Jak testujeme: chladiče

1. listopadu 2007
Jak testujeme: sety myší a klávesnic
Metodika pro testování chladících prvků počítačových sestav.

K testování chladičů procesorů používáme Intel Pentium 4 3,6 GHz HT s jádrem Prescott. Ten dokáže vyrobit až 130 wattů ztrátového tepla. Chladiče pro grafické karty testujeme na výkonném Radeonu X1900XT se základními takty 621 MHz pro jádro a 720 MHz (1,44 GHz efektivně) pro paměti.

Jak chladiče grafických karet, tak i chladiče procesoru hodnotíme ve třech oblastech: výkon, hlučnost a ergonomie, z nichž jsou nejdůležitější první dvě. Proto tyto parametry představují celých 80 % z celkového hodnocení. Ostatní méně důležité atributy jako například kompatibilita s grafickými kartami nebo paticemi pro procesory, složitost instalace či možnost výměny standardního ventilátoru jsou hodnoceny pod položkou ergonomie s celkovou váhou 20 %.

Klepněte pro větší obrázek

Předpokladem pro získání věrohodných čísel je nutné test provádět v reálných, běžně nastávajících podmínkách, tedy v uzavřené počítačové skříni. Teplota okolního vzduchu je po celou dobu testování stejná – 24 ºC. V použité skříni odvádí teplý vzduch velmi tichý ventilátorem o rozměru 92 mm. Všechna měření probíhají na základní desce MSI 945P Platinum.

Jak již označení procesoru (HT) napovídá, jedná se o procesor s funkcí Hyper-Threading, a proto je nutné tomuto faktu přizpůsobit i metodiku testování. V praxi se jedná o maximální možné vytížení obou virtuálních procesorů. To probíhá spuštěním dvou instancí programu Prime 2004 0.30 běžících na operačním systému Windows XP Professional EN (SP2). K odečítání teplot a taktéž k regulaci otáček ventilátoru velmi dobře slouží SpeedFan verze 4.31. V případě grafických karet se o maximální vytížení karty stará program rthdribl v.1.2 se všemi nastavitelnými efekty.

Prvním krokem je vždy změření a následné zaznamenání teploty při plné zátěži procesoru nebo grafického čipu s maximálními možnými otáčkami ventilátoru. Poté jsme prověříme chladící účinek při středních otáčkách, které jsou vypočítány jako průměr maximálních a minimálních otáček. Následně snížíme otáčky ventilátoru na minimum. Zejména při nejnižších otáčkách ventilátoru je u testování procesorových chladičů nutné pomocí programu ThrottleWatch pozorně sledovat, zda nedochází k umělému snižování výkonu vkládáním prázdných instrukcí (tzv. throttling).

Menší váhu v hodnocení mají hodnoty teplot při nulové zátěži procesoru. V neposlední řadě jsou pomocí bezdotykového infračerveného teploměru zjištěny teploty mosfetů a čipové sady. U grafické karty se potom jedná o teplotu pasivní části chladiče a zadní strany PCB. Tím prakticky ověříme, zda dochází k ochlazování okolních komponent, které jsou mnohdy velmi horké.

Případné výkonnostní rezervy chladičů ověřujeme při přetaktování. Procesor nejprve přetaktujeme na frekvenci 3,8 GHz a poté při nepatrném zvýšení napětí i na hodnotu 4,0 GHz. U grafické karty zvyšujeme takty nejprve na hodnoty 640/740 MHz a poté ještě výše na 658/765MHz. Všechny teploty jsou samozřejmě odečteny až po jejich řádném ustálení.

Snad nikdo nestojí o zbytečně hlučné chlazení, a tak našemu hodnocení uniká ani tato stránka věci. Tu měříme při maximálních, středních i minimálních otáčkách větráku ve vzdálenosti 1 cm od chladiče. Při tomto měření úplně odpojíme či dočasně zastavíme ostatní ventilátory. Ve většině případů je totiž hlučnost větráku chladiče nižší než hlučnost okolních větráků a zejména větráku ve zdroji.

V tabulce jsou uvedeny číselné hodnoty naměřené hlukoměrem včetně subjektivního hodnocení. To je důležité zejména případě, že ventilátor vydává abnormální zvuky, které hlukoměr samozřejmě v úvahu nebere

Témata článku: Váhy, Speedfan

Určitě si přečtěte

Nové úlovky kamer Googlu: Šmírovačka na Street View nepřestává bavit

Nové úlovky kamer Googlu: Šmírovačka na Street View nepřestává bavit

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

19.  5.  2017 | redakce | 38

Kdo dal počítačům okna, kurzor a myš: Douglas Carl Engelbart

Kdo dal počítačům okna, kurzor a myš: Douglas Carl Engelbart

** Douglas Engelbart je opomíjenou osobností počítačové historie ** Věděl, jak bude pohodlné ovládat počítače, i když k tomu ještě neměly výkon ** Za vynálezem myši a systému s okny nestojí Steve Jobs a Apple

17.  5.  2017 | Pavel Tronner | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5