Vývoj naší civilizace procházel v průběhu let různými milníky v oblasti komunikace, měnilo se složení a tvar znaků, slova, kódování a další aspekty komunikace. Mnoho z nás si jistě vzpomíná na začátky školních let, kdy jsme se museli učit co možná nejvíce napodobit oblé tvary písmen české abecedy.
Bude tato změť čárek za sto let pro budoucí generace nečitelná? Možná ano.
V dnešní době již ale stále rychleji klesá potřeba psaní rukou, s rostoucím rozmachem elektronické komunikace je důležité především psaní na klávesnici. Papírové formuláře pomalu mizí a přesouvají se na internet a do elektronické podoby, vše se postupně mění a psací písmo je neefektivní (kresba znaku vs. stisk klávesy) a špatně přenositelné (každý píše trochu jinak).
Ministerstvo školství ve státě Indiana se rozhodlo, že psací písmo již nebude na veřejných školách povinné a stane se tak pouze volitelnou možností. Mnohem důležitější částí se stane klávesnice a rychlé psaní všemi deseti prsty, které je nutné pro většinu pracovních míst. Přednosti textu zadaného pomocí klávesnice jsou jasné – rychlost zápisu a bezproblémová čitelnost. K tomu samozřejmě patří snadná dodatečná úprava a další práce s takovým textem. Výhodou je i rychlé učení, takže i dítě dokáže mnohem rychleji vyjádřit své myšlenky, aniž by se muselo zdlouhavě učit ruční zápis znaků. V současné mezifázi, kdy je občas nutné i něco napsat pomocí ruky, není problém tiskací písmo napsat, stále jde o konfiguraci poměrně jednoduchých čar, které dokáže každý nakreslit i po paměti.
Rozhodnutí o výuce psacího písma bude na jednotlivých školách, u většiny se však počítá s postupným přechodem a kombinací obou metod zápisu.