Najdete ji na každém druhém vánočním stromečku, na vánočních přáních a dřevěných betlémech. Betlémskou hvězdu ale můžete hledat i v planetáriu na počítači.
Dnes je Štědrý den. V předchozích letech jsme vám při této příležitosti na Živě.cz nabízeli podrobný návod, jak jej prožít a hlavně přežít, nástrahy na vás totiž budou čekat od rána až do večera.
Věříme, že jej už znáte nazpaměť, tentokrát se tedy podíváme na něco jiného – na betlémskou hvězdu, která jako tradiční artefakt zdobí nejeden vánoční stromeček a snad každý betlém.
Betémská hvězda je součástí každého poctivého vánočního stromečku. Na betlémech je pak často stylizovaná do podoby komety s výrazným chvostem.
Tradice a především bible praví, že mudrci z východu spatřili na nebi jasnou hvězdu a šli se poklonit prorokovanému králi. Abychom byli přesní, ocitujme Matoušovo evangelium, druhou kapitolu a její první a druhý verš:
Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. „Kde je ten narozený židovský král,“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Ale co to bylo za hvězdu? Proč ji dodnes nevidíme na noční obloze? Pokud vezmeme v potaz, že je bible dílem fiktivní literární počin, ovšem dílem i záznam tehdejší doby, můžeme betlémskou hvězdu hledat s pomocí běžně dostupných aplikací.
Ostatně lidé se o to pokoušejí již od středověku, a tak vznikla celá plejáda možných teorií od průletu jasné komety po konjunkci planet. Jak se postupem času vyvíjela astronomie a kosmologie, nabízely se i další hypotézy včetně jasného záblesku exploze blízké supernovy.
Většina dnešních vědců se ale shoduje, že pokud tu kdysi nějaká betlémská hvězda skutečně zazářila, byla to nejspíše prostá konjunkce planet – tedy jejich opticky velmi těsné přiblížení na noční obloze.
Přiblížení Měsíce a planet Venuše a Jupiter v britském Walesu (Foto: Colin Egg)
Na rozdíl od středověkých učenců, kteří pozorovali pohyby planet na nebeské klenbě celé roky, aby se dovtípili základních zákonitostí astronomie, člověk z 21. století může spustit libovolné softwarové planetárium a nastavit patřičné datum. Veškerá tělesa se mu rázem na obloze přeskládají do podoby, jak je tehdy v noci možná viděli i oni hypotetičtí učenci z východu kdysi před cirka dvěma tisíci let.
Jedním z nejpopulárnějších softwarových planetárií je Stellarium. K dispozici je pro všechny platformy včetně mobilních systémů a hlavně umožňuje nastavení libovolného data. Okolo počátku našeho letopočtu došlo hned k několika výrazným konjunkcím planet, které si pak můžete ve Stellariu nasimulovat. Nutno podotknout, že některé z těchto konjunkcí ale nejsou příliš vzácné a i tehdejší lidé je museli sledovat poměrně pravidelně.
1. kandidát: 8. a 12. září roku 7 př. n. l.
Jedním ze žhavých kandidátů je konjunkce Saturnu a Jupiteru z 12. září roku -7. Když toto datum nastavíte ve Stellariu (rok ale upravte na -6 kvůli neexistujícímu roku 0) a případně nastavíte i polohu na palestinský Betlém, skutečně okolo deváté večerní objevíte nad jihovýchodním obzorem dva blízké body.
Je konjunkce ze září -7 mytologickou hvězdou z Betléma?
Kousek od planet ke všemu září Měsíc. Když datum trošku upravíte dejme tomu na 8. září, bude Měsíc s oběma planetami tvořit téměř jeden celek. A to už opravdu může být docela zajímavý úkaz na večerní obloze i s ohledem na to, že se jedná o dobu, kdy ještě neexistovalo prakticky žádné světelné znečištění a večerní obloha tedy vypadala úplně jinak než když dnes vykouknete z okna a na obloze uvidíte vedle Měsíce leda tak několik málo dalších světelných bodů.
O pár dnů dříve viděli tehdejší obyvatelé Palestiny ještě zajímavější úkaz
2. kandidát: 12. srpen roku 3 př. n. l.
Dvanáctého srpna 3 př. n. l. došlo k téměř dokonalému zákrytu Venuše a Jupiteru. Tím pádem se dvojice planet jevila na noční obloze jako jedno a tedy nejspíše i viditelně jasnější těleso. Jedinou komplikací je snad ta skutečnost, že se Venuše nachází na noční obloze blízko Slunce, dvojice planet tedy byla viditelná jen časně ráno krátce před rozbřeskem.
Téměř dokonalý zákryt Venuše a Jupiteru na ranní obloze krátce před rozbřeskem
Další kandidáti
Na Wikipedii se dočtete i o dalších zajímavých kandidátech, ačkoliv v mnoha případech se jednalo o jevy, které tehdejší společnost rozhodně nemohla prakticky pozorovat. Jde například o zákryt Jupitera Měsícem ze 17. dubna 6 př. n. l. Jupiter z ničeho nic zmizel za tmavým Měsícem v novu, Jenže když je Měsíc v novu, nachází se mezi Zemí a Sluncem a k jevu tedy došlo během dne a nešlo naprosto nic vidět. Tehdejší astronomové ale mohli úkaz snad vypočítat. Situaci může opět simulovat pouze počítačové planetárium.
Jev by byl pozorovatelný, kdyby Země neměla třeba jako Měsíc atmosféru (vlevo). Kvůli atmosféře a rozptylu slunečního svitu mohli jev tehdejší mudrci leda tak vypočítat (vpravo).
Ať už byl betlémskou hvězdou jakýkoliv jev na noční obloze, až ji příště uvidíte na vánočním stromečku, ukažte svým blízkým i některého z kandidátů třeba právě ve Stellariu. Jistě to ocení a pod stromečkem objevíte pár čerstvých ponožek.
Přejeme vám šťastné a veselé Vánoce. Aneb po našem: binární a šedesátičtyřbitové!
