IT Česko – Zdeněk Pilz, Sun Microsystems Czech: S Google máme společné zájmy

V sérii rozhovorů IT Česko zpovídáme osobnosti ovlivňující český IT průmysl. Tentokrát jsme se ptali Zdeňka Pilze, generálního ředitele společnosti Sun Microsystems Czech. Dozvíte se například o propojení Solarisu s Linuxem, hardwarových řešeních Sunu nebo o spolupráci Sunu a Google.

Rozhovor se Zdeňkem Pilzem je dalším pokračováním našeho seriálu rozhovorů IT Česko. Každý týden představujeme zástupce českých IT firem a lokálních zastoupení mezinárodních společností. Pokud máte kolegu či obchodního partnera, o kterém si myslíte, že by měl být vyzpovídán, napište nám. Nemusí se nutně jednat o zástupce vrcholného vedení firmy. Stačí nám, když půjde o člověka se zajímavými názory, který bude ochotný podělit se o své zkušenosti.

Společnost Sun Microsystems okamžitě si vybavím Javu, Solaris, různá hardwarová řešení, o chvíli později i kancelářský balík StarOffice. Je ještě něco, co by žádný náš čtenář neměl v souvislosti se Sunem opomenout?

Java, Solaris a servery Sun Fire jsou opravdu všeobecně asi nejznámější produkty Sunu mezi běžnými uživateli IT. Kancelářský balík StarOffice není lokalizovaný do češtiny, proto je u nás daleko více známý OpenOffice.org, který ze StarOffice vychází.

Profesionálové budou jistě znát i komplexní soubor infrastrukturního softwaru Java Enterprise System, software pro řízení identit a uživatelských účtů, software pro Data Management, sadu softwaru pro RFID a mnoho dalšího. Zapomenout bychom neměli ani na vývojové nástroje jako NetBeans, Sun Studio a další.

Z nabídky hardwaru bych ještě určitě doplnil disková pole a úložná zařízení StorEdge, pracovní stanice Sun Ultra Workstation a také stále populárnější tenké klienty Sun Ray.

V současné době jsou vidět různá oznámení týkající se podpory otevřených řešení. Jak je na tom Sun se svým operačním systémem Solaris? Nakolik je otevřený a je opravdu zdarma? Co nabízí placená verze navíc?

Zdeněk Pilz

Klepněte pro větší obrázek

Je ženatý, má tři děti. Vystudoval strojní fakultu ČVUT. Svou profesní dráhu zahájil v STS Říčany jako pracovník odpovědný za technologie a technický vývoj. S výpočetní technikou získal první zkušenosti na odboru informatiky na Hutnictví železa, kde působil v období 1988–1992. Odtud nastoupil k firmě Software602, do školící a konzultační divize. V roce 1994 přijal nabídku na pozici obchodníka pro státní správu u společnosti IBM. Ve společnosti Sun Microsystems Czech působí na různých pozicích od ledna 1998, od srpna 2004 je jejím generálním ředitelem. Od března 2006 je místopředsedou představenstva SPIS.

Strategie Sunu pro otevřená řešení je jasná. Na podzim minulého roku spustil Sun projekt s kódovým názvem Red October, v rámci kterého je veškerý serverový software Sunu dostupný zdarma nebo jako open source. Portfolio open source softwaru navíc Sun neustále rozšiřuje, naposledy například o klíčové Java technologie.

Operační systém Solaris, vyvíjený Sunem, je zdarma ke stažení od února 2005, nejedná se však o open source. Sun samozřejmě nabízí k Solarisu placenou podporu v několika úrovních. Podpora zahrnuje například patche, updaty, přístup do znalostní báze, technickou podporu 24 x 7 a další služby. Placená verze tedy v pravém slova smyslu neexistuje, Solaris je vždy zdarma, platí se jen za podporu. V zásadě jde o model velmi podobný komerčním distribucím Linuxu.

Pak je zde open source projekt OpenSolaris, na jehož vývoji se v současné době podílí více než 13 000 nezávislých vývojářů z celého světa, kteří přinášejí desítky nebo spíše stovky různých vylepšení kódu. Do komunity OpenSolarisu patří i České sdružení uživatelů OpenSolarisu (CZOSUG), které například v současné době pracuje na lokalizaci Solarisu do češtiny. CZOSUG se rovněž velmi angažuje při šíření OpenSolarisu, prostřednictvím konferencí či workshopů pořádaných nejčastěji na akademické půdě.

Sun podporuje OpenSolaris spoluprací na vývoji i finančně, placenou podporu pro zákazníky však Sun k OpenSolarisu nenabízí. Některé technologie použité v Solarisu Sun postupně uvolňuje, včetně jejich zdrojových kódů, k použití v OpenSolarisu.

Rozdíl je tedy jasný – operační systém získáte vždy zdarma, v případě OpenSolarisu jsou k dispozici rovněž zdrojové kódy. Pro firmy je pak zakoupení technické podpory a updatů k Solarisu v podstatě samozřejmostí.

Jaký je vztah Sunu k linuxovým operačním systémům?

Sun Linux jednoznačně podporuje na svých serverech x64 a pracovních stanicích s procesory AMD Opteron. Navíc, jak jsem již zmínil, Sun spolupracuje s komunitou na vývoji kvalitního otevřeného unixového systému OpenSolaris, který je distribuovaný pod licencí CDDL (Common Development and Distribution License).

Pracujeme rovněž na podpoře linuxových aplikací v Solarisu bez nutnosti jakékoliv modifikace zdrojových kódů. Jedná se o projekt Janus, od kterého si Sun slibuje další rozšíření Solarisu mezi současné uživatele Linuxu. V Solarisu 10 je pak pomocí tzv. kontejnerů možné provozovat zcela odděleně více různých operačních systémů, tedy i různé linuxové distribuce a jejich aplikace.

První výsledky již přineslo také nedávné uvolnění popisu našeho 32vláknového procesoru UltraSPARC T1, známého jako Niagara. Již nyní je možné provozovat na tomto procesoru některé linuxové distribuce.

Bude projekt Janus někdy podporovat i aplikace z Windows?

Projekt Janus je zaměřený čistě na linuxové aplikace, s podporou Windows aplikací se tedy v tomto projektu nepočítá.

S Microsoftem spolupracujeme zejména na úrovni integrace aplikací, resp. spolupráce světů Java a .NET. Pracujeme například na vzájemné spolupráci souborových systémů nebo softwaru pro řízení identit. Pomocí Outlook Connector(ů) jsou pak vzájemně kompatibilní e-mailové a adresářové systémy Sunu a Microsoftu.

Ponechejme tentokrát stranou vaše serverová řešení a řekněte našim čtenářům, jaký hardware (platformy) nabízíte pro pracovní stanice.

Sun nabízí v podstatě dva typy pracovních stanic. Jednak velmi výkonné stanice s procesory UltraSPARC nebo AMD Opteron, určené zejména pro CAD/CAM aplikace, 3D navrhování, náročné výpočty a další úlohy vyžadující vysoce výkonné a stabilní počítače. Naše pracovní stanice podporují jako operační systém Solaris, běžné linuxové distribuce a pochopitelně i Windows.

Velmi zajímavé reference máme z nasazení tenkých klientů Sun Ray, díky kterým se můžete, pomocí čipové Java karty, vždy a odkudkoliv (z domova, z pobočky v jiném městě…) připojit k účtu na vašem serveru a pokračovat v rozdělané práci. Jedná se v podstatě o bezporuchová zařízení, která velmi významně snižují náklady na provoz, správu a také zabezpečení dat.

Data jsou totiž vždy bezpečně uložena na serveru a nehrozí tak (pokud předpokládáme standardně spravovaný a zálohovaný systém) jejich ztráta či odcizení. Klienty Sun Ray využívá například Ministerstvo životního prostředí ČR, armáda USA nebo bratislavská pobočka automobilky VW.

Ne každý asi ví, že je možné si pořídit i notebook s procesorem UltraSPARC IIIi. Proč jste se rozhodli pro přenosný počítač?

Notebooky s procesory UltraSPARC IIi nebo UltraSPARC IIIi jsou určeny výhradně pro trh v USA, do ČR ani do Evropy se, pokud vím, vůbec nedodávají. Zaměřeny jsou zejména na vývojáře softwaru, kteří potřebují vysoce výkonné mobilní řešení.

Lze na pracovních stanicích Sun provozovat i jiné operační systémy než předinstalovaný Solaris?

Pracovní stanice s procesory UltraSPARC mohou zatím běžet pouze na Solarisu, u počítačů s procesory AMD Opteron mají uživatelé na výběr ze Solarisu, Linuxu a Windows.

Je kancelářský balík StarOffice konkurenceschopným oproti OpenOffice.org? Proč by si jej uživatel měl zakoupit, když je tu přeci navlas stejné řešení dostupné zadarmo?

O vzájemné konkurenci obou balíků nemůže být řeč. Oba produkty jsou díky paralelnímu vývoji prakticky srovnatelné, vzájemně plně kompatibilní a používají shodné formáty. StarOffice není na rozdíl od OpenOffice.org lokalizovaný do češtiny, a ani se o tom neuvažuje. Ke StarOffice poskytuje Sun plnou technickou podporu, což mnohé firmy ocení a jsou ochotny za to zaplatit.

Takže český uživatel se o StarOffice vůbec nemusí zajímat? Je tu několik firem, které poskytují placenou podporu k počeštěnému balíku OpenOffice.org.

Je pravdou, že na českém trhu je podstatně větší zájem o open source kancelářský balík OpenOffice.org než o StarOffice, a to jistě nejen díky jeho lokalizaci do češtiny. Firem, které nabízejí pro OpenOffice.org podporu či školení, je u nás celá řada. Na druhou stranu je OpenOffice.org čistě komunitní open source projekt, za jehož vývojem nestojí žádná konkrétní firma. Sun samozřejmě vývoj OpenOffice.org podporuje, plně však může ručit pouze za StarOffice, které sám vyvíjí.

Pokud ovšem jde pouze o lokalizaci do češtiny, tak jsem přesvědčený, že firmy používají i řadu důležitějších aplikací, které často rovněž nejsou přeložené do češtiny.

To, že Sun podporuje open source vývojářskou komunitu, je známé. Jak však tato spolupráce probíhá konkrétně?

Sun zpřístupňuje ve srovnání s dalšími velkými producenty softwaru snad největší objem zdrojových kódů aplikací a vývojových nástrojů. Jako první jsme zveřejnili popis architektury procesoru (UltraSPARC T1). Významně podporujeme komunity OpenSolaris, OpenOffice.org, OpenJava MQ, NetBeans a mnoho dalších. Konkrétní pomoc bývá finanční, respektive materiální, nebo pomáháme s vývojem a třeba i marketingem open source softwaru.

Jaká řešení nabízíte vývojářům v jazyce Java?

Nabízených řešení je celá řada, nejprve jmenujme NetBeans, dále třeba Sun Studio, Java Studio Creator, Java Studio Enterprise, NetBeans Mobility Pack atd. Právě NetBeans Mobility Pack je v současné době hlavním projektem nedávno otevřeného vývojového centra Sunu v Praze.

Jaké výhody vidíte u Javy oproti platformě .NET Framework?

Velkou výhodou Javy je její otevřenost, díky které Java pronikla do různých aplikací na nepřeberném množství hardwarových zařízení. Na úrovni serverů je dnes Java Enterprise Edition (Java EE) v podstatě standardem, který přinesl významné rozšíření funkcí aplikačních serverů, otevřel pole pro konkurenci a dopomohl k výraznému snížení cen aplikačních serverů. Dodnes jsou všechny adaptéry aplikačních serverů napsány v Javě. Java také zatím nenašla konkurenci ve světě aplikací pro mobilní telefony.

Hlavní filozofií Javy je totiž „write once, run anywhere“ – co je jednou napsáno, může pracovat kdekoliv. Naším cílem však není totální dominance Javy, ale spíše vzájemná bezproblémová kooperace mezi technologiemi Java a .NET.

Kdy vznikla česká pobočka Sunu a jaký má z hlediska celé společnosti význam?

Česká pobočka Sunu vznikla v roce 1994, její význam výrazně stoupl po akvizici NetBeans o pět let později. Zatím největším milníkem v historii Sunu v Čechách je letošní rozšíření vývojového centra v Praze, po kterém se Praha stane jedním z pěti největších softwarových vývojových center Sunu na světě. Troufám si tedy tvrdit, že česká pobočka má pro Sun velký význam.

Kolik lidí pracuje pro Sun zde v České republice?

V současné době máme okolo 350 zaměstnanců, dalších více než 60 pozic je stále otevřených pro schopné lidi. Obecně se v ČR, stejně jako řada dalších softwarových firem, potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných vývojářů.

Věřím, že našim zaměstnancům nabízíme velmi dobré podmínky, o čemž svědčí i to, že jsme se letos umístili na druhé příčce v soutěži Hewitt Associates o nejlepšího zaměstnavatele v ČR.

Vaše společnost byla založena v roce 1982 jako firma se čtyřmi zaměstnanci. Co je s nimi dnes?

U nás je jistě nejznámější postavou ze čtyř zakladatelů Scott McNealy, který v současné době zastává pozici předsedy představenstva Sunu. Andy Bechtolsheim pracuje v Sunu jako hlavní architekt a senior viceprezident Network Systems Group – výrazně se podílel například na návrhu úspěšné řady serverů Galaxy. Bill Joy a Vinod Khosla úspěšně působí na trhu venture kapitálu.

„Otcové zakladatelé“ jsou stále ve vzájemném kontaktu, naposledy se veřejně sešli při přednášce v kalifornském Muzeu historie počítačů, kde podpořili vizi Sunu o sdílení technologií.

Co je výsledkem spolupráce Sunu s vyhledávačem Google? Kromě toho, že je uživateli nabídnuta nástrojová lišta Google?

Obě společnosti mají společné zájmy – zejména v šíření informačních technologií do celého světa a model poskytování IT jako služby. Google je pro Sun také velmi významný potenciální zákazník, který provozuje více než 400 000 serverů.

Obchodní jednání se týkají zejména serverů s procesory UltraSPARC T1, které díky masivnímu paralelnímu zpracování transakcí přesně splňují nároky Googlu. Za povšimnutí jistě stojí i fakt, že peníze na počáteční rozjezd Googlu poskytl právě Andy Bechtolsheim.

Témata článku: Google, Open source, Java, Solaris, Janus, Andy, Niagara, October, VW, Dominance

30 komentářů

Nejnovější komentáře

  • agent 30. 6. 2006 17:38:46
    Java odřezávat musí, protože garbage collector uvolní jenom paměť, ale ne...
  • Veverak 30. 6. 2006 8:59:55
    No spis naopak - Javista nikdy nic odrezavat nebude, jelikoz to neni jeho...
  • agent 29. 6. 2006 15:45:37
    Já ne, protože C++ doktor vidí dobře do celého systému a zná jeho detaily,...
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 123