Na běžné činnosti si dnes vystačíte s integrovaným grafickým čipem. Pro graficky náročnější úlohy se už hodí dedikovaná grafická karta. Jak se ale zorientovat v množství modelů?
Postupně jsme si prošli všechny důležité součásti notebooku od LCD displejů, přes pevné disky, procesory a dnes tento seriál zakončíme grafickými kartami. Zaměříme se na aktuální nabídku na trhu a povíme si, podle kterých parametrů grafickou kartu vybírat.
Čtěte také:
Integrovaná vs. dedikovaná
Jedno z hlavních rozhodování při výběru notebooku bývá, zda si vystačíte s integrovaným grafickým čipem, nebo jestli využijete výkonnější dedikovanou grafickou kartu. Integrované čipy se nacházejí v procesorovém pouzdře a ty nejnovější kousky už jsou dostatečně výkonné, tak aby pokryly čím dál větší potřeby běžného uživatele. Zatímco diskrétní čipy mají svou vlastní paměť RAM a pracují jako samostatná jednotka, ty integrované ukrajují z operační paměti notebooku.
Už neplatí, že integrovaný grafický čip stačí akorát na běh operačního systému a základní úlohy. Dnešní čipy zvládnou s přehledem i starší hry, které některým uživatelům bohatě stačí. Nejnovější tituly už ale nerozběhnou.
Život v symbióze
Přítomnost grafické karty ovšem přináší mimo zvýšený herní výkon i negativa, která je potřeba zvážit. Grafická karta má zpravidla největší spotřebu ze všech komponent a se spotřebou logicky klesá i výdrž na baterii. Toto už ale řeší software, který se v případě přítomnosti integrovaného grafického čipu a dedikované grafické karty stará o přepínání mezi nimi podle potřebného výkonu.
To znamená, že když píšete v textovém editoru a není třeba vyšší výkon, systém rozhodne o použití integrovaného úsporného čipu, když ale zapnete hru, systém automaticky přepne na diskrétní grafické jádro. U grafických karet NVIDIA toto zajišťuje již poměrně vyspělá technologie Optimus a u karet AMD stále se zlepšující Enduro. S výkonnější grafikou také rostou nároky na silnější chlazení, které bývá hlučnější a rovněž užírá více energie z baterie notebooku.
GPU jako mozek všech operací
Hlavní součástí grafické karty je její procesor, kterému ve zkratce říkáme GPU (Graphics Processing Unit). Procesorový čip se skládá z mnoha jednodušších a menších programovatelných jader, kterým říkáme shadery. Obecně platí, že s rostoucím počtem shaderů, roste také výkon, není to ale pravidlo. GPU poté jako celek zajišťuje vykreslování obrazu na výstupní monitor a má hlavní podíl při grafických výpočtech a renderování, zejména při výpočtech spojených s 3D grafikou.
Technologie, která umožňuje využívat grafická jádra i k jiným účelů, například vědeckým výpočtů, se u výrobce NVIDIA nazývá CUDA a u AMD ATI Stream. Parametr, který má velký vliv na rychlost grafické karty je takt jádra. Čím větší frekvence, tím rychlejší grafický čip je. Je ale potřeba mít vyrovnané všechny parametry, které spolu poté zajistí plynulý chod a nebrzdí se tak navzájem.
Bez rychlé paměti není výkon
Důležitá je samozřejmě paměť grafické karty, které se často přikládá vysoká důležitost, zejména její velikosti. To je ale chyba, spíš než její velikost je u běžných grafických karet důležitá její rychlost. Kapacita se řeší spíše u nejvýkonnějších karet, které zpracovávají obrovské množství dat v krátkém čase. Proto hledíme také na její frekvenci. Paměť grafické karty musí správně komunikovat s grafickým procesorem. Z tohoto důvodu je důležitá také propustnost tohoto spojení.
Rychlá eDRAM paměť pro integrovaný grafický čip Intel Iris Pro 5200
Propustnost závisí na šířce paměťové sběrnice. Jeden paměťový modul má 64 -bit sběrnici, pří větším počtu modulů se celková šířka tedy zvětšuje. Obvykle vídáme 128 -bit nebo 256 –bit. Propustnost rozhraní se poté dá spočítat z frekvence paměti a šíře sběrnice. Frekvenci paměti v jednotkách GHz vynásobíme počtem bitů sběrnice a vydělíme osmi pro údaj v GB/s. Čím je propustnost větší, tím více dat se dokáže v jednom momentě dostat z paměti k procesoru.
Pozor na chlazení
Důležitým parametrem je rovněž chlazení. Při vysoké zátěži se totiž grafická karta velmi zahřívá a musí se chladit. Při neefektivním chlazení může nastat snížení výkonu, kvůli zabudované ochraně grafické karty, která záměrně sníží její výkon, tak aby srazila teplotu. S tímto obecně bývá v noteboocích problém a v herních strojích nacházíme i dva větráčky pro účinnější chlazení.
Osobní zkušenost Jakuba Čížka
Při rozhodování, jestli si vybrat laptop pouze s integrovanou GPU, nebo i tou dedikovanou, berte v potaz, jak dlouho takový notebook budete používat a s jakým operačním systémem. Softwarový ovladač pro přepínání mezi grafikami za běhu je totiž zpravidla dostupný pouze pro Windows. Druhou komplikací je pak podpora ze strany výrobce. Zatímco ovladače dedikované a integrované grafiky seženete vždy, přepínací software od výrobce laptopu může podporovat pouze systém, se kterým je notebook dodávaný.
S tímto nešvarem mám osobní zkušenost. Když jsem si pořizoval nový laptop s dedikovanou grafikou, výrobce dodal ovladače pro Windows 7. Když však dorazil na pulty Windows 8, výrobce s tímto modelem už nepočítal. Nebyl to přitom ani zdaleka žádný předpotopní notebook, ale kus v cenové hladině okolo 20 000 korun. I dnes na Windows 8 tedy mohu používat obě GPU, ale nemohu mezi nimi za chodu jednoduše přepínat třeba podle schématu napájení (úsporný režim, rovnováha aj.). Pokud chci přepnout GPU, musím tak učinit v BIOSu/UEFI. V praxi to tedy nedělám, používám pouze dedikovaný čip a výdrž notebooku je tak relativně nízká.
