Mark Zuckerberg se prostřednictvím Facebooku pustil do nejedné charitativní činnosti. Před nedávnem oznámil, že na charitativní účely věnuje každý rok miliardu dolarů. Slyšet je však také o iniciativě Internet.org, která se má postarat o připojení v rozvojových zemích. Jenže tady Facebook narazil, pozapomněl totiž na základní principy internetu, mezi které patří třeba síťová neutralita. Ani obří kampaní se internetový gigant neubránil zákazu platformy Free Basics v Indii.
Připojení ano, ale byznys ne
Internet.org zastřešuje hned několik projektů, které jsou zaměřeny na oblasti Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky. Hlavní motivací je přinést připojení tam, kde zatím jakákoliv infrastruktura chybí – pomoci mají například laserové drony i vlastní satelit.
Jenže Facebook se rozhodl, že v dalších částech světa začne nabízet i bezplatný obsah a spustil proto platformu Free Basics. V rámci ní se domluvil s telekomunikačními operátory v sedmnácti zemích světa, mimo jiné v Indii, Zambii, Kolumbii nebo Ghaně. Free Basics díky nim může nabízet aplikace, weby a služby bez toho aniž by byla započítána spotřebovaná data – typicky tedy bez datového tarifu. Tento princip je nazýván jako zero-rating a globálně je kritizován za porušování síťové neutrality. Ta by měla zajišťovat rovný přístup všech služeb a aplikací bez zvýhodnění či znevýhodnění.
Free Basics je platformou pro aplikace, které se nezapočítají do spotřebovaných dat. Mezi ně patří i Facebook a Messenger
Právě to se stalo jedním z hlavních důvodu, proč Facebook s platformou Free Basics v Indii narazil. Indický telekomunikační úřad vydal obecné nařízení, které zakazuje tamním operátorům provozovat služby spadající do kategorie zero-rating – mířil tím však především na Facebook.
Dalším zásadním problémem je fungování platformy, do níž se mohou přihlásit vývojáři se svými aplikacemi a službami. Facebook ji nazývá jako plně otevřenou, sám však stanovuje podmínky přijetí a také případné vyškrtnutí z Free Basics. Protože do platformy zahrnul i svoje aplikace pro procházení samotného Facebooku a také komunikátor Messenger, nedá se očekávat, že by se do výběru aplikací dostala některá z konkurenčních aplikací.
Free Basics nespojuje
Mark Zuckerberg několikrát jasně deklaroval, že posláním platformy Free Basics je přinést internet těm, kteří si jej nemohou dovolit. Jenže podle webu Buzzfeed funguje projekt přesně naopak – většina z jeho uživatelů má svůj datový plán a použitím Free Basics pouze šetří data nebo se na platformu spoléhají při překročení nastavených limitů.
Poprvé Facebook spustil Free Basics v Zambii v červenci 2014 a postupně přibylo mnoho dalších zemí včetně druhé nejlidnatější. Navzdory tomu Zuckerberg minulý prosinec oznámil 15 milionů uživatelů Free Basics na celém světě – těch, kteří se k internetu připojili díky Free Basics vůbec poprvé bude tedy opravdová hrstka.
Nic není zadarmo, ani Free Basics
Tím se dostáváme k dalšímu ekonomickému problému – Facebook totiž nepokrývá náklady na provoz, které i nadále musí zcela hradit operátoři. Ti se díky tomu dostávají do paradoxní situace, kdy jako partneři Facebooku umožňují svým (jinak platícím) zákazníkům bezplatné používání internetu. A není třeba připomínat, že mezi bezplatnými službami je třeba samotný Facebook, za který si zbytek uživatelů musí běžně platit v rámci spotřebovaných dat. Z mnoha pohledů se tedy nelze ubránit dojmu, že je platforma jen další cestou, jak na největší sociální síť přivést ještě větší množství uživatelů.
Facebook se kritice bránil i reklamami, které měly vyvracet mýty o Free Basics (zdroj: @avinashiitd)
Partnerství s Facebookem tedy operátory staví do situace, kdy mohou jejich uživatelé využívat internetové služby bez utracení jediné rupie za data. Protože se však v případě operátorů nejedná o charitativní organizace, doplatit na to mohou běžní zákazníci, kteří Free Basics nevyužívají. Právě ti se stanou zdrojem příjmů, který bude muset ušlé zisky operátorů kompenzovat.
Chybí především konektivita
V Indii není primárním problémem přístup k internetovým aplikacím a službám, problémem je samotná konektivita. V zemi, kde žije 1,2 miliardy lidí má přístup k vysokorychlostnímu připojení pouze 131,5 milionů. Číslo vychází z lednové zprávy indického telekomunikačního úřadu. Pod označení broadbandové, či vysokorychlostní připojení přitom spadá cokoliv rychlejšího než 512 kb/s. Dalších asi 244 milionů má přístup k internetu díky mobilním operátorům. Není se tedy proč divit výroku indického premiéra, který loni v září přišel s osobní vizí propojit do pěti let 600 000 vesnic v Indii optickým připojením.
I přes tyto skutečnosti se Facebook rozhodl, že vynaloží přes 44 milionů dolarů (přes miliardu korun) na reklamní kampaň Free Basics v Indii. Podle webu LiveMint celých 29,4 milionů směřovalo do tištěných médií. Facebok však také vsadil na masivní billboardovou kampaň.
I když tedy pomineme porušování síťové neutrality, minimální rozšíření mezi internetové neuživatele nebo pozici operátorů, jen těžko se za Free Basics hledá dobročinná platforma, která má Indům zajistit přístup k potřebným aplikacím a službám.
O to víc může být zarážející reakce Marka Zuckerberga na indický zákaz. V tom vyjádřil zklamání z tohoto kroku, ale především deklaroval, že se nevzdá a bude se zasazovat o připojení miliardy Indů k internetu. Budeme tedy pevně věřit, že po pokusu s iniciativou Free Basics začne Facebook v Indii investovat více prostředků do potřebných technologií místo gigantických reklamních kampaní. A nejen v Indii – kampaň Facebooku jasně ukázala, jak je pro firmu důležité ji ubránit v prvním státě, kde se vyskytly problémy. Dominovým efektem totiž může rychle přijít konec i v dalších zemích.
Ani masivní reklamní kampaň zákaz nezvrátila (zdroj: Backchannel)
Google to zkusí s Wi-Fi
Projekty, které mají za cíl dostat internet do rozvojových zemí, samozřejmě provozuje i Google. A jeden z nich nyní zamíří právě do Indie – rodné země šéfa z Mountain View – Sundara Pichaie. Nebudou to však balóny Loon, ani fotovoltaické drony Titan Aerospace, ale obyčejné Wi-Fi hotspoty. Ty má Google zprovoznit na čtyřech stovkách nádraží, přičemž první stovka bude spuštěna ještě letos. I tenhle počet bude stačit k tomu, aby byl bezdrátový internet dostupný desíti milionům lidí, kteří vlakovými stanicemi projdou každý den.
Můžeme tedy pouze spekulovat, zda bude dražších 400 Wi-Fi hotspotů na nádražích nebo reklamní kampaň Facebooku za miliardu korun.
