IBM patří k těm několika málo průkopníkům kvantové výpočetní technologie, kteří ji chtějí co nejdříve komercializovat. Společnost loni na podzim představila svůj hardwarový cestovní plán pro toto desetiletí, na jehož konci by už mělo být IBM schopné vyrobit systém s milionem a více qubity.
Brzy se dočkáme obvodů s 1 000 qubitů
Jenže hardware bez softwaru zůstává jen chladným strojem. Nyní proto IBM doplňuje ještě druhý cestovní plán pro vývoj ovládacího jádra/kernelu a posléze i kvantových programů, které nad ním poběží.
Qubity bez softwaru jsou k ničemu
Letos bychom se měli dočkat prvního kvantového kernelu Qiskit Runtime – běhového prostředí pro kvantové programy, který bude napsaný v open-source jazyku OpenQASM vycházejícím ze zápisu jazyka C. Jazyk už nabízí nízkoúrovňové operace a instrukce jak s klasickými digitálními bity, tak právě s novými qubity.
Qiskit Runtime až 100× zrychlí i nadále velmi experimentální spouštění kvantových programů. Zatímco dnes to trvá i měsíce, protože kvantový počítač se musí v podstatě celý přenastavit pro konkrétní účel a výpočet, Qiskit toto překryje abstrakcí složenou z klasického počítače a právě kvantové výpočetní jednotky ideálně kdesi v cloudu.
Na konci desetiletí mašiny s milionem qubitů
Za další dva roky se už nad běhovým prostředím Qiskit zrodí první kvantové knihovny a IBM slibuje, že tou dobou bude mít integrovaný kvantový počítač Condor s 1 121 qubity. To už by měl být dostatečný výkon k tomu, aby bylo možné psát programy pro nejrůznější optimalizace, umělou inteligenci, finanční sektor a simulace v přírodních vědách.
Cestovní plán pro kvantové počítače podle IBM:
Jak se bude blížit konec desetiletí, dočkáme se stabilních kvantových obvodů s malým počtem chyb, které se budou sestávat zprvu z jednotek tisíc a později ze stovek tisíc a milionů qubitů. Ruku v ruce s tím bude růst počet použitelných výpočetních algoritmů a kvantové mašiny začnou plnit roli mnohem obecnějších akcelerátorů třeba v datových centrech.
Zůstává otázkou, co bude dál. Kvantové počítače mohou díky principu své funkce řešit některé problémy mnohem rychleji než na klasickém počítači, záleží ale na tom, kolik se jich podaří skutečně reálně implementovat – naprogramovat.
