeba jedné lidské buňky je kolem 1 pW. Micro Mote si řekne o 500 pW. Už jsme blízko.
Vícevrstvá architektura
Na obrázku složení počítače můžete vidět uspořádání všech částí, které sdílejí prostor několika milimetrů. Vše začíná u ochranné vrstvy, přes kterou prochází světlo do fotobuněk a solárních článků, které jsou napojené na baterii. Vědci používají pro spuštění speciální sekvenci blikání, pomocí kterého lze počítač i naprogramovat dle potřeby.
Architektura Micro Mote
Následuje část samotného procesoru s pamětí, poté napěťové stabilizační systémy pro čip a také ovládání nabíjení baterie. Poslední částí je pak systém pro bezdrátové vysílání dat a případné senzory. Všechny vrstvy mají mezi sebou komunikační rozhraní MBus.
Programování počítače
Použití jsou různá - v případě verze s obrazovým snímačem lze počítač použít pro snímání pohybu. Díky senzorům tlaku lze takový počítač umístit i přímo dovnitř nádoru a z dat o tlaku tak přesně a rychle zjistit, jestli léčba pomocí chemoterapie funguje, jak má. Možnosti použití jsou prostě obrovské.
Éra nanobotů pomalu přichází
Ve vývoji je dokonce ještě menší verze počítače, která bude mít celkovou velikost pod jeden milimetr. Cílem je dostat rozměry tak nízko, aby takové počítače bylo možné umístit i do vnitřku samotných buněk.
„Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“ Arthur C. Clarke
Díky tomu bude možné měřit i vlastnosti uvnitř jednotlivých buněk. Je to pěkná ukázka, že už se pomalu dostáváme do období nanobotů, kteří budou putovat v našem těle a budou moci opravovat naše tělo v reálném čase. Vědeckofantastické představy se zkrátka začínají blížit k realizaci.
Otázka zní, jaká generace se dožije nesmrtelnosti?
