Jak John Kemeny a Thomas Kurtz stvořili BASIC, základ novodobého programování

dík za tip

souhlasím, basic ve své jednoduchosti pro mě coby neprogramátora dokáže přenést algoritmus do výpočetní podoby

Taky jsem mel 6300! Tenkrat genialni vec. Cela tahle sorta kalkulatoru asi zanikla s prichodem telefonu.

programovatelné kalkulátory stále existují a stále se vyrábějí
Casio dokonce vyrábí unikát - programovatelnou kalkulačku poháněnou sluneční energií, fx-3650P, resp. fx-3650P II. Pokud je mi známo, žádný jiný výrobce takový model nevyrábí.

V MS Office je mozne psat i ve VB.NET/C# ale je to dost nestastne provedeni.

Programování je především o principech, paradigmatech a učení se novému. Dále lze uvažovat o návrhu, analýze, dekompozici apod. Až poté následují algoritmy a datové struktury.

To s tím Gosub+Return je pravda. Jen bych ale připomněl, že podprogramy nešly pojmenovat a vlastně to nebyly ani podprogramy, ale prostě další řádky ve zdrojovém kódu.Díky té druhé vlastnosti se dalo dost optimalizovat, protože se dalo napsat třebas tohle:100 INPUT A
110 PRINT A * A
120 RETURNPokud jste zavolali Gosub 110, tak vám to vytisklo druhou mocninu hodnoty v proměnné A. Pokud Gosub 100, tak se vás to navíc ještě zeptalo na hodnotu A.Ta první vlastnost byla ale docela peklo. Běžně se po papírech udržovaly seznamy adres typu "Faktoriál A = Gosub 205". U větších programů ten seznam klidně přesáhl možnosti A4. No a kapitola sama pro sebe bylo rozšiřování stávajících funkcí. To se pak buď přesouvalo a přepisovalo, nebo se dělalo presměrování. Tedy se kód přesunul z adresy 205 na adresu 815 a na adresu 205 se dal příkaz Goto 815. Když si člověk nenechal dost místa, tak to byl problém. A ve verzích s omezenou velikostí čísla řádku docela velký. Zavedení návěští byl dar z nebe.

Muj prvni program, jen misto "vole" jsem tam mel "Ahoj"

Snad "Ahoj světe" / "Hello world".

V roce 1988 jsem o "Hello world", o tom zlem imperialistickem programu napsanem ve Spojenych Statech v roce 1974 tezko mohl vedet.

GOTO byl můj nejoblíbenější příkaz. Třeba takové rozhodování, co se má dělat, když proměnná nabývá té a té hodnoty. Buď člověk potřebuje sérii příkazů IF nebo v modernějších jazycích něco jako CASE, ale tenkrát stačilo GOTO proměnná a člověk to zařídil elegantně na jednom řádku.
To, že není BASIC na velké projekty, je pravda, ale ve své době velké projekty neexistovaly, když člověk měl k dispozici pár kilobytů paměti.
Jinak Basic se docela podobá tomu Assembleru. Tam si taky člověk může skákat kam chce.

Atari ST bol 16bit

CPU jako takové bylo 32bitové (Motorola 68000), 16 bitová byla jenom externí datová sběrnice. Tento mikroprocesor existoval i ve variantě s 8 bitovou externí sběrnici (68008) a 32 externí sběrnicí (68030).

Tak Pascal kromě strukturovanosti přinesl velký důraz na typovou strukturovanost a čistotu. Byl to dobrý kompromis mezi jednoduchostí, komplexností a čistotou. BASIC znamenal masové rozšíření, Pascal akademický pohled.

Tak to bude určitě spiknutí, že? Nějaký konkrétní příklad?

Ne, nejde o spiknutí, jen si prostě spousta programátorů (možná i všichni) myslí, jak jsou dobří. A na druhou stranu jsou operační systémy a různé aplikace, se kterými uživatelé nejsou spokojeni a asi nejsou tedy možná správně naprogramovány. Takže jsou třeba operační systémy dejme tomu od Microsoftu opravdu napsány správně a kvalitně? Anebo firemní informační systémy jako třeba MS Dynamics NAV a pod.? Zkrátka při pohledu na kvalitu SW z různých úhlů pohledů je zde určitý rozpor, který vede k doměnce, že nějaká ta ztracená generace programátorů nejspíš opravdu existuje.

Pardon, ale to je vidět, že do toho vůbec nevidíte Ano, existují dobří programátoři, existují špatní, ale to co popisujete, má mnohem větší vliv na rohodnutí a vedení od lidí, kteří třeba ani programovat vůbec neumí. To, že se vám nějaký program zdá špatný, nemusí nutně znamenat, že ho vývíjeli špatní programátořil. Mnohem častější důvod bývá špatné vedení projektu, nereálné cíle, neustálé změny v požadavcích, co to má vlastně dělat, zmatek v zadání. Tohle je fakt mnohem složitější.

Jo, to je možné, že po cca 30 letech praxe v oboru do toho nevidím, protože jsem začínal ve Fortranu na sálových počítačích a ne v BASICu na 8-bitech. Takže když pak takový obyčejný provozní programátor dokazuje dodavateli IS, že to, co chce proplatit, nebyl nový požadavek na funkcionalitu, ale pouhá oprava chyby v rámci maintenance. A když dokáže zdokumentovat konkrétní chybu u konkrétního programátora na straně dodavatele, kterou pak dodavatel uzná a opraví bezplatně, tak tomu určitě vůbec nerozumím.

Pak ale nechápu, jak po 30 letech praxe můžete takhle "primitivním" způsobem házet chybu programátorů, a jejich celkovou úroveň z hlediska výsledku nějakého komplexního programu, dokonce celého OS, na kterém pracují spousty lidí a spousty profesí a programování je jen určitá část a výsledek ovlivňuje i všechno ostatní.

To je právě to, že tomu asi nerozumím. Já jen po těch letech vidím, jak se pořád ty různé chyby v různých produktech kupí a opakují. Jak to bylo asi v základu od začátku napsáno nevhodným způsobem, který se tam pořád projevuje i po těch letech a není asi síla, která by to ještě někdy dokázala změnit/napravit ...

Lidem kteří v 80. letech začínali na Basicu je dnes spíš k padesátce a spíš než aby programovali tak už to jenom řídí a učí. Největší zlo na programátorech a produktech svého času nenapáchal Basic (u kterého jeden akorát získával předčasnou iluzi že už umí programovat), ale zrůdnosti jako Flash, Java a Matlab. Ale to by bylo na delší povídání...

Prd k padesatce, jeste tam nemam ani ctyrku.

Přesně tak - tehdy se ještě pořád počítalo s tím že program poběží "v dávce" na mainframu, bez možnosti interaktivního zadávání hodnot - vstupy (Read/Data) jsou součástí programu, výstupy (Print) jdou "do sjetiny" na tiskárnu.

LET x=3 alebo tak nejak ;)

Ne. Ten duvod byl, ze se moc nepocitalo s interaktivni praci a data se cetla pomoci READ.

Co ne? Uživatel zadával data přímo do programu, buď příkazem LET a nebo dvojicí příkazů DATA a READ.
On ve skutečnosti neexistoval uživatel z dnešního pohledu, protože uživatelem byl programátor.

VB.Net snad taky existuje doteď a vydávají to za normální programovací jazyk.

LOL, videl si to nekdy?

VB.NET je prakticky totez jako C# .

Narozdil od tech minuskaru programuji v obou jazycich .

Mě programování nepřijde teda vůbec těžký a to si myslim, že na to mám právo to říct, protože jsem studoval uplně jiný obor a programátora dělám jako samouk. Chce to jen mít logický myšlení a smysl pro řešení problémů a trochu trpělivosti. Medicíná je podlě mě mnohonásobně těžší a zodpovědnější obor.

Taky jde o to, jak se to člověk naučí a jaký používá styl. Jedna věc je umět něco splácat, druhá aby se to dalo taky číst, bylo to efektivní atd. Dneska se spousta lidí učila třeba v php, JS, mysql, kde se dá naučit spousta antipatternů.

To je asi pravda. Já jsem naštěstí se učil od C, C++, Java, C# a dnes dělám hlavně JavaScript a pro svoje potřeby v LUA, ale znalosti z těch nižších jazyků mi hodně pomáhají psát dobrý kód. Nebo aspoň myslim :)

Drbotron.
Zajimavy ze tlacis dokopy jazyky co nemaji nic spolecny - od C++ k C#. Od Java k Javascript jenom proto, ze vypadaji pribuzne :)
TWL takovou debilinu muze napsat jenom nekdo, kto fakt nema paru.

No základ je taky odpovídat, když aspoň trochu té páry máte. Jinak je to výkřik do prázdna. To jen tak pro příště ;)

Je rozdíl mezi dobrým jídlem a optimálně výkonným kódem. Dobrý kód totiž ještě nemusí být výkonný. Dobrý kód je především čitelný a snadno pochopitelný, to ale vyžaduje používání obecne platnych paternů a ty nejsou zrovna rychlé.

Hele Drbotron, ty neumis naprosto nic. Jenom trouba jako ty muze michat C++ a C#, Java-u a Javascript.

Překvapivě programátoři volí jazyky které potřebují pro projekty a v zaměstnání a ne jak vám se to zrovna líbí ;)

Jsi jenom k smichu. Radobyprogramator.Jo, jo, dnes delas v C++, zitra v C# a pozitri si narves do prdele CD (pac aj tam je C).

pochlub se se svym portfoliem

To už neplatí. Dnes je to právě až moc user friendly. Instalace na jedno kliknutí a tutoriály pro začátečníky...

To si právě nemyslim. To platí jen u specifických nástrojů. Jako třeba engine Unity je výborný pro 3d hry a snadno se v tom vyvíjí, ale už mnohem těžší je tam vykreslit něco na obrazovce pixel po pixelu. Což třeba u těch 8-bitů a Basicu bylo jednoduché.

Tak 3D frameworky asi nebudou stavěné na to, aby tam člověk vyráběl vlastní 2D grafiku. Ale v těch klasických jazycích jako třeba Delphi, .Net nebo dneska i v javascriptu v browseru má člověk k dispozici canvas a tam si ty grafická primitiva může namalovat.Třeba tady stačí zkopírovat kód a zkoušet to upravovat. https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/API/Canvas...

Já vim. Jen mi jde o to, že dřív to prostě na těch 8-bitech bylo přeci jen lehčí, si k tomu sednout a rovnou něco takovýho napsat. (ideální pro děti a výuku). Dnes to taky de, ale překvapivě o něco obtížněji. Ale možná je to jen má slabost pro 8-bity a valná část nostalgie. :)

spíš to bylo v tom že bylo asi tak pět programů a her a basic, takže když tě začali nudit apky i hry tak ti nic jiného než basic nezbývalo, ale mě se teda dost ulevilo když sem přešel na pascal, mnohem přehlednější zdrojáky a pak na c/c++, a pak na php a na javu

Jo, je to tak. Když jsem se chtěl po programování Z80 v Basicu a assembleru naučit C++ na písíčku, tak jsem na začátku hodně zápasil s tím to vůbec stáhnout, nainstalovat, pochopit, o co jde a jak vlastně stvořit grafický výstup... všude byly prográmky pro začátečníky jen pro konzoli. Pro člověka, který nemá ani šajn, je to mnohonásobně větší bariéra začít něco dělat v moderních jazycích.

Rozjet c/c++ bylo asi stejně náročné jako pascal. Celkem jednoduché to bylo, problém byla spíš kompilace a dost nepochopitelné hlášky kompilátoru, to byla asi největší překážka. Jinak o kreslení na screen to bylo spíš o tom že si to člověk musel načíst, ale nebylo kde, internet moc nešel, dokumentace byla popisná ale ne vysvětlující, knížek bylo velmi malo a příklady zdrojaku nebyli nikde, ale nakonec to šlo. Nakonec to bylo o pár funkcích a správném pořadí volání.

Právě naopak, musíte toho zpočátku hodně zvládnout, než dokážete udělat Hello world. Už nestačí textový editor.

Na 8bitech prostě stačilo hned hned něco napsat a ono to fungovalo! Žádné stahování VisualStudia, studium základních struktur jazyka, luštění, jak vlastně něco zobrazit v okně..... BASIC byl prostě 10 INPUT a, 20 PRINT a... a hned to na obrazovku napsalo uživatelský vstup...

Co to melete? C#, .NET a ta zakladni edice visual studia zdarma a za hodinku mate nainstalovano. Pohodli vejvoje s pravekem nesrovnatelne a pixelovat muzete taky.

Tak sám vidíte, že už píšete za hodinu, oproti času 0. Navíc napsat něco tak jednoduchého jako zobrazit jeden pixel na obrazovce je potřeba v C# mít Windows Form, který podle mě (kdyžtak mě opravte) ani žádnou takovou možnost jako vykreslit přímo pixel nemá, jen vyšší funkce jako rectangle nebo line? Což je zbytečné. Oproti tomu v Basicu na 8-bitech to byl jeden příkaz kódu hned. Ale řikám, není to o tom, že dřív byl vývoj nějaký lehčí nebo lepší než dnes, ani náhodou. Jen ty jednoduché primitivní věci šly udělat jednoduše hned. Což bylo výborné pro učení.

Cože? Jen hodinu? No tak to je terno. Konkurence je zprovozněna v řádu minut.

Cože? V době klikacích prostředí v browseru?

Co má klikací prostředí v browseru (ať už to znamená cokoli) společného s programováním?