reklama

Jak spouštět v Linuxu programy a hry pro Windows

Ačkoliv v Linuxu najdete software téměř na cokoliv, občas se neobjedete bez emulace programů a her.
Kapitoly článku

Linux obsahuje mnoho softwaru, ale jistě ne všechen, který byste chtěli používat. Existuje ale cesta, jak v něm spustit mnohé programy z jiných systémů – včetně Microsoft Windows.

Poznámka: Tento článek vychází ve spolupráci s magazínem LinuxEXPRES.

Smysl emulace a virtualizace

Je pochopitelné, že výběr programů určených pro Windows, které lze spustit v Linuxu, je omezený. Hned vás jistě napadají aplikace jako nejnovější hry, Adobe Photoshop nebo komerční aplikace, kterou má vaše firma vytvořenu na míru. Pojďme si ale před ukvapeným hodnocením nejprve trochu přiblížit situaci. Jak je to tedy s provozováním takových aplikací v GNU/Linuxu?

Emulátor je podle Wikipedie software umožňující běh programů na jiné platformě, než pro kterou byly určeny. Emulace má dvě typické nevýhody: bývá pomalá a může být nedokonalá, protože často nejsou dostupné všechny informace o původní platformě. Můžeme snad také tvrdit, že emulace je náhrada původní platformy. Provoz takové platformy, případně její výroba, by byl příliš drahý, protože třeba zmizela v historii, nebo existují komerční zájmy pro existenci jejího emulátoru – najdou se prostělidé, kteří si takový emulátor koupí. Lze tak tedy dosáhnout úspor, vydělat peníze nebo udržet při životě morálně zastaralou technologii, která ovšem funguje, a tak vlastně není důvod ji rušit.

Motivy pro emulaci mohou být zkrátka různé, v případě emulace běhu programů jiných systémů v prostředí Linuxu je to potřeba mít k dispozici programy, na které je uživatel zvyklý z jiného systému, nebo na ně čas od času rád zavzpomíná ve svém soukromém softwarovém muzeu.

Problematika virtualizace je o něco složitější, uvádíme jen její princip. Virtuální stroj je obvykle softwarová vrstva mezi platformou počítače a operačním systémem. To znamená, že uživatel spustí program, který využije hostitelský software a hardware k tomu, aby vytvořil abstraktní, pomyslný čili virtuální stroj, zjednodušeně řečeno – počítač. Charakteristiku, vybavení a výkon tohoto stroje lze jasně nastavit a simulovat tak různě výkonná zařízení. V tomto prostředí pak lze provozovat operační systém (nebo více), který se chová stejně, jakoby se choval na skutečném – nevirtuálním – stroji.

Význam je jasný – úspora hardwaru, který je nahrazen softwarem, snadná nastavitelnost a regulace výkonu či schopností, na reálném a výkonném hardwaru lze provozovat více virtuálních strojů a více hostovaných systémů. Vzhledem k výkonu současného hardwaru můžeme provozovat virtuální stroje na běžných PC, aniž bychom o výhody virtualizace přicházeli.

Rozdíl mezi emulací a virtualizací spočívá v tom, že emulátor využívá funkce hostitelského operačního systému, aby vytvořil prostředí jiného operačního systému. Jedná se tedy o zatížení hostitelského systému, protože každá aktivita se musí realizovat přes emulátor. Virtuální stroj použije hostitele jen jako prostředek, jak ovládat hardwarové zdroje, které pak poskytuje přímo hostovanému systému. Slouží tedy jako správce disponibilních zdrojů a umí jejich existenci „předstírat“ či jejich množství okamžitě měnit podle nastavení či potřeby.

V praxi se lze setkat s tím, že zatímco z emulátoru můžete přistupovat na běžný souborový systém (obvykle stačí symbolický odkaz), protože je to běžná aplikace ve spuštěném operačním systému, z prostředí virtuálního stroje už se do svého systému nemusíte tak snadno dostat – protože je to izolované prostředí (toto omezení ovšem neplatí vždy, existují možnosti, jak oba systém propojit). Podobné srovnání se nabízí v případě jádra systému – emulátor nepotřebuje žádné speciální moduly jádra, protože je to „běžná“ aplikace. Virtuální stroj naopak přímou vazbu na jádro systému vyžaduje.

V následujícím přehledu uvádíme několik typických emulátorů a virtuálních strojů s dodatkem, že lidská fantazie a tvorba je neomezená, takže lze emulovat či virtualizovat procesory, mobily a PDA nebo tiskárny.

Emulace systémů typu DOS

MS-DOS byl operačním systémem pro počítače třídy PC – tedy personal computer. Výrobcem byl Microsoft, současně či později vzniklo mnoho dalších variant, např. PC-DOS, DR-DOS nebo svobodný FreeDOS. Problematika vývoje této větve operačních systémů je velmi zajímavá a vydala by na článek, ale omezíme se jen na konstatování, že v Linuxu jsou k dispozici dva propracované emulátory DOSu – DOSEMU a DOSBox (ten běží také ve Windows a v Mac OS X).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
DOSEMU emulátor pro klasické aplikace a DOSBox, který se hodí spíše na staré hry 

V obou případech jde o programy pracující v uživatelském prostoru (může je tedy spouštět i běžný uživatel bez práv roota). DOSEMU je určen zejména k provozování klasických DOSových aplikací, ale oživí také Windows 3.1 nebo klasickou hru Doom. Je také cestou, jak provozovat v Linuxu účetnictví – konkrétně se jedná o projekt LinKonto. Ke správné funkčnosti potřebuje samotný operační systém typu DOS, kterých se nabízí více – osvědčenou kombinaci tvoří se systémem FreeDOS, s nímž je také obvykle instalován.

Druhý uvedený – DOSBox – je určen spíše ke hraní starých her, protože klade důraz na maximální možnosti grafiky a zvuku, které lze z této technologie získat. V seznamu softwarové klasiky je v době psaní článku více než 3130 her a aplikací, které v prostředí DOSBoxu běží nebo jsou přímo podporovány. „Starší“ ročníky mezi čtenáři zde najdou plejádu her, na kterých v devadesátých letech vyrůstaly, a jistě se nechají zlákat k vytvoření onoho soukromého muzea, protože velká většina těchto her je dnes k dispozici legálně za nízký poplatek nebo zcela zdarma.

Nastavení obvykle spočívá v určení disků, které má emulátor mapovat jako C:, D: případně jako další disky. Lze také určit standard grafické karty, zvukové karty, LPT a COM porty a další záležitosti týkající se DOSu. V samotném emulátoru se pak obvykle dolaďují proměnné prostředí, případně se připojují disky. Prostředí příkazové řádky (shell) je vyspělejší, než býval originál MS-DOS – umožňuje doplňovat názvy pomocí klávesy Tab, disponuje historií příkazů, nabízí praktickou nápovědu, jde zkrátka více na ruku.

Herní pravěk

Dostupnost výkonného hardwaru, o kterém se nám před deseti či více lety možná jen zdálo, a bouřlivý vývoj softwaru stojí za možností spustit na tuctovém kancelářském stroji různé emulátory a využívat jejich výhod. Mezi oblíbené patří emulátory kdysi také v Československu populárních počítačů Amiga, Atari ST, Commodore 64 či Sinclair ZX Spectrum. Všechny tyto systémy lze emulovat, dokonce existuje více variant či verzí – fanoušek si jistě vybere. Velmi populární je také MAME, což je projekt oživující hry z klasických herních automatů. Existuje určité množství těchto her, které jsou legálně k dispozici zdarma, ovšem jak jsem pochopil z často kladených otázek projektu, čile se s nimi [legálně] obchoduje, ač jsou mnohé z nich „velmi“ staré.

Klepněte pro větší obrázek
MAME v grafickém prostředí programu Emuloader

Témata článku: Software, Google, Windows, Linux, Open source, Hry, Wine, Games, MS Office, DOSBox, ZX Spectrum, Sinclair

125 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Prcek 21. 4. 2008 17:47:43
    Tak to byla opravdu hodnotna reakce, asi stejne hodnotna jako prezdivka :-P
  • klokan 15. 4. 2008 14:24:28
    teda pardon, správně LUMIERA - http://cv.cinelerra.org/
  • klokan 15. 4. 2008 14:19:41
    Jo, to s tím videostřihem je bohužel zatím fakt... ale jet toto pod wine,...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 103

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 74

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

Nejlepší notebooky nad 20 tisíc: poradíme, které teď chcete

** V notebooku s cenou nad 20 tisíc nesmí chybět kvalitní displej a rychlé úložiště ** Za dalších deset tisíc můžete dostat navíc styl nebo výkonnější komponenty ** Vybírat můžete z různých velikostí i konstrukcí

8.  12.  2016 | Stanislav Janů | 85


reklama