Kjótská univerzita v Japonsku přišla kvůli chybě v zálohovacím systému svého superpočítače Hewlett-Packard o přibližně 77 TB vědeckých dat. K incidentu došlo mezi 14. a 16. prosincem 2021 a jeho výsledkem bylo vymazání 34 milionů souborů patřících 14 různým vědeckým skupinám ze systému i záložního média.
„Vážení uživatelé superpočítačových služeb, dnes chyba v zálohovacím programu úložného systému způsobila nehodu, při které byly ztraceny některé soubory v /LARGE0. Problém jsme zastavili, ale možná jsme ztratili téměř 100 TB souborů,“ uvedlo oddělení divize informační infrastruktury ve čtvrtek 16. prosince. O pět dní později upřesnilo celkový rozsah škod na 77 TB.
Ztracená vědecká data
Po prošetření dospěla univerzita k nemilému závěru, že práci čtyř ze 14 postižených skupin nelze obnovit. Všichni postižení uživatelé byli o incidentu individuálně informováni e-mailem, ale nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o typu ztracené práce. Z dostupných údajů plyne, že univerzita provozuje výpočetní systémy Hewlett Packard Cray a úložný systém DataDirect ExaScaler.
V současné době byl proces zálohování zastaven. Aby se zabránilo opakované ztrátě dat, vyřadila univerzita zálohovací systém, přičemž plánuje aplikovat úpravy a znovu jej zavést v lednu 2022. V plánu je, kromě zrcadlení plných záloh, uchovávat také přírůstkové zálohy, které zahrnují soubory, jež byly změněny od doby, kdy došlo k poslednímu zálohování.
Nutno podotknout, že celková kapacita hlavního úložiště Kjótské univerzity je 24 PB. Z tohoto pohledu je tak ztráta 77 TB jen malým zlomkem – konkrétně 0,32 %. Tímto údajem pochopitelně nechceme zlehčovat velikost problému – jen naznačit, že ačkoli se 77 TB z pohledu běžného uživatele může zdát jako nepředstavitelně mnoho, v měřítku superpočítačového systému jsou to jen „drobky“.
Kjótský superpočítač pomáhá vědě
Kjótská univerzita je považována za jednu z nejvýznamnějších japonských výzkumných institucí a těší se druhým největším investicím do vědeckého výzkumu z národních grantů. Její vědecká úroveň a význam vyniká zejména v oblasti chemie, kde se řadí na čtvrté místo na světě, ale přispívá také k rozvoji biologie, farmakologie, imunologie, materiálových věd a fyziky.
Superpočítače se od běžných počítačů liší především svou rychlostí a schopností využívat více počítačových systémů ke zpracování složitých matematických výpočtů. Díky svým výhodám oproti běžným počítačům jsou cenným nástrojem pro výzkum v celé řadě oblastí, včetně modelování klimatu a atmosféry, fyziky, vývoje vakcín a mnoha dalších oborů.