Jak vypálit a bez problémů přečíst

Kdo z nás se ještě nesetkal s problémem, kdy vypálené CD nebo DVD nešlo v některé nebo většině mechanik přečíst, případně jen s velkými problémy. Pokud se zrovna nejednalo o dosluhující mechaniku nebo nekompatibilitu formátů, na vině s největší pravděpodobností bylo nekvalitní nebo špatně vypálené médium.

V obchodech najdete velké množství značek CD a DVD médií, skutečných výrobců je ale velmi málo. Praxe je taková, že renomovaní výrobci vyrábějí média v nejvyšší kvalitě, ale zároveň také prodávají i média levnější s nižší kvalitou, které mohou přejímat další firmy a prodávat je pod vlastní značkou.

Kvalitu nemusíte přeplácet

Snaha minimalizovat náklady obvykle souvisí i se snižováním kvality použitých materiálů a méně kvalitních barviv, proto se nejlevnější média obvykle nemohou srovnávat s těmi „dražšími“. Na druhou stranu, ceny kvalitnějších médií nejsou o tolik vyšší, aby měly mít haléřové až korunové rozdíly hlavní slovo při samotném výběru.

V mnohých srovnáních jsou za velmi kvalitní označována CD a DVD média Verbatim, konkrétně DVD DataLifePlus s barvivem Advanced AZO (fialovo-stříbrná záznamová vrstva), či CD Super AZO (zelená záznamová vrstva) od výrobce Mitsubishi Chemicals. Mezi velmi významné patří i Taiyo Yuden Company, který vyrábí například média Plextor a zejména stejnojmenná Taiyo Yuden. Do populární trojice nutno zařadit ještě média výrobce Ricoh Company.

Mnoho z nás má zkušenosti s českými médii Multidisc od firmy Eximpo, a bohužel se často jedná o zkušenosti špatné. Po proslulé aféře s vadnou sérií, kdy se po velmi krátké době začaly média stávat nečitelná, ztratilo mnoho zákazníků k této značce důvěru. I nyní se však ozývá mnoho jejich majitelů, kteří nemohou vypálená data i po poměrně krátké době přečíst. Značka Multidisc ztratila hodně svých příznivců a jen těžko je bude získávat zpět.

Absolutní jistotu nemáte nikdy

Velkou neznámou u CD i DVD médií je jejich životnost. Výrobci u CD často uváděli, že data přečtete i za 40 (u některých až 100) let, ale ti, jež mají ve svém archivu média již nějaký ten rok (ti méně šťastní to začínají pozorovat i po kratší době), patrně už zjistili, že je to doba nereálná. Obdobné hodnoty životnosti jsou udávány u zapisovatelných DVD médií i dnes, a to v rozmezí 30 až 100 let. Hodnoty výrobců mohou být však nejen trochu přehnané, ale také podmíněné dodržením například téměř konstantní teploty kolem 25°C a vlhkosti přibližně 55%, ideálně též zamezení přístupu vzduchu, světla a UV záření. Samozřejmostí by mělo být i šetrné zacházení. Otisky prstů a zvláště ohýbání či škrábance na životnosti média rozhodně nepřidají.

Chcete-li uchovat data obzvláště důležitá, vypalte je spíše na kvalitní CD médium kvůli nižší hustotě zápisu nebo na DVD-RAM (vyšší spolehlivost) a v ideálním případě (možná až s nádechem paranoidního přístupu) ve více kopiích a na více značek.

I při dodržování předepsaných podmínek je životnost média dána kvalitou použitého barviva a ochranou vrstvou, pak také kvalitou spoje (lepením) polykarbonátových kotoučů i kvalitou jich samotných. I při mikroskopickém defektu ve spoji může docházet k pronikání vzduchu k reflexní a zapisovací vrstvě a následné „korozi“, která je právě častým úkazem u starších a nekvalitních CD disků. Rozhodně byste tedy na žádném médiu neměli nalézt například malé bublinky hlavně na okraji a kolem středového otvoru disku.

Nepodceňujte kvalitu mechaniky

Ani u značkových a typicky kvalitních médií nedosáhnete vždy naprosto stejné kvality zápisu. Ta se může lišit (byť málo) i při opakovaném zápisu na stejné mechanice se stejnými médii. Vliv na to mohou mít nejen drobné odlišnost každého média, ale též samotná mechanika, která často přizpůsobuje strategii zápisu podle okamžitých okolností.

Na kvalitě vypálených dat se pochopitelně podepíše i rychlost, kterou byla vypálena. Obecné rady typu „čím nižší rychlost, tím kvalitnější zápis“ do jisté míry platí, ale pravidlem nejsou. Většinou není úplně ideální vypalovat vysokou rychlostí média certifikovaná např. pro 4× zápis. Stejně tak si nemůžete být jisti, že při 4× zápisu na dnes běžně prodávaná 16× rychlostní média dosáhnete vyšší kvality, než kdybyste vypalovali rychlostí maximální.

Každému médiu totiž vyhovuje jiná rychlost zápisu, která ale nemusí odpovídat rychlosti certifikované. Vypalovat maximální rychlostí média se ve většině případů bát nemusíte, chcete-li mít ale jistotu, je ideální provést opakovaný zápis na stejné typy médií při různých rychlostech a poté u každého změřit jeho kvalitu. Tak s vysokou pravděpodobností zjistíte optimální rychlost zápisu pro konkrétní používanou značku.

Otestujte si kvalitu zápisu

Prvním a nejdůležitějším předpokladem pro testování kvality zápisu je vlastnit mechaniku, která dovoluje takové měření provádět. Jsou to v prvé řadě mechaniky s čipsety MediaTek zpravidla v mechanikách LiteOn, ale často i u dalších výrobců, které je jako OEM mechaniky přebírají (Sony, Teac, HP). Měřit kvalitu zápisu umožňují například také některé mechaniky s čipsety Sanyo (Plextor) nebo NEC (NEC, Asus, Pioneer), ale jednoduchého a poměrně spolehlivého měření s dostupnými nástroji se dočkáte jen u MediaTeku a přímo mechanik LiteOn.

Pro ověřování kvality média existuje více programů, ale nejpoužívanějšími (a volně ke stažení) jsou KProbe a Nero CD-DVD Speed (součást Nero Burning ROM), na kterém vám postup testování předvedeme.

Klepněte pro větší obrázek

Po spuštění programu Nero CD-DVD Speed a vložení vypáleného média pro kontrolu přepněte na záložku Kvalita disku a v roletce Rychlost zvolte (případně nižší). Povolte zobrazování alespoň PIE a PIF chyb a spusťte testování tlačítkem Začátek.

Po dokončení testu je k dispozici grafický přehled o počtu chyb s označením PIE (Parity Inner Errors) a PIF (Parity Inner Failures) včetně číselného vyhodnocení. Samozřejmě platí, že čím nižší hodnoty (chyby) naměříte, tím je kvalita vypáleného média vyšší. Stejným způsobem a na stejné mechanice otestujte i další média zapsaná jinými rychlostmi a zobrazené výsledky porovnejte.

Meze dovolených PIE a PIF chyb na DVD médiích jsou stanoveny dle standardu ECMA (European Computer Manufacturers Association) a u vyhovujícího disku by počet PIE neměl přesáhnout 280 v osmi po sobě jdoucích ECC blocích a počet PIF by neměl přesahovat hodnotu 4 v jednom ECC bloku. Pokud některé hodnoty přesahují stanovené hranice a nepředstavují souvislý blok, není třeba se o kvalitu disku obávat. Většina počítačových mechanik si zpravidla poradí i s médii, která doporučené normy překračují, problémy ale mohou nastat u stolních přehrávačů či rekordérů.

Kvalitu zápisu může významně ovlivnit i verze firmwaru mechaniky, pokud je tedy k dispozici novější verze, aktualizujte jej. Má-li už ale vaše mechanika pár let odslouženo a kvalita vypálených médií začíná výrazně klesat, lze jí (alespoň dočasně) pomoci odborným ručním vyčištěním (nedoporučujeme používat čistící CD s kartáčky). V opačném případě už má zřejmě svá nejlepší léta za sebou a je na čase, podívat se po mechanice nové.

Nástroje pro testování kvality zápisu
www.cdspeed2000.com
www.kprobe2.com, www.cdrlabs.com/kprobe
www.dvdinfopro.com
www.plextools.com/download/download.asp

Vše o standardech ECMA: www.ecma-international.org/publications/standards/Stnindex.htm

Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 6/06.


Témata článku: Nero, Ricoh, Mitsubishi

28 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Global Admin, Global Admin 3. 7. 2006 13:11:07
    Strč to do nejkvalitnější mechaniky kterou máš (pravděpodobně vypalovačka)...
  • JK 11. 5. 2006 10:46:46
    Když už je DVD špatně vypálené nebo nekvalitní, můžu nějakým způsobem data...
  • vitaklozik 8. 5. 2006 9:46:05
    pozor na x-site, já pálil v notebooku a zničil jsem si dvd mechaniku,...
Určitě si přečtěte