Meteorologové varují: Bezdrátový internet nám ruší radary

Nezbední operátoři bezdrátových sítí stále vysílají na špatných frekvencích, nedodržují pravidla a matou radary. ČHMÚ varuje, že je nahlásí ČTÚ a budou platit tučnou pokutu.

Každá domácnost plná všemožných bezdrátových krabiček dnes trpí elektromagnetickým smogem. Domácí Wi-Fi interferuje s přenosy na protokolu Bluetooth, což je občas znát třeba u bezdrátových reproduktorů a sluchátek používajících tuto technologii, a stejně tak do hry mohou vstupovat i další spotřebiče a sítě ze sousedství. Bezdrátová lokální síť se s tím dnes už vypořádá, čili kýžený paket nakonec opravdu dorazí z místa A do místa B, nemusí se mu to ale podařit hned napoprvé, což se podepíše sníženou rychlosti domácí Wi-Fi.

Ačkoliv na frekvencích 2 400 až 2 483,5 MHz vysílá celá plejáda elektroniky a o tomto pásmu často mluvíme a píšeme jako o nelicencovaném, samozřejmě to neznamená, že si zde může každý dělat, co se mu zlíbí. Tuzemský telekomunikační úřad ČTÚ pro tyto a další frekvence (především 5GHz pásmo) vydává takzvané všeobecné oprávnění (PDF), které jasně stanovuje například maximální možný vyzářený výkon a použití buď pouze uvnitř v budovách, nebo i venku.

Klepněte pro větší obrázek
Základní podmínky pro vybrané kmitočty z rodiny 2,4 GHz, 5 GHz, 17 GHz a 57-66 GHz, kam bude spadat i gigabitový „WiGig“ 802.11ad.

Má to své opodstatnění. Kdyby tyto limity ČTÚ nestanovil, soused šibal by mohl na svém Wi-Fi routeru legálně navýšit výkon takovým způsobem, že by jeho signál hravě přezářil celý panelový dům a všem ostatním by zkomplikoval život. Co je psáno, však občas není dáno, některé Wi-Fi routery s pokročilou správou tedy umožňují nastavit i tyto hodnoty nad rámec běžné homologace. Takový uživatel však poté bere veškerou zodpovědnost na své triko a riskuje správní řízení, pokud by se některý z nespokojených sousedů obrátil právě na ČTÚ.

5 645 MHz

Nezbedné sousedy Český telekomunikační úřad zpravidla neřeší, jinak je tomu ale u provozovatelů obecních venkovních bezdrátových sítí, které operují v pásmu 5 GHz. Vysílače těchto sítí mohou mít ve vybraných kmitočtech až desetinásobný vyzařovací výkon, jejich dosah je tedy mnohem vyšší než 802.11n kdesi v malém panelovém bytě 3+1.

V určitých případech pak může docházet k rušení jiných radiových služeb. Typickým příkladem a českým evergreenem jsou frekvence 5 645 MHz a 5 630 MHz, které od roku 2009 používají meteorologické radary ČHMÚ Skalky u Protivanova a Brdy.

Klepněte pro větší obrázek
Teoretické (a praktické) pokrytí srážkovými radary (Zdroj: ČHMÚ)

Jedná se o srážkové radary, jejichž data jsou díky všemožným webovým službám a mobilním aplikacím stále populárnější. Za zmínku stojí třeba webová aplikace radar.bourky.cz a mobilní mapové prohlížeče iRadar CZ pro iPhone a Meteor pro Android.

Klepněte pro větší obrázek
Kde zrovna prší, aneb data z radarů ČHMÚ v praxi a pro běžné smrtelníky

Srážkové radary ČHMÚ provádí sken okolí každých pět minut, přičemž veřejnost má k dispozici zpravidla data za každou čtvrthodinu. Během každého skenu si radar osahá okolí s pomocí krátkých elektromagnetických pulzů – každý trvá pouze 0,8 mikrosekundy. Zatímco brdský radar vysílá pulzy s energií 305 kW, ten moravský je o něco slabší – vystačí si s 250 kW. Jakmile se pulz střetne s výrazně hustším prostředím deště a krup, část jeho energie se odrazí a je zachycená detektorovou částí radaru. Tímto způsobem pak mohou specialisté vymodelovat mapu srážek až na vzdálenost několika set kilometrů.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Radar v Brdech a na moravských Skalkách (Zdroj: ČHMÚ)

Problém samozřejmě nastane v okamžiku, kdy do detektoru namísto odrazu od dešťových kapek dorazí na stejné frekvenci úplně jiný elektromagnetický šum – s trochou nadsázky třeba něčí fotografie, které zrovna skrze bezdrátovou síť svého operátora posílá na Facebook. Na obrazu radaru se pak takové rušení projeví zpravidla tenkými táhlými výsečemi. Radarový software se sice pokouší podobná rušení eliminovat, ne vždy je to ale možné. Míra rušení přirozeně koreluje s internetovou špičkou, nejvíce chybných dat se tedy v obraze vyskytuje v období odpolední a večerní špičky, kdy sedíme u počítačů a surfujeme.

Klepněte pro větší obrázek
Typický příklad rušení radaru bezdrátovými sítěmi (táhlé trojúhelníkové výseče). Kdesi z těchto směrů se do detektoru nevrací odraz od dešťové hmoty, ale šum bezdrátového internetu na stejné frekvenci. (Zdroj: ČHMÚ)

Vzhledem k počtu poskytovatelů bezdrátového internetu (podle ČTÚ je u nás těch registrovaných okolo 1 300) je tedy nutné, aby své antény měli operátoři nastavené takovým způsobem, aby nerušily srážkový radar. Meteorologická radarová služba má totiž ze zákona přednost před ostatními telekomunikačními sítěmi. Podobné výkonné vysílače, zvláště pokud jsou směrové, nesmí mířit na některý z radarů a musí podporovat několik speciálních technologií – především DFS pro automatický výběr frekvence, kdy vysílač sám zamezí v případné interferenci se signálem meteorologického radaru a změní kanál.

Nezbedníci

Ačkoliv k přenastavení frekvencí na srážkových radarech došlo už před pěti lety, Český hydrometeorologický úřad dodnes eviduje hromadu hříšníků, jejichž seznam zveřejňuje na svých stránkách.

Klepněte pro větší obrázek
ČHMÚ upozorňuje na rušení ze strany bezdrátových operátorů přímo na svých stránkách

Problémy dělají hlavně operátoři poblíž moravského radaru, který se nachází v relativně obydlenější oblasti než jeho odlehlejší brdský kolega. Operátoři radaru přitom nemají příliš mnoho nástrojů, jak identifikovat hříšníka a zavčas jej informovat. Vlastní detekcí mohou získat pouze směr, odkud rušení přichází, a u těch nejbližších bezdrátových sítí pak ještě textový identifikátor SSID, MAC adresu a sílu signálu. Právě tuto černou listinu pak meteorologové vystavují na svých stránkách a v případě nesjednání nápravy posléze informují ČTÚ, který může s pomocí vlastních radiolokačních vozů přesně detekovat zdroj rušení a majitele pozvat ke správnímu řízení, kde zaplatí tučnou pokutu.

Klepněte pro větší obrázek
Aktuální seznam hříšníků, kteří ruší radar Skalky

Problematický DFS

Skutečnost je ale ještě o něco složitější. Operátoři bezdrátových sítí upozorňují například na to, že výše zmíněný systém DFS, který by se měl postarat o automatické přeladění komunikace na jiný kanál, pakliže na něm vysílá radar, nefunguje tak, jak má a je chybně nastavený už od výrobce. ČTÚ o tomto problému ví a podle operátorů by do hry měla vstoupit spíše ČOI a postarat se o to, aby síťová technika dostupná na českém trhu byla řádně homologovaná. DFS tak často detekuje radar i na frekvencích, kde žádný nevysílá a neustále přepíná kmitočty, což snižuje kvalitu sítě. V jiných případech pak DFS nefunguje vůbec. Problémy se týkají obou hlavních výrobců v tomto segmentu, tedy Mikrotiku a Ubiquiti.

Oblaka nad Českem

Oblaka nad Českem jsou tedy už dnes prošpikovaná všemožnými radiovými signály, které do sebe čas od času narazí a zkomplikují život někomu jinému – třeba právě meteorologům, kteří se pokoušejí určit správnou předpověď počasí na další den.

S rostoucím hladem po internetu a se zvyšujícím se počtem všemožných bezdrátových krabiček přitom bude touha po kmitočtech neustále růst. Pokud si uvědomíme, že jsme i po letech stále na začátku počítačové a internetové revoluce, ukočírovat jasný řád mezi frekvencemi bude stále složitější.  

Témata článku: Technologie, Právo, Internet, Radar, Meteor, Ubiquiti, Meteo

54 komentářů

Nejnovější komentáře

  • debureau 27. 11. 2014 18:01:04
    Ono je to trošku jinak. Meteorologové se totiž nacpali do volného 5GHz...
  • pcmaker 26. 11. 2014 20:49:34
    A ja si porad rikam, proc jsou ty predpovedi tak spatne. Timto se to...
  • Axel_foley4 25. 11. 2014 23:04:52
    To ale snad neomlouvá časté poruchy radaru Skalka nebo Brdy !! Pak půlka...
Určitě si přečtěte

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

Monitory do 10 tisíc: poradíme, jaké jsou teď nejlepší

** Dobrý monitor s kvalitním panelem lze pořídit pod tři tisíce korun ** Pod deset tisíc si můžete koupit pracovní 27" monitor nebo nejlevnější použitelné 4K ** Vybrali jsme také ideální model pro vícemonitorovou konfiguraci

27.  11.  2016 | Stanislav Janů | 13

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 76