Je to boží, je to skvělé a brzy to splaskne. Co je to? Hype

Gartner už dvacet let zpracovává křivky hypu, které popisují životní cestu od revolučního nápadu po hotový produkt, který uspěje na trhu. Je to spletitá cesta plná omylů a zklamání.

Pokud zadáte anglické hovorové slovíčko hype do slovníku, zjistíte, že se zpravidla jedná o trik, přehnané tvrzení a očekávání, umělý stimul nebo třeba nadměrnou (neopodstatněnou) medializaci. Termín hype se v každém případě stal součástí internetového a marketingového žargonu a přebírají jej alespoň v nespisovné formě i další jazyky. Každý dnes tedy ví, že když je něco hezky česky řečeno vyhajpované, bublina co nevidět také splaskne.

Hype a jeho životní cyklus

Lidé chtějí být ohromeni novinkami a nadějí na lepší zítřky, není tedy týdne, aby se na Kickstarteru neobjevil alespoň jeden futuristický projekt. Autoři dodají krátké video, několik málo renderů a příslib, že do roka a do dne změní svět. Na to zase slyší média, která dobře ví, co chtějí surfaři slyšet, a rozjíždí se spirála touhy a očekávání – hype.

Po několika měsících však dojde k vystřízlivění. Mezi vývojáře dorazí první prototypy vysněného zařízení a komunita zjišťuje, že ani zdaleka nejsou tak dokonalé, jak slibovalo pečlivě připravené video. Zájem o startup klesá, už nikoho nezajímá – snad jen několik zarputilých fanoušků na jejich blozích. Média naopak s povděkem přijmou informaci, že firma bude propouštět, poněvadž negativní zprávy jsou přeci ty nejčtenější.

Nad kdysi nadějným startupem už všichni zlomili hůl, ale jeho autoři se nevzdávají a produkt vylepšují. Prozíraví investoři pumpují do firmy další a další kapitál a jednoho dne opět vzbudí zájem okolního světa. Už to není nebezpečná bublina hypu, ale střízlivé přijetí – on ten produkt možná nakonec bude asi opravdu fungovat.

Firma se konečně prosazuje na trhu, poptávka roste a produkt se dostává do vysněného a relativně dlouhodobého stavu, který Gartner nazývá jako Plateu of Productivity. Nenajdete zde žádné revoluční hračky, ale osvědčené a svým způsobem vlastně i nudné produkty, které považujeme za samozřejmé, a proto si je stále dokola kupujeme: chytré mobilní telefony, notebooky, placaté televizory, tablety a další úžasnou elektroniku, která kdysi dávno před mnoha a mnoha lety také byla na vrcholu hypové křivky a následný propad zájmu naštěstí přežila.

Právě jsem popsal celý životní cyklus křivky jménem Gartner Hype Cycle, kterou tato analytická firma poprvé představila již před dvaceti lety a od té doby ji rok co rok zpracovává pro nejrůznější technologická odvětví. Křivka hypu má podle Gartneru pomoci firmám při rozhodování, které aktuálně atraktivní technologii se má opravdu věnovat.

Klepněte pro větší obrázek
Gartner Hype Cycle: Než produkt a technologie dospěje,
musí si projít několika kritickými fázemi

Hype jménem Leap Motion

Krásným příkladem budiž třeba příběh bezdotykového ovládání pomocí gest od firmy Leap Motion. Když se na jaře roku 2012 na jejím webu objevilo ukázkové video s tvrzením, že malá bílá krabička nabídne 200× vyšší přesnost než Kinect od Microsoftu, technická média se přetahovala v superlativech. Na vlnu jsme samozřejmě naskočili i my a v titulku tehdejšího Týdne Živě jsem bez okolků použil i krajně nebezpečné slovíčko revoluce. Všichni dohromady jsme podpořili budování hypu.

Video, které před dvěma lety fascinovalo komunitu

Nikdo z nás tehdy Leap nedržel v ruce, ale všichni jsme psali, že bude určitě skvělý. Když dosáhl hype svého maxima, Leap Motion začal rozesílat první kousky z předpordeje, aby se křivka rázem zhroutila do stavu Trough of Dsillusionment – hluboké deziluze. Ona totiž ta krabička nakonec nebyla vůbec tak skvělá, jak se původně zdálo. Chyběl obsah a lidé si pochopitelně kladli onu kruciální otázku, jestli je opravdu ergonomičtější šermovat prsty nad klávesnicí, nebo vzít do rukou prostě myš, či prstem ťuknout na dotykový displej.

O Leapu se brzy přestalo mluvit, titulní strany The Verge, Ars Techniky, Neowinu i našeho Živě.cz zaplnila jiná témata a firma nakonec skutečně oznámila, že svůj byznys musí přeci jen trošku optimalizovat a po úvodní vlně zájmu (hypu) propustí část svých zaměstnanců.

Znamená to ale, že je Leap mrtvý? To doufejme není, ale výrobce musí svůj produkt vylepšit natolik, aby probudil svou vlastní renesanci – Slope of Enlightenment a jednou se dostal i do již zmíněného stavu Plateau of Productivity.

A teď si představte, že jste softwarový vývojář a je květen roku 2012. Média právě v euforii píšou o úžasné bílé krabičce a vy se rozhodujete, jestli má smysl pro něco podobného vyvíjet aplikace a hry, nebo je to jen další z mnoha startupových epizod, která nepřežije první jarní tání sněhu. No, a to je už čas pro Gartner, který vám za tučný obnos valut prodá svoji předpověď. Cílem hypové křivky od Gartneru je totiž hlavně to, aby se podnik dozvěděl, kdy a jestli vůbec daný produkt pokoří Plateau of Productivity. Pokud by Gartner v roce 2012 předpověděl, že bezdotykové ovládání zažije komerční boom až někdy za deset a více let a do té doby si bude muset projít celým cyklem hypové křivky a hromadou nemastných a neslaných prototypů, asi nemá smysl, abyste narychlo na LinkedInu hledali specialisty na tuto technologii – tedy pokud nejste oním early-adopterem, který chce opravdu stát na počátku něčeho nového a je ochotný investovat do rizika.

Hypový cyklus Leap Motion na Živě.cz:

Nejprve dorazilo nadšení:

Poté velká očekávání:

O rok později zamířil Leap k prvním zájemcům:

Aby se přišlo na to, že to má k dokonalosti ještě daleko:

Bublina sice splaskla, ale Leap Motion se snaží opravit chyby a konečně se prosadit:

 

Hypová křivka pro nové technologie za rok 2014

Gartner zpracovává celou plejádu oborových hypových křivek, pro nás je ale samozřejmě nejzajímavější křivka nových technologií. Když se podíváte na poslední Gartner Hype Cycle for Emerging Technologies za rok 2014, zjistíte, že stavu Plateau of Productivity už prakticky dosáhlo třeba rozpoznávání řeči (speech recognition).

Klepněte pro větší obrázek
Hypová křivka pro nové technologie za rok 2014. Aneb v jaké fázi se nacházejí různé pokročilé technologie a kdy dosáhnou kýženého stavu Plateau of productivity?

Není se čemu divit. Na trhu je totiž celá hromada všemožných B2C i B2B systémů. Telefony s Androidem obsahují zabudované diktování, které si dnes velmi dobře poradí i s češtinou, Microsoft má zase svoji Cortanu a Apple Siri. Produkty to mohou být stále nové a ve vývoji, ale technologie samotná je už dospělá – používá se při soudních jednáních, strojové přepisy vznikají na telefonních linkách podpory, na konferencích aj. Převod řeči na text stále častěji nahrazuje klasické stenografy.

Ovládání gesty snad nezanikne

Pokud se na křivce posunete více doleva, narazíte na Gesture Control – ono ovládání všemožnými gesty. Patří sem Leap, patří sem Kinect a hromada dalších. Gartner této technologii přeci jen předpovídá úspěch a dosažení stavu Plateau během příštích 2 až 5 let.

Někdy tou dobou by se snad konečně mohl rozšířit i byznys okolo NFC. Tato technologie je nyní naopak na samotném dně hypu a odpovídá to realitě. Zatímco před několika lety, kdy se NFC čip začal objevovat v každém telefonu, média předpovídala celou škálu možných aplikací, nakonec se v masové míře prosadilo NFC snad jen u platebních karet a to zejména v srdci Evropy. Dnes je přítomnost NFC v telefonu asi ten nejméně využívaný kus hardwaru a většina běžných spotřebitelů nejspíše ani netuší, že něco podobného ve své kapesní tatrance skutečně má. NFC? Proboha k čemu? Nelze než doufat, že se technologie NFC co nevidět odrazí od dna a konečně dobude mobilní svět. Zatím ovšem stále chybí dostatek opravdu funkčních, ergonomických a praktických aplikací využití.

Augmented reality za hypovým zenitem

Kdesi na půli cesty do mediální propasti se aktuálně dle Gartneru nachází i rozšířená realita – Augmented Reality. Zatímco v roce 2010 zažívaly na iPhonu a Androidu svůj boom všemožné aplikace pro AR jako třeba Layar a to samé v prvním promo videu sliboval i Google v případě svých chytrých brýlí Glass, ta opravdová nerozšířená realita je poněkud smutnější – k opravdu použitelné a bezchybné AR totiž máme ještě docela daleko a všechny dosavadní experimenty stojí za starou bačkoru. Lidé si to vyzkoušeli, zajásali a… A odinstalovali. Tady je už opatrnější i Gartner. AR udělá komerční díru do světa prý až za 5 až 10 let.

Toto video před dvěma lety nastartovalo hype okolo brýlí Glass. Většinu z toho ale zatím stále neumějí.

To se však už dostáváme na vrchol, na samotný hypový zenit. Podle Gartneru jím letos prošly třeba spotřebitelské 3D tiskárny. A i to odpovídá. Domácí 3D tisk už zdaleka není tak cool jako před pár lety, kdy se na americkém trhu objevila záplava maličkých tiskárniček v různých cenových relacích. Brzy se totiž přišlo na to, že pokud se dnes stále více domácích smrtelníků objede bez klasické tiskárny, k čemu by jim byla ta 3D? Mohu vás ubezpečit, že když jsem si dva týdny s jednou takovou pohrával, vyrobil jsem si několik předmětů z katalogu Thingverse a po prvním víkendu mi už došly nápady. 3D tisk patří do podniků, zakázkových fotolabů a do dílen modelářů a kutilů, ale určitě ne do běžné domácnosti. Chcete si doma tisknout zlomené háčky? Zajeďte si raději do hobbymarketu, kde budou mnohem kvalitnější a nebudete je vyrábět několik hodin.

Za hypovým zenitem jsou podle Gartneru i kryptoměny. To samozřejmě neznamená, že snad zaniknou, ale po mnoha aférách jsou lidé obezřetnější než dříve a média se už také drží více zpátky. V pozadí to ale pochopitelně žije dál, zvesela se nakupuje a bitcoin začínají podporovat další a další obchodníci. K masovému rozmachu a tedy i Plateau of Productivity však mají kryptoměny ještě pořádný kus cesty před sebou – podle Gartneru 5 až 10 let.

Kvantové počítače mají pořádnou bublinu ještě před sebou

A kdo naopak teprve míří vzhůru? Jsou to třeba kvantové počítače, holografické displeje a další speciality, které jsou stále spíše doménou sci-fi a Gartner jim tedy předvídá komerční masový úspěch až za více než deset let.

Jsou předpovědí Gartneru relevantní? Metoda hypového cyklu má své kritiky, podle kterých je graf příliš subjektivní a nestojí za ním patřičný vědecký výzkum. Na stranu druhou ale Gartner podobnou křivku pro různé obory kreslí už dvacet let, čili na základě prosté empirie si mohl ověřit, zdali se jeho předpovědi z devadesátých let minulého století opravdu splnily, nebo některá z původně nedoceněných technologií nakonec ovládla svět stejně úspěšně jako třeba kapacitní dotykové displeje a jejich UI.

Témata článku: Technologie, Byznys, Sociální sítě, Leap, Thingiverse, Zenit

19 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Axel_Foley2 25. 9. 2014 16:55:38
    Tak to bylo v roce 2008 s hypotékama v USA B-]
  • poool452 25. 9. 2014 13:07:26
    Jestli to tak půjde dál, tak nakonec Gartner vynalezne lineární funkci a...
  • Petko Kotov 25. 9. 2014 10:11:21
    chromebooky su v ktorej faze?
Určitě si přečtěte