Již dlouhou řadu let různí výrobci představují technologie na výrobu 3D displejů či přímo hotové výrobky. Na stránkách Živě najdete zmínky o trojrozměrných LCD monitorech již v dubnu roku 1999. Notebooky s 3D displejem představila v roce 2003 firma Sharp. Výhodou tohoto řešení je, že náklady na výrobu trojrozměrných displejů nejsou výrazně vyšší, a na trojrozměrný vjem nepotřebujete speciální brýle. O to, aby do každého oka přicházel jiný obraz se stará speciální vrstva na obrazovce monitoru.
Výsledek popravdě není stejný jako pohled z okna, objekty vypadají o něco plošší a z obrazu jakoby vystupují – to možná znáte z plastových prohlížeček diapozitivů. Ačkoliv tato technologie vypadá velmi lákavě, není po těchto panelech zatím ani vidu ani slechu. Občas se vynoří nějaká zpráva, ale podobný monitor viděl na vlastní oči asi málokdo. Se zdroji 3D obrazu by to již takový problém nebyl, hry pro 3D akcelerátory něco takového již umí při použití speciálních brýlí (i když podpora výrobců her, ani ovladačů není zrovna příkladná), dokonce se dá částečně simulovat 3D efekt u běžných filmů. Existují i trojrozměrné filmy snímané dvěma kamerami. Schází tedy jen něco, na čem to všechno zobrazit.
Svou novinku s úhlopříčkou o velikosti 32 palců (asi 81 cm) teď představila na výstavě v Berlíně společnost LG. Oproti malým počítačovým monitorům jde o výrazný krok kupředu.
Demonstrovat 3D obraz za pomocí fotoaparátu a běžných monitorů je nemožné, musíme se tedy spokojit s tvrzením autora serveru reghardware.com, že předvedené ukázky byly velmi působivé.
Důsledkem toho, že prostorový vjem vzniká díky speciální masce na monitoru, je omezený pozorovací úhel i vzdálenost, ze které se dá na monitor dívat. Ideální pozorovací pozice je u tohoto monitoru 4 m. Pevná vzdálenost pro ideální trojrozměrný vjem komplikuje možnost použití displeje jako televizoru. I přes tuto drobnou nevýhodu by asi nejeden z nás chtěl mít něco podobného v obýváku.
Zdroj: www.reghardware.com