Linux a zábava: Jak na filmy, hudbu a televizní tuner

existuje pro Linux nějaký textový editor (pokud možno i pro Xka), který text psaný v romanji (latince) převede na kanu? prostě napíšu normálně "poruno" ale v editoru se objeví "ぽるの"

sem tam je to potřeba pro "sesynchronizování" tagů u mp3, když jsou z různých zdrojů a něco je v kaně a něco v ramanji

Zvlastne, presne toto som mal za standartne chovanie "japonskej klavesnice." Skus toto https://help.ubuntu.com/community/SCIM alebo zagoogluj "linux japanesse keyboard support." Uz nepamatam kde presne som to nasiel, ale viem ze to bolo na tri kliky cez googla

díky moc, jinak pokud vím, tak japonské klávesnice jsou "custom" i po hw stránce mají nějaké "magic" klávesy navíc... ale jak přesně se na nich píše nevím :)

poruno?

Prejže MP3 tagy

baka! baka!, porno jsem použil jako příklad, protože si z hlavy nepamatuju moc názvů japonských písniček

Ještě jedna poznámka - psát o přehrávání videa v Linuxu a opomenout SMPlayer (GUI pro MPlayer) se mi zdá dost podivné. Vím, že to je poměrně nový přehrávač, ale už si vydobyl velmi dobré renomé v Linuxu i ve Windows. V Linuxu neznám žádný jiný, který by se SMPlayeru svými možnostmi blížil.

SMplayer neváhám označit za nejlepší přehrávač pro Linux.

A on dokonce existuje i pro Windows? Tak to musím testnout. Možná bude nej i pro Win.

No, musím říct, že pro sledování anime je SMPlayer asi nejlepší volba jak na windows, tak i na linuxu. Konečně skočily problémy s VLC (špatně titulky, pády s .MKV, nefungující klávesový seek v OGM, zprasený obraz při seeku až po další keyframe,...)

Na to, že neexistuje moc dlouho, a je to v0.6... No, jo VLC je chybová 0.8 po deseti letech, zkrátka příliš mnoho funkcí, ab se to dalo rozumě vyvíjet?

VLC má zase jiný výhody. Je poměrně odolný proti chbnym souborum a má některý občas užitečný funkce - konverze, streaming atd. Ale hlavní problém vidim v chybnym návrhu architektury. Respektive to odpovídalo původnímu zaměření - tedy streamování videa po síti. Problém je v tom, že ve VLC evidentně neexistuje možnost postupně aplikovat na video filtry a měnit jejich pořadí. Takže například jako první se do videa přidají titulky. Teprve potom přijde ořez nebo letterbox (který tam navíc ani není). Tím to samozřejmě celé úplně strácí smysl. Výborně je tohle řešený v ffdshow. Tam mám spoustu filtrů a můžu si je dávat v pořadjí jakém chci.

Ten smplayer je vlastne skoro totožný s kaffeine.(okrem hlavnej stranky)

Ale je pravda, že obydve prehravače (jeden je postavený nad mplayerom a druhý nad xine) sú ako stvorené pre ľahké ovládanie filmov.

ps. mplayer začal až teraz začal podporovať DVD menu(možno bude čoskoro aj v smplayery) a xine1.10.1 prestal prehrávať zvuk v mkv ( film + ogg) ale dúfam že to opravia problém bol reportovaný.

Ps2: ja síce niesom odborník ale filmy si konvertujem upravujem dávam do mkv kontajnerov s titulkami. Prekladám titulky. Všetko natívne v linuxe.(nie cez wine)

Tento článok mohol byť rozdelený minimálne do 3 podčlánkov pretože toľko free (cena aj OSS) softvéru sa tu len tak nedá popísať.

ps3: v článku bolo do úzadia posunutý ffmpeg pričom tento koder dekoder zvláda všetky formáty ktoré sa teraz vo svete používajú(mpeg2, mpeg4v2,h264, VC-1.........) takže žiadne binárne blbosti niesu potrebné.

ffmpeg je v podstatě součást MPlayeru. Tyhle dva projekty jsou velmi úzce propojený. Bez ffmpegu by nmeexistovala většina OS a freeware programů pro práci s videem. Pokud vím, tak ffmpeg používají všechny běžný backendy v Linuxu - MPlayer, Xine i GStreamer. Je na něm založený Avidemux nebo DVD Flick. ffmpeg je základem pro ffdshow a přehrávače VLC, GOMPlayer, KMPlayer, MPC a spoustu dalších programů.

ffmpeg je ten neviditelný tahou za 99% free programy pro práci s videem. Určitě by si větší zmínku zasloužil. Na druhou stranu z pohledu užvatelů se s ním většina lidí přímo nesetká.

Dik za doplnenie.

MPlayer. Je to šikovný program pro příkazovou řádku, má i GUI pro klikače, a přehraje téměř cokoliv. Jeho obrovskou výhodou jsou kodeky v jediném adresáři. Mplayerem jsem přehrával filmy v DivXu na Pentium 100 bez MMX a to normálně. (Ve Windows jsem zobrazil 4 snímky za minutu!)

"Ten sice běžně nedisponuje grafickým prostředím (lze jej zadat jako požadavek při kompilaci programu), ..." a která distribuce se kompiluje? Prostě si v balíčkovacím systému označím balík "gmplayer" a mám gui a nemusím kompilovat.

Když už XMMS, stálo by za to se zmínit o tom, že do nové distribuce už jej "řádně" nenainstalujete. Je to z toho důvodu, že vývoj už byl ukončen. Pracuje se na XMMS2, ale...

Jako náhrada se občas používá Audacious, ale žádná zmínka.

A navíc Živě chcíplo, ani nemůžu načíst úvodní stránku, grr.

Pozor na to

http://jech.webz.cz/kodek.php

Bohuzial pod linuxom stale chyba kvalitny prehliadac fotografii. Pod windows pouzivam Xnview a pod linuxom nic podobne kvalitne nie je ani zdaleka. A to som skusal vsetky mozne linuxove programy. Tam je linux este hoodne pozadu. Co sa tyka katalogizovania a rychleho prehliadania fotografii spolu s vyhladavanim v exife, alebo ITPC(ci ako sa to vola). Je tam vela programov co to dokazu, ale kazdy len nieco. Jeden perfektny program na vsetko nie je.

tak používej Xnview pro linux

http://pagesperso-orange.fr/pierre.g/xnview/endownload.html

Skusal som. Ale verzia pre linux je este horsia ako ine linuxove alternativy. Xnview pre linux je doslova otrasne a 100 rokov za opicami.

očividně tady nejde o XnView, ale o to udělat z linuxu šitůvku.

Bohuzial su medzi nami ludia, ktori si nedokazu priznat, ze proste nemam na linuxe to co potrebuje, A nejde o ziadny flame, iba o holy fakt. Ale ak mi poradite program, ktory zvlada to com som popisal nizsie, tak si ho rad na linuxe naistalujem pretoze mi linux bezi vo VMware a ucim sa na nom.

Co Google Picasa?

Picasu poznam pod windows a je to len programik na hranie a nie na serioznu pracu. Pochybujem, ze by bola ina pod linuxom. Nezvlada v podstate nic podstatne co potrebujem ako Xnview.

http://www.abclinuxu.cz/software/grafika/prohlizece

Já musím souhlasit s původním přispěvovatelem. Ale jeden dobrý prohlížeč bych znal - Gwenview. Sice mu chybí možnosti editace, které má XnView, ale jako prohlížeč je O.K. Další program digiKam je taky celkem pěkný, ale pro mě ho zcela diskredituje, že stejně jako třeba Picasa nezobrazí fotky dokud je nenaimportuju do databáze.

Naštěstí záchrana je na cestě, protože Pierre (vývojář XnView) dělá na multiplatformní verzi s Qt rozhraním. Otázkou je, jaká bude licence, současná verze pro Windows je totiž freeware pouze pro nekomerční použití.

Mimochodem ten problém s kvalitním prohlížečem obrázků opravdu nechápu. Po netu se válí spousta opensource knihoven pro zápis a čtení různých formátů, je tu ImageMagick pro aplikování transformací, asi by se daly bez větších problémů vytáhnout filtry z GIMPu, dál se ještě dá najít třeba jpegtrans pro bezztrátový úpravy JPEGu (otočení, ořez).

Stačí "jenom" k tomu všemu udělat nějaký GUI. Ale i k tomu je už spousta připraveno, například widget pro GTK: http://trac.bjourne.webfactional.com/

Snad jednou konečně někdo sedne a nějaký pěkný opensource prohlížeč udělá. Sám jsem o tom taky uvažoval, ale za prvý nejsem žádnej skvělej programátor a za druhý teď dělam na programu pro úpravy videa. což je v opensource světě ještě větší krize než prohlížeč obrázků.

Myslím že tyto úpravy bude zvládat nová Gwenview pro KDE4:

http://aseigo.blogspot.com/2008/02/gwenview-falling-in-love-all-over-again.html

To je bohuzel v opensource celkem rozsirenej problem. Napr. u programu pro sledovani televize casto uplne chybi moznost ladeni stanic, coz je u TV dost zasadni problem, ale zda se nikomu z vyvojaru to nak zvlast nevadi. Zas je pravda ze TV aplikace na Linuxu fungujou mnohem lip nez jejich protejsky na Windows, ale vetsinou za cenu dost slozity konfigurace.

upřesni to s tím laděním

No misto aby program po spusteni automaticky spustil vyhladavani stanic pokud nema zadny zadany nebo aby aspon program v sobe moznost vyhledavani stanic primo integroval, tak v sobe ma maximalne rucni ukladani aktualniho kanalu a v horsim pripade ze bez ulozenych kanalu vubec nespusti. Treba u Xawtv je moznost ukladat jednotlivy kanaly, ale u kabelovky s 60 programama to je docela opruz. Nehlede na to ze pak clovek stejne musi otevrit channel list v textovym editoru a seradit je tam. MythTV sice ma moznost automatickyho ladeni, ale externim programem (mythtv-setup). Idealne by ovladani melo vypadat jako ma tvtime. Teda graficky, jinak je to menu absolutne nesmyslny a to vyhledavani stanic tak tusim taky neni.

Pro Xawtv existuje ladici script, ale treba v gentoo sem ho vubec nenasel. Mythtv je asi nejdal, ale nutnost poustet externi configurator je proste nesmysl, pride mi to jako by vyvojari nikdy nevideli televizi...

To je ono! Běžný uživatel chce linux s funkcemi jako wokna. Nedivím se mu. Nechce jezdit po inetu a kompilovat (to snad už není třeba) či skládat program podle svého vkusu, byť je toto neideálnější.

Pokud by existovala verze almost full a poučený by uměl ji očesat podle svého (třeba) nebo mimo toho, jak to nyní je, ještě ona almost full, tak by se linux brzy hodně nadechl a uživatelé by se hrnuli, to si myslím já, který zkoušel leccos a protože leccos neumím a leccos ani nešlo, pak jsem na W-XP. Licencovaném! Ale k linuxu bych chtěl konvertovat.

Ad licence.

Pokud to bude pod Qt4 tak se to bude nejspíš GPL licence (čili free). Za jinou (která umožňuje uzavřít sw se musí docela slušně zaplatit).

Pierre ji má koupenou, takže smůla. Jinak ten MP port xnview je v začátcích, maximálně v prostředku, takže situace se jen tak nezmění. Starší verze xnview je tak nejpoužitelnější (linuxová byla zadarmo i pro byznis), ale dekódování JPEGů bylo pomalejší než v gqview, u kterého jsme skončil, i když neumí vůbec nic - dokonce ani nastavit centrování obrázku při zobrazení...

xNview, přijdi brzy.

Jak už jsem psal, mám dva jasné favority - Gwenview a XnView přes Wine. Obojí funguje bez problémů.

Tak jeste je moznost na Linuxu pouzivat Wokenni Xnview pod wine :)

Taky to tak dělám.

Taky to tak dělám.

Akle je to trochu kostrbaté. Dle mně není nad kopilovaný program pro linux/unix.

Je však možné, že Wine už není padavá potvora. Před pár lety byla a já raději měl v linuxu vmware a v něm W-HE a dokonce jsem na SCSI vypalovat!

Nad program kompilovany pro Linux sice neni, ale i tak bezi nektere Wintendacke aplikace pres wine rychleji, nez pod Wintendem.

Taky si myslím

Jinak já používám gqview, umí vše, co potřebuji.

Taky si myslím

Jinak já používám gqview, umí vše, co potřebuji.

očividně tady nejde o XnView, ale o to udělat z linuxu šitůvku.

*******************************************************************

To ne, ale také jsem žádný pěkný prohlížeč a konvertor obrázků(podobný jako Irfan) pod Linuxem nenašel. Tak IrfanView spouštím pod Wine.

Jak psal Radim, XnView je i pro linux. A jinak doporučuji oskoušet nástroj DigiKam. Je to docela dobrej správce fotek.

Aj ten som skusal. Inak ten je hadam jeden z najlepsich avsak stale daaaaleko za xnview pre windows.

Pravdepodobne by ten vas xnview mohl fungovat pod Wine. Sice nechapu, proc kvuli prohlizeci fotek pouzivat Wine, ale kdyz vam to udela radost...

Tak zkus Digikam nebo Gwenview z KDE4.

Digikam je vyborna aplikace. Od te doby, co podporuje color management ji neni temer co vytknout.

Lidmi, kteri si na neco zvykli na jine platforme a diky zvyku tvrdi, ze vse ostatni je shit bych se neznepokojoval. Jde o jejich subjektivni dojmy.

Jestli se nemýlím, digiKam má tu nectnost, že si všechny fotky kopíruje do své databáze (nebo si o nich pouze pořizuje informace?). Ve Windows jsem si po dlouhém hledání našel ZPS, Na linuxu bohužel nic podobně vyváženého neznám. Možná je,....nebo bude...

XnView pro Linux jsem při mém přechodu na Linux kdysi také zkoušel a bylo to hodně nestabilní (často jsem jen změnil něco v nastavení a hned to spadlo). Kdysi už na Windows jsem si napsal vlastní prohlížeč, ale časem jsem začal používat právě XnView a na Windows mi vyhovuje. Na Linuxu mi zatím nejvíc vyhovuje GwenView (http://gwenview.sourceforge.net) s nainstalovanými KIPI moduly.

Gwenview som skusal tiez. Nie zle, ale digikam sa mi zdal lepsi, idek aj digikima je stale nic v porovnani s windowsackim xnview.

V tom s vámi souhlasím.

Nezbývá než zkusit zalabovat u autora XnView na zamakání na Linuxové verzi. Mám pocit, že je pěkně stará a autor se o ní už vůbec nestará.

PS.: U babičky mám gThumb, což jako prohlížeč není vůbec špatné.

Neviem, nerozumiem sa do toho, ale nejde windowsacke Xnview nejako len prekompilovat na linux verziu, alebo je to cele treba pisat pre linux nanovo? Bol by to razom najlepsi prehliadac fotiek a vsetky ostatne alternativy by razom stratili vyznam. Nieco ako Amarok pod linuxom.

XnView není free software, takže bůhví.

Ale když se ukáže zájem, třeba na tom zamaká.

Mam presne ten isty nazor, XnView je v zasade asi jedina vec, ktora mi na Linuxe skutocne chyba.

Autor momentalne pracuje na cross-platform verzii XnView, ktora je zalozena na Qt kniznici (tej istej, ktora sluzi ako zaklad KDE a je poskytovana aj pre Windows):

http://newsgroup.xnview.com/viewtopic.php?t=14246

Vyvoj je ale hodne na zaciatku (existuje len akasi velmi rana alpha verzia) a autor sa zvykne na cele tyzdne odmlcat a potom len napise, ze na vyvoj nemal cas... skoda toho, zjavne uz chlapec vyrastol zo studentskych cias a na tento 'hobby projekt' mu uz neostava prilis vela casu.

Je to o to zvlastnejsi v tom ze Xnview pochazi puvodne z Linuxu :). Na windowsech si pomahalo vlastnim X serverem aby vubec bezelo. Coz pak melo za nasledek ze sem nemoh provozovat na Windowsech zaroven Xnview a X server :)

Google Picasa

http://picasa.google.com/linux/

To je jen Windowsovský program s přibaleným vlastním Wine. Osobně mám proti tomu jednu zásadní výhradu: ještě ani jednou se mi nepodařilo ho po nainstalování spustit.

Mně pod Linuxem jede, ale stejně ho nepoužívám.

Mohl by jste konkretizovat, co vaše stávající aplikace má, a ty na Linuxu nemají? Subjektivní dřysty o 100let před/za konkurencí jsou stejně tak bezobsažné jako úsměvné

1. Hovoril som ze xnview pre linux je 100 za opicami v porovnani s ostatnymi linuxovymi alternativami.

2. Pisal som vyssie co potrebujem. Aby dokazal hromadne pracovat v takom rozsahu s fotkami ako xnview. Aby dokazal hladat v exife alebo v ITPC datach (ci ako sa to vola). Aby bol natolko konfigurovatelny ako xnview. Bohuzial sa mi nepodarilo najst linuxovu alternativu a naistaloval som kopu prehliadacov. Je to jednoducho fakt a ziadny flame.

Tenhle problem jsem taky resil a nevyresil. Bud jsem nasel pro tento ucel pomerne jednoduche prohlizece nebo tezkotonazni veci jako gimp atp.. A co se tyce xnview tak z jeho stranek nemam pocit ze uz konecne existuje slibovana kde/qt verze a mimoto ma dost omezujici licenci. Take bych ocenil lepsi podporu exotictejsich(sid/xm/mod/it atp) zvukovych formatu v ramci xinelib/gstreameru. Pouzivam linux uz nekolik let ale porad u me pretrvava presvedceni ze velmi dobre zvlada narocnejsi veci ale mnohdy selhava na tech zakladnich. Na platformne windows mi prijde pomer pouzitelnosti mezi desktopem/jinym_pouzitim vyrovnanejsi. Je mnoho veci pro ktere rad pouzivam linux na desktopu ale porad jsou tu ruzne malickosti co zanechavaji pachut. Berte tohle prosim jenom jako hodne subjektivni nazor, ne flamebait ...

Ono se nesmí zapomínat na to, že výrobci softwaru a hardwaru pro Linux valnou většinou nedělají.

Takže na nějakých základních věcech, jako je třeba...Photoshop? bude selhávat vždy.

Řešení je alternativa, nebo přesvědčit dodavatele softwaru.

Zmiňovaný XnView pod Windows rád používám, ale když Linuxová (jako paralelní) verze není, tak není no, se nedá svítit.

Photoshop jsem zrovna na mysli nemel :). Treba muj linuxovy evergreen je mplayer. Sam o sobe je to velmi mocny nastroj ale bohuzel v ramci jeho unixove povahy je pomerne dost nastaveni dostupnych jenom pri pouziti prikazove radky nebo editace konfiguracnich souboru. Existuje sice hodne frontendu ale v moznostech nastaveni (ne mnozstvi) ledaskery z nich trumfne CCCP v kombinaci s mpc nebo bsplayerem. Mou oblibenou kratochvili je laborovani s mplayerem a encou aby spravne fungovaly ceske titulky a treba slovenske zaroven. Samozrejme jsou tu dalsi moznosti jako vlc/xine/atp ale kazda z nich ma svoje neduhy. Asi vubec za nejvetsi zlo OS sw bych oznacil souborove gnome/gtk+ dialogy :). Jsem zvykly pouzivat FF/TB ale az na linuxu jsem si diky nim uvedomil ze jista unifikovanost gui ma neco do sobe. Kdyz chci "okennim" zpusobem prepinat klavesnici tak se to neobejde bez upravy xorg.conf. Tohle vsechno jsou jen malickosti ale uz mam jejich reseni obcas plne zuby.

S encou netreba laborovat, to spravi sama.

mplayer -subcp `enca -iL czech titulky.sub` -sub titulky.sub

Diky, vyzkousim. Na tohle reseni jsem jeste nikde nenarazil, vetsinou jenom na veci ve smyslu "-subcp enca:cz:cp1250" ktere sice fungovaly ale ne vzdycky.

"Ono se nesmí zapomínat na to, že výrobci softwaru a hardwaru pro Linux valnou většinou nedělají.

"

Ono se IMHO nezapomina, akorat mi prijde, ze kdyz toto nekdo v diskusi pripomene, tak se strhne lavina argumentu od Linuxovych fanousku, ze to neni pravda a ze jeden ani nevio, kolik toho sw pro Linux je a jak je bajecny.

Me prijde, ze je to jak psal nekdo vyse - na kazdy program z Win se nakonec alternativa najde, ale casto plati "jde to, ale dre to".

Niekedy mam pocit, ze ak clovek povie nieco hanlivejsie na linux, okamzite sa na neho znesie sprska flamu. Pritom sa len snazim poukazat na nieco v com linux dost silne zaostava. Niet pochyb o tom, ze v niektorych veciach je daleko pred windowsom, avsak v niektorych zase daleko za. Ako system je samozrejme daleko lepsi ako windows. Bozhuzial co sa tyka programov, ktore potrebujem je zase dost daleko za windows alternativami aj ked su tieto free. I ked nieviem co presne znamena free. Pre mna je free, pokial to mozem pouzivat zdarma na domacom pocitaci. To mi uplne staci ako uzivatelovi.

a čo tak vyskúšať ho pod wine? Malo by to ísť....

Nejspis bude, ale vzhledem k tomu ze to neni tak uzce specificka aplikace jako zminovany photoshop bych spis ocenil neco nativniho ...

Vyzkousej Fotox. Mne plne vyhovuje. http://kornelix.squarespace.com/fotox/

Taky to zkusím, vypadá to k světu

Taky to zkusím, vypadá to k světu

Vyzkousej Fotox. Mne plne vyhovuje. http://kornelix.squarespace.com/fotox/

Zkoušel jsi ShowImg?

http://showimg.klik.atekon.de/

Také jsem dlouho hledal něco jako xnview a vyhrálo toto.

existuje pro linux nějaký hudební přehrávač, který by hudební alba prezentoval opravdu jako alba a ne jako několik tracklů se stejným interpretem?, nějakou obdobu geniálního Foobaru 2000, prostě nad tracky alba zobrazí společnou hlavičku nejlépe s coverem (braným automaticky z adresáře kde se nacházejí tracky alba) a obsahoval by název alba, interpreta, žánr, rok popř i nějaké info o labelu, bitrate atd...

hodbě by bodla možnost nastavení fontu (pro korektní zobrazování kanji a korejštiny), nějaké hromadné úpravy tagů by také nebyly naškodu

amarok?

Ano, AmaroK, Exaile ale i další

Prosímvás, četl jste ten článek vůbec?

Amarok umí všechno to, o čem jsi teď psal. Zkus Amarok a Foobar se ti už nebude zdát geniální.

Amarok jsem zkoušel (respektivě zkouším na Fluxbuntu, které se nejvíce podobají mým Windows) ale třeba zatím nevím jak zobrazit alba jako alba, o albech s více interprety (soundtracky, tributy, samplery, mixCD) ani nemluvě

o možnosti grafické úpravy tlačítek jsem se zatím nepokoušel, jinak existují pro Amarok nějaké pluginy?

Zobrazovat alba jako alba bude umět až AmaroK , který vyjde asi někdy během letošního roku. Zatím je v dost nepoužitelné alfa verzi.

Co je to zobrazit alba ako alba? Mne Amarok 1.4.8 zobrazuje alba ako alba. Myslim tym nieco ine?

Zobrazit alba jako alba vypadá asi takhle nějak:

http://jech.webz.cz/obrazky/fb2k.png nebo http://amarok.kde.org/blog/uploads/Newtheme-dark.png

Jedná se o zobrazení skladeb v playlistu.

nebo takto: http://vfb.bloguje.cz/img/foobar-bg-full.jpg

a úplně nejlepší je, když si můžu přepnout "now playing" režim

http://vfb.bloguje.cz/img/my-foobar-nowplaying.gif

a režim plyalistu (s zobrazením alb)

http://vfb.bloguje.cz/img/my-foobar-playlist.gifa

hodně důležité je taky, aby údaje o právě přehrávaném tracku byly dostatečně viditelné

Amarok má Now Playing (Kontext) daleko lepší a přehlednější. Pokud máš last.fm účet tak i s last.fm údaji pokud chceš.

Údaje o přehrávaném tracku jsou viditelné na několika místech pokud máš zájem

a ten mód now plaing jde zapnout v každé verzi Amaroku? nebo jsou nějaké "sub verze", mně se nepodařilo najít ani, kde zapnout zobrazování coverů

Zapínáš to vlevo v tom sloupci úplně na kraji. Jmenuje se to "Kontext".

díky, kontext jsem našel, ale stále nemohu přijít na to, jak zobrazovat (v plailistu) alba jako alba (aby měly společnou hlavičku + zobrazení coveru a u zobrazení samotného tracku se už nezobrazovala informace o interpretovi, jen track name)

jinak jsem se v Amaroku trošku vrtal a zdá se, že je opravdu druhý po Bohu (myšleno FBK)

Foobar? To ja ta kopie amaroKu pro Widle?

Nic proti AmaroKu, zrovna mi tu mimochodem na pozadí hraje. Ale na foobar2000 se absolutně nechytá. Až bude verze 2.0, tak se trochu foobaru přiblíží, ale pořád toho spousta chybí. Jsou samozřejmě i oblasti, kde je AmaroK výrazně lepší než fb2k, například provázání s webovými službami. Ale co se týká správy hudby, možností upravovat si vzhled a funkce, tak tam je fb2k naprosto nedostižný.

Tak já jsem na Windows Foobar jako alternativu Amaroku zkoušel.

A horší přehrávač jsem snad ještě neviděl, to i trhlo Windows Media Player.

Ještě jsem se rád vrátil k novému Winampu, který už hodně fičur umí také. A "spkojenost".

Proto mi furt hlava neche brát, proč ho tu lidi tak vyzdvihují a staví jako zrcadlo. Jsem moc rád, že mu Amarok není podobný, protože jinak bych ho nemohl mít tolik rád.

foobar2000 není přehrávač, který by sis mohl pustit, nastavit a za půl hodiny ho používat. Když mu ale věnuješ trochu času, vyhledáš si pluginy, který potřebuješ, upravíš vzhled a objevíš všechny užitečný funkce, tak už nebudeš chtít nikdy jinej přehrávač.

Winamp 5 taky neni špatná volba, ale foobar je prostě pro moje potřeby lepší.

Ja som foobar vo Windows pouzival a mal som ho pekne vyladeny. Ale odkedy pouzivam Amarok, tak som stratil zaujem.

u nového winampu je fajn, že jde v playlistu změnit font (takže se názvy interpretů a písniček zobrazují dobře) ale hlavní okno používá nějaký "skin" font, který nejde nastavit, takže v základním skinu zobrazuje názvy skladeb a interpretů špatně (protože ten font teobsahuje kanu, kanji, korejštinu, etc...) a hlavně práce s id tagy není tak jednoduchá a rychlá, taky je blbý, že informace o právě přehrávaném kousku jsou oproti "now playing" módu u foobaru hodně malé

Sem ani nevedel ze tohle Foobar taky umi, ja to znam spis z linuxovych prehravacu a vetsinou se tomu obloukem vyhybam.

škoda, že jste na střih videa neukázal Cinelerru (Lumiera)

Na tu sem si taky vzpomnel, ale horsi je ze autor uplne vynechal kategorii Media Center. Takove MythTV strci Media Center od Microsoftu do kapsy a Freevo ci VDR sou taky hodne zajmavy.

Autor napsal:

Otázkou ovšem zůstává, co digitální televize přináší a hlavně kam a komu – propagace a pokrytí je v ČR mizerné.

To platí pro digitální pozemní (terestrické) vysílání (DVB-T) a řekněme si na rovinu, že nikdy nebude pokrytí 100%. Ale máme digitální TV vysílající ze satelitu máme pokryto 100% území a to dokonce trojmo, ze tří družic. Jsou tam česky vysílající stanice, které nikdy v pozemním vysílání nebudou.

Problém je, že všude je propagováno jen DVB-T, pravdou je, že pořizovací náklady na DVB-S jsou vyšší.

V linuxu je pro příjem digitální TV nejlepší VDR.

To je prave ono... Terestrialni vysilani "neni zatim pro vsechny". Problem vsak zustava, kdyz si platim koncesionarske poplatky, proc musim platit za dekoder do satelitu? Pokud ma domacnost vice pristroju, tak se o tom ani nezminuji...

PS: kdyz srovnam kvalitu vysilani, tak je-li spatny dig. signal, pak je to priserne a nesledovatelne. Pokud ma obraz duchy nebo zrni, da se to snest.

Trochu mi digitalizace pripomina ukrok stranou... Pokud nejsem TV-fil (a nepotrebuji vice kanalu - k tomu mimochodem bohate staci satelit), pak zapory (a to nejen financni) mnohonasobne prevysuji klady.

Tot je muj nazor a doufam, ze nevznikne flamewar (stejne by se jim nic nevyresilo).

Pokud je mi znamo, tak pro prijem verejnopravni TV prostrednictvim satelitu si jenom jednorazove koupite dekoder, ale zadna pravidelna platba (krome koncesionarskych poplatku) se nekona. Pokud to tedy cele nezakoupite jako balicek s dalsimi tel. programy. Sifrovany prenos je nezbytny napr. z duvodu autorskych prav, CT je kupuje pro sireni na uzemi CR resp. pro obcany CR (nevim, jak je to presne).

Tedy televizi si taky musite koupit sam, stejne tak i dekoder.

"Tedy televizi si taky musite koupit sam, stejne tak i dekoder."

Jasne to chapu, problem je v tom, se ztratou analogoveho vysilani si musim poridit set-top box. To je nezbytna podminka a zaroven dalsi minus... O tom se zamerne nebavim.

Pokud bych si mel poridit kvuli temto stanicim satelit (nemam-li prijatelny prijem) a musim-li platit koncesionarske poplatky (povinne ze zakona, vlastnim-li TV jedno za jakym ucelem), mel by byt dekoder (popripade dekodovaci karta) satelitniho prijmu poskytnut zdarma, ne? Neni jina moznost prijmu povinne placennych stanic, je to logicke.

Oproti terestrialnimu vysilani jsou to pro me extra naklady navic. Pokud je v domacnosti vice pristroju (zakon pro domacnosti nerozlisuje jejich pocet), naklady se nasobi a uzitek zustava stejne mizerny. To se bavim pouze o dekoderu zasifrovaneho signalu a dekodovaci karte...

Na argument, ze pocet je jen muj problem, je argument, ze proces digitalizace brani radnemu vyuzivani zakoupeneho TV pristroje a tudiz mam narok na nahradu nebo uvedeni do stavu pro radne pouzivani...

Koncim s touto diskuzi.

PS: dle "nutnosti" pouzivat wiki: Firmware je programové vybavení, které je integrální součástí elektronického zařízení. Tyto programy jsou většinou naprogramovány (vypáleny) do nevolatilních pamětí (ROM, EPROM, …) firmou vyrábějící dané zařízení.

Nemel autor na mysli potrebne OVLADACE (univerzalni), nikolv firmware? Nebo jsou ovladace v linuxu nazyvany firmware??? Trochu me to mate...

Wow, clovek zasne co se tu na zive dozvi za chytrosti :). Digitalni televize ma samozrejme uz dnes docela velky pokryti a nekde uz je dokonce mozne chytat pouze DVB-T. V dobe vypnuti analogoveho vysilani (2010 jestli si to pamatuju spravne) bude pokryti DVB-T stejne jako bylo pokryti analogovou TV. Kvalita obrazu v DVB-T je pri stejne urovni signalu vetsinou vyssi nez uz analogovyho vysilani (pokud mate to stesti ze ste blizko vysilace a mate absolutne cisty analogovy prijem pak, je vyssi kvalita obrazu na analogovym vysilani ve vetsine pripadu je to ale obracene).

Dalsi vec je ze neni potreba kupovat set top box pokud je uz televize vybavena DVB-T tunerem. Cili pokud si koupite novou TV zadne set top box nepotrebujete a tak nemate zadny naklady navic. Ze by vam dal nekdo neco zadarmo je utopie, uz nejsme v komunismu.

Co se tyce Firmwaru to ste zaspal dobu rekneme o par desitek let. Dnes je firmware u vetsiny elektroniky ve flash pametich a da se kdykoli menit. U pocitacovych komponent je pak casto casti ovladacu a nahrava se do komponenty pri aktivaci ovladacu.

Probůh, ale on "a" popsal situaci současného stavu: proč si MUSÍM koupit TV s již digitálním dekodérem, když je ta TV stále super? Pak set-top-box je nejlevnější varianta! TV mám, k tomu set top box. Ale platím poplatky ze zákona, tak by se měli postarat ti, kdo je berou, o zpřístupnění takovému uživateli. A kolik mám takových starších TV, tak asi budu muset mít tolik set top boxů.

Pokud nemám síť a nekoupím kvalitní, který to dekóduje do sítě na analog a ten pak každá TV vezme.

Prostě tak to je digitál-nedigitál. Já sám nevím, zdali do roku 2010 má smysl pro mne koupit novou TV s vestavěným digitálním dekodérem. A kde jsou moje karty v PC? Nejspíše budu muset koupit set top box, zapojit do mé TV sítě a bude. Taky nebudou hned TV karty do PC levné a možná ani rozumně dostupné. Zase na tom někdo bude vydělávat- proti tomu nemám nic, ale opravdu poplatky tvrdě měsíčně placené by mohly uživatele chránit náhradou zrušeného analogového signálu.

Ceske radiokomunikace musi do 2010 zajistit pokryti Digi. signalem na 99% uzemi Je to dano zakonem. Programova nabidka je ale slaba (klasika), dale ne vsude chytnete signal, ikdyz "pokryti" je xD Viz. mnoho prazanu

Ceske radiokomunikace musi do 2010 zajistit pokryti Digi. signalem na 99% uzemi Je to dano zakonem. Programova nabidka je ale slaba (klasika), dale ne vsude chytnete signal, ikdyz "pokryti" je xD Viz. mnoho prazanu

Autor napsal:

Otázkou ovšem zůstává, co digitální televize přináší a hlavně kam a komu – propagace a pokrytí je v ČR mizerné.

treba takove drobnosti, jako pohodlne nahravani poradu primo do mpeg2 - tj. vysledek odpovida vicemene dvd a to staci jen kliknout v kaffeinu na cerveny puntik no a potom takovy vychytavky, jako kdyz koukam na zavody F1 a musim odbehnout, tak obraz v kaffeinu jen pauznu a kdyz se vratim, tak dam pokracovat - neni to sice uz 'live' prenos, ale to spravi hrave behem reklamy. tohle mi se starou analogovou tv-kartou neslo, nahravani na disk s bylo priserne narocny na vykon maashiny a paralelne prehravat z disku a zaroven na nej ukladat bylo na mem stroji v risi snu.

No když sleduješ TV v PC, tak ano. Ale k analogové TV settopbox, k videu další, ... pak musíš nastavit settopbox i video aby jsi mohl nahrát jeden pořad -> dvojnásobná práce, dvojnásobek času a ještě za to platíš (ten STB). Kdyby byl výsledný obraz opravdu lepší, tak možná. Z vlastní zkušenosti (pravda, šlo o DVB-C - ale to by snad mělo být ještě lepší) je výsledný obraz horší, než analogově šířený.

Pár poznámek ke kodekům - není pravda, jak článek tvrdí, že video se musí dekódovat kodekem, kterým bylo vytvořeno. Naprosto nejběžnější praxe je naopak taková, že se video dekóduje jiným dekodérem, než byl kompresor, použitý k zakódování. Většina běžných audio/video formátů má svoji standardní specifikaci a na základě ní pak spousta výrobců kodeků dělá její softwarové (nebo hardwarové) implementace (neboli, formát je specifikace, kodek je implementace, což ostatně sám článek správně vysvětluje). Nejběžnější dnes používané audio/video formáty nebyly vytvořeny autory kodeků, které je používají. Čili např. DVD si opravdu nemusíte přehrávat pomocí toho jednoho konkrétního MPEG-2 kodeku, kterým jej tvůrce toho DVD zakódoval, můžete použít libovolný MPEG-2 dekodér.

To se promítá i do té části o patentech - tady opět typicky nemají relevantní patenty výrobci kodeků (neboli softwarových implementací), ale ti, kdo vyvinuli ty formáty (standardy, specifikace) nebo jejich zástupci. Jako třeba firma MPEG LA (licencující použití standardů MPEG-2, VC-1, DVB-T, MPEG-4 Part 2, MPEG-4 AVC/H.264 atd.). Nějaké řeči o firmičkách, kutajících si svoje proprietární kodeky (s vlastními patentovanými formáty), to jsou spíše okrajové záležitosti, nereflektující dnešní dobu.

taktak...Ony snad prasečinky jako DivX nejsou ani kodek, ale pouze jednou z mnoha implementací (v tomto případě proprietární) kodeku kodeku MPEG4 part2

Tak teď jsi to úplně pomotal, je to přesně obráceně. DivX je pravý kodek, jeden z velmi mála. Další známé kodeky jsou ještě XviD, někteří možná znají PicVideo MJPEG, Ceodcida (implementace DV) a pár dalších. Ale tím to končí, všechno ostatní se dá nazvat kodeky pouze s přimhouřením jednoho nebo obou očí.

MPEG-2 nebo MPEG-4 nemůžeš v žádném případě označit jako kodek. To jsou přeci standardy, tedy formáty. Kodek je až konkrétní implementace daného standardu. Například DivX je kodek impementující standard MPEG-4 ASP.

Podrobnějš to vysvětluju v mém článku: http://jech.webz.cz/kodek.php. Tak si to můžeš přečíst, pokud máš zájem.

To všudypřítomné nesmyslné tvrzení, že k dekompresi potřebuji stejný kodek, kterým bylo video zkomprimované mě mrzí u článku z říše Linuxu obzvlášť. Byl to Microsoft, který vymyslel 4CC kódy pro kodeky, kdy nepředpokládal existenci žádných standardů a vzájemně kompatibilních kodeků. Proto například může mít video s kompresí MPEG-4 ASP identifikaci jako DIV4, DIVX, DX50, XVID, 3IVX, FMP4 a další. Přitom to je pořád jeden a ten samý formát. V moderních kontejnerech ale 4CC ky používané v AVI už neexistují a například v Matrošce bude takové video identifikované jako ISO/MPEG4/ASP.

K té poslední větě - to "bude" znamená, že to tak je už dnes, nebo že se to teprve chystá (ASP už moc nepoužívám, tak se ptám...)?

Tahle se to používá už několik let.

Vtipny na tom je, ze v podstate to samy se pise v tom clanku na wikipedii, na ktery autor odkazuje. Hned v dalsich vetach ovsem dokazuje, ze z nej precetl mozna tak prvnich par vet.