Integrály, planety i první počítačová myš

V dalším pokračování pravidelného kalendária se pozornosti dočká všeuměl Gottfried Wilhelm Leibniz, ve fyzikálním světě budou zmíněny Keplerovy zákony i jeho život. Z významných událostí vyčnívá udělení patentu za první počítačovou myš Douglasu Engelbartovi.

Diferenciální a integrální počet G. F. Leibnize

Prolistováním daty narození a úmrtí významných osobností vědeckého světa je možné si tento týden připomenout slavného německého filozofa a matematika Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Místo  v rámci řádků tohoto kalendária si získává vzhledem k datu své smrti, která jej postihla dne 14. listopadu v roce 1716. Začneme-li však průřez Leibnizovým životem dle chronologických zvyklostí, pak se tato uznávaná osobnost narodila první červnový den roku 1646 v Lipsku.

Gottfried Wilhelm Leibniz vešel v povědomí jako člověk mnoha zájmů, a to v rámci vědních oborů, kterými se zabýval – jeho jméno není cizí fandům matematiky, filozofie ani historie. Matematika jej nadchla od brzkého věku, kdy zkoumal dřívější Aristotelovy práce na téma logiky a snažil se je zdokonalit vlastními příspěvky. Jeho jméno je pak přímo spojeno například s takzvaným Leibnizovým kalkulátorem, který vynalezl ve druhé polovině sedmnáctého století a jenž zvládal všechny základní aritmetické operace.

Klepněte pro větší obrázek

Gottfried Wilhelm Leibniz (zdroj: Presse Club Hannover)

Kromě hmatatelného kalkulátoru Leibniz svět matematiky ovlivnil i po teoretické stránce, například formulací pojmu limity a zkoumáním diferenciálního a integrálního počtu – byl to právě on, kdo v roce 1675 jako první využil dodnes používaného symbolu pro zápis integrálu. Jak již bylo nastíněno v úvodu, Leibniz nakonec zemřel dne 14. listopadu v roce 1716, předtím však ještě stihl formulovat výpočetní pravidla pro derivace a integrály.

Další informace:
Rozsáhlý anglický průvodce Leibnizovým životem i dílem na stránkách Wikipedie.
Leibnizův filozofický pohled na svět v rámci českých stránek Filozofické fakulty MU.

Keplerovy zákony a supernova

Také druhá z významných osobností má v aktuálním kalendáriu místo vzhledem k datu své smrti – není jí nikdo jiný než slavný astronom a matematik Johannes Kepler. Tento Němec se narodil dne 27. prosince v roce 1571 a zemřel patnáctý listopadový den roku 1630. V některých českých historických zdrojích je možné se s jeho biografií setkat také pod českým jménem Jan Kepler.

Kepler se během svých studií a počátků zájmu o astronomii pohyboval mezi Německem, Rakouskem a nakonec zavítal také do Prahy, kde formuloval některé ze svých zákonů. Tyto Keplerovy zákony popisují planetární pohyb kolem Slunce, lze je však aplikovat také v širším měřítku. První Keplerův zákon konstatuje, že jednotlivé planety obíhají Slunce po eliptických křivkách, jejichž jedno společné ohnisko tvoří právě Slunce. Druhý z Keplerových zákonů dává do rovnosti velikosti ploch opsaných průvodičem planety za stejný čas a konečně třetí z Keplerova trojlístku zákonů říká, že poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich středních vzdáleností od Slunce.

Klepněte pro větší obrázek

Johannes Kepler (zdroj: NASA)

Z astronomických pozorování se Kepler zasloužil o pozorování Supernovy 1604, které se také říká právě Keplerova supernova či Keplerova hvězda – podrobnosti viz například na této stránce serveru Astro.cz. Jeho vědecky analytické pozorování světa kolem sebe se dále formovalo například v zamyšlení nad tvary sněhových vloček a dalšími přírodními úkazy. Nakonec pak zemřel dne 15. listopadu roku 1630 v německém Řezně.

Další informace:
Anglický Keplerův životopis v podání stránek NASA.
Český průlet Keplerovým životem na Zivotopisyonline.cz.

Počítačová myš slaví narozeniny

Dne 17. listopadu si kromě našeho tuzemského svátku můžete připomenout také prvopočátky počítačových myší. Právě tohoto data totiž v roce 1970 americký vynálezce Douglas Engelbart získal patent na první z těchto dnes běžných počítačových doplňků. Počítačová myš tak vznikla jako jeden z výsledků tehdejšího výzkumu inovativních technik pro ovládání počítače. Jak se můžete dočíst v dřívějším článku Tomáše Holčíka na Živě, jenž nesl název Historické okénko – o myších a lidech, Douglas Engelbart vše později komentoval slovy: „Nevím, proč tomu říkáme myš, prostě to tak začalo a už jsme to nikdy nezměnili.“ Jak můžete vidět na níže umístěném obrázku, původní myš se současné podobala jen velice málo, a to ani nemusíme mluvit o pozdějších modifikacích v podobě trackballů, trackpointů či touchpadů.

Klepněte pro větší obrázek

První počítačová myš (zdroj: Answers.com)

Počítačové myši a od nich odvozená zařízení se stala vděčným námětem celé řady stránek nejen čistě historicky orientovaných serverů. Kromě již odkazovaného článku Historické okénko – o myších a lidech na Živě z českých zdrojů stojí za pozornost například tato webová stránka na serveru Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity, která v rámci příhodně pojmenovaných řádků Historie a vývoj počítačové myši – Myš letos slaví 40. narozeniny představuje „myší vývoj“ v celé jeho kráse.

Další informace:
Anglicky psaná historie a trendy počítačových myší na Wikipedii.

Témata článku: Myši, Kepler, Planet, Douglas

13 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Ceny 15. 11. 2006 16:46:10
    První myš byla vytvořena roku 1963, na veřejnosti předvedena 1968 (alespoň...
  • snake 13. 11. 2006 22:04:05
    No vlastně je legrace, že jednomu z dnes nejpoužívanějších integrálů...
  • kabakov 13. 11. 2006 17:53:06
    no ono to neni tak jiste jestli byl skutecne prvni, pokud se nepletu tak...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 56

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

Před 35 lety měl premiéru legendární počítač ZX Spectrum. Připomeňte si „Gumáka“

** Slavný osmibitový počítač Sinclair ZX Spectrum byl uveden právě před 35 lety ** Připomeňte si tento průkopnický počítač v tematických článcích ** Podívejte se, jak funguje dnes

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 13

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

Správný počítač má alespoň dva monitory. Anebo je to jinak?

** David si nedokáže představit práci bez dvou a více monitorů ** Kubovi naopak stačí jeden a ve více displejích se ztrácí ** Jaký přístup je lepší?

23.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

Brněnské soudy daly stop Uberu. Je to dobře, nebo krok zpět?

** Před několika měsíci začal Uber nabízet své služby i v Brně ** Nyní ale narazil, soudům se to totiž nelíbí ** Má sdílená ekonomika dostat zelenou?

22.  4.  2017 | Jakub Čížek | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

První test AMD Ryzen

Velké testy: 22 powerbank a 8 bezdrátových setů

Radíme s koupí Wi-Fi routeru

Co dokáží inteligentní domy?