USB-C | USB

Marketingový fail jménem USB aneb když se tvůrci nedohodnou na názvu ani konektoru

Jestli na světě existuje peklo, najdeme jej v centrále USB Implementers Fora. Nezisková organizace se již 25 let stará o vývoj dnes nejrozšířenějšího sériového rozhraní pro připojování čehokoliv. Posledních sedm let má ale na starost i jinou agendu – motat lidem hlavu.

Až do USB 3.0 (rok 2008) mělo rozhraní očekávaný vývoj a pojmenování. S každou novou verzí stoupla rychlost, trojka navíc dostala nový typ konektoru s více kontakty, který šlo jednoduše poznat podle toho, že byly modré. (Byť výrobci později toto značení porušovali.)

Zmatky již pochopitelně byly i tenkrát. Ještě v první verzi rozhraní fungovalo ve dvou režimech s propustností 1,5 a 12 Mb/s. USB-IF proto zavedlo ještě marketingové názvy Low Speed a Full Speed. Jenže když pár let nato dorazilo 40× rychlejší USB 2.0, vymyslelo pro něj termín High Speed. Co je pro laika víc? Plná (full) rychlost, nebo vysoká (high)? Absurditu dotáhlo do konce USB 3.0 s označením SuperSpeed.

Srovnání generací USB
Současný název Původní název Marketingový název Max. propustnost Uvedení
USB 1.0 USB 1.0 Low Speed 1,5 Mb/s 1996
USB 1.1 USB 1.1 Full Speed 12 Mb/s 1998
USB 2.0 USB 2.0 High Speed 480 Mb/s 2000
USB 3.2 Gen 1 USB 3.0
USB 3.1 Gen 1
SuperSpeed USB 5 Gb/s 2008
USB 3.2 Gen 2 USB 3.1
USB 3.1 Gen 2
SuperSpeed USB 10Gbps 10 Gb/s 2013
USB 3.2 Gen 2×2 USB 3.2 SuperSpeed USB 20Gbps 20 Gb/s 2017
USB4 Gen 2×2 USB4 Gen 2×2 - 20 Gb/s 2019
USB4 Gen 3×2 USB4 Gen 3×2 - 40 Gb/s 2019

Píše se rok 2013 a tvůrci oznamují specifikace USB 3.1 s rychlostí až 10 Gb/s. Ono „až“ je důležité. Rozhraní bude dostupné ve dvou verzích. Jedno zvládne jen 5 Gb/s, proto se označovalo jako USB 3.1 Gen 1. Druhé jelo plných 10 Gb/s a to se jmenovalo USB 3.1 Gen 2 (alias SuperSpeed+, SuperSpeed Plus nebo dokonce Enhanced SuperSpeed). To první ale nebylo nic jiného než staré dobré USB 3.0.

Za další čtyři roky jsme obočí pozvedli podruhé. Přichází USB 3.2 s propustností až 20 Gb/s. Historie se opakovala. USB 3.0 později přejmenované na USB 3.1 Gen 1 bylo nově USB 3.2 Gen 1. Dřívější USB 3.1 Gen 2 se jmenovalo USB 3.2 Gen 2. A nakonec skutečná novinka mezigeneračně zvyšující propustnost na dvojnásobek se nejmenovala podle očekávání USB 3.2 Gen 3, ale USB 3.2 2×2. Protože má dvě dvougenerační (10Gb/s) linky. Marketingové názvy se ustálily na jednoznačných termínech SuperSpeed USB, SuperSpeed USB 10Gbps a SuperSpeed USB 20Gbps.

Posledním novinkou je loni představené USB4. Tentokrát bez mezery (USB 4) i desetinného místa (USB 4.0). Zatím i bez marketingového názvu v podobě HyperUltraSpeed nebo podobné vylomeniny. Od svých předchůdců se liší, neboť je založen na konkurenčním rozhraní Intel Thunderbolt 3, avšak zůstává zpětně kompatibilní.

Také USB4 bude existovat ve dvou verzích. Ta s označeném Gen 2×2 nabídne propustnost 20 Gb/s (ale nejde o přejmenované USB 3.2 Gen 2×2). Vyšší verze USB4 Gen 3×2 poběží na plných 40 Gb/s.

Kdyby se v USB-IF drželi selského rozumu, dávno vyhodili nicneříkající marketingová označení něcoSpeed a rozhraní pojmenovali postupně USB 3.0, USB 3.1 a USB 3.2 podle dosahované propustnosti 5, 10 a 20 Gb/s. Nástupnické USB4 si nové číslo zaslouží, v jádru má totiž hodně změn. Avšak USB 4.0 by bylo konzistentnější.

Současnému stavu totiž rozhodně nepřispívá fakt, že v názvech dělají zmatky i sami výrobci hardwaru či příslušenství. Laik uvidí USB 3.2 (často bez označení generace) a nabyde dojmu, že je to lepší než USB 3.0. Nemusí být, pokud jde fakticky o USB 3.1 Gen 1.

Přes 10 konektorů

U USB nejsou matoucí jen názvy rozhraní, ale též konektory. Historicky platí, že USB-IF definuje standardy protokolů pro přenos dat (USB 3.0 atd.) a standardy konektorů (USB-C atd.). Až na výjimky* jedno nezávisí na druhém (*USB 3.2 2×2 vyžaduje USB-C). Během čtvrt století se na trhu objevilo přesně 11 konektorů USB.

Liší se velikostí (standard, mini, micro) a tím, na kterém zařízení se nacházejí. Podle toho nesou označení A, B, AB nebo C. Áčka jsou ony velké konektory, které zpravidla najdeme na počítačích. B a AB pak byly na zařízeních, která se k počítačům připojují. Velký Type B obvykle najdeme na tiskárnách a skenerech. Mini B nebo Micro B pak byly na mobilech, myších, klávesnicích, u zvukové techniky atd.

2020-09-14_14h51_36.png
USB-C je 11. konektorem USB, snad na dlouhou dobu posledním (zdroj: Wikipedia)

Donedávna platilo, že všechny konektory šlo zapojit jen jedním směrem. V orientaci však rozhodně nepomohl tvar konektorů. Revoluci přinesl až USB Type C (přezdívaný USB-C) z roku 2014. Poprvé je oboustranný, takže jej nelze zapojit špatně. Má nejvíc pinů ze všech (24) a stavěn byl tak, aby mohl být na straně počítačů, mobilů i dalších zařízení. Dělení na velikosti a třídy skončilo, konektor je plně univerzální.

Jeden konektor pro všechno

Plná univerzalita má ale i stinné stránky. Tvůrci hardwaru doslova znásilňují USB-C. To už neslouží jen k přenosu dat a nižšího elektrického výkonu. Může jim proudit i zvuk, obraz nebo vysoké energie do 100 W. Jenže tyto vlastnosti nejsou povinné. Máme-li na notebooku dva USB-C, nemusí být rovnocenné. Laptop můžete jít nabíjet pouze jedním z nich či oběma. Obraz přes USB-C pak mohou poslat oba, jen jeden či žádný.

I kdyby byly plně vybavené oba, pak ještě existují různé typy USB-C kabelů, které nemají plnou pinovou výbavu nebo dostatečné parametry na to, aby podporovaly všechny funkce. Že má nějaké zařízení USB-C, zkrátka nevypovídá nic o tom, co dokáže.

usb-c-pinout.png
Schéma pinů na USB-C (zdroj: Altium)

A protože fyzický konektor (USB-C) a elektrické zapojení (USB 3.0) spolu nesouvisí, není ani jasné, jako datovou rychlost budou podporovat. Starosti nám dělají hlavně výrobci mobilů. V nich najdeme rychlé UFS úložiště schopné číst i zapisovat data ve stovkách megabajtů za sekundu. Jenže pokud zkombinují USB-C a USB 2.0 (obvyklé u čínských výrobců), s počítačem pak mobil bude komunikovat rychlostí nanejvýš 60 MB/s, v praxi ale klidně o polovinu pomaleji. Nebo například Samsung měl ve zvyku sice integrovat USB 3.2 Gen 1 (podle aktuální nomenklatury), avšak přibalil jen kabel se schopnostmi USB 2.0.

Co je vlastně USB-C?

Každé zařízení i kabel s USB-C musí podporovat alespoň USB 2.0 a přenos až 15 W energie (3 A, 5 V). Všechno ostatní je bonus navíc. A protože výrobci hardwaru ani příslušenství neoznačují své produkty pořádně, dopředu leckdy nelze zjistit, jestli něco navíc skutečně umí.

USB-IF vyvíjí i standard USB Power Delivery, který dokáže skrz USB-C posílat až 100 W (5 A, 20 V). To se hodí k nabíjení notebooků, dnes už ale k podobným výkonům míříme i u mobilů. Ty nicméně většinou nevyužívají čistý protokol USB PD, ale nasazují vlastní proprietární rychlonabíjecí technologie. Ale to by bylo na zvláštní článek…

Dalšími volitelnými funkcemi USB-C jsou tzv. Alternate Modes. Jak už jsme psali výše, to ony mají na svědomí přenos obrazu nebo zvuku. Existuje AM pro HDMI nebo DisplayPort, takže USB-C propustí audiovizuální data, aniž by se musely používat známé konektory spjaté s HDMI a DisplayPortem

Jedním z AM je také Thunderbolt 3. To je zvláštní případ rozhraní, které má pouze vlastní elektrickou/logickou část, avšak fyzicky využívá již hotové konektory. Thunderbolt 1 a 2 byly postavené na miniDisplayPortu, Thunderbolt 3 a 4 využijí USB-C.

Thunderbolt 3 je přitom nejpokročilejším sériovým rozhraním. Pro přenos zužitkuje PCIe linky, takže nabízí rychlosti až 40 Gb/s. Je zpětně kompatibilní s USB 3.x a USB 2.0, propustí DisplayPort a v základu také 15 W energie. Když v popisku u počítače uvidíte USB-C, nic vám to neřekne. Když tam bude Thunderbolt 3, víte, co zvládne. Intel loni otevřel specifikace Thunderboltu 3, proto je USB-IF využilo a postavilo na nich USB4 se stejnými vlastnostmi.

Právě odtud již budoucnost vypadá růžověji. USB4 bude mít jen jeden konektor a nejlepší možné vlastnosti. Zcela bez problémů to ale také nebude. Po Thunderboltu podědil problém s kabeláží. Ty mohou být levné, pasivní, ale krátké. Nebo drahé, aktivní a delší. Avšak ty nejdelší využívající optická vlákna místo měděných spojů zase nepřenesou energii. A pokud nebudou mít v názvu explicitně uvedeno, že je o kabely pro USB4, bude ještě hodně veselo.

Až za pár let dorazí „USB V“, určitě to bude mnohem lepší!

Diskuze (64) Další článek: V roce 2030 poběží Google výhradně na obnovitelné zdroje, slibuje Sundar Pichai

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,