Hláška "Se snižující velikostí se ale bude zároveň zvyšovat i jejich kvalita" mne opravdu dostala. Jednak proč neříkat věci jednoduše (zde místo "zmenšování" raději "snižujeme velikost"), a druhak věcně se stačí juknout třeba na takové čipy do foťáku: čím menší čip, tím více megapixelů... to je přeci záruka kvality! Nebo ne? To samé u flash pamětí: přeci čím menší buňka, tím víc se vejde na stejnou plochu. Tak to musí být kvalitnější. Nebo ne? A takhle by se dalo s velikostí pokračovat až do alelůja. Kvalita jde se zmenšením ruku v ruce opravdu spíš výjimečně...No a pak bych měl ještě jednu technickou: to, že každé oko uvidí "svůj" obraz, ještě neznamená 3D. 3D by to bylo, pokud by byl obraz navíc ještě promítaný tak, aby jeho zdánlivá vzdálenost odpovídala povrchu, na který se dívám. Takhle bude oko za chvíli blbnout, protože ostří jinam, než kam mu to mozek napovídá. Což je problém zatím všech těch rádoby3D technologií, ať již jde o polarizační iMax, nebo v článku zmíněné blikání (tedy "sudé snímky pro levé, a liché pro pravé oko")...