Matematici a technologické vymoženosti

Kalendárium tohoto týdne přiblíží životy významných matematiků a vědců – Augusta de Morgana a Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Další zajímavá výročí se budou týkat samostatných událostí, například představení tranzistoru, komerční satelitní komunikace či prvopočátků čárových kódů.

Nejen De Morganovy zákony

Tento týden si ze známých osobností zasluhuje pozornost Augustus de Morgan, známý matematik, jehož narozeniny by byly spjaty se dnem 26. června (1806). Poněkud exotické, indické město narození nese název Madras, právě zde totiž de Morganův otec jako podplukovník britské armády tou dobou pobýval.

Jestliže velké množství géniů svého oboru dá najevo výjimečné schopnosti již v opravdu raném dětství, de Morgan patřil spíše do kategorie později objevených talentů. Až při vysokoškolských studiích a během následného působení na akademické půdě publikoval odborné vědecké články v oblasti matematiky – hlavními tématy byly aritmetika a algebra.

Jeho jméno dodnes nesou takzvané De Morganovy zákony, snažil se nahlédnout a pochopit algebru jako čistě symbolickou vědu, detailně se zabýval formální logikou. Z osobního života stojí za zmínku jeho korespondence s Charlesem Babbagem, respektive doučování baronky Ady Lovelaceové – právě Ada následně vymýšlela programovací jazyk pro Babbageův počítací stroj.

Augustus de Morgan se ve své době netěšil z přílišné slávy a společenského uznání, ignoroval dokonce pravidelná akademická a další vědecká setkání. Až do konce života ho pronásledoval komplex ze slepoty pravého oka. Zemřel 18. března roku 1871 v Londýně.

Klepněte pro větší obrázek

Augustus de Morgan
(zdroj:
http://web.onetel.com/~pelhamwest/westfamily/west3-augustus-demorgan.htm)

Další informace:
http://www.nndb.com/people/437/000097146/
http://web01.shu.edu/projects/reals/history/demorgan.html

Všeuměl Gottfried Wilhelm Leibniz

Další významnou osobností, jež by tento týden oslavila narozeniny, je Gottfried Wilhelm Leibniz. Také on patří do skupiny slavných matematiků, nicméně spektrum jeho záběru bylo širší – dále se totiž zabýval filozofií, právními vědami, historií a ještě jinými obory. Leibniz se narodil 1. července roku 1646 v německém Lipsku, již ve svém mládí zkoumal Aristotelovu logiku a na jejím základě se snažil vytvořit nový komplexnější systém.

Leibniz se však v bádání neomezoval pouze na teoretickou část, sestrojil také mechanický kalkulátor, který nesl jeho jméno. Leibnizův kalkulátor spatřil světlo světa na přelomu šedesátých a sedmdesátých let sedmnáctého století. Kromě prostého sčítání a odčítání zvládal také násobení, dělení i výpočet druhé odmocniny z daného čísla. Ozubená kola v Leibnizově kalkulátoru byla schopna se korektně přesouvat z řádu jednotek do desítek, z desítek do stovek apod.

Klepněte pro větší obrázek

Část repliky Leibnizova kalkulátoru
(zdroj:
http://home.egge.net/~savory/blog_sep_04.htm)

Bez jakékoliv spojitosti s Newtonovými dosaženými výsledky Leibniz zformuloval pojem limity, obecně dokonce budoval ucelené teorie diferenciálního a integrálního počtu. V roce 1675 poprvé využil zápis integrálu, který se používá dodnes. Teprve roku 1684 však vydal ucelenou práci na téma výpočtů derivací a integrálů, která shrnovala vzorce a výpočetní pravidla, jež opět přetrvávají do dnešní doby.

Leibniz zemřel v německém Hannoveru, a to 14. listopadu roku 1716. Více o něm z nematematického pohledu můžete nalézt ve druhém z níže uvedených odkazů.

Další informace:
http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/~history/Biographies/Leibniz.html
http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/leibniz(ulehlova).html

Bleskově: představení tranzistoru, čárového kódu i satelitu

O stručné historii a vynálezcích tranzistoru jste se mohli dočíst již v dřívějším pokračování kalendária, jež neslo název Vznik Ethernetu a softwarové patenty. Poslední červnový den roku 1948 došlo k jeho prvnímu veřejnému předvedení, kterého se chopila trojice vynálezců ve složení John Bardeen, William Shockley a konečně také Walter Brattain. Tou dobou byli všichni zaměstnanci laboratoří v Bell Telephone. Tranzistor pak rychlostí blesku začal nahrazovat do té doby hojně používané elektronky.

Dne 26. června 1974 došlo k první registraci výrobku prostřednictvím čárového kódu, „vyvoleným“ se stal balíček žvýkaček Wrigley. V jednom z ohijských supermarketů tak specializovaný snímač UPC od společnosti NCR poprvé evidoval čárový kód na náhodně vybraném zboží. V současné době se velice často diskutuje na témata výhod i potenciálních nebezpečí moderních RFID čipů.

V roce 1965 se dne 28. června podařilo plně zprovoznit satelit Early Bird pro komerční využití – mohl zprostředkovat až 240 současných telefonních hovorů, případně také přenášet černobílý televizní obraz. Hlavní spojení Early Bird poskytoval mezi Severní Amerikou a západní Evropou a nakonec se původně plánovaná osmnáctiměsíční doba pobytu ve vesmíru protáhla o další dva roky.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Transistor
http://www.adams1.com/pub/russadam/history.html
http://history.sandiego.edu/gen/recording/television3.html

Témata článku: Matematika, Morgan, Augusta, Algebra, Wrigley, Walter

6 komentářů

Nejnovější komentáře

  • asd 28. 6. 2006 19:54:43
    Ke konci nedotazeny, ale alespon neco.
    Na kazdej pad by k tomu tematu...
  • deda.jabko 28. 6. 2006 12:46:11
    podobnost neni v tom jak pracuji, ale co delaji. carovy kod i rfid nesou...
  • petr 28. 6. 2006 10:32:48
    Co maji spolecneho RFID cipy s carovymi kody? Mozna se pletu, ale RFID je...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 57

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

** Acer na konferenci v New Yorku představil velkou spoustu novinek z oblasti počítačů, notebooků i monitorů ** Notebookové novinky se dotkly řad Predator, Swift, Switch i Aspire ** Herní notebooky dostaly nový typ chlazení

27.  4.  2017 | Karel Javůrek | 8

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5