Kdy budou tablety běžnou pomůckou na českých školách?

Počítače a tablety jsou běžnými prostředky k práci a zjišťování informací. Ale zatím se v našich školách standardně neuplatňují jako nástroje ke vzdělávání.

Odpověď na otázku z nadpisu tohoto článku není jednoduchá: české školství je dlouhodobě podfinancované, učitelé se často nových technologií obávají a ministerstvo školství dosud nemá jasnou strategii. Důvod k optimismu dává připravovaný operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, který českému školství přinese v letech 2014 až 2020 desítky miliard korun z Evropské unie. A můžeme očekávat, že díky poklesu cen moderní tablety žákům koupí rodiče a donutí tak školy konat zdola.

Klepněte pro větší obrázek

Internet do škol, aneb jak se to dělat nemá

Po čtyřicetiletém plánovitém zaostávání v dobách reálného socialismu a popřevratovém chaotickém desetiletí měl neutěšený stav v českých základních a středních školách změnit projekt Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), slavnostně oznámený na podzimním veletrhu INVEX 2000, s rozpočtem zhruba sedm miliard Kč. V jeho první etapě se mělo téměř sedm tisích škol vybavit především počítačovou učebnou a připojením k Internetu. Výsledkem byla centralizovaná a unifikovaná dodávka realizovaná konsorciem AutoCont-Český Telecom, známá pod názvem Internet do škol (INDOŠ), která je dodnes symbolem korupce a předražování.

Počítače a pro školy nepříliš vhodné služby za 4,5 miliardy byly dodány bohužel jen do poloviny škol a přestože se absolutní počet počítačů ve školách výrazně zvýšil (o cca 36 000 PC), zaostaly výsledky daleko za očekáváním a v počtu počítačů pro výuku na sto žáků jsme byli stále mezi vyspělými zeměmi na chvostu.

Přes všechnu kritiku ale projekt měl jeden výrazně pozitivní efekt, ve více než 1500 malých venkovských školách s méně než 80 žáky, které v projektu získaly jen čtyři PC, se začaly tyto počítače ve výuce intenzivně využívat, dokonce výrazně více, než v jiných typech škol. V letech 2003-6 se ministerstvo školství (MŠMT) pokusilo SIPVZ a zbývající 3 miliardy použít racionálněji, ale celý projekt byl v roce 2007 ukončen, přestože se plánovala roční dotace do roku 2010 na podporu IT ve školách ze státního rozpočtu ve výši miliardy korun.

Klepněte pro větší obrázek 
Einstein Tablet+ je tablet vytvořený na míru školnímu vzdělávání, a to se zaměřením na vědecká bádání. Nechybí mu proto GPS, teploměr, vlhkoměr nebo senzor srdečního tepu a lze ho snadno připojit k projektoru. Výkon na nejnovější hry nestačí, ale na všechny výukové aplikace ano. Tento a další produkty izraelského vzdělávacího projektu Einstein by školám bezesporu prospěly.

Další kampaní, která ovlivnila vybavování většiny českých škol, byly projekty EU peníze školám a EU peníze středním školám, financované z Evropského sociálního fondu (ESF) v letech 2010-14 v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).

Tyto projekty bohužel přišly před nástupem nové generace tabletů a dalších dotykem ovládaných zařízení, a školy z šesti miliard korun, které byly k dispozici, převážně nakoupily více méně zastaralé a bohužel často předražené interaktivní tabule, které se z dnešního pohledu ukazují již spíše jako slepá ulička. Za hlavní důvod nepoužitelnosti do budoucna můžeme například považovat povinně užívané proprietární autorské nástroje spojené s jednotlivými výrobci interaktivních tabulí.

Výzva 51 a co vlastně chystá ministerstvo školství

V poslední týdnech přitáhla pozornost odborníků snaha ministerstva školství o zásadní posun ve vybavení škol: primárně je totiž na práci s moderními technologiemi připravit učitele a ministerstvo se ze zbylých prostředků OP VK pokouší zajistit proškolení a vybavení učitelů moderními dotykem ovládanými zařízeními, což by měly být především tablety.

Ve Výzvě 51 by mělo být uvolněno 600 milionů korun a očekává se proškolení a vybavení tisíců učitelů. Poté by se z připravovaného operačního program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) měly uvolnit další prostředky v řádu miliard korun na dovybavování škol a zároveň se předpokládá podpora tvorby vzdělávacího obsahu a konektivity škol.

Jak už bývá zvykem, ministerští úředníci nedbali na doporučení odborníků a do Výzvy 51 se dostaly naprosto nesmyslné omezující technické požadavky na nakupovaná zařízení. Minimální požadavek na operační paměť tabletu 2 GB například ze hry vyřadil nejznámější tablety na trhu Apple iPad a a minimální požadovaná kapacita diskové kapacity 250 GB ze hry vyřazuje nejmodernější generaci notebooků s disky SSD a v poslední době stále oblíbenější a cenově velmi atraktivní Chromebooky... Nový ministr školství Marcel Chládek sice přislíbil po řadě otevřených dopisů a kritických článků nápravu, ale kauza samotná vzbuzuje podezření z lobbistického vlivu některých firem.

Klepněte pro větší obrázek 
Takto rozhodl úředník... o tabletech, moderních noteboocích a potřebách současných školáků toho asi moc neví

Na ministerstvu školství se aktuálně připravují dvě krátkodobé koncepce: Strategie vzdělávání do roku 2020 a Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Obě předpokládají zavádění moderních technologií do výuky a její systematickou státní podporu. Doufejme, že se budou realizovat.

Co je důležité: vzdělávací obsah 

Pro úspěšné využití tabletů a jiných moderních technologií ve školách je kromě plošného vybavení, kdy každý žák má trvale k dispozici vlastní zařízení a každý učitel zvládá využití jeho možností ve svém předmětu, důležitá i dostupnost vzdělávacího obsahu pro všechny generace. Vzdělávání není totiž jen záležitostí školní docházky, ale celého života. Žáci by se měli ve škole naučit pracovat s technologiemi a naučit se je využívat pro vlastní celoživotní vzdělávání. 

 

V rámci připravovaných strategií se předpokládá zpřístupnění všech dostupných zdrojů vytvořených z veřejných prostředků.

 

Investice do celoživotního vzdělávání a dostupnosti vzdělávacího obsahu pro všechny by měly být samozřejmostí. V rámci připravovaných strategií se proto předpokládá zpřístupnění všech dostupných zdrojů vytvořených z veřejných prostředků. Namátkou jmenuji archivy Českého rozhlasu, České televize či výstupy z činnosti vysokých škol a dalších veřejných institucí.

Řadu zdrojů z muzeí a knihoven je třeba digitalizovat a dát k dispozici online. Paralelně musí probíhat podpora nakladatelství a další tvůrců: samozřejmě by bylo nejlepším řešení zvýšení rozpočtu škol na pomůcky a učebnice, protože školy by měly mít možnost si sami z nabídky vybírat. Bez trvalé informační a metodické podpory to samozřejmě nepůjde.

Buďme optimisté

Moderní technologie se ve školách prosadí stejně jako ve všech ostatních odvětvích. Školy mohou být konzervativní a mohou se technologiím bránit, leckde jsou třeba zakazovány chytré telefony nebo používání notebooků místo sešitů. Podobné excesy ale nemohou mít dlouhého trvání. Pokud budou školáci používat tablety jen pro hraní her a brouzdání po sociálních sítích, bude to jen ztráta příležitostí se vzdělávat pro budoucnost. Škola je ale může naučit využívat tyto stroje i jinak.

Tablety a chytré telefony jsou vybaveny kromě kamery, mikrofonu a reproduktorů řadou dosud neužívaných technologií: obsahují například kompas, satelitní navigaci a řadu dalších čidel využitelných pro nejrůznější experimenty. Specializované školní tablety mají integrované i teploměry či vlhkoměry a další zařízení se dají snadno připojit pomocí USB. Možnosti aplikačního využití při praktické výuce ve školách se tak ještě rozšiřují.

Takže si počkáme na další začátek dalšího školního roku a pak na Vánoce, kdy rozumní rodiče, kteří najdou v rozpočtu nějakou tu rezervu, vybaví své školáky tablety nebo notebooky a začnou s nimi zkoumat možnosti využití nejen na hraní. A jednoho dne jim snad přijde naproti i škola. 

Témata článku: Notebooky, Právo, Tablety, Einstein

102 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Petr Novák 28. 12. 2015 22:41:02
    Podle mě tak do pěti let, vždyt dneska už mají i ve školce interaktivní...
  • Tatana Kurnikova 26. 11. 2015 10:51:12
    Proti tabletům ve školách určitě nejsem, ale nejsem jejich zastáncem už...
  • panzeleny 30. 4. 2014 14:56:21
    To je sice hezká myšlenka, ale hlavní problém vidím v software: kdo to...
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 123