Jak radiace zabíjí v běžném životě

Nebezpečí radioaktivního záření nehrozí pouze v kritických místech jako jsou jaderné elektrárny, ale i na místech běžného života – doma a venku. Poučte se z odstrašujících případů.

Radioaktivní záření je nebezpečné, především kvůli ničícím vlivům, které má na organismy. Mezi první a nejznámější evidovaný případ lze jistě označit slavnou Marie Curie, která za své objevy v oblasti fyziky a chemie získala dvě Nobelovy ceny.

Marie Curie-Sklodowska byla vystavená zvýšenému radioaktivnímu záření po celý svůj život a nakonec zemřela právě na nemoc z ozáření. Její ručně psané dokumenty o výzkumu jsou ještě dodnes radioaktivní a jsou uložené v olověných boxech. V rámci života se jí stalo i několik menších nehod, kdy například na ruce nosila špetku soli radia asi deset hodin. V následujících týdnech na její ruce vznikla hluboká hnisavá rána, kterou se ale nakonec podařilo vyléčit.

Klepněte pro větší obrázek

V rámci pokroku v oblasti využití jaderné energii se bohužel stalo i několik katastrof, asi nejznámější se stala v Černobylu v roce 1986. Radioaktivnímu ozáření se samozřejmě nevyhnuly oběti atomových bomb a jejich různých variací.

My se ale dnes podíváme na případy radioaktivního ozáření, které se staly běžným lidem v běžném životě. Nešťastné náhody, kterým ale šlo částečně zabránit především obezřetností. Nejdříve si ale projedeme základní informace.

Radioaktivní záření v mnoha podobách

Jako radioaktivní nebo také ionizující záření označujeme vysokoenergetické částice nad 5 eV. Základní druhy se rozdělují na záření alfa (alfa částice), beta (elektrony, pozitrony), gama (fotony) a neutronové záření (neutrony).

Organismy na naší planetě jsou vystavené ionizujícímu záření z kosmu, ze Slunce a případně i z přírodních radioizotopů. Urychlené částice na naší planetu tak dorazí nejen ze Slunce (proto je důležitá ozónová vrstva zachycující ultrafialové záření) ale i ze vzdálených míst vesmíru, třeba po výbuchu Supernov. Naše tělo je vybavené částečnou ochranou proti záření – kůží. Schopnost ochrany je ale samozřejmě omezená, takže s opalováním byste to rozhodně neměli přehánět.

Klepněte pro větší obrázek
Druhy elektromagnetického záření (Zdroj: Wikipedia)

Vysokoenergetické částice způsobují vyražení elektronů, což posléze vede k různým chemickým reakcím a poškození buňky nebo změny DNA – riziko vzniku mutací a rakoviny a poškození dělení buněk.

Člověkem vyrobené zdroje záření

Na Zemi se ale vyskytuje obrovské množství uměle vytvořených zdrojů ionizujícího záření, které jsou určené pro průmyslové nebo zdravotní použití. Jedná se o různé druhy rentgenů pro kontrolu vad materiálů, prozkoumání vnitřního složení organismů nebo zařízení pro gama paprsky, se kterými se třeba ozařují a ničí rakovinové nádory.

Klepněte pro větší obrázek
Srovnání dávky ozáření (Zdroj: Wikipedia)

Jako zdroje tohoto záření se používá například izotop kobaltu Co-60, se kterým se v rámci kobaltového děla vytváří přesný a úzký gama paprsek. Zdroj je v přístroji uložen ve speciální válcovité schránce. V různých přístrojích se nachází různé druhy zdrojů, v případech na které se blíže podíváme se vyskytovaly například tyto zdroje:

  • Kobalt-60 (gama záření)
  • Stroncium-90 (beta záření)
  • Iridium-192 (beta a gama záření)
  • Cesium-137 (beta záření)

Pokud jde o jednotky, které se používají a objeví se i v popisovaných případech:

  • Becquerel – Bq, jednotka intenzity záření zdroje
  • Gray  - Gy, absorbovaná dávka, účinek na organismy se liší dle druhu částic
  • Sievert – Sv, účinky záření na biologickou hmotu. Průměrná dávka z okolí je 3 mSv za rok, za život pak 0,2 Sv.

Jak můžete vidět na srovnávacím obrázku, zvýšené dávky dostanete třeba už když spíte vedle někoho, snědením banánu, rentgenem zubů nebo jiných částí těla a poměrně dost při letu ve vysoké výšce. Rekordmanem v této oblasti je ale kouření, kdy jedna cigareta má srovnatelnou dávku s rentgenem hrudníku. Na obrázku je to možné srovnat s dávkou prezentovanou jedním zeleným čtverečkem (20 mikrosievertů).

Témata článku: Technologie, Bezpečnost, Zdroje, Doma, Elektron, Postel, Marie, Mario, Mexico, Soli, Iridium, Mexico City

72 komentářů

Nejnovější komentáře

  • randomofamber 27. 7. 2015 15:29:55
    V přiloženém a přeloženém obrázku "Graf radiačních dávek" jsou chyby....
  • Walkeer_CZ 27. 7. 2015 12:34:58
    Myslim ze se slusi pripomenout, ze nektere stare objektivy Canon pouzivaly...
  • sonix 27. 7. 2015 10:54:56
    Taky zajímavej...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 57

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

** Acer na konferenci v New Yorku představil velkou spoustu novinek z oblasti počítačů, notebooků i monitorů ** Notebookové novinky se dotkly řad Predator, Swift, Switch i Aspire ** Herní notebooky dostaly nový typ chlazení

27.  4.  2017 | Karel Javůrek | 7

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5