V aktuálním kalendáriu se blíže podíváme na životy matematiků Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Augusta De Morgana.
G. W. Leibniz, především matematik
Všechny fandy matematiky a filozofie v aktuálním kalendáriu potěší připomenutí německého rodáka Gottfrieda Wilhelma Leibnize, který se narodil 1. července roku 1646 v Lipsku. V některých zdrojích se můžete setkat také s alternativním datem v podobě 21. června. Lhostejno na tom však platí, že se Leibniz výrazně zapsal do světa bádání v různých oblastech.
Gottfried Wilhelm Leibniz (zdroj: GWLB.de)
V mládí se Leibniz nejprve zabýval matematikou, inspirací se mu přitom staly dřívější Aristotelovy práce – hledal v nich to nejpodstatnější a snažil se výsledky zúročit ve vlastních teoriích. Kromě teoretické části počítání se ale zabýval také konstrukcí mechanického kalkulátoru, nakonec pak skutečně v druhé polovině sedmnáctého století představil stroj, jenž zvládal všechny základní aritmetické operace.
Kromě Leibnizova kalkulátoru se však se jménem tohoto Němce můžete setkat také v rámci diferenciálního a integrálního počtu, kde stanovil některá základní pravidla a v roce 1675 prvně použil dodnes zachovanou podobu symbolu integrálu. V pozdějších letech se věnoval také filozofii, nakonec zemřel 14. listopadu v roce 1716.
Další informace:Rozsáhlý anglický průvodce Leibnizovým životem i dílem na stránkách Wikipedie.Leibnizův filozofický pohled na svět v rámci českých stránek Filozofické fakulty MU.
De Morganovy zákony
Ani během průletu životem druhé historicky významné osoby neopustíme matematické vody, řeč totiž bude o Angličanovi Augustu De Morganovi. Narodil se dne 27. června roku 1806, a to poněkud překvapivě v Indii, kde se touto dobou jeho rodiče kvůli otcově práci nacházeli. Přesněji šlo o městečko Madras, De Morganův otec zde působil jako podplukovník britské armády.
Augustu De Morgan (zdroj: Pelhamwest)
První výraznější matematické příspěvky De Morgan publikoval během svých vysokoškolských studií, zabývaly se především pokročilou algebrou a aritmetikou. Z pravidel pro úpravy výrazů se De Morganovo jméno zachovalo v názvu takzvaných De Morganových zákonů a jeho přístup k algebře byl čistě formální – snažil se ji pochopit a ve větách uchopit jako striktně symbolickou matematickou disciplínu.
Z De Morganova osobního života stojí za zmínku jeho korespondence s Charlesem Babbagem, respektive doučování baronky Ady Lovelaceové – právě Ada následně vymýšlela programovací jazyk pro Babbageův počítací stroj. Augustus de Morgan se ve své době netěšil z přílišné slávy a společenského uznání, ignoroval dokonce pravidelná akademická a další vědecká setkání. Až do konce života ho pronásledoval komplex ze slepoty pravého oka. Zemřel 18. března roku 1871 v Londýně.
Další informace:Anglicky psaná biografie na serveru Nddb.com.
A podobně také v rámci Shu.edu.
Tranzistor a žvýkačky Wrigley
Jestliže před významnými osobnostmi dáte raději přednost historicky důležitým událostem, můžete si poslední červnový den připomenout první veřejné předvedení tohoto vynálezu. Stalo se tak roku 1948 a chopili se jej osobně všichni tři vynálezci, tedy John Bardeen, William Shockley i Walter Brattain. Chvíli po svém rozšíření se tranzistor rychle ujal v řadě zařízení a postupně nahradil do té doby hojně používané elektronky.
I úplně poslední zmínka bude věnována identifikačním technologiím. Dne 26. června 1974 došlo k první registraci výrobku prostřednictvím čárového kódu, „vyvoleným“ se stal balíček žvýkaček Wrigley. V jednom z ohijských supermarketů tak specializovaný snímač UPC od společnosti NCR poprvé evidoval čárový kód na náhodně vybraném zboží. V současné době se v rámci automatické identifikace zase velice často diskutuje na témata výhod i potenciálních nebezpečí moderních RFID čipů.
Další informace:Tranzistor na stránkách anglické Wikipedie.
Anglicky psaná historie čárového kódu.
