Nevím, jestli prodeje hudby v USA rostou, ale dejme tomu že ano. Řekněte mi, co to tedy podle vás dokazuje. Nechápu. Že kdyby nebylo pirátů, tak by prodeje nerostly? Nebo dokonce že fakt, že značné procento lidí si zdarma stáhne něco, co by i možná jinak koupili přispívá k ziskům těchto společností? Tohle, myslím, neobstojí. Jsem ochoten akceptovat argument pro pokles prodejů proto, že to, co se vydávalo, lidi nechtěli. Ale to nijak neospravedlňovalo pirátství - když je něco nekvalitní, nekoupím to, ale ani to nikomu nedává právo si to pořídit "jinak". Stejně tak pokud prodeje rostou, hledal bych důvody v tom, že současná produkce je to, co lidé chtějí, nebo hledal korelaci k ekonomickým jevům - došlo k mírnému oživení ekonomiky. Nebo že klesla reálná cena hudby. Nebo třeba že se podařilo lidi natolik odstrašit či vychovat, případně zlepšit ochrany do té míry, že míra pirátství poklesla (no, téhle možnosti ani sám moc nevěřím). Případně to může být tím, že se online obchody (jmenovitě iTunes) natolik rozmohly, že snadnost nakupování v nich přispěla k většímu komfortu uživatelů, kteří impulzivně nakupují z pohodlí domova a nemusí chodit do obchodu. Cokoliv z toho, nebo třeba všechno dohromady.
Co už vůbec nechápu je tvrzení, že když se Sony nebude chovat jako prase, nebude se sdílet. To je evidentní zaměňování příčiny a důsledku - dokud nebylo pirátství, neměly korporace zapotřebí proti němu nijak bojovat.
Co se týče druhého argumentu, tak na něj nereaguji, protože se mi zrušení možnosti bootovat do linuxu taky nelíbí a ačkoliv nejsem majitel této konzole, tak tento krok považuju za nefér postup. Nicméně i to je dáno tím, že se ta možnost nabootovat cokoliv dala využít pro prolomení ochran her a v podstatě chápu, proč to udělali, jakmile si u právníků ověřili, že nenarazí. To, že s jedním argumentem souhlasím mi snad ale nemůže bránit poukázat na problematičnost toho druhého, ne?
