První bych se soustředil na to, aby se na počítačích učili alespoň...počítače. Zní to blbě, ale vzpomínám, že na základní škole (a není to tak dlouho, cca před 10 lety, ale sestra chodí na tu samou základku teď a dle všeho se to moc nezměnilo) jsme polovinu hodin informatiky trávili tím, že jsme měli vypnuté počítače a psali si do sešitu. Ano, před námi leželi klávesnice u počítačů s Wordem a flashky jsme měli v kapse (dnes je to ještě jednodušší, díky rozšířenosti cloudů), ale my jsme si do sešitu psali, a to opravdu nepřeháním, jak máme vypnout počítač. Většina z nás už dávno na počítači uměla pracovat s internetem, ale učili jsme, jak ho zapnout a vypnout. Vzpomínám si, když byla sestra někdy v páté třídě, učili se, co jsou to data a co jsou to informace. A když mi říkala, že jí nepíšou číslice a já jí poradil zapnout NumLock, nevěděla, co to je. Hlavně, že se učili nesmysly o datech a informacích, ale práci s PC se vlastně vůbec neučili. Proto nesouhlasím s tím tvrzením, že se musíme skokem dostat na úroveň USA. Je potřeba postupně, nejprve musí vyrůst generace učitelů, která nebude umět na počítači méně, než průměrný žák třetí třídy, nebo minimálně bude ochotna se s tím naučit. A to se musí hlavně změnit výuka ICT a spolu s vývojem výuky ICT by se mohla posouvat výuka ostatních předmětů právě za pomoci ICT. Ono se to nezdá, máme pocit, že dneska umí na počítači každý mladý člověk, ale není to tak úplně pravda. Ano, každý zvládne otevřít prohlížeč, e-mail, Facebook, něco si najít...ale změníte jim barvu ikonky a jsou ztracení.
