Heslo napsané prostřednictvím klávesnice bývá nejčastějším způsobem autentizace uživatele. Existují i komfortnější metody, ne všechny počítače je ale standardně nabízejí. Poradíme, jak využít všech možností.
Autentizace je proces ověření, zda je osoba před zařízením skutečně osobou, za kterou se vydává. Česká Wikipedie rozděluje autentizaci na základní tři typy:
- 1/ Autentizace důkazem znalostí: nejčastěji heslo, PIN, kontrolní otázky
- 2/ Autentizace důkazem vlastnictví: čipová karta, generátor čísel, mobilní telefon s konkrétním telefonním číslem
- 3/ Autentizace důkazem vlastností: biometrické metody – otisk prstu, obraz sítnice, krevní řečiště a další.
V praxi se následně setkáváme s autentizací jednofaktorovu (nejčastěji heslo), stále častěji jsme ale vybízeni k používání dvoufaktorové autentizace. Po zadání hesla je uživateli zaslán ověřovací kód na jeho mobilní telefon, anebo musí doplnit číslo ze speciální aplikace.
Jak dokazují nejen průzkumy, ale i databáze uniklých hesel, uživatelé nepoužívají silná hesla, natož aby používali unikátní hesla napříč různými službami. Dvoufaktorové ověření je pak účinným prostředkem, jak i přesto službu poměrně silně zajistit. My se ale nyní budeme soustředit na zajištění samotného počítače, respektive dat v něm.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
