Displej je důležitá část notebooku, která často hraje rozhodující roli při výběru. Jak se správně zorientovat v množství zkratek a porozumět jejich technologii?
Pří výběru počítače se méně zkušení uživatelé setkávají s řadou pojmů, zkratek a parametrů, kterým ne vždy rozumí a nedokážou rozpoznat, na co si dát největší pozor, aby věděli, co od daného kusu hardwaru očekávat. Připravili jsme proto tento seriál, kde se postupně zaměříme na klíčové části notebooku.
V tomto článku se blíže podíváme na LCD displeje. Mimo blikající stavové LEDky totiž tvoří jediný vizuální výstup notebooku. Proto je právě tolik důležité mít kvalitní LCD panel, aby práce s notebookem byla příjemná a displej netrpěl příliš velkým počtem negativů.
Liquid crystal je základ všeho
Všichni víme, že displej se skládá z malých pixelů, které mají dva stavy – svítí/nesvítí. Jak ale funguje celý mechanismus rozsvěcování a zhasínání jednotlivých pixelů? Základním principem je polarizace světla. Světlo jako takové má mnoho směrových složek, pokud mu ale do cesty postavíme polarizační filtr, který propustí pouze jednu složku, pak ostatní zmizí a za filtr projde pouze jedna – složka polarizována ve směru filtru.
LCD displeje využívají dvou polarizačních filtrů, jejichž osy polarizace jsou si navzájem kolmé, dvou průhledných elektrod, mezi kterými je liquid crystal, a zdroje světla (podsvícení). Řekněme si něco o kapalném krystalu (liquid crystal). Má vlastnosti jak kapaliny, tak pevné látky. Dokáže téci jako kapalina, ale má uspořádané molekuly jako krystal.
Princip fungování LCD monitoru a grafické znázornění polarizace vlnění.
Této vlastnosti lze dobře využít právě v displejích, kdy se elektrickým nábojem dá ovládat natočení krystalů. Právě natočení krystalů dokáže ovlivnit polarizaci světla prošlého přes první polarizační filtr. Pokud jsou krystaly natočeny do spirály, stáčí polarizaci světla o 90° a světlo je tedy schopno projít i přes druhý filtr a pixel svítí. Pokud se natočení změní, světlo neprojde s plnou intenzitou. V případě, že se srovnají do roviny, polarizace světla se nezmění a vlnění přes druhý filtr neprojde.
Každý pixel barevného displeje se skládá ze tří subpixelů. Nejčastěji RGB (červený, zelený a modrý). Kombinací těchto tří barev se výsledná barva celého pixelu zdá být bílá a změnou intenzity barevných kanálů lze posléze vytvořit téměř libovolný odstín.
TFT nebo STN
Základní dělení LCD displejů vychází z technologie, jakou jsou natáčeny krystaly v kapalném krystalu. V jednom případě je to pomocí vrstvy tenkých tranzistorů, kde má každý pixel svůj tranzistor, pomocí kterého se ovládá velikost přiváděného napětí a tím natočení krystalů. Této aktivní technologii říkáme Thin-Film Tranzistor (TFT).
Druhým způsobem je pasivní matice, kterou tvoří dva substráty skla. Jeden tvoří sloupce a druhý řady. Takto lze zase napájet konkrétní pixely v určité řadě a určitém sloupci. Technologie se nazývá Super-Twisted Nematic (STN), její displeje jsou levnější na výrobu a také energeticky úspornější. TFT displeje mají naopak výhodu rychlé odezvy. V noteboocích pak dnes najdeme výhradně TFT displeje.
TFT displeje dále dělíme na TN (Twisted-Nematic), IPS (In-Plane Switching) a VA (Vertical Alignment). VA displeje se ještě rozlišují na MVA (Multi-domain Vertical Alignment) a PVA (Patterned Vertical Alignment).
Twisted nematic (TN)
Twisted Nematic technologie je nejstarší a zároveň asi nejvíce rozšířená mezi displeji v noteboocích. Vyznačuje se rychlou odezvou, kterou ocení zejména hráči počítačových her. Nabízí rovněž vysoký jas a je o něco šetrnější k baterii notebooku. Výrobci často tento typ obrazovky volí z důvodu finanční úspory. Oproti IPS displejům jsou totiž levnější.
TN panel pod mikroskopem, čtverečky na každém subpixelu jsou miniaturní tranzistory. Při rozpojeném napájecím obvodu pixel svítí.
Jejich hlavní nevýhodou jsou špatné pozorovací úhly. Při pohledu z jiného než kolmého úhlu se začíná ztrácet kontrast a při velmi ostrém úhlu dochází k inverzi barev. Hodně ale záleží, o jak kvalitní TN panel se jedná. U těch lepších je ztráta kontrastu při pohledu ze strany podstatně méně znatelná, než u panelů obyčejnějších.
Vlevo: TN panel se špatnými pozorovacími úhly (Acer Aspire E1). Vpravo: IPS panel nemá omezení při pohledu ze stran (MacBook Pro s Retinou).
Další nevýhodou TN panelu jsou tzv. mrtvé pixely. To jsou pixely, u kterých došlo k porušení napájecího obvodu. Z principu TN panelu vychází, že takový pixel neustále svítí a nelze jej vypnout, samozřejmě kromě vypnutí monitoru. Ve výchozím stavu totiž všechny pixely svítí bílou barvou a až přivedením napětí se regulují. U IPS a MVA panelů je světlo ve výchozím stavu polarizováno tak, aby pixel nesvítil.
In-Plane Switching (IPS)
Oproti ostatním technologiím si IPS připisuje největší plusy za lepší podání barev a velice široké pozorovací úhly. U současných S-IPS (Super-IPS) se rovněž zlepšila odezva a snížila cena. Kvůli své vyšší ceně se totiž tyto panely objevují spíše u dražších modelů a u těch nejlevnějších se setkáváme převážně s TN technologií.
U IPS panelů dojde k průchodu světla až po sepnutí obvodu
Vertical alignment (MVA + PVA)
Tento typ displeje vznikl za účelem spojení výhod TN a IPS technologie. MVA panely nabízí dobré pozorovací úhly, ovšem u IPS jsou stále lepší. Zobrazí ale hlubokou černou a celkově dobře podají barvy. Jejich největší výhodou je vysoký kontrast. S užitím RTS (Response Time Compensation) rovněž nedosahují tak pomalé odezvy, která je vyšší zejména v přechodu mezi dvěma tmavými barvami.
LEDky nebo lampy
Rozlišujeme dva základní způsoby, jak se podsvěcují pixely v LCD displejích. Jeden ze způsobů jsou trubice CCFL (Cold Cathode Fluorescent Lamp), které jsou rozmístěny buď za displejem, nebo při okrajích. Jejich světlo je potom pomocí podsvětlovacího panelu rozvedeno se stejnou intenzitou po celé ploše obrazovky.
LED podsvícení a CCFL podsvícení. Trubice CCFL lze různě tvarovat.
Druhou variantou je umístění vrstvy LED diod na zadní část monitoru. Technologie Edge LED využívá podobný princip jako CCFL trubice, pro podsvícení se použije méně LED diod a pro rovnoměrné rozvedení světla se použije světlo-vodivá deska. Oproti tomu Direct LED jsou rovnoměrně rozmístěny za LCD panelem a pomocí rozptylující vrstvy se světlo rozprostře po celém povrchu. Na tomto poli jasně vítězí LED diody. Jsou energeticky úspornější, umožňují vyrobit tenčí panel a přináší širší barevný gamut (dosažitelná oblast barev).
Vlevo Edge LED, vpravo Direct LED.
Matný nebo lesklý
Krycí vrstva, která chrání LCD panel před poškozením může také značně ovlivnit vlastnosti displeje. Povrchová úprava krycích materiálů může být buď matná, nebo lesklá. Matný povrch mnohem hůř odráží sluneční paprsky a jeho benefit je tak jasný. Při práci na přímém slunci tak není potřeba tolik jasného panelu, aby byl obsah na displeji čitelný.
Srovnání matného povrchu s lesklou obrazovkou
V tomto ohledu jsou velice nepříjemné lesklé povrchy, které jsou velmi často na slunci téměř nepoužitelné. V temnějším prostředí naopak dokáží vyzdvihnout barvy a obraz se pak zdá být barevnější a celkově sytější. Za zmínku také stojí mnohem horší údržba povrchu. Zatímco matný povrch relativně snadno zbavíte otisků prstů a jiných nečistot, u lesklého displeje je to mnohem větší dřina.
Vyznejte se v rozlišení
Jedním z nejdůležitějších parametrů LCD displeje je samozřejmě rozlišení. To udává, z kolika pixelů se celý displej vlastně skládá. Uvádí se ve tvaru počet pixelů v řadě krát počet pixelů ve sloupci. Čím větší toto číslo je, tím je displej jemnější. U hrubších displejů jsou jednotlivé pixely při bližším pohledu na obrazovku okem rozpoznatelné, zatímco u těch jemných je už bez lupy nenajdeme.
Srovnání rozlišení a rozdíly mezi různými poměry stran
Zde je potřeba najít střední cestu, s příliš vysokým rozlišením totiž klesá výdrž baterie, protože spotřeba takového displeje logicky roste. Navíc je třeba brát ohled na možnosti aplikací, které často nejsou optimalizovány na vysoké rozlišení a na příliš jemném displeji pak jejich použití není ideální. Jakýmsi lepším standardem je v současnosti Full HD rozlišení (1 920 × 1 080 bodů). U levnějších notebooků se však často setkáváme s WXGA rozlišením (1 366 × 768 bodů).
Zkratka |
Poměr stran |
Šířka |
Výška |
Uživatelé webu [%] |
Uživatelé Steam [%] |
XGA |
4:3 |
1 024 |
768 |
9,84 |
2,85 |
WXGA |
16:9 |
1 280 |
720 |
1,65 |
0,93 |
WXGA |
16:10 |
1 280 |
800 |
8,9 |
2,44 |
SXGA |
5:4 |
1 280 |
1 024 |
5,74 |
7,05 |
HD |
16:9 |
1 366 |
768 |
26,64 |
24,53 |
WXGA+ |
16:10 |
1 440 |
900 |
5,95 |
5,74 |
HD+ |
16:9 |
1 600 |
900 |
4,99 |
7,76 |
WSXGA+ |
16:10 |
1 680 |
1 050 |
2,96 |
6,27 |
FHD |
16:9 |
1 920 |
1 080 |
8,64 |
32,91 |
WUXGA |
16:10 |
1 920 |
1 200 |
0,95 |
2,11 |
WQHD |
16:9 |
2 560 |
1 440 |
0,58 |
0,93 |
WQXGA |
16:10 |
2 560 |
1 600 |
- |
0,13 |
WQXGA+ |
16:9 |
3 200 |
1 800 |
- |
- |
UDH (4K) |
16:9 |
3 840 |
2 160 |
- |
- |
Přehled rozlišení. Údaje o rozšíření mezi uživateli jsou z první poloviny roku 2014.