reklama

Jak testujeme: grafické karty

Metodika testování grafických karet, jak vybíráme testy, jak měříme spotřebu, hlučnost a teplotu.

Jak vybíráme testy

Grafické karty obvykle podrobujeme široké škále testů, přičemž v hodnocení klademe největší důraz na herní výkon. Soubor testovacích her se snaží postihnout situaci na trhu, kdy Direct3D hry stále více vytlačují OpenGL tituly. Mezi nimi drží prapor hlavně Doom 3 engine, který pohání mimo jiné i tituly jako Quake 4, Prey nebo chystaný Enemy Territory: Quake Wars. Zvláště po přechodu na Windows Vista bude zřejmě rozhraní OpenGL z herního světa vytlačeno ještě více.

Pestrou škálu moderních Direct3D her, kterými tradičně testujeme, se vždy snažíme obohatit o hry, kterými třeba není snadné testovat, ale jsou populární na našem trhu. Příkladem budiž třeba strategie Heroes of Might and Magic V. Celkově se snažíme, aby nebyly zastoupeny pouze akční 3D hry typu Doom.

Co ještě hodnotíme

Součástí hodnocení (i když v menší míře než výkon) jsou i funkce, která čip či karta podporují. Do funkcí karty počítáme i její hlučnost, kterou měříme hlukoměrem. O tom se dočtete více v části Jak měříme... .

Poslední hodnocenou kategorií v testech bývá příslušenství karet, které v některých případech může ušetřit pěknou sumu peněz, kterou byste jinak za přibalené hry nebo přehrávací a videoeditační software vydali. V případě testu jsou podrobné tabulky na konci textu doplněny přehledem nehodnocených parametrů jako například počet tranzistorů čipu nebo použité paměťové moduly.

V testu cenu nehodnotíme (po cenovým změnách by totiž nemuselo platit pořadí testu), zato v recenzích ano. Cena má pětinový vliv na celkové hodnocení karty.

Jak měříme hlučnost, spotřebu a teplotu

Doby, kdy se grafické karty prakticky vůbec nezahřívaly a byly nenáročné na spotřebu energie, jsou nenávratně pryč. S rostoucím počtem tranzistorů v grafickém čipu sice roste výkon, ale také teplota a spotřeba grafické karty. Proto byste při koupi výkonné grafiky měli také počítat s případnou koupí nového zdroje.

U jednotlivých grafik jsme měřili u celé testovací sestavy její minimální spotřebu ve Windows bez jakékoliv činnosti. Po dokončení všech herních testů jsme z wattmetru odečetli maximální dosaženou spotřebu, kterou naleznete v tabulce. Tuto hodnotu berte ale spíše pro porovnání jednotlivých grafik, při výběru potřebného zdroje totiž nezáleží pouze na celkovém maximálním výkonu. Dbejte u něj především na vysokou zatížitelnost 12V větve nebo na větší počet 12V větví, ze kterých si nejen grafická karta, ale také procesor berou nejvíce proudu.

Klepněte pro větší obrázek

Pro měření spotřeby jsme použili přístroj Energy Monitor 3000 od firmy Voltcraft

Důležitým kritériem při výběru výrobce nebo modelu konkrétní grafické karty je především účinnost a hlučnost osazeného chladiče. Hlučnost jsme měřili hlukoměrem při běžícím a následně při zastaveném ventilátoru ve vzdálenosti 1 cm od něj a v co nejtišším prostředí. Rozdíl mezi těmito hodnotami byl posléze slovně i bodově ohodnocen s tím, že jsme vzali v úvahu i například nepříjemný pískavý či drnčivý zvuk ventilátoru.

Klepněte pro větší obrázek

Hlukoměr nám umožnil přesně změřit míru, jakou vás bude větráček grafické karty rušit

Řada výrobců se snaží zamezit hlučnosti osazením grafické karty pouze pasivním chladičem. Jeho vysoká teplota (zvláště dosáhne-li 75 °C a více) však může výrazně snížit životnost celé grafické karty. Navíc má také nepříznivý vliv i na ostatní komponenty v počítači. Teplotu chladiče jsme měřili infračerveným teploměrem s laserovým zaměřovačem a po půlhodinové zátěži na nejteplejším místě chladiče. Ještě vyšší je ale teplota samotného grafického jádra, kterou jsme těsně po zátěži odečítali z ovladačů nebo z monitoringu teploty v programu Rivatuner (www.guru3d.com/rivatuner).

Klepněte pro větší obrázek

Digitální laserový teploměr nám umožnil nespoléhat se jen na čidla integrovaná v čipech

Vliv procesoru

Mnoho majitelů starších počítačů se ptá: „Když si místo mé staré grafické karty X koupím tuto novou Y, bude mi stále stačit můj zdroj?“. I vám dá tento test odpověď, protože jsme změřili spotřebu celé sestavy ve Windows i při maximální zátěži v 3D hrách. Vy byste měli mít oproti našim hodnotám rezervu, jen málokdo má doma tak energeticky náročný procesor, jakým Pentium 4 3,6 GHz (Prescott) určitě je.

Pokud naopak spíláte: „Proč testovali s tak silným procesorem, já mám doma jen Athlon XP 1600+ a test je mi tedz k ničemu“, spíláte zbytečně. Kdybychom testovali se slabým procesorem, výsledky by se v mnoha hrách sice srovnali, ale tím, že bychom smazali rozdíly mezi kartami, ztratil by článek informační hodnotu. Není úkolem testovat procesor, ale grafickou kartu, takže jedinou úlohou procesoru v testu grafických karet je, aby nelimitoval ani moderní GPU.

Grafické karty

syntetický výkon (8 %)
výkon ve hrách (48 %)
funkce čipu (8 %)
funkce karty (8 %)
příslušenství (8 %)
cena (20 %)

Jak měřit výkon s nástrojem FRAPS?

FRAPS (z anglického FRAmes Per Second , tedy snímky za sekundu) je nejuniverzálnějším nástrojem pro měření 3D výkonu v současnosti. Kromě toho umí nahrávat video z libovolné DirectX nebo OpenGL aplikace a dá se také velmi dobře použít na snímání obrazovek („típání screenshotů“).

Poslední verzi FRAPS si stáhnete vždy z webu, na něm najdete i nejčastější otázky a odpovědi (FAQ, samozřejmě v angličtině) a ukázku toho, jak kvalitně umí FRAPS snímat video. Pokud nemáte připojení k internetu, poslouží vám k nainstalování samozřejmě i DVD Katalogu hardwaru, na němž ani FRAPS nechybí.

Neplacená verze FRAPSu je omezena v délce a rozlišení videa, které můžete snímat, típat screenshoty můžete také jen do BMP (a nikoli do prostorově úspornějších PNG či JPG). Hráči, kteří právě funkce jako nahrávání videa nebo típání obrazovek využijí nejvíce, oněch 37 USD za tento jedinečný program jistě obětují. Snímání obrazovky i videa je geniálně jednoduché a rychlé, soubory se sejmutými obrazovkami se sami pojmenovávají podle spouštěcího souboru hry a času i data sejmutí.

Nás však nejvíce zajímá měření výkonu pomocí tohoto nástroje. Díky FRAPSu můžete snadno měřit výkon i ve hrách, které nemají tuto možnost zabudovanou. Stačí mít při hraní FRAPS spuštěný a v rohu obrazovky, který jste si zvolili, stále vidíte aktuální počet snímků za sekundu. Snadno tak můžete hru nastavit tak, aby vám na vašem počítači běžela zcela plynule a nemusíte si přitom řídit jen pocitem, ale přímo konkrétními hodnotami snímků za sekundu.

Klepněte pro větší obrázek

Pokud však chcete srovnávat různý hardware mezi sebou nebo si přesně změřit průměrné snímky za sekundu a srovnávat jejich hodnoty pro různá nastavení hry, budete potřebovat tzv. režim logu, který FRAPS nabízí. Jedinou podmínkou (a to ještě ne nutnou) takového měření je, aby hra umožňovala uložení opakovaného záznamu (replay, highlight).

Pro lepší názornost zvolme konkrétní příklad – třeba letecký simulátor IL-2 Sturmovik, který podobně jako mnoho dalších her (typicky závodní nebo i některé válečné či sportovní) toto umožňuje. Spusťte FRAPS. V kolonce Benchmarking hotkey zvolte takovou klávesu, která nekoliduje s nějakou funkční klávesou hry. Nyní spusťte hru, v níž chcete měřit (v tomto případě souborem il2fb.exe).

Klepněte pro větší obrázek

Po spuštění hry najděte opakované záznamy (Archiv záznamů) a vyberte opakovaný záznam, kterým chcete měřit. Samozřejmě si k tomuto účelu můžete ve většině her vytvořit vlastní, lépe odpovídající vaším potřebám.

Ihned po načtení záznamu stiskněte benchmarkovací klávesu (implicitně F11), okolí čísla s počtem snímků za sekundu na chvíli zezelená. Před koncem záznamu pak stiskněte tuto klávesu znovu, FRAPS vše potvrdí zčervenáním okolí žlutého čísla v rohu obrazovky.

Nyní hru opusťte. Ve složce, kam jste FRAPS nainstalovali, je soubor FRAPSLOG.TXT, v němž najdete záznam podobný tomuto:

2006-05-13 19:23:51 - il2fb
Frames: 1207 - Time: 9406ms - Avg: 128.322 - Min: 79 - Max: 163

Ten ukazuje čas měření a jméno aplikace, následuje celkový počet vykreslených snímků, čas potřebný k jejich vykreslení a pod Avg: se skrývá kýžený průměrný počet snímků za sekundu (dále fps). Za ním následuje ještě také poměrně vypovídající minimální fps a celkem nedůležitá hodnota maximálních fps.

Průměrné a minimální počty snímků za sekundu vypovídají o výkonu hodně, ale pokud vás zajímá, jak si váš hardware vede po celou dobu měření (jak tedy fps kolísají) budete potřebovat ještě jinou funkci. Zatrhněte položky MinMaxAvg a FPS v sekci Save detailed benchmark statistics. Nyní postupujte jako v předchozím případě, jen po ukončení hry hledejte soubor .csv (například il2fb 2006-03-18 14-02-59-31 fps.csv) v podsložce \benchmarks. V něm vidíte aktuální hodnotu fps v každé sekundě, po kterou jste FRAPSem měřili. Budete-li tuto operaci přesně opakovat můžete si třeba v Excelu sestavit tabulku a graf pro různý hardware.

Klepněte pro větší obrázek

Témata článku: Hardware, Grafické karty, Fraps, Doom, Doom 3, Heroes of Might And Magic, Might and Magic, Replay, Benchmarking, Heroes

Nejnovější komentáře

Přidat příspěvek
reklama
Určitě si přečtěte

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 133

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

Včera | Jakub Čížek | 91


reklama