Legální software skoro zadarmo? Academic Edition

Školní licence pro produkty Microsoftu nejsou určené pouze studentům, ale také učitelům, školám všech různých druhů, veřejným knihovnám nebo třeba veřejným muzeím.

Rozhodnout se při budování IT infrastruktury pro správný licenční program je základem úspěchu. Špatná volba může znamenat zbytečně vysoké náklady a v horším případě vystaví organizaci všem rizikům, která přináší nelegálně používaný software. Na druhou stranu, dobře zvolený licenční program a strategie vám pomohou naplnit vaše poslání a také udržet náklady na IT pod kontrolou.

Proto prosím přijměte mé pozvání ke dvěma dílům pojednání o možnostech licenčních programů Microsoft Academic Edition (AE), které nejsou určeny jen akademické obci, jak by se na první pohled zdálo, ale přinášejí užitek širšímu spektru uživatelů.

Licenční programy společnosti Microsoft pro muzea, neziskové organizace, studenty, pracovníky ve školství a další subjekty, aneb akademické licence nejen pro školy – díl 1

Jaké jsou možnosti pořízení licencí? Kdo jste?

Tyto dvě otázky by měly být charakteristickým dialogem na začátku řádných příprav každého projektu. Rozhodně. Microsoft totiž připravil pro své zákazníky tři značně odlišné cenové stupně. První je pro komerční zákazníky a lze jej brát jako základ, 100 % ceny licencí. Druhý cenový stupeň je pro organizace ve veřejném sektoru a představuje cca 75- 80 % z komerčních cen. Třetí stupeň je určen pro organizace ve vzdělávání a je to obvykle méně než 20 % komerčních cen. V rámci akademického cenového stupně můžeme také nalézt některé licence zcela zdarma.

Akademické licence (Microsoft Academic Edition) jsou pro své výhodné ceny velkým lákadlem. O to víc je důležité se ujistit, zda nám Microsoft dává právo tyto licence používat. Přesněji řečeno, zda nás akademické licence oprávní k použití softwaru, s nímž chceme pracovat. Naléhavá otázka tedy ani tak není: Kdo jste? Koupit si takové licence může prakticky kdekdo. Ale: Kdo JSME?! Protože oprávnění k užití softwaru přinesou jen tomu, kdo odpovídá definici uživatele podle dané licence. Všem ostatním nejsou o nic víc platné, než jako by software nelegálně stáhli bůhvíodkud.

Zodpovědnost za správné posouzení podstaty organizace, z níž vyplývá právo používat zvýhodněné cenové stupně licenčních programů, je na straně zákazníka. Nikdo jiný nezná svou organizaci lépe. Na druhé straně je ovšem nutno znát také kritéria, kterými Microsoft definuje, kdo smí (případně nesmí) akademické licence používat.

Možnost používat akademické licence mají organizace a subjekty, které vyhovují definici popsané v dokumentu: Definice společnosti Microsoft oprávněného uživatele ve vzdělávání (EMEA).

Tato definice je specifická pro každý jednotlivý stát či oblast, i když samozřejmě filozofie a záměr podporovat vybrané instituce je dána centrálně. V Severní Americe vedle akademických programů existují ještě zvláštní licenční programy pro charitativní instituce, na většině evropského území si však vystačíme pouze s touto „rozsáhlejší“ definicí společnou akademickému i neakademickému „podpory-hodnému“ světu.

Pojďme si ji nyní rozebrat a odvodit z ní praktické informace, které mohou rozhodovat o oprávnění k použití akademických licencí.

Skupina první: Školy a školská zařízení, vysoké školy

Definice se odkazuje na příslušné státní regulační úřady a my jsme tedy pro vás zjistili, jak to funguje u nás. Akademické licence mohou používat všechny vzdělávací instituce (mateřské školy, základní školy, střední školy, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a další), které jsou uvedeny ve školském rejstříku (1 a 2). To je klíčová podmínka.

Vysoké školy však v tomto rejstříku nenaleznete. Ty totiž pro změnu mohou používat akademické licence v případě, že jde o veřejnou vysokou školu, která je vyjmenovaná v příloze zákona o vysokých školách a má akreditované studijní programy. Soukromá vysoká škola potřebuje státní souhlas podle zákona o vysokých školách a akreditované studijní programy. Oba typy institucí jsou samozřejmě schopny své oprávnění podle těchto podmínek snadno prokázat oficiálními dokumenty.

Neziskové organizace a soukromé školy, denní výuka

Druhou skupinou institucí, které mají nárok na výhodné akademické licence, jsou neziskové neakademické instituce nebo organizace, které jsou oprávněny k poskytování řádné denní výuky.

Jako příklad můžeme zmínit neziskovou organizaci založenou na základě iniciativy rodičů v malé obci za účelem provozování školní výuky. Jiným příkladem jsou soukromé střední školy.

Rozhodující podmínkou pro možnost pořizovat akademické licence je, aby tyto školy poskytovaly řádnou denní výuku. Z tohoto pravidla tedy jasně vyplývá, že jazykové školy, které poskytují večerní kurzy pro dospělé v rozsahu 2-4 hodiny týdně, nemají nárok na akademické licence. Jsou považovány za organizace komerční.

Zaměstnanci, učitelé, studenti

Akademické licence smí také používat členové pedagogického sboru a zaměstnanci organizací, které splňují výše uvedená kritéria. Studenti zapsaní na tyto instituce mají také právo akademické licence používat. Někdy pouze pro účely související s výukou, někdy pro libovolnou vlastní činnost, dokud mají status studenta, někdy pro změnu právo trvá i po ukončení studií, ovšem v omezeném rozsahu (speciálně k omezeným účelům, například licence nesmějí být použity k vlastní komerční činnosti generující zisk.) Omezení rozsahu a doby platnosti licence nelze popsat obecně, vždy je potřeba pořádně si prostudovat konkrétní smluvní dokumenty! Svůj vliv na typ licenčního programu má i převažující činnost organizace a konkrétní činnost, k níž mají být licence využity (pozor na VHČ…).

Správní úřady vzdělávací instituce

Dále definici oprávněného uživatele ve vzdělávání vyhovují správní úřady vzdělávací instituce. V naší praxi je to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a jím zřízené a řízené organizace. Školské odbory na krajských úřadech, případně odbory ministerstev vnitra a obrany, které se věnují vzdělávání, této definici již nevyhovují. Pro ně jsou určeny licence z programů pro státní správu.

Knihovny, muzea, charitativní organizace

Akademické licence smí používat i veřejné knihovny, za podmínky, že daná knihovna poskytuje základní všeobecné knihovní služby bez poplatku všem příslušníkům dané obce, území, nebo oblasti. Dále se do akademických programů mohou zapojit veřejná muzea, která jsou určena k trvalému poskytování vzdělávacích nebo estetických hodnot, využívají odborný personál a jsou otevřena veřejnosti.

Nejnižší ceny licencí mají možnost získat charitativní (neziskové) organizace, které o ně požádají a provedou ověření své činnosti prostřednictvím organizace TechSoup. Kontakt je http://home.techsoup.org/pages/default.aspx

Buďte opatrní, není akreditace, jako akreditace

Existuje řada organizací, firem, působících v oblasti vzdělávání. Pro svou činnost si nechali akreditovat různé kurzy, programy v opravdu nezměrně široké škále témat. To, že jsou jejich vybrané programy akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR neznamená, že mají automaticky nárok na akademické licence – natožpak třeba pro celou organizaci.

Opravdu platí výše uvedená definice oprávněného uživatele (která se čas od času aktualizuje a mění), popsaná praxe a podmínka registrace ve školském rejstříku (1 a 2). .

Zodpovědnost za využití akademických licencí, resp. za jejich oprávněné využití, nese uživatel – tak jako u všech dalších částí licenčních podmínek. Musí být schopen kdykoli věrohodně prokázat autorovi, že se softwarem nakládá výhradně v povolených intencích. Pokud si nejste jisti, nedostanete se do potíží se zákonem (zejména tím autorským), když se přidržíte licencí komerčních. Protože jsou však také jiné zákony, které po nás chtějí věnovat se své organizaci s péčí řádného hospodáře, neměli bychom se výhodných akademických licencí odříkat bez znalosti věci. Radou vám mohou být nápomocni prodejci se statutem LAR (Large Account Reseller) nebo specializovaní prodejci AER (Authorized Educational Reseller), kteří musí pravidelně každý rok skládat akreditační zkoušky, aby mohli akademické licence koncovým uživatelům dodávat.

Jedním z AER je samozřejmě také společnost DAQUAS, Microsoft Country Partner of the Year 2012, která pro vás toto tradiční licenční okénko připravuje. Informace, které zde publikujeme, vycházejí z důkladného prostudování oficiální definice společnosti Microsoft, legislativního rámce České republiky, zejména školského zákona a zákona o vysokých školách, a informací, které uveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Posouzení jednotlivých případů však může vyžadovat ještě další podklady, případně jednání přímo se společností Microsoft.

Ve slíbeném pokračování za měsíc se budeme věnovat různým prodejním modelům akademických licencí – přes trvalé, pronájmy, předplatná, speciální programy atd. Už teď se na své čtenáře těší

Autor: Kateřina Součková, MCTS, DAQUAS


Sledujte Živě na Facebooku

celkem 1

Poslední názory Názory

Obecně: Čím složitěji jsou nastaveny podmínky... Michal Kolesa 9.  1.  2013 16:24
Můj názor Zobrazit vše





Aktuální číslo časopisu Computer
  • Testy nejnovějších produktů na českém trhu.
  • Informace ze světa internetu i bezpečnosti.
  • Plné verze programů zdarma pro všechny čtenáře.

Partnerská sekce pro IT profesionály
Microsoft TechNet/MSDN