Na téhle větě jsem se zasekl úplně stejně. "To snad psal Javůrek," řekl jsem si a ono jo. Prostě zase spatlal spoustu nesouvisejících věcí. Ach jo, přitom to je skutečně zajímavé téma, ale autorem tak mizerně a hloupě zpracované. :(Každé dílčí téma by se dalo rozebrat výrazně obšírněji a zajímavěji. Asimov byl jedním ze skutečných vizionářů v historii, podobně jako A. C. Clarke, Jules Verne a další. Je pochopitelné, že se každý z nich v určitých věcech mýlili a spoustu jiných vůbec nepředvídali, nicméně je naopak velmi pozoruhodné, kolik předpovědí se jim vyplnilo. Asimov byl velmi zaměřen na robotiku a jeho předpovědi rozhodně nejsou tak mimo, jak se Javůrek snaží naznačovat. Asimovovy první úvahy spadají už do předválečného období a jeho zákony robotiky se objevily v roce 1942 (viz wiki). Vystihl velmi dobře podstatu umělé inteligence velmi dobře, navíc v době, kdy teprve probíhaly debaty o výpočetních strojích a jejich logice (Turing definoval obecný model v roce 1936). Co se týče časového zasazení univerzálních robotů, trefil se Asimov také velmi slušně (dá se říct, že aktuální desetiletí přináší skutečně zásadní rozvoj AI - viz Watson, Google car, Siri a další velmi zajímavé aplikace). Co podcenil, nebyla ani tak technika, jako lidská společnost - zatím si nelze moc představit, že by lidé obecně dokázali přijmout univerzální přímo doma, ale to půjde nakonec zřejmě celkem rychle.S domácí přípravou jídla dle přání se myslím také trefil, byť to ještě není technologie dotažená. Určitě měl Asimov úplně jinou představu o tom, jak to bude vypadat, ale princip a směrování vývoje odhadl dobře. V současné době s tím, jak se rozvíjejí technologie, bych si vsadil na "3D tisk" a ne tak úplně v podobě uvedené Natural Machines, ale spíše na přímý tisk ze směsí bílkovin, sacharidů, olejů a dochucovadel. K. Javůrek sice zmiňuje, že se zvyšuje tlak na klasickou přípravu, ale je to spíše tlak v médiích a sociálních sítích. Zkrátka klasický stav, kdy je více slyšet pár lidí, ale většina si dál jede ve svých polotovarech. Spíše tedy bude pokračovat trend zjednodušování a zrychlování přípravy a vedle toho bude fungovat klasická kuchyně, která bude spíše příležitostná.Nevybavuji si, nakolik Asimov pracoval přímo s fúzí, každopádně zde se ukázalo, že problém není ani tak s udržením fúzní reakce, ale problém je s materiály, které jsou rychle degradovány nárazy neutronů z reakce. To Asimov nemohl dost dobře předvídat. Jinak obecně nelze čekat, že fúze přinese malé kompaktní zdroje. Vzhledem k energiím a teplotám budou efektivní zdroje o jeden až dva řády výkonnější než v případě "klasických" štěpných reaktorů. Tedy fúzní elektrárny budou mít výkon v desítkách až stovkách GW. Je to koneckonců podobný vývoj jako skok od tepelných k jaderným elektrárnám - první tepelné elektrárny začínaly na jednotkách až desítkách MW (např. elektrárna Oslavany měla v roce 1911 výkon 6,8 MW), později to byly stovky MW na jeden blok, jaderné elektrárny začínaly experimentálně na jednotkách MW, ale skutečně komerční JE už na desítkách MW (Calder Hall 4x 60 MW) a velmi rychle se dostaly na GW, protože se ukázalo, že je efektivnější větší výkon. U FE lze proto očekávat stejný vývoj - ITER, který bude ještě stále na úrovni testů, nicméně už to bude zařízení, které by mělo dlouhodobě více energie vyrábět, je plánován na 0,5 GW (je pro představu - palivem na 500 sekund bude 0,5 g směsi deuteria a tritia, uhelná elektrárna o stejném výkonu by spotřebovala za stejných 500 sekund zhruba 70 tun uhlí).Tedy fúzi a Asimova dohromady moc nedám, ale jaderné štěpení u Asimova roli hrálo. Je to celkem logické, protože v době, kdy formoval tyto názory, bylo lidstvo fascinováno množstvím energie, které se "skrývá" ve štěpné reakci a hlavně tím, že se ukázalo, že tuto energii lze využít nejen k ničení (Hirošima, Nagasaki), ale hlavně ji zkrotit a využít (a mimochodem - první řízená štěpná reakce proběhla dříve než ta neřízená - viz Chicago Pile v roce 1942 vs. Trinity v roce 1945). Tam skutečně podlehl hodně všeobecnému nadšení a neodhadl reálnou náročnost i rizika. Z dnešního pohledu už víme, že vývoj šel jinam, nicméně přesto některé věci až tak nereálné nejsou. Není rizikem mít malý zdroj postavený na štěpné reakci. Pokud by při reakci vznikalo jen záření alfa, bylo by možné udělat to naprosto bezpečné (záření alfa lze odstínit i listem papíru). Problém je jen v tom, že neumíme převést energii na elektřinu přímo, ale stále ještě štěpnou reakci používáme jen jako trochu složitější ohniště pod parním strojem (viz jaderné elektrárny s parními turbínami). Výjimkou jsou radioizotopové termoelektrické zdroje ve vesmírném výzkumu (např. Curiosity), bohužel mají příliš malou efektivitu (2 kW tepelný výkon a pouze 120 W elektrický, tj. poměr cca 17:1 - klasická JE má poměr cca 3:1).Zveličení jaderné energie, ale i velký důraz na využívání stlačeného vzduchu ale ukazuje jednu velkou Asimovovu slabinu - chyběla mu obecná představa o energetické náročnosti i efektivitě různých technologií. Koneckonců studoval biochemii, takže tohle mu nelze moc objektivně vyčítat (ale jako autor píšící ve velké míře o technice do této oblasti měl proniknout více, to je pravda). Je ale také zajímavé, že ze "svého" oboru, tj. biochemie, příliš mnoho věcí nevyužíval, nebo si toho v jeho díle alespoň nejsem vědom. Když to porovnám s A. C. Clarkem, který přímo pracoval s telekomunikační technikou a v jeho díle je hodně vizí spojenou právě s tímto, tak je to celkem překvapivé. Je ale také pravda, že Asimov kladl největší důraz na věci spojené se společenským vývojem, humanitou apod. Do jisté míry jsou jeho technické vynálezy jen kulisou, na které chce ilustrovat určitý společenský problém - to se koneckonců ukazuje i na zákonech robotiky, které se více zamýšlejí na postavením člověka a stroje a ne už tak nad tím, jestli jsou skutečně použitelné (nejsou). Pro Clarka byla technika větším cílem.Víc věcí z článku už nemám sílu komentovat. Už takhle spousta lidí označí můj post TLDR a asi i oprávněně.
