Cenzura osobní komunikace
Ačkoliv je pro nás nepředstavitelná i cenzura veřejných zdrojů a webů, čínské úřady radikálně zasahují i do soukromé komunikace. Státní instituce tvrdě bojují jak proti erotice (a nemusí to být zrovna tvrdé porno), tak proti politickému obsahu.
Čínští mobilní operátoři proto monitorují textové zprávy a podle klíčových slov mohou závadné zprávy smazat nebo cenzurovat. Příjemci zpráv potom obdrží pouze zprávu se zbylým obsahem, který automat nevyhodnotí jako závadný. Podobně fungují největší komunikační služby v zemi – QQ a TOM-Skype. Ty si automaticky několikrát do měsíce stahují seznamy zakázaných slov, které potom automaticky ze zpráv odstraňují.
Pokud by vás zde napadlo jednoduché řešení v podobě používání šifrovaného komunikátoru i tento způsob má čínská vláda jednoduše vyřešený. Šifrování totiž oficiálně „nedoporučuje“ - jinými slovy je použití takového prostředku možné, ale jeden z devíti státních operátorů musí mít k dispozici klíč, kterým je komunikace zašifrována. Pro státní aparát je tedy komunikace vždy přístupná a může podléhat stejným zásahům jako běžná nešifrovaná komunikace. Tato legislativa byla zavedena v roce 2014 jako součást boje proti terorismu.
Vězení za obranu lidských práv
Ačkoliv obsahuje čínská ústava článek 35, který zajišťuje občanům země svobodu slova, jen za loňské září bylo podle organizace Reporters without Borders uvězněno 85 blogerů a aktivistů za publikování digitálního závadného obsahu.
Mezi dřívější známé případy patří například uvěznění právníka Pu Zhiqianga, který se zabývá lidskými právy. V květnu 2014 se zúčastnil přednášky u příležitosti 25. výročí událostí na Náměstí nebeského klidu a krátce nato byl zatčen a obviněn z několika trestných činů proti režimu. Hlavními důkazy byly příspěvky na sociální síti Weibo, které napsal za poslední dva roky. Aktuálně se nachází stále ve vazbě a čínský soud zatím nestanovil datum zahájení procesu.
Dong Rubin, který byl odsouzen na šest a půl roku vězení na základě příspěvků ze sociální sítě (zdroj: Chinese Human Rights Defenders)
Velkou vlnou zatýkání také skončily protesty v Hongkongu, kdy byly zatčeny stovky uživatelů, kteří na internetu veřejně podporovali protestující. Mezi nimi byl i bloger Dong Rubin, který byl odsouzen k šesti a půl rokům vězení.
Žádný pun1sh3r_83, už jen reálná jména
Na začátku loňského roku oznámil Státní internetový úřad, že registrace na všech webech budou muset obsahovat reálná občanská jména. Tomu se musely přizpůsobit i největší provozovatelé internetových služeb jako je Alibaba, Tencent, Baidu, Sina Corp nebo Weibo. Po 1. březnu 2015 potom smazaly desítky tisíc účtů, které reálné jméno neobsahovaly.
Uživatelské účty jsou však především spojeny s dokladem totožnosti a při registraci tak uživatelé zadávají jeho číslo. Pokud by stejná praxe fungovala u nás, registrovali bychom se na základě občanky. To přináší čínské vládě nové možnosti regulace - může například blokovat registrace uživatelů z oblastí, kde je výraznější opozice, což podle organizace Freedom House opravdu využívá.
Zároveň čínská vláda nařídila, že všechny internetové služby působící v Číně mohou ukládat data o uživatelích pouze na čínských serverech.
Veřejné internetové kavárny, které se v Číně těší velkému zájmu, rovněž pracují s doklady totožnosti a záznamem veškeré činnosti, která je na veřejném počítači prováděna. V některých regionech potom musí být kavárny vybaveny kamerovým systémem, který přenáší záznam přímo místní policii.
Braňme český internet
Popsaná opatření nemohou zdaleka vystihnout stav čínského internetu, jehož vlastnosti byly Komunistickou stranou přetvořeny v přesný opak jeho původního účelu. Pokud má sloužit pro svobodnou komunikaci, za velkým čínským firewallem slouží především k jednoduššímu dohledu nad občany a omezování jejich svobody.
Ačkoliv je však Čína v žebříčku svobodu sledujících organizací na čele, není bohužel jedinou zemí, kde jsou podobné metody praktikovány. Mezi nimi najdeme země bývalého Sovětského svazu jako je Bělorusko, Uzbekistán, Kazachstán i samotné Rusko, africké země jako Etiopie nebo Gambie a také země blízkého východu s totalitními režimy – Írán, Sýrie nebo Saudská Arábie. I v nich je internet více či méně dozorován a cenzurován vládou.
Važme si svobodného internetu, ve světě není ani zdaleka samozřejmostí
Česko se v žebříčcích pohybuje mezi zeměmi s nejsvobodnějším internetem vůbec. Naši zákonodárci se již několikrát pokusili o zavedení různých opatření, které by v důsledku byly prvním krokem k cenzuře. Naštěstí se jim to i díky fungující demokracii nikdy nepodařilo.
Aktuální je však zákon proti nelegálnímu hazardu, který má primárně sloužit k blokování stránek s hazardními hrami, jednoduše by však mohl sloužit i k méně ušlechtilým účelům.
I jednoduchým zapojením do iniciativy Přichází cenzor varující před protihazardním zákonem, tak můžete přispět k tomu, že i nadále budeme moci za cenzuru internetu označovat jen legitimní smazání vulgárního příspěvku v diskuzi na soukromém webu.
