Linuxové novinky: Německo proti softwarovým patentům

> Tahle trapárna není dobrá ani jako vtip. Autor by se měl léčit z fóbie z komerčních programů a svobodně honorované lidské práce.Komerční programy a softwarové patenty jsou dvě zcela odlišné věci. Proti komerční aplikacím nic nemám, sám mám nakoupeno pár komerčních aplikací. (Šok! Pro Linux existuje placený software. Šok 2! Oni jej ti prebubertální uhrovití mladíci dokonce kupují.)
Fobii mám ale skutečně mám z naprosto nesmyslných patentů, které nepokrývají žádné nové myšlenky a jejich smyslem je pouze snaha lehce vydělat u soudu.> Uniká mi smysl požadavku na otevřený software...O to jsem se už rozepisoval někde výše v diskusi, tak tady jen stručně. Jde především o zamezení vendor lock-in, nikdo si nemyslí, že si bude nějaký úředník upravovat svůj software. A vzhledem k tomu, že se jedná o požadavek, aby "na zakázku" tvořený software byl dostupný jako open-source, netuším, co do toho pletete ceny a přechody na svobodný SW.> Osobně v tom vidím úspěšný lobbing některé IT firmy, která se živí Linuxovými instalacemi Jako každá jiná IT firma.Ano, protože opensource je jen Linux a nic jiného na světě a v podstatě žádná firma dodávající softwarové řešení nedokáže zveřejnit kód svého řešení není-li "linuxová".PS: U věcí placených z našich daní jsem poněkud "extremistický" a domnívám se, že by měly být co možná nejotevřenější a k tomu patří i software. K čemu by mi byl zdroják k registru vozidel? K ničemu, ale stejně bych chtěl, aby byl volně dostupný a šiřitelný už jen proto, že jeho zlomek jsem si zaplatil. Stejně tak bych například (mít tu moc) nařídil České televizi, aby všechny jí placené pořady byly dostupné pod svobodnou licencí k volnému šíření. Ale to už jsem se rozkecal trochu moc.

Názor byl 1× upraven, naposled 13. 07. 2013 00:18

Tak to je načase se začít učit

Němčinu? K ničemu. Evropa a Amerika si vystačí s angličtinou a co se týče Asie, tak tam by to chtělo něco exotičtějšího /čínština/, ale AJ stačí taky.

Čekal jsem podobnou reakci. Kolega psal redakci něco o tom, že neumí německy, ať za něj zpracují článek, No když to neumí, tak ať se to naučí. Nevím proč by za něj měla něco dělat redakce.
BTW u nás má němčina na trhu práce uplatnění srovnatelné s angličtinou a u nás (sic!) je velice dobré německy umět, anglicky umí (úroveň znalostí lidí co prohlašují, že umí anglicky, je věc jiná) kde kdo, ale znalost němčiny je pro mnohé zaměstnavatele velké + a to nemluvím o tom, že mnozí zaměstnavatelé chtějí v první řadě němčinu a angličtinu až v té druhé nebo jen jako doplněk.

Němčina se určitě hodí. Sám lituji, že jsem to s ní nikam nedotáhl -- sice jsem ji měl jak na základce, tak na střední, ale od té doby nic. V IT přijdu do styku hlavně s angličtinou a jazyky se tak rychle zapomínají... Gramatiku bych ještě dohromady dal, ale s mou slovní zásobou to je nevalné.Jinak k původnímu dotazu -- na překlad je to prostě moc dlouhé. Shrnutí většiny dotazů (anglicky) je v tom odkazovaném článku -- http://fsfe.org/news/2013/news-20130703-0... ... -- je pravda, že tam nejsou ani všechny otázky a odpovědi jsou jen shrnutí na větu nebo dvě, ale musí to stačit.

Němčina má srovnatelné uplatnění možná v celkovém průměru, ale v IT ani zdaleka ne.

Však v IT zdaleka ne, tam vládne angličtina, ale zbytek trhu je o něčem jiném.

Zbytek trhu je taky hlavne o anglictine. Ono se da anglicky domluvit casto i s tema nemcema kdyz na to pride a ono tech nemcu ( a rakusaku, svycari jen castecne) ve srovnani se zbytkem evropy ci dokonce sveta, zas tolik neni.

Když si spočítáš německé (a rakouské a švýcarské) firmy u nás, ve srovnání s firmami ze zbytku světa, tak jich je tu jak nasráno.

Tak samozrejme jich tu je vzhledem k tomu, ze to sou nejblizsi sousedi hodne. Rozhodne ale ne vetsina. S tou vetsinou se clovek domluvi anglicky a casto i s tema nemcema.

Tak se na ten zbytek trhu podívej na pracovních portálech. A mrkni hlavně do sekcí průmysl, energetika, výroba, elektrotechnika apd..

Koukam, koukam, bud samy cesky firmy nebo zadani v anglictine...

Taky nezapomínejte na ruštinu. Rusové častěji (než Němci) neumí anglicky.

Já pracuju v IT a umět Německy mi dost usnadňuje život - i kdybych se s Němcema anglicky domluvil, všechny jejich dokumenty jsou německy a museli by to překládat - tak to by se na to spíš vybodli.

Nejvíc mě baví, jak vždycky někdo nesouhlasí s tím, co nemůže vědět

Súhlasím, že v IT sa v nemeckej firme, alebo vo firme s podporou v Nemecku sa nemčina naozaj hodí. Ale väčšinou aj vedia aj tak trochu po anglicky...Každopádne by sa už mohlo na EU úrovni dohodnúť, že sa bude používať len angličtina ako povinný druhý jazyk vo všetkých členských štátoch + každý nech si podporuje svoj národný jazyk. Nemci, francúzi si myslia, že sú pupkom sveta, ale aj tak je pre nich výhodnejšie učiť sa angličtinu, ako si vyberať 2 iné jazyky. Keby niekto spravil štúdiu, koľko by sa tým ušetrilo administratívy, asi by nás to všetkých posadilo do stoličiek Dorozumiem sa francúzky, nemecky aj anglicky a môžem potvrdiť, že v reálnom živote je angličtina naozaj TOP, čo sa týka použitia v praxi. Aj pre rusov bude jednoduchšie naučiť sa len anglicky pri obchodovaní s Európov.Jediný problém sú tie "brzdy" v Európskom parlamente...

Ono jde skutečně především o ta "práva" státu. Je jasné, že sotva někdo "doma" využije třeba registr pro auta, ale řeší to ten "dodavatelský" problém jak píšete a to nejen z pohledu "páky" -- co když ta firma zkrachuje nebo prostě jen přestane daný produkt podporovat a co pak? Je jasné, že u nějakého obřího sw balíku bude hledání někoho, kdo si to "vezme na triko" těžké, ale domnívám se, že pořád lepší tohle než po pár letech začít znovu jen proto, že dodavatel skončil a zdrojové kódy nejsou...
Hezký příklad kam může vést proprietární systém mají teď ve Švýcarsku se svým e-gov systémem -- museli vysolit 9 milionů franků za prodloužení licence na provoz o dva roky. Takže nejen u nás v banánistánu se daří.

Co se týká zdrojových kódů, tak u zakázkovýho SW není problém si vynutit zdrojáky smlouvou. Ani tam není předpoklad, že takový SW by měl být několikrát dražší, jak to třeba bývá u "komponent/knihoven". Je šlendrián státního aparátu, že toto není dostatečně podchyceno a stát se potom stává zajatcem prvotního dodavatele, ale tedy především vlastní hloupostí, či spíše chytrostí některých filištínů. Z tohodle úzkého pohledu je jedno jestli stát vydá směrnici v tom smyslu, že veškerý SW pro státní zprávu bude dodáván i se zdojovými kódy nebo jako OS.

Mě to příjde jako naprosto normální a pokud dodavatel není prase (což většinou pro stát je a alespoň je to potom vidět) není problém s tím něco udělat.

Tak objednatel by ty zdrojáky měl mít a měl by mít možnost nad nimi provádět úpravy a v případě potřeby vyměnit firmu, která mu to bude dělat, ale aby to bylo úplně veřejné, to se mi moc nezdá.

Proč ne? Především pokud je to placeno z daní, tak by to mělo být svobodně zveřejněno, podobně, jako je tomu například dnes v USA.

Ale právě možnost upravovat implikuje možnost sdílet

To teda neimplikuje.