Má Wikipedia v současné podobě šanci?

O problémech Wikipedie s kontrolou obsahu se poslední dobou píše stále častěji. Základní myšlenka encyklopedie, do které může přispívat kdokoliv a uživatelé sami mohou opravovat již existující příspěvky, je poměrně unikátní (i když na wiki systém už dnes narazíte na každém rohu). Zároveň je to ale největší slabinou celého systému.

Mediálně nejviditelnější případ chybných informací ve Wikipedii z poslední doby by se dal pracovně nazvat "vražda J.F.K.". I u nás jste si mohli o této kauze přečíst bleskovku. Šlo o to, že kdosi poslal do Wikipedie biografii Johna Seigenthalera, redaktora USA Today, který kdysi také pracoval jako asistent Roberta Kennedyho. V biografii se psalo (už byla pochopitelně nahrazena), že byl zapleten do atentátu na J.F.K. i Roberta Kennedyho a také třeba to, že žil v letech 1971 až 1984 v tehdejším Sovětském svazu.

Když si tyto informace John Seigenthaler o sobě přečetl, pochopitelně nebyl příliš nadšen a jal se po viníkovi pátrat a také celou kauzu "rozmázl" v novinách. Pisatel příspěvku se nakonec přihlásil sám. Je jím Brian Chase, který se prominentnímu novináři omluvil a vysvětlil celý případ jako nepovedený žert pro svého kolegu v práci.

Ani po úvodním článku v USA Today, kde Seigenthaler napadl kredibilitu Wikipedie, se nakonec rozhodl, že nebude Chase žalovat a ani se podle svých slov nestane zastáncem regulace Internetu. Vyjádřil však svou obavu nad tím, že Wikipedia se může stát nástrojem kdejakého vandala k napsání čehokoliv o komkoliv.  

Není o moc horší než Britannica?

V kontrastu s tímto případem je pak jiná zpráva. Britský časopis Nature provedl test Wikipedie. Zkoumal vědeckou správnost uvedených příspěvků (pochopitelně ne všech, byl proveden výběr). Jednotlivá témata byla srovnávána se záznamy ve velmi známé a uznávané Encyclopedia Britannica.

Test byl proveden "naslepo". Ti, kteří hodnotili úroveň článků, nevěděli, jaký je jejich zdroj. A výsledek srovnání? Bylo nalezeno celkem osm opravdu vážných chyb jako je třeba špatná interpretace důležitých konceptů a podobě. Chyby ale byly nalezeny v obou encyklopediích, čtyři v každé z nich.

Bylo však nalezeno mnoho méně závažných, nicméně faktických chyb či matoucích sdělení. V tomto případě bylo skóre Wikipedia:Britannica v poměru 162:123. Dalším zjištěním bylo to, že Wikipedia má záznamy často velmi špatně strukturované a zmatené.

Celkově se však dá říci, že výsledky nejsou v porovnání s Britannicou zase tak špatné a v tomto souboji Wikipedia poměrně obstála.

Encyklopedie nemá být primárním zdrojem

Nejen díky poslední kauze byla v každém případě důvěryhodnost Wikipedie narušena. Ekonomický redaktor New York Times Larry Ingrassia dokonce pod vlivem posledních událostí vydal před týdnem svým podřízeným příkaz nepoužívat Wikipedii jako zdroj informací.

Jak vůbec mohl podobný nesmyslný příspěvek na Wikipedii proklouznout? Zakladatel Wikipedie Jimmy Wales říká, že sice existuje v rámci komunity systém, kterému se říká New Pages Patrol, počet nových stránek za den je však již příliš neúnosný.  

Kolik lidí vlastně spolupracuje na Wikipedii? Těch opravdu velmi aktivních, kteří udělají většinu práce, bylo v říjnu asi 1850 pro anglickou verzi a zhruba 4573 celosvětově. Neexistuje prý statistika, kolik unikátních návštěvníků Wikipedii měsíčně čte. Server neprodává žádnou reklamu a tak nepotřebuje podobné údaje sledovat. Celkový počet shlédnutých stránek je však měsíčně kolem 2,5 miliardy, říká Wales.

Mají uživatelé pohlížet na Wikipedii jako na autoritu? Jimmy Wales říká, že má být encyklopedie považována spíše za "work in progress", tedy rozpracovanou práci. "Snahou je být lepší než je Britannica, všechny cíle k tomu směřují, ale ještě jsme této kvality nedosáhli", dodává Wales.

Ze stejného důvodu si Wales myslí, že by studenti či výzkumníci neměli Wikipedii citovat jako zdroj informací. Ale ani Britannicu. I ta má podle jeho názoru stále velký podíl chyb. Lidé by měli brát encyklopedii spíše jako dobrý základ informací pro další výzkum jiných zdrojů.

Velmi debatovaná je i otázka anonymity a zda je správné, aby administrátoři či přispívající uživatelé mohli přidávat články anonymně. V první řadě je jasné, že v prostředí Internetu lze dokonale zaručit pravost identity jen obtížně, pokud se nebudeme bavit o poměrně složitých, drahých nebo uživatelsky ne úplně příjemných řešeních, která si Wikipedia prostě nemůže dovolit. Druhým důvodem anonymity je to, že v některých případech ani lidé nechtějí mít pod příspěvkem (byť kvalitním) své skutečné jméno. Existují autoři ze zemí jako je například Čína či Irán, kde by jim jejich spojení s Wikipedií mohlo přinést řadu problémů.

Přesto dojde od ledna k jistým změnám. Bude poněkud zpomalen proces přidávání nových témat do encyklopedie a neregistrovaní uživatelé už nebudou moci přidávat nové příspěvky. Právě takové jsou totiž nejčastěji mazány.

Věříte Wikipedii?

Místo závěru jsem si nechal jeden názor čtenáře serveru Businessweek. Zkráceně říká asi tolik: "Než použijete Wikipedii, zamyslete se nad touto otázkou: Pokud budete velmi dobře informovaný expert na určité téma, budete plýtvat časem a psát příspěvky na špatně koncipovaný server? Myslím, že ne. Každý, kdo je v daném oboru dostatečný a důvěryhodný odborník, bude psát pro akademické časopisy nebo profesionální publikace...".

Souhlasíte s tímto názorem? A jaké jsou vaše zkušenosti s Wikipedií? Přispíváte do ní? Jakým způsobem přistupujete k informacím, které v ní najdete? Vyjádřete své názory v diskusi nebo anketě.

Zdroje: Businessweek, BBC News, Wired.com

Témata článku: Wikipedia, Wales, Jimmy, Kennedy, Chase, Robert, Patrol, Nature, Bbc News

48 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Joker, Joker 18. 12. 2005 17:51:27
    To není pravda, autor se může vzdát jen části svých práv, nemůže se jich...
  • Radek., Radek. 17. 12. 2005 20:04:02
    "Kus" ani celý text převzít nesmí, citovat myšlenky a řádně odkazovat ale...
  • shrek 17. 12. 2005 11:21:27
    A Ty s nimi chceš ten sex provozovat, že Ti to tolik vadí?
Určitě si přečtěte

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

Nebuďte jako Emma Watson. Poradíme, jak nepřijít o hanbaté fotky

** Pokud už choulostivé snímky vyfotíte, dbejte na jejich zabezpečení ** Útočníci je nejčastěji získají z cloudového úložiště ** Pozor si dejte i na phishing a řádné zabezpečení telefonu

25.  3.  2017 | Stanislav Janů | 52

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

** Do Vancouveru se sjeli hackeři ** Soutěžili v útocích na prohlížeče ** Chrome odolal, ale Edge to projel na celé čáře

22.  3.  2017 | Jakub Čížek | 79


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných sluchátek

Příslušenství do USB-C