Adresy protokolu IPv4 došly. A tak už přišel nejvyšší čas na aktivní řešení přechodu na protokol IPv6. Jak je na tom O2, UPC, Seznam, nebo Centrum?
Internetový protokol IPv4 byl vyčerpán, to už asi víte. Poslední globální adresní bloky IP adres byly v únoru rozděleny a v Asii už zásoby došly i na regionální úrovni. Blížíme se k nevyhnutelnému, tedy k přechodu na protokol IPv6. Přípravy probíhají i u nás. Volné adresy IPv4 sice v Evropě ještě v zásobě nějaké máme, ale třeba takové Telefónice O2 dojdou už začátkem příštího roku. Jak se náš největší poskytovatel internetu, ale i další důležití internetoví hráči u nás připravují na IPv6? O tom byla konference Internet a technologie 2011, kde jsme se dozvěděli vše podstatné.
Tip: Dnes je to přesně rok, co na Živě vyšel článek Jak se Česko připravuje na IPv6. Můžete tedy sledovat pokrok ve srovnání s aktuálními informacemi.
Proč nestačí IPv4
V době vzniku protokolu IPv4 se moc nepočítalo, že by mohl být používaný pro celosvětovou internetovou síť. Počáteční rozdělení do tříd například předpokládalo, že bude například bohatě dostačovat kapacita 16 tisíc sítí nesoucích více než 256 adres (třída B). Samozřejmě netrvalo dlouho a ukázalo se, že mnoho společností třídu B vyžaduje a kapacita protokolu nedostačuje. A tak došlo na CIDR (nový systém přidělování adres) a NAT (překlad adres), který problém odsunuly do dnešní doby.
Počet „spotřebovaných“ IP adres protokolu IPv4 od ledna do dubna tohoto roku podle zemí. S velkým náskokem vede Čína, následuje Japonsko, USA a Jižní Korea
Protokol IPv4 dokáže obsluhovat 4,3 miliardy IP adres. Hlavním „žroutem“ byly zpočátku internetové éry Spojené státy, nyní Asie. Tam už se velmi šetří s posledními zásobami, které jsou v omezené míře přidělovány novým společnostem. Chcete-li 1024 adres, musíte si založit společnost a zažádat o alokaci. Když budete mít štěstí, budou vám přiděleny a jen tak mimochodem zaplatíte přibližně 123 tisíc korun na poplatcích. V Česku to zatím tak dramatické není. U nás máme alokovaných necelých devět milionů IP adres protokolu IPv4 a především ještě nějaké ty zásoby.
Cestou z problémů je protokol IPv6, který má více než dostatečně dimenzován počet unikátních IP adres. Dává totiž 2^128 kombinací, což je číslo značně nepředstavitelné, ale zkusme to: na Zemi je aktuálně nějakých 6,78 miliard lidí a každý má v těle průměrně 10^14 buněk (via Wiki). Každá lidská buňka na Zemi by si tak mohla s protokolem IPv6 dopřát 500 bilionů vlastních IP adres. Otázky typu „A co bude za pár let, až IP adresy zase dojdou“ opravdu nejsou na místě. I kdybychom obsadili všechny hvězdy ve známém vesmíru, každé můžeme dopřát 2^52 vlastních IP adres.
Samozřejmě bychom se mohli snažit udržet IPv4 dalšími dočasnými řešeními, jako je řetězený NAT, ale to už se pak objevují negativní dopady na spolehlivost a propustnost sítě. Přechod na IPv6 by přitom problém s IP adresami vyřešil jednou pro vždy, odpadly by překlady adres, nemuselo by se s nimi šetřit, zvýšila by se spolehlivost P2P služeb a obecně síťová komunikace.
Vše pro blaho koncových uživatelů
Proč už tedy dávno IPv6 nemáme? Protože není zpětně kompatibilní s IPv4. Znamená to přizpůsobení na straně poskytovatelů internetových služeb, providerů i koncových uživatelů. A nikomu se nechce začít. Když totiž začne koncový uživatel, nedostane se ze své sítě IPv6 do IPv4 a naopak. Řešením je tedy dočasný současný běh obou protokolů zároveň. Ale to není zas tak jednoduché.
Základním předpokladem je „blaho koncového uživatele“. O toho se perou jak poskytovatelé internetového obsahu či služeb, tak poskytovatelé internetu. Nechtějí ho proto naštvat a ztratit. Naprostá většina koncových uživatelů přitom nemá o IPv6 ani potuchy a je jim upřímně jedno, jaký internetový protokol jim zajistí to, že se po kliknutí na modré éčko dostanou na titulku Seznamu. Pokud se tak ale nestane, je zle. Když už by se nějak podařilo providerovi zákazníkovi vysvětlit, že si musí koupit router podporující IPv6, už se mu bude těžko vysvětlovat, že se pak nedostane na hromadu jiných webů, které zatím jedou pouze na IPv4. Součinnost obou protokolů je tedy nezbytná, stejně tak co největší eliminace útrap pro koncové uživatele.
Existuje několik řešení, jak přechod zvládnout. Nejvíc práce budou mít poskytovatelé internetu a těm už se také nejvíc krátí čas na realizaci. Na konferenci Internet a technologie 2011 promluvili konkrétně, stejně tak největší poskytovatelé obsahu a služeb.
Panelová diskuze na konferenci Internet a technologie 2011
Telefónica O2 a UPC: veřejná IPv4 příští rok už nebude
„Pro nás je úbytek IPv4 velký problém, protože veřejná IP adresa je součástí naší standardní nabídky,“ řekl v panelové diskuzi Jakub Votava z Telefóniky a konkrétně dodal: „V prvním až druhém čtvrtletí příštího roku dospějeme do stavu, kdy už nebudeme mít žádné další volné IPv4 adresy, které bychom mohli přidělovat.“ Řešením bude přidělování veřejných IPv6 adres a privátních IPv4 za NATem. Zajištěna tedy bude propustnost obou protokolů.
Stejně tak bude postupovat UPC. „Implementaci IPv6 jsme zahájili před několika měsíci,“ prozradil Martin Krautwurst z UPC ČR. Co se týče zásob IPv4 adres, je na tom UPC o něco málo lépe než Telefónica. „Provedli jsme optimalizaci IPv4 a dosáhli jsme toho, že bychom měli vystačit s přidělováním veřejných IPv4 adres firemním i rezidentním zákazníkům do konce roku 2012,“ upřesnil Martin Krautwurst. Také u UPC se poté počítá s přidělováním IPv6 veřejných adresa a IPv4 zůstanou jen privátní s překladem prostřednictvím NAT64/DNS64.
V Telefónice už mají technologické struktury na IPv6 připraveny. Na IPv6 běží páteřní sítě, existuje připojení do NIXu i vnějšího internetu, dokonce i korporátní web www.o2.cz už je nějaký čas dostupný na šestkovém protokolu. „Omezením teď už není technologie, ale vlastní interní procesy, které ještě nejsou na zavedení IPv6 připraveny,“ vysvětlil úskalí Jakub Votava. Zdá se to jako maličkost, ale veškeré systémy od správy, řízení až po účetnictví počítají s jistým tvarem IP adresy. Ten teď bude zcela jiný a navíc se budou spravovat dvě verze.
Co s hromadou stávajících zákazníků na IPv4? Řešení je u Telefóniky i UPC de facto stejné, lišit se může v načasování. Stávající zákazníci dostanou (zpočátku možná na vyžádání, později všichni automaticky) přidělenu vedle stávající veřejné IPv4 adresy také IPv6 veřejnou adresu. Budou pak akorát potřebovat koncové zařízení s podporou režimu dual-stack, kdy fungují oba internetové protokoly zároveň.
Martin Krautwurst i Jakub Votava se ale shodují, že už v horizontu tří let by měl provoz na IPv6 předstihnout IPv4. „50% provozu zajišťuje jen pár největších poskytovatelů obsahu, kteří jsou přitom aktivní v problematice IPv6 a bude pro ně výhodnější mít zákazníky přímo na IPv6, než za několika NATy,“ vysvětlil Jakub Votava. Ovšem ještě velmi dlouhou dobu bude existovat velké množství menších serverů, kde podpora IPv6 ještě nebude. Protokol IPv4 tak může přežít ještě deset, dvacet let.
Seznam, Centrum: adres máme dost, ale musíme být připraveni
Daleko jednodušší je situace u poskytovatelů obsahu. Nemají zpravidla nijak velkou spotřebu IP adres a zásoby IPv4 by i při spouštění většího množství projektů vystačily na mnoho let dopředu. Jenomže jde o zákazníka, tedy o koncového uživatele. Tomu se musí zajistit co nejspolehlivější a nejrychlejší přístup. Navíc poskytovatelé internetového připojení se budou naopak velmi snažit IPv6 prosazovat a brzy se mohou objevit uživatelé připojení výhradně na IPv6. Ti pak samozřejmě mohou využít tunelovacích služeb pro přístup na IPv4 servery, ale pochopitelně je to bude obtěžovat a raději se poohlédnou po obsahu čistě na IPv6.
Počet CZ domén s IPv6 adresou, rok 2011, zdroj: CZ.NIC
„Loni jsme začali dost aktivně. Rozjeli jsme IPV6 na páteři, dělali jsme edukaci a analýzy, co nás čeká. Letos už plánujeme konkrétní úpravy a máme naplánováno 80 % služeb v harmonogramu přechodu na IPv6“ prozradil v panelové diskuzi Martin Doleček ze Seznam.cz. Seznam se hodně angažoval ve středečním Dni IPv6, který pojal jako test a některé své služby už na IPv6 pustil. To konkurenční Centrum má trochu laxnější přístup. „IPv4 adres máme dostatečné množství, musíme být ale připraveni na to, až se k nám začnou uživatele připojovat přes IPv6. Před půl roku jsme začali připravovat dvoustupňovou strukturu pro přístup i přes IPv6, zatím ale probíhá jen interní testování. Analyzujeme dopad na naše služby a v horizontu měsíců bychom chtěli pustit některé okrajové služby na IPv6,“ řekl zástupce společnosti Centrum Holding Štěpán Burda.
A kdy poběží na IPv6 i Živě.cz? Zatím nedokážeme říct nějakou konkrétní odpověď, ale pochopitelně je to v plánu.
