Jak radiace zabíjí v běžném životě

Za první zaznamenanou oběť lze označit Marii Curie-Skłodowskou, která dostala Nobelovu cenu za výzkumy radioaktivity a druhou za izolaci čistého radia.

Marie Curie-Skłodowska byla vystavená zvýšenému radioaktivnímu záření po většinu pracovního života a zemřela právě na nemoc z ozáření. Její ručně psané dokumenty o výzkumu jsou dodnes radioaktivní a jsou uložené v olověných boxech. Měla i několik menších nehod, kdy například na ruce nosila špetku soli radia asi deset hodin. V následujících týdnech na jí kůži vznikla hluboká hnisavá rána, kterou se ale nakonec podařilo vyléčit.

V rámci pokroku v oblasti využití jaderné energii se bohužel stalo i několik katastrof, tou nejznámější je havárie v Černobylu v roce 1986. Radioaktivnímu ozáření se nevyhnuly oběti atomových bomb a jejich variací.

My se ale dnes podíváme na případy radioaktivního ozáření, které se staly běžným lidem v běžném životě. Nešťastné náhody, kterým šlo zabránit především obezřetností.

Radioaktivní záření v mnoha podobách

Jako radioaktivní nebo také ionizující záření označujeme vysokoenergetické částice nad 5 eV. Základní druhy se rozdělují na záření alfa (alfa částice), beta (elektrony, pozitrony), gama (fotony) a neutronové záření (neutrony).

Organismy na naší planetě jsou vystavené ionizujícímu záření z kosmu, ze Slunce a případně i z přírodních radioizotopů. Urychlené částice na naší planetu tak dorazí nejen ze Slunce (proto je důležitá ozónová vrstva zachycující ultrafialové záření) ale i ze vzdálených míst vesmíru, třeba po výbuchu Supernov. Naše tělo je vybavené částečnou ochranou proti záření – kůží. Schopnost ochrany je ale samozřejmě omezená, takže s opalováním byste to rozhodně neměli přehánět.

Druhy elektromagnetického záření (Zdroj: Wikipedia)

Vysokoenergetické částice způsobují vyražení elektronů, což posléze vede k různým chemickým reakcím a poškození buňky nebo změny DNA – riziko vzniku mutací a rakoviny a poškození dělení buněk.

Člověkem vyrobené zdroje záření

Na Zemi se ale vyskytuje obrovské množství uměle vytvořených zdrojů ionizujícího záření, které jsou určené pro průmyslové nebo zdravotní použití. Jedná se o různé druhy rentgenů pro kontrolu vad materiálů, prozkoumání vnitřního složení organismů nebo zařízení pro gama paprsky, se kterými se třeba ozařují a ničí rakovinové nádory.

Srovnání dávky ozáření (Zdroj: Wikipedia)

Jako zdroje tohoto záření se používá například izotop kobaltu Co-60, se kterým se v rámci kobaltového děla vytváří přesný a úzký gama paprsek. Zdroj je v přístroji uložen ve speciální válcovité schránce. V různých přístrojích se nachází různé druhy zdrojů, v případech na které se blíže podíváme se vyskytovaly například tyto zdroje:

• Kobalt-60 (gama záření)
• Stroncium-90 (beta záření)
• Iridium-192 (beta a gama záření)
• Cesium-137 (beta záření)

Pokud jde o jednotky, které se používají a objeví se i v popisovaných případech:

• Becquerel – Bq, jednotka intenzity záření zdroje
• Gray  - Gy, absorbovaná dávka, účinek na organismy se liší dle druhu částic
• Sievert – Sv, účinky záření na biologickou hmotu. Průměrná dávka z okolí je 3 mSv za rok, za život pak 0,2 Sv.

Jak můžete vidět na srovnávacím obrázku, zvýšené dávky dostanete třeba už když spíte vedle někoho, snědením banánu, rentgenem zubů nebo jiných částí těla a poměrně dost při letu ve vysoké výšce. Rekordmanem v této oblasti je ale kouření, kdy jedna cigareta má srovnatelnou dávku s rentgenem hrudníku. Na obrázku je to možné srovnat s dávkou prezentovanou jedním zeleným čtverečkem (20 mikrosievertů).

Případy náhodného radioaktivního ozáření

Různé odstrašující případy radioaktivního ozáření se občas stávají, některé zdokumentované případy jsou zaznamenané na Wikipedii nebo v dokumentu Sources and Effects of Ionizing Radiation (PDF) vydané organizací spojenými národů. Zde je výběr jen několika málo případů.

Zrušená klinika a zářící „nadpřirozený“ předmět

Soukromý institut pro radioterapii ve městě Goiânia v Brazílii se v roce 1987 stěhoval do nových prostor a na původním místě zanechal starý přístroj pro radioterapii se zdrojem Cesium-137, který byl koupený v roce 1977.

Do částečně zbořené stavby se vloupala dvojice mužů, kteří si mysleli, že kov může mít nějakou hodnotu. Zařízení rozebrali vyjmuli zdroj a přinesli si ho domu. I přes náhle zvracení tentýž večer, se objevily i příznaky jako únava a další z okamžitého nemoci ozáření. Pokračovali v rozebírání a následující den jeden z nich zašel do nemocnice. Podle symptomů doktor odhadl, že to je kvůli něčemu co snědl a poslal ho domů. Tam pokračovali v rozebírání, nakonec ze zdroje částečně odstranili ochranou část.

Detail pouzdra které rozebírali. Zahrnuje několik vrstev ochran a uprostřed (G) je válec Cesium-137 s průměrem 30 mm (Zdroj: Wikipedia)

Skrze díru viděl, že je uvnitř něco modře zářícího, o dva dny později okolní díly prodali na nedalekém kovosběru a nechali si pouze svítící část, o které si mysleli, že má vysokou hodnotu a možná i nadpřirozené účinky. Následující dny zval své přátele a rodinu na unikátní podívanou zářícího předmětu. O tři dny později se mu podařilo předmět rozdělit na malinké části o velikosti rýže, které půjčoval přátelům a kamarádům. Jeho bratrovi se podařilo rozebrat zbývající části a po domě roznesl radioaktivní prachové částice zářícího Cesium-137. Jeho šestiletá dcera, která jedla ze země, bohužel dostala trochu do svého sendviče, po jehož snědení dostala smrtelnou dávku 6 Gy (1 GBq). Zároveň si totiž ještě s kamínkem jezdila po těle. Všichni členové v té době začali mít první následky z ozáření, čehož si začali všímat.

A výsledek? Zemřeli čtyři lidé (dávka 4,5 až 6 Gy), kteří byli v nejbližším a nejdelším kontaktu se zdrojem. Neuvěřitelných 249 lidí mělo výrazně zvýšené hodnoty ozáření na těle nebo přímo v těle, přičemž kolem tisícovky lidí bylo vystaveno zvýšené dávce radiace.

Teplé kanystry v lese

Tři dřevorubci v roce 2001 kampovali v lese v Gruzii a našli kanystry, které pěkně hřály. Rozhodli se je přesunout ke kempu a leželi blízko nich. Po několika hodinách se u nich začaly objevovat projevovat příznaky nemoci z ozáření – únava, závratě a zvracení. V nemocnici došlo k ověření radiačního popálení a dva ze tří dřevorubců byli ve velmi vážném stavu.

Ukázky starých sovětských RTG, které používaly Stroncium-90 jako zdroj energie (Zdroj: Wikipedia)

Keramické „kanystry“ byly ze starého sovětského radioizotopového termoelektrického generátoru a obsahovaly 30 000 Ci Stroncium-90. Díky poměrně nízkému ozáření se je podařilo po několika měsících stabilizovat, o následcích informace nejsou.

Zapomnětlivý inženýr

V roce 1962 v Mexiku zapomněl jeden inženýr 200GBq zdroj izotopu kobaltu na dvorku domu v Mexico City. Tento kousek byl posléze nalezen malým desetiletým chlapcem, který ho přinesl dovnitř domu, kde byl přibližně čtyři měsíce.

Chlapec i jeho sestra zemřeli kvůli ozáření celého těla s dávkou 47 Gy a 28,7 Gy. Zemřela i matka dětí a jejich babička, obě dostaly dávku kolem 30 až 35 Gy. Jediným přeživším byl otec, který ale už nemůže mít děti (sterilizace v důsledku ozáření).

Zajímavost u silnice

V květnu roku 1978 se po silnici v Alžíru projel nákladní vůz, který převážel díly z průmyslového rentgenu, bohužel kousek se zdrojem Iridium-192 z něho vypadl. Tento zdroj našli malí kluci, kteří si ho po prozkoumání donesli domů a nechali ho v kuchyni.

Po pěti až šesti týdnech byla celá rodina vystavená silnému ozáření, množství ale bylo komplikované určit a záleželo, kde přesně se jednotliví členové v domě pohybovali. 47letá prababička zemřela měsíc po začátku ozařování. Oba chlapci prodělali operaci kvůli popáleninám kůže. Jedna z dívek, která byla v tu dobu těhotná, při léčení důsledků ozáření potratila.

Okrasa do ložnice

Pracovník v Maroku si v březnu roku 1984 vzal z podniku domů část z průmyslového rentgenu a dal si ji do poličky blízko jeho postele v ložnici. Zdroj obsahoval 603GBq Ir-192.

Po 44 dnech muž zemřel, v průběhu dalších týdnů také zemřela jeho těhotná žena a všechny čtyři děti. Po smrti muže místnost obýval jeho bratranec a jeho matka, oba rovněž později zemřeli z důsledků ozáření. V domě se nacházeli ještě tři lidé, kteří ale ozáření i přes poškození kostní dřeně nakonec přežili. Zdroj záření byl zabezpečen až 80 dní poté, co ho muž donesl domů.

Radioaktivní výroba kuchyňského nábytku

Při převozu materiálů ze zrušené kliniky pro radioterapii v roce 1983 v Mexiku se pomocí nákladního vozu převážel i zdroj izotopem kobaltu-60. Nákladní vůz byl tak silně ozářen a když byl později zničen, v kovosběru ozářil dalších asi pět tisíc tun železa. Toto železo bylo použité pro výrobu kuchyní, stolků a dalšího příslušenství, přičemž některé se dovezly i do Spojených států, kde se podařilo odhalit zvýšenou radiaci jiného nákladního vozu, který materiály převážel.

Smrtelný pokojíček

Na Ukrajině se v letech 1988 až 1991 stala nehoda, která byla poměrně dlouho neobjevená. Rodina se dvěma dětmi se nastěhovala do nového komplexu bytů. Po několika měsících ale jeden z chlapců onemocněl s poškozením kostní dřeně. Důvod nebyl známý a po léčení se vrátil domů do svého pokojíčku. Během následujícího roku se onemocnění opakovalo až nakonec chlapec umřel. Mladší bratr se přestěhoval do jeho pokojíčku a po několika měsících se nekróza nohou objevila i u něj.

Nakonec matka z důvodů tehdy nedávné nehody v Černobylu požádala o prověření jejich bytu na radiaci. Ve zdi byl nalezen 2,6TBq zdroj  Cesium-137, který tak byl v místě postele, kde měli chlapci nohy. Chlapec nakonec zemřel a kde se tam zdroj vzal, se nepodařilo zjistit.

Měření a kontrola

Jak se měří radioaktivní záření

Asi nejznámějším způsobem měření radiace je dozimetr. Zatímco dříve se jednalo především o analogové přístroje, dnes už je vše digitální. Na trhu je poměrně dost druhů dozimetrů, obecně se nedoporučují nejlevnější čínské modely s cenou kolem 3 000 Kč nebo dokonce nižší.

Ukázka tří druhů dozimetrů od drahého k levnějšímu

Jak nám v rozhovoru prozradil Tomáš Vizinger, který stojí za specializovaným eshopem Dozimetry.eu, nejlevnější model, který mají ověřený, stojí kolem šesti tisíc korun. Cena je ovlivněná především kvalitou a rychlostí snímání. Dražší modely s cenou kolem 10 000 korun jsou samozřejmě přesnější, dozimetry za 40 000 Kč se už hodí pro náročnější použití třeba do výroby a průmyslu, kde dochází ke kontrole třeba nakoupených materiálů a podobně.

Měřící trubice v dozimetru, levné dozimetry mají jen jednu

Pro jeden test třeba uvnitř domu je samozřejmě zbytečné si takový přístroj kupovat. Na našem trhu je ale řada firem, které dozimetry půjčují za cenu pár stovek korun za den.

Všeobecné monitorování okolí

Českou republiku neustále měří pomocí lokálních i pohyblivých senzorů Statní úřad pro jadernou bezpečnost, který má na oficiálních stránkách i interaktivní aktualizovanou mapu hodnot v jednotlivých místech. Mapa zahrnuje i data vzorků například pitné vody, mléka, masa, ryb, hub a dalších potravin, které jsou u nás produkované.

Mapa měření České republiky od SÚJB

Pokud jde o globálnější projekt, je určitě dobré zmínit například Safecast, který pomocí sběru dat ze senzorů po celém světě vytváří mapu úrovně radioaktivního záření. Výhodou je, že senzor si lze koupit, je k němu k dispozici firmware na Githubu a do sítě měření se tak může připojit každý.

Ponaučení pro všechny

Jak bylo vidět u zmíněných případů, riziko může být kdekoli, obzvláště u starších materiálů a budov, protože dnes už je situace v oblasti kontroly a měření o dost lepší. Nehody a náhody jsou ale přítomné neustále, takže je potřeba být přirozeně obezřetný a zajímat se o používané materiály, které se třeba chystáte použít nebo je použil případný developer. Dalo by se to zjednodušit do těchto základních bodů:

Nutno podoktnout, že v rámci proclení dochází k otestování radiace, takže by k nám teoreticky nemělo nic proniknout, alespoň z pohledu velkého množství. Ale jestli jste si v autě domu dovezli zajímavý kousek kovu, který jste našli na dovolené, raději se ho zbavte.