Malá destička s neuročipy simuluje milion lidských neuronů

Politika, politika, proč se nás tak mocně týká.
Oč by bylo méně bolu kolem kamen, kolem stolu,
oč by bylo více síly pro sekery, dláta, pily
pro lopaty, pro motyky nebýti té politiky.

Sis spletl dobu, ne?

Ne naprosto se trefil ;) :D

Presne! Ani ja by som nechcel sediet v aute alebo lietadle riadenom umelou neuronovou sieťou.
Taká neuronová sieť bude totiž cca. maximálne rovnako spolahlivá ako dobrý pilot, zatial čo deterministický algoritmus ich už len z princípu hravo prekoná, ak berieme do úvahy spolahlivosť a bezpečnosť.

Deterministický algoritmus ji nepřekoná, protože to by předpokládalo, že někdo dopředu naprogramuje všechny možnosti, které mohou nastat. Pokud nastane něco neočekávaného, tak budeš dělat co?Neuronové sítě a další technologie se často používají tam, kde ani nikdo neví, jak by se to mělo řešit. Nikdo třeba není schopný napsat program, který řekne, že na fotce je třeba strom. Ale dá se použít neuronová síť, natrénovat ji na dostatečném množství fotek a pak se sama naučí poznávat stromy.

Deterministický algoritmus ji PŘEKONÁ, protože to by předpokládalo, že ji někdo dopředu naučí na všechny možnosti, které mohou nastat. Pokud nastane něco neočekávaného, tak budeš dělat co?
U deterministického systému můžeš předem nastavit bezpečný stav. Například je mlha, nevidím daleko, tak zpomalím. Neuronová síť bude naučená z předchozích zkušeností, že v mlze už jela, nic v cestě nepřekáželo, tak si to klidně posviští na dálnici 130 s viditelností na 10 metrů.Pokud vím, tak nikdo není schopen udělat umělou neuronovou síť, která bude samovolně poznávat stromy (byl bych rád, kdyby mě někdo vyvedl z omylu) pouze tím, že jí budu předkládat fotky se stromem a bez stromu(pro fotku s 5Mpx je to 15 miliónů vstupních neuronů, ještě víc by jich mělo být ve vnitřní vrstvě a pár ve výstupní vrstvě. počet synapsí by byl ohromný a doba učení nepředstavitelná). A nebo obličeje (tím myslím rozhodnout, jestli na obrázku je obličej, a komu patří). Ale existuje několik programů, které dokážou najít obličeje. Když už program obličej najde a změří ho (výška, šířka, vzdálenost očí, barva vlasů, .....), tak může parametry předat neuronové síti, která pozná, čí je obličej (na to se hodí).Neuronová síť by mohla sloužit k poznávání dopravních značek, objektů na silnici atd. Ale do vlastního řízení bych ji mluvit nenechal.

Názor byl 1× upraven, naposled 07. 05. 2014 10:21

Ono se to je schopné učit.Jinak s tou mlhou to nemusí být takový problém, je otázka, co používají za kamery. Jestli IR, tak to vidí i v noci a útlum v mlze je taky menší než u světla. A taky není problém zohledňovat podmínky a dát tam nějaká omezení, aby to při snížené viditelnosti nebo mokré silnice omezilo rychlost.Jak konkrétně to je dělané nevím, ale dost pochybuji, že tam někdo píše kód ručně, to u těchto typů problémů prostě nejde a ani se pořádně neví, jak by to mělo vypadat.To s tím stromem byl příklad, ale určitě by to fungovalo. Něco podobného dělali myslím s fotkami koček. Záleží ale taky na vhodnosti dat - pokud bude na všech fotkách kočka v bytě a na všech fotkách v přírodě kočka nebude, tak se může stát, že jako kočku vyhodnotí všechno, co je v bytě .

Něco podobného se stalo, když se pokušeli naučit NS najít na fotkách tank. Všechno fungovalo perfektne až do chvíle než jí předložily tank na sněhu. Nakonc zjistili, že se nenaučila rozeznat tank, ale jen určité vzory kontrastu na fotkách.

Obávám se, že všechny ty systémy na autonomní řízení aut v sobě částečně umělé neuronové sítě obsahují.
Když už ne jinde, tak na zpracování vstupů.

Osobně bych toto viděl schůdněji - vylepšit mozek tím, že se něco napojí na vstup/výstup mozku? Proč ne?

Ten "operák" přeceňujete. V dospělém mozku se stále rodí nové buňky, které vzápětí umírají, protože se nemohou zapojit do sítě a tedy ani nemají zásobování. Nové buňky se zapojují pouze při oprávách a při učení a to pouze výjimečně. To co píšete, platí nejvýš v dětském mozku.

Co přeceňuji? Mozek se učí za pochodu, ale nemůžeš popřít že část je vyhrazena správě dat a uspořádání a další datům, u mozku je to z důvodu vývoje člověka sjednoceno, čili mozek se využívá jako celek na to i to. Ekvivalentem by byla RAM v PC, pouze RAM na všechno, kde by jen okrajově bylo vymezeno kde jsou data OS a kde DATA jako taková. To, že za pochodu může probíhat update / upgrade je přece normální.

Mozek se neučí, mozek je jen něco jako přijímač/vysílač/smart HDD.

Jé ty jsi dobrý magor na x-tou, a kdepak jsi to četl? Kam myslíš že dáváš nová data když vidíš novou holku? Kam se asi zaznamená nový vzhled, nová vůně atd.? A mozek s tím pak i dále pracuje ty prouzo a stejné je to i se vzorci na matiku nebo když jde senior do školy třetího věku.

Blábol. Mozek nemá žádnou specializovanou část pro paměť, on téměř celý je totiž paměť. Každý neuron je malinký CPU, malinká RAM i malinký zdroj a chlazení v jednom. Nic jako "tady je procesor, tamhle je paměť" u mozku není.A nic jako OS mozek nemá. Mozek má jen nějaké základní fce (dýchání, termoregulace, zpracování obrazu, obranné reflexy, ...), zbytek je jen prázdná nádoba, kterou naplníš během života. Mozek je vpodstatě jenom počítadlo statistiky a propojuje informace/vytváří asociace. Existuje i teorie, že i intelekt je dán jen učením (pozorováním fungování světa a následnými asociacemi - logika).

A co asi celou dobu píšu LAMPíku?

Úplně něco jinýho? Že by?

Doufám, že se toho "nahrazení" inteligence nedožiji... A filozofická otázka - může slabší kreativita a inteligence stvořit něco daleko kreativnějšího a inteligentnějšího?

Podle mě v kreativitě bude vždy člověk napřed před strojem respektive uměle stvořeným mozkem. Ale podle mě je možné stvořit inteligentnější stroj než je sám člověk. Jeden vědec nestvoří vše ale pokud se do výzkumu zapojí několik desítek,stovek,tisíců lidí a každý ví něco a dokáží svoji inteligenci spojit, těžko říct jestli se ve větším počtu lidí inteligence sčítá nebo násobí ale rozhodně roste, může vzniknout opravdu všelicos.

Máte v něčem pravdu, ale záleží na tom, jestli takový vývoj nenarazí na nějaké hranice lidské představivosti. A "sčítání" inteligence také nejde přeceňovat. Populární příklad na "sčítání" práce - jeden kopáč vykope výkop za 3 hodiny. 10 800 kopáčů určitě stejný výkop nevykope za 1s.

Samozřejmě někde hranice bude ale s tím jak se objevují další věci se hranice neustále posouvají a jen tak se k hranicím nepřiblížíme, alespoň ne v nejbližší době.

Proto jsme se už dostali k filozofování, nad tímto tématem se ani nedá hádat. Optimista totiž řekne, že to všechno bude bez problémů stačit k vytvoření úžasné umělé inteligence s vlastní kreativitou. Pesimista řekne, že ani náhodou.

Inteligenci vytvoříme. Ale vědomí je něco jiného.

Vědomí je iluze.

Všechno je iluze . Ale díky té iluzi jeden druhého vnímáme . Takže díky bohu (tedy i mě) za ni .

Názor byl 2× upraven, naposled 04. 05. 2014 18:46

Myslím, že to má stejnou logiku jako ptát se, jesstli můžeme stvořit něco silnějšího nebo rychlejšího.
Množství neuronů, velikost paměti, konektivitu asi půjde zvyšovat ještě dlouho. Sentimentální lidstvo ovšem nebude spokojeno, dokud nestvoří nějakou vylepšenou kopii našeho opičího mozku, pak to snad uzná.

Podle věřících ano.
Oni si to sice neuvědomují, ale pokud nějaký bůh stvořil svět tak to musel být pěkný debil. Tak velký debil, že ani největší debil mezi lidmi nedosahuje jeho debility.

to sice mate pravdu, ale je rozdil v tom, ze prichazeji technologie, ktere driv nebyvaly. Takze v mnoha specif. oblastech nahrazeni asi prijde....Jen doufejme ze lidi sami maji takovou soudnost aby to neprehnali

A které technologie přicházejí? Neuronová síť je tu s námi od čtyřicátých let... Výkon těch úžasných "kalkulaček" sice roste exponenciálně, ale jejich programování se stále nezměnilo. Warren McCulloch and Walter Pitts[1] (1943) created a computational model for neural networks based on mathematics and algorithms. They called this model threshold logic.
...
Farley and Wesley A. Clark[3] (1954) first used computational machines, then called calculators, to simulate a Hebbian network at MIT. Other neural network computational machines were created by Rochester, Holland, Habit, and Duda[4] (1956).http://en.wikipedia.org/wiki/Neural_network...

dobre,...mel jsem napsat spise nove moznosti.

Ano, v tom samozřejmě máte pravdu. Výkon a kapacita pro ukládání je dnes úplně jinde než v těch letech vzniku.

Je rozdíl něco podobného programovat, nebo simulovat neurony, které se to naučí "samy"...

Jenom, že od vynalezení neuronové sítě ve čtyřicátých letech jsou výsledky neuronových sítí pořád přinejmenším rozpačité(odkaz na historii neuronových sítí je v mém v jiném příspěvku). A četl jsem článek(už se mi nechce hledat odkaz, takže to berte s rezervou), že slavný Watson od IBM co vyhrál Jeopardy! byl založen na databázích a statistice a ne na neuronové síti.

Však on Watson od IBM nebyl založen na neuronové síti, ne? Také jsem někde četl, že měl nahrán v paměti akorát kompletní obraz Wikipedie a informace tahal z tama.

Ano, přesně to jsem v příspěvku chtěl říct - Watson od IBM nebyl založen na neuronové síti, byla to jenom databáze a nějaké její statistické vyhodnocování.

To je hezké, že neuronové sítě byly popsány ve čtyřicátých letech, kdy je neměli na čem pořádně simulovat. To je, jako byste se divil, proč v osmnáctém století nedokázali překonat rychlost zvuku, když ji změřili. Vždyť už měli parní stroje, že.

:D:D

asi by sel, ale preci jen pro magazin je dulezita navstevnost a jiste maji primo v redakcnim systemu doporucovana slova od nejake SEO agentury :)

....je to tam zbytcne, ale porad si to lip predstavim nez kdyby tam bylo napsano: "na plose jako ma Acer Iconia Tab A1-810"

A neni lepsi napsat treba na plose x cm2 nebo treba 25*15 cm?

ale je tam spomenuty Google a Apple ..cize minimalna kvota naplnena