reklama

IT Česko: Evžen Pavlovský, Intel - Přibudou jádra a HW antivir

V rozsáhlém rozhovoru s Business Development Managerem společnosti Intel Evženem Pavlovským jsme si povídali o nových technologiích: především o Core 2 Duo, Viiv a vPro. Zeptali jsme se, co Intel nabízí domácím uživatelům, IT správcům, ověřili jsme dodržování Moorova zákona a dotkli se problematiky virtualizace.

Intel se momentálně nachází v době uvádění nových produktů. Připomeňte našim čtenářům, co nového Intel nabízí.
Současné období je pro Intel opravdu hodně hektické. Na trh jsou uváděny jak nové procesory postavené na nové architektuře Intel Core, tak i nová generace procesoru Intel Itanium. Snad bude tedy vhodné provést na tomto místě stručné shrnutí. V červnu uvedl Intel na trh první procesor postavený na zmíněné nové architektuře Intel Core. Jednalo se o serverový procesor Intel Xeon DP pro jedno- a dvouprocesorové systémy (Woodcrest). Jeho uvedení znamenalo naprostý přelom v situaci na trhu a dalo jednoznačný signál, co lze od architektury Intel Core očekávat.

Tento procesor zaznamenal výkonnostní rekord v prakticky každém standardně používaném serverovém benchmarku. V červenci přichází na trh asi nejvíce očekávaný produkt, procesor Intel Core 2 Duo (kódovým označením Conroe) určený pro desktopové počítače a první dvoujádrový procesor Intel Itanium (kódové označení Montecito). V brzké době bude následovat nový dvoujádrový procesor Intel Core 2 Duo pro notebooky (kódové jméno Merom). Zapomenout bychom neměli ani na nový procesor Intel Xeon MP pro čtyř- a víceprocesorové systémy (kódové označení Tulsa), plánovaný na přelom třetího a čtvrtého čtvrtletí tohoto roku.

Co nového procesory Intel Core 2 Duo přinášejí?
Z čistě uživatelského hlediska je to naštěstí velmi jednoduché: tyto procesory přinášejí v současné době nejvyšší výkon prakticky ve všech myslitelných oblastech nasazení (hry, multimedia, CAD atd.), jak se může každý, kdo má zájem, přesvědčit z množství v poslední době publikovaných benchmarků, mimo jiné i na vašem serveru.

Klepněte pro větší obrázek

Z technického hlediska přináší architektura Intel Core pět zásadních inovací. Intel Wide Dynamic Execution umožňuje každému jádru vykonat během jednoho hodinového cyklu až čtyři instrukce. Intel Advanced Digital Media Boost je vlastnost, která umožňuje zpracovat 128 bitové instrukce používané zejména pro práci s multimediálním obsahem kompletně během jednoho hodinového cyklu procesoru (pro zajímavost – jedná se o zdvojnásobení výkonu v porovnání s předchozí procesorovou generací). Intel Advanced Smart Cache je cache paměť optimalizovaná pro dvoujádrové procesory, sdílená oběma jádry. Prostřednictvím Intel Smart Memory Access jednotlivá procesorová jádra předvídají, která data budou potřebovat instrukce (včetně těch vykonávaných mimo standardní pořadí) a umožňují zavést tato data do paměti v předstihu. Konečně Intel Intelligent Power Capability je klíčová vlastnost pro snížení spotřeby elektrické energie procesoru. Umožňuje vypínat jeho jednotlivé logické subsystémy, které nejsou v daném okamžiku potřeba pro zpracování aktuální úlohy.

Nemyslíte, že opakovaný výraz označující dvoujádrovost (číslice 2 a Duo) je v názvu zbytečný?
To si opravdu nemyslím, hlavně proto, že číslice 2 v názvu procesoru nereprezentuje odkaz na počet jader (ten představuje slovo Duo), ale označuje verzi procesorové architektury. V budoucnu se tedy může vyskytnout např. označení Intel Core 3 Quattro a podobně. Je ovšem pravda, že třeba moji italští kolegové mohou mít se současným označením jisté problémy.

Jaké procesory nabízíte pro výrobce a majitele notebooků? Nebudou dvoujádrové procesory v noteboocích spíše požíračem energie než vítaným přínosem?
Kategorie notebooků je trošku komplikovanější, než aby se na ní dala aplikovat takto generalizovaná prohlášení. Zde je potřeba více než v případě desktopů brát do úvahy specifický model práce každého uživatele. Trochu jiné jsou potřeby uživatele, který tráví 80 – 90 % svého pracovního času na cestách mimo kancelář a z aplikačního hlediska využívá třeba Microsoft Office a webový prohlížeč. Jiné jsou potřeby někoho, kdo si pořídil notebook jako náhradu desktopu proto, že si ho chce brát po večerech a na víkendy domů. Intel toto samozřejmě reflektuje v nabídce svých mobilních procesorů.

K dispozici jsou jak jedno-, tak dvoujádrové procesory. Kromě toho existují mobilní procesory v provedení Ultra Low Voltage (ULV), určené například pro subnotebooky, některé typy tabletů apod.
Osobně si nemyslím, že by druhé jádro představovalo požírače energie. Nová procesorová architektura Intel Core dopad druhého jádra na výdrž notebooku prakticky eliminuje. Paralelně se rozvíjí i technologie zvyšující výdrž baterií. Podle mě bude dvoujádrový procesor ve standardním notebooku během 12 – 18 měsíců naprosto běžný a uživatel si na něj zvykne a bude ho vyžadovat.

Jaké vás napadá praktické využití stále rychlejších procesorů na desktopových počítačích běžných uživatelů? Potřebují stále rychlejší procesory?
A kdo je to, ten mystický běžný uživatel, na kterého se všichni tak rádi odvolávají? Já znám běžné uživatele, kteří chtějí na PC hrát stále náročnější a realističtější hry, editovat fotografie, které mají pořád větší rozlišení, zpracovávat stále kvalitnější video, mít konstantní přehled o tom, co mají na svém počítači uložené a kde atd. Na druhé straně znám běžné IT managery z podnikové sféry, kteří potřebují na počítačích, které mají ve správě, spouštět další a další úlohy – antiviry, šifrovací programy, zálohovací programy, agenty pro vzdálenou diagnostiku atp. atp. Opravdu nemám pocit, že by vývoj v oblasti výkonu procesorů desktopových počítačů byl u konce.

Spotřeba energie je sledována především u notebooků. Přestože se požadavky na energetickou úspornost projevují i u desktopů, jejich spotřeba stále roste. Pomohou nové procesory od Intelu ke zrodu skutečně úsporných počítačů?
Nejlepší odpovědí na tuto otázku budou konkrétní čísla pro jednotlivé procesory založené na architektuře Intel Core. Pro procesor Intel Core 2 Duo (Conroe) v porovnání s procesorem Intel Pentium D reprezentují tato čísla 40% nárůst výkonu, přičemž spotřeba energie je o 40 % nižší. U procesoru Intel Xeon DP (Woodcrest) je to v porovnání s předchozí procesorovou generací 80% výkonový nárůst při spotřebě nižší o 35 %. A konečně u chystaného mobilního procesoru Merom je to při stejné spotřebě o 20 % vyšší výkon než stávající mobilní procesor Intel Core Duo.

Jak si Intel představuje multimediální počítač pro domácnost, kromě toho, že bude používat novou platformu Intel Viiv? Čím vším může a měl by být takový počítač vybaven?
Představa Intelu se dá v této oblasti charakterizovat ve stručnosti následujícím výrokem: “libovolný digitální obsah - na libovolném zařízení - kdekoliv“. Pokusím se tento postulát konkretizovat pomocí následujícího příkladu, dejme tomu, v oblasti hudby. Multimediální domácí systém by měl být schopen zakoupené hudební CD převést do formátu mp3 a tento nově získaný digitální obsah uložit tak, aby k němu měl uživatel kdykoli pohodlný přístup. Následně by měl umožnit tento obsah přehrát na libovolném zařízení, které je v domácnosti k dispozici (nejen tedy na onom původním systému, na kterém probíhala vlastní konverze), aniž by bylo nutné tento obsah ve fyzické formě na tato zařízení přenášet. Dále by měl mít uživatel možnost tento obsah kdykoli pohodlně (to zdůrazňuji) přenést na libovolné mobilní zařízení (notebook, mp3 přehrávač, mobilní telefon…).

Klepněte pro větší obrázek

Samozřejmě je tento příklad možné trochu  zkomplikovat – tedy zdrojem hudby nemusí být koupené CD ale nějaká online služba. Z uvedeného je zřejmé, že takovýto komplexní domácí multimediální systém musí vyřešit spoustu věcí – připojením k opravdu vysokorychlostnímu internetu počínaje, přes propojení různých zařízení ideálně prostřednictvím bezdrátové sítě a konče třeba nějakým obecně akceptovaným systémem DRM (Digital Right Management), bez kterého majitelé digitálního obsahu své vlastnictví jen těžko na síti zpřístupní. To vše by mělo být možné ovládat prostřednictvím uživatelského rozhraní, přístupného nejen vysoce kvalifikovaným IT specialistům.

V čem je Intel Viiv tak převratný? Dalo by se namítnout, že přece multimediální počítače dnes běžně používáme, dokonce ani nemusí mít procesory od Intelu.
Intel Viiv je převratný právě v tom, že se nesoustřeďuje jen na koncept samotného multimediálního počítače, ale na celý ekosystém, který je nutný k naplnění konceptu popsaného v předchozí odpovědi. Je třeba mít na paměti, že se pohybujeme v oblasti spotřební elektroniky, kde uživatelé předpokládají v porovnání s IT technologiemi podstatně jednodušší obsluhu. Koupí-li si takový uživatel krabici, na které je nalepeno logo Intel Viiv, nezískává jen onen multimediální počítač, ale i přístup k certifikovaným online službám, které jsou s tím počítačem hned od jeho zapojení bez problémů k dispozici, aniž by je uživatel musel zdlouhavě vyhledávat a konfigurovat. Tyto služby mají jednotné uživatelské rozhraní, které se nemusí pro každou novou službu učit ovládat. Má také záruku, že bude moci svůj komplexní domácí multimediální systém postupně budovat z komponent, které jsou certifikované pro použití v anebo s platformou Intel Viiv, a tedy ví, že nebude muset s každým nově zakoupeným zařízením řešit složitou úlohu z oblasti systémové integrace.

Klepněte pro větší obrázek

A konečně v neposlední řadě má záruku, že zakoupený digitální obsah bude moci v rámci tohoto systému využívat tak, jak očekává, a nebude tedy muset počítat, kolikrát už si přehrál zakoupený film, ani dumat nad tím, bude-li se moci na onen film podívat také na svém notebooku, až pojede na služební cestu, případně na svém přenosném videopřehrávači, až poletí letadlem na dovolenou. Nevím zda je to dostatečně převratné – mně osobně to po různých zkušenostech, nabytých v této oblasti, připadá převratné až dost, a mohu jen litovat, že zejména díky velikosti našeho lokálního trhu a (nejen) s tím související politikou majitelů práv k digitálnímu obsahu, se zdá, že si na opravdové využití platformy Intel Viiv v České Republice bohužel ještě nějakou chvíli počkáme.

Různé překážky od majitelů práv k digitálnímu obsahu ale přeci nejsou typické jen pro Českou republiku.
To samozřejmě nejsou. S podobnými problémy se lze pochopitelně setkat v podstatě na všech trzích ve střední a východní Evropě, na tzv. emerging markets i leckde jinde. Proto se Intel soustředil s platformou Viiv jednoznačně na vyspělé trhy, kde je dnes digitální obsah víceméně běžně k dispozici a kde jsou také k dispozici online služby, jejichž prostřednictvím je tento obsah zprostředkováván. Důležitá je také existence poskytovatelů takových služeb (např. telekomunikační operátoři). Další země budou následovat postupně tak, jak v nich tento ekosystém bude vznikat a dále se rozvíjet.

Na druhou polovinu roku chystáte pro ČR uvedení nové podnikové platformy Intel vPro. Co zajímavého přinese kromě zabezpečení důležitých dat na úrovní hardwaru?
Platforma vPro je primárně určena pro střední a větší podniky a jako taková reflektuje nejčastěji artikulované potřeby IT managementu těchto podniků. Její hlavní funkční oblastí jsou vzdálená správa a bezpečnost. V rámci funkcionality vzdálené správy mohou IT oddělení např. diagnostikovat a uvádět do pořádku jednotlivá PC, dokonce i v případě, kdy je PC vypnuté či ve stavu, kdy nelze nabootovat operační systém. Mohou provádět automatickou kontrolu, zda není narušená standardní instalace a zda běží všechny potřebné softwarové agenty nutné pro vzdálenou správu a monitoring, a konečně provádět tzv. vzdálený asset management, tedy jinak řečeno mít stálý přehled o tom, kde se které PC nachází a v jaké konfiguraci (což v případě, kdy spravujete několik tisíc počítačů na několika desítkách či stovkách lokalit, nemusí být nijak triviální úloha).

Klepněte pro větší obrázek

Jak jste již zmínil ve své otázce, platforma vPro klade velký důraz na bezpečnostní aspekty provozu PC. V rámci tohoto funkčního okruhu je podporována distribuce softwarových aktualizací bez jakékoliv asistence uživatele (mimochodem – hezký příklad využití možností dvoujádrového procesoru: na popředí uživatel pracuje se svými spuštěnými programy, které využívají jedno jádro, na pozadí běží instalace bezpečnostního updatu operačního systému, která využívá jádro druhé). Kromě toho je možné v případě jakýchkoliv bezpečnostních problémů napadený počítač dálkově izolovat od sítě, ale přitom má IT oddělení možnost s tímto PC stále pracovat a vzniklý problém odstranit.

Zbývá dodat, že z hardwarového hlediska je platforma vPro tvořena procesorem Intel Core 2 Duo (Conroe), chipsetem Intel Q965 a síťovým adaptérem Intel 82566DM. K plné funkcionalitě Intel vPro, popisované výše, jsou dále potřeba další softwarové produkty dodávané společností Intel a jejími partnerskými firmami.

Možná nemístná otázka, ale je Intel vPro připraveno na Windows Vista?
Samozřejmě – společnosti Intel a Microsoft v této oblasti velmi úzce spolupracují. Systém, postavený na platformě Intel vPro je pochopitelně Vista Ready. Pokud je použit chipset z řady 965G, tedy s integrovanou grafikou, pak tato grafika plně podporuje všechny funkce nového uživatelského rozhraní Aero. Drivery integrované grafické karty navíc splňují standard Windows Vista Display Driver Model (WDDM) zaručující vysokou stabilitu systému. Kromě toho obě firmy společně vyvíjejí plugin modul pro Microsoft SMS server, jenž zajistí plnou podporu funkcionality Intel vPro ze strany tohoto produktu..

Nedávno byl zveřejněn průzkum IT manažerů v Evropě. Prozradíte o něm našim čtenářům trošku více? Jaké jsou rozdíly mezi typickým českým a zahraničním IT manažerem?
Průzkum, který zmiňujete, byl uskutečněn mezi IT manažery ze společností s 500 a více zaměstnanci z devíti evropských zemí, včetně České republiky. Výsledky především ukazují výrazné problémy v komunikaci mezi IT manažery a vrcholovým vedením podniku. V oblasti komunikace s vedením označilo za největší problém více než 68 % respondentů sladění cílů IT oddělení a obchodních zájmů firmy, celkem 62 % manažerů má problémy s dokazováním hodnoty nových technologií a 57 % jich nedokáže srozumitelně tlumočit úspěchy IT oddělení ředitelům z netechnických oblastí.

Výzkum za Českou republiku podává také velice zajímavé závěry. Hned v několika případech vedeme v celé Evropě, bohužel často v negativním slova smyslu. Například devět z deseti IT manažerů má problémy se sladěním cílů IT oddělení a celé firmy, což souvisí s obecným problémem komunikace IT oddělení a vedení firem. Na druhou stranu je velice pozitivní, že 57% českých IT manažerů má pocit, že koncoví uživatelé i management jejich práci oceňují. Je to daleko více, než v mnoha západních zemích. Výrazně nad evropským průměrem poté vystupuje problém soukromého využívání podnikových IT systémů, s kterým bojuje 80% IT manažerů. Evropský průměr je však výrazně nižší, kolem 56%.

Odpovědi IT manažerů ukazují především na poptávku po vyšší kontrole IT vybavení, počínaje zacházením s osobními údaji uživatelů nebo rychlostí reakce na uvedení nových bezpečnostních oprav produktů, až po sledování IT techniky v rámci celého podniku. A právě na tyto a další problémy zareagoval Intel a vytvořil technologii Intel vPro, která bude již v průběhu tohoto roku uvedena na trh.

Jak se Intel dívá na stále populárnější virtualizaci? Co může v tomto směru nabídnout?
Virtualizace se opravdu stává vysoce aktuálním tématem hlavně v serverovém světě, ale nejen tam. Důvodem je, že virtualizace se v souvislosti se stále rostoucím výkonem serverů a zvyšující se spolehlivostí stala takřka ideálním nástrojem pro serverovou konsolidaci a serverová konsolidace je zase velmi dobrým prostředkem s jehož pomocí mohou IT oddělení velkých a středních firem uspořit nikoliv nevýznamné prostředky ze svých rozpočtů.

Intel postupně do všech svých procesorových produktů integruje virtualizační technologii Intel VT, kterou pak následně využívají producenti virtualizačních monitorů, např. VMWare, Microsoft, Xen a další, jimž umožňuje vytvářet flexibilnější, výkonnější a robustnější virtualizační nástroje. Je totiž potřeba si uvědomit, že architektura x86 nebyla až do příchodu Intel VT na virtualizaci nijak připravena a tudíž neposkytovala virtualizačním strojům žádnou přímou hardwarovou podporu.

Klepněte pro větší obrázek

V současné době je Intel VT k dispozici v procesorech Intel Xeon DP (Woodcrest), Intel Itanium (Montecito) a Intel Core 2 Duo (Conroe). Podpora v dalších procesorech bude rychle následovat. Na závěr snad jen malou zajímavost – virtualizační technologie se intenzivně využívá i v rámci platformy Intel vPro.

Intel a jeho platformy jsou mimo jiné spjaty s podporou bezdrátových sítí. Máte nějaké srovnání, jak je na tom využití v ČR ve srovnání se světem?
Aktuálními konkrétními údaji za Intel v tuto chvíli nedisponuji, ale pokud bychom mluvili o trendu mobility a s tím spojeným využíváním bezdrátových sítí, myslím, že se můžeme srovnávat minimálně s okolními zeměmi. To, co bylo před několika lety možné zažít při procházce s notebookem či PDA po ulicích třeba Seattlu či San Francisca – tedy desítky Wi-Fi sítí, z nichž některé byly „otevřené“ a umožňovaly tedy volný přístup k internetu a hotspotům v kavárnách či obchodech, se stalo realitou už i u nás.

Pro uživatele osobních počítačů, zejména těch mobilních, je třeba právě Wi-Fi už běžnou součástí života – doma, v práci i na cestách. Wi-Fi tak způsobilo menší revoluci – pracovat už neznamená sedět v kanceláři a chatovat online nemusíte jen ze své domácí pracovny.

Avšak i Wi-Fi má některé nedostatky. Ty z velké části napravuje nový standard WiMAX, který je prozatím určen především menším a středním poskytovatelům internetového připojení. WiMAX nabízí nejen mnohem větší dosah (řádově kilometry v zástavbě a až desítky kilometrů ve volném prostoru), ale též lepší podporu pro internetové telefonování či televizi po internetu a dále lepší možnosti zabezpečení a vyšší přenosové rychlosti.

První WiMAX sítě jsou přitom v provozu již i u nás – WiMAX je na bezmála padesáti lokalitách se zhruba tisícovkou uživatelů v Kroměříži, Chropyni, Prostějově, Holešově či Hulíně, Podbeskydí a na severní a střední Moravě. Ať již využíváme Wi-Fi, WiMAX, GPRS/EDGE, CDMA či UMTS, jedno je jasné - bezdrátové technologie ve spojení s notebooky, kapesními počítači a chytrými telefony změnily nejen jak, kdy a kde pracujeme, ale i způsob trávení volného času.

Kde všude se podle vás do budoucna bezdrátové technologie objeví?
Já osobně si myslím, že se bezdrátové technologie již velmi brzy prosadí všude a naopak pro dráty zůstane místo jen ve velmi omezeném segmentu. Na oblasti nasazení bezdrátových technologií se dá zcela určitě dívat z různých hledisek. Zkusme pro tentokrát třeba rozsah pokrytí. Bezdrátové technologie jsou k dispozici ve všech oblastech: pro PAN (Personal Area Network) je tu Bluetooth, pro LAN stále rychlejší a bezpečnější WiFi, pro sítě typu MAN (Metropolitan Area Network) i v České Republice stále populárnější WiMAX a konečně pro WAN (Wide Area Network) různé varianty UMTS. Vývoj jde samozřejmě pořád dál, zvyšují se rychlosti, rozsahy pokrytí, bezpečnost, spolehlivost, takže se nepochybně je na co těšit.

Intel se angažuje také ve vzdělávání studentů i učitelů. Tento program běží i v ČR. Jak se mohou případní zájemci přihlásit? Co jim můžete nabídnout?
Program se jmenuje Intel Vzdělávání pro budoucnost, v angličtině Intel Teach to the Future a jedná se o celosvětovou iniciativu Intelu, která poskytuje učitelům po celém světě rozsáhlé zdroje a rady k efektivnímu využití techniky při práci ve třídě. Cílem je připravit studenty na úspěšný život v dnešním dynamickém prostředí a to především díky podpoře rozvoje myšlení a pomoci v objevování jejich potenciálu. Prostřednictvím tohoto programu chceme i českým učitelům ukázat, jak jednoduše a efektivně zapojit moderní nástroje do každodenních učebních plánů a jak s jejich pomocí podporovat tvořivost a spolupráci studentů.

Důraz je kladen na využití technologií jako zdroje informací a nástroje pro práci s nimi, nikoli na výuku ovládání počítače či programů. Vycházíme z přesvědčení, že „technika není okouzlující, ale učitelé ano“ a tak zprostředkováváme učitelům poznatky, jak, kdy a kde při výuce využít technologické nástroje a zdroje. Využívá se tak například práce s Internetem, výroba webových stránek a různé studentské projekty.
Školy či jednotliví učitelé naleznou více informací o tomto programu a informace o možnosti přihlášení na webových stránkách intel.celn.cz a nebo u Občanského sdružení CELN (Czech E-Learning Network).

Vraťme se ještě k tomu, co dělá Intel Intelem tedy k procesorům. Kam se bude ubírat další vývoj? Je neustálá potřeba zvyšování rychlostí procesorů opodstatněná?
Myslím, že vývoj v nejbližším období půjde dále cestou, naznačenou architekturou Intel Core. Zvyšování výkonu se bude dosahovat především rostoucím počtem procesorových jader. Při tom ovšem bude hrát velkou roli efektivita ve spotřebě elektrické energie. Tento přístup bude vyžadovat stále těsnější spolupráci s výrobci programového vybavení. Heslem pro nejbližší období bude (a vlastně už je) multithreading. Kromě toho budou postupně do procesorů a obecně hardwarových platforem integrovány další technologie – na pořadu dne je např. sofistikovaná hardwarová bezpečnostní technologie proti napadení viry a různými dalšími velmi nepříjemnými a nechtěnými softwary. A v neposlední řadě: Stále více a více se bude prosazovat platformový přístup, tedy ten, ve kterém je procesor pouze jednou (i když patrně tou nejdůležitější) součástí pečlivě vyváženého a sladěného celku, jenž poskytuje uživateli výrazně vyšší hodnotu. Správnost tohoto přístupu jednoznačně prokázala platforma Intel Centrino, prokazuje ho Intel Viiv a nepochybně ho prokáže Intel vPro a další.

Klepněte pro větší obrázek

Řídíte se stále Moorovým zákonem? Jak dlouho ještě bude platit? Mnozí mu předvídali konec již dávno a příchod nových technologií stále umožňuje jeho „dodržování“.
Nevím, jestli se dá tak úplně říci, že se Intel řídí Mooreovým zákonem. Je to sice asi pravda, ale je to podobné, jako dotaz, zda se někdo řídí třeba gravitačním zákonem. Gordon Moore objevil a formuloval určitý obecně platný jev. To, že jeho zákon stále platí, svědčí o tom, že to nejspíše udělal dobře. Platnost Mooreova zákona hodně souvisí s mikroprocesorovými výrobními procesy. Je známo, že Intel nyní standardně používá 65nm proces, připravuje se 45nm. Další jsou ve stádiu implementace nebo vývoje. Z toho, co vím, mohu usuzovat, že Mooreoův zákon ještě dost dlouhou dobu zůstane v platnosti, konečně sám Gordon Moore odhadl loni jeho životnost na dalších 10 – 20 let.

Začátkem roku změnil Intel své logo. Měla a má tato změna hlubší podstatu nebo šlo jen o jakousi omlazující kůru prezentace Intelu na veřejnosti?
Změna loga nebyla pouze omlazující kůra, ale souvisela s posunem naší společnosti. Intel už v dnešní době není jen výrobcem procesorů, Stal se dodavatelem platforem, které určují další vývoj trhu a umožňují posun kupředu ve všech oblastech lidské činnosti. Slogan Leap ahead, který k logu patří, v češtině znamená skok kupředu. Obsahuje tak příslib uživatelům našich produktů a ukazuje, že úspěšné inovace a změny jsou to, co pohání Intel jako firmu a co Intel umožňuje druhým.


Klepněte pro větší obrázek
Evžen Pavlovský vystudoval informační systémy na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal titul inženýra. Oboru zůstal věrný i v profesní kariéře, která našla dosavadní vrchol na pozici Business Development Managera společnosti Intel pro Českou a Slovenskou republiku.
 
Před společností Intel pracoval pro systémové integrátory APP a LLP Group, americkou softwarovou firmu Informix Software a konzultační společnosti Ernst & Young a Arthur D. Little.
 
Je ženatý a má dvě děti. Zajímá se o jazzovou hudbu, angloamerickou literaturu, fotografování a florbal.

Témata článku: Microsoft, Intel Core, Core, Dp, Area, Gordon, Asset Management, E-Learning, Leap, Little

52 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Lids 21. 12. 2011 21:51:34
    Není Váš příspěvek právě tou nejlepší reklamou? Proč je to tedy zdarma?:-)
  • Lids 21. 12. 2011 21:51:31
    Není Váš příspěvek právě tou nejlepší reklamou? Proč je to tedy zdarma?:-)
  • Jakub Hegenbart 6. 8. 2006 20:35:20
    A ty to dokazují jak přesně?
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 101

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

6.  12.  2016 | Jakub Čížek | 36

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

11 tipů na dobrý stolní počítač: od základu po herní mašiny

** Postavte si stolní počítač! Máme pro vás 11 vzorových sestav s rozpisem komponent ** Většina tipů cílí na hráče, věnujeme se ale i základnímu PC a počítačům na střih videa ** Nadělte si nový počítač třeba pod stromeček

5.  12.  2016 | Adam Kahánek | 73


reklama