Historie webových prohlížečů, část 5. - Opera

Opera je první prohlížeč v našem historickém přehledu, který šel od počátku svou cestou a nemá tak nic společného s NCSA či Mosaic. Je označován za nejrychlejší prohlížeč a během svého vývoje přinesl řadu zajímavých novinek, které rádi přebrali ostatní vývojáři.

Vše začíná v telefonní společnosti

Související odkazy

Slovník
adware
JavaScript
Linux
platforma
RSS
Unicode

Dalo by se říct, že počátky vývoje spadají až do roku 1992, takže se nejedná v žádném případě o nějakou novinku posledních let, jak se často uživatelé domnívají. Tehdy pracovali pánové Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsoy pro norskou státní telefonní společnost Televerket v oblasti výzkumu. Částečně se podíleli na vývoji ODA (Open Document Architecture), což je standard pro formát souborů, navržený ITU-T (ITU Telecommunication Standardization Sector), který má sloužit jako náhrada proprietárních formátů (ustanoven v roce 1999, nezaměňovat ovšem s formátem OpenDocument).

Právě práce na tomto projektu a rovněž nespokojenost s úrovní prohlížeče Mosaic dala vzniknout myšlence napsat úplně nový prohlížeč a to od nuly. Firma dala k projektu souhlas a koncem roku 1993 byl hotov první prototyp. Norský telekomunikační trh však postupně mířil k deregulaci a tak si Televerket nebyla jista, jestli je vývoj prohlížeče to pravé pro budoucí plány této společnosti.

V roce 1994 už byla na světě první verze prohlížeče a tento rok se tak uvádí jako startovní. Firma Televerket se zároveň stala akciovou společností ve vlastnictví státu, ale oba vývojáři mohli pokračovat v práci na prohlížeči. O rok později se firma přejmenovává na Telenor a byla vytvořena nová společnost - Opera Software ASA.

Na rozdíl od jiných prohlížečů nebyla Opera až do verze 2.0 určena veřejnosti a její celý název zněl MultiTorg Opera. Už v těchto prvních verzích, které byly známé jen odborné veřejnosti, byl prohlížeč znám tím, že je v něm daleko snadnější prohlížet více dokumentů současně jednak pomocí klasického MDI a také díky sidebaru.

Poprvé do světa

V roce 1996 dochází k historickému momentu a Opera verze 2.1 pro Windows je poprvé vypuštěna do světa veřejně. Vývoj pokračoval rychle dál, prohlížeč získal řadu ocenění odborné veřejnosti a v roce 1998 je provedeno další klíčové rozhodnutí - portovat prohlížeč na další platformy. Zároveň je v tomto roce vydána třetí verze Opery a také spuštěna freemailová služba OperaMail, která je o rok později zakomponována do celého portálu MyOpera. Prohlížeč podporuje kaskádové styly, Javu a také pluginy Netscapu.

Prohlížeč je placený a Opera Software na byznys rozhodně nezapomíná a snaží se uzavírat strategické aliance s mocnými partnery. V roce 2000 to byly například společnosti IBM, AMD, Ericsson, ale také Psion a PalmPalm. Je zde vidět nápadná snaha o proniknutí na trh mobilních zařízení. Ve stejném roce se objevuje verze Opery pro Linux, EPOC a BeOS. V polovině roku je uvolněna verze 4.0 pro Windows. Prohlížeč již zvládá CSS2 a XML a má mailového klienta.

Klepněte pro větší obrázek

Opera v prostředí Symbianu

Reklamou placená verze

Hned v prosinci 2000 pak dochází k další klíčové události - je uvolněna pátá verze a to rovněž jako zdarma reklamou placená (adware) varianta. Všichni si tak mohou Operu vyzkoušet a používat, pokud jim nevadí reklamní baner. Prohlížeč podporuje mimo jiné ovládání pomocí gest myší a prohlížení v panelech (záložkách).

Za první měsíc následujícího roku (2001) hlásí Opera Software přes 2 miliony stažených kopií svého prohlížeče. Ve stejném roce je pak uvolněna pátá verze i pro Linux. Pokračují dohody s výrobci přenosných zařízení jako například Symbian Ltd., ale Opera proniká i jinam - Canal+ Technologies integrují tento prohlížeč do svých set-top boxů. Na konci roku 2001 se pak objevuje verze 6.0 pro Windows, která mimo jiné podporuje kódování Unicode.

Klepněte pro větší obrázek

Šestá verze - skiny a spousta možností v uživatelském rozhraní

V roce 2002 pokračuje Opera ve svém úspěšném pronikání do mobilní sféry i do ostatních platforem. Objevuje se finální verze 5.0 pro Mac, o pár měsíců později verze 6.0 pro Linux. Známý výrobce mobilní techniky Nokia představuje na výstavě CeBIT svůj Nokia Communicator 9210i s Operou jako implicitním prohlížečem. Operu začínají distribuovat i SuSE a MandrakeSoft. Objevuje se první verze pro systém FreeBSD a Opera přichází také s technologií Small-Screen Rendering pro kvalitní zobrazení webu na mobilních telefonech.

Nové jádro Presto

Rok 2003 je opět klíčovým v historii Opery. Kromě vypuštění dalších verzí pro všechny možné i nemožné platformy a mobilní zařízení přichází Opera s verzí 7.0 s novým renderovacím jádrem Presto. Je vylepšena podpora kaskádových stylů a skriptů na straně klienta a také přidána podpora DOM. Je přepracováno uživatelské rozhraní, které je lépe přizpůsobitelné na míru uživateli. Verze 7.5 přichází s novým vzhledem a RSS čtečkou.

V srpnu 2004 se začíná testovat alfaverze Opery 7.6. Má mimo jiné také zajímavou technologii pro ovládání hlasem a také Voice XML. Objevuje se také technologie fit to width, která umožňuje s využitím kaskádových stylů prakticky libovolně upravovat velikost zobrazované stránky (textu i obrázků) dynamicky dle dostupného rozlišení. Verze 7.6 však nakonec nebyla nikdy vypuštěna oficiálně, změn bylo tolik, že se v dubnu 2005 objevuje Opera 8.0.

Klepněte pro větší obrázek

Zatím poslední finální verze Opera 8.5

Ta má podporu SVG, uživatelských JavaScriptů a také došlo ke zjednodušení a vyčištění uživatelského rozhraní, což nepotěšilo některé věrné uživatele, neboť některá pokročilá nastavení byla více skryta. Poslední historickou událostí bylo uvolnění verze 8.5, 20. září letošního roku. Proč? Opera je od této verze kompletně zdarma a bez reklam.

Klepněte pro větší obrázek

Budoucnost - betaverze Opery 9.0

Podíl na trhu stále nic moc

O Opeře se říká, že se snaží striktně dodržovat standardy. Pokud webmaster napíše stránku dle standardů, Opera ji zobrazí správně. Bohužel, právě tohle je na druhou stranu jistým handikepem, protože řada stránek je tvořena namíru Internet Exploreru a Opera si tak na nich může vylámat zuby. Dnes už naštěstí není situace taková jako dřív, s Operou obvykle na větší problémy nenarazíte a pokud ano, nejnovější verze Opery se snaží s takto špatně napsanou stránkou vypořádat.

I přes řadu nejmodernějších vlastností, uživatelských "vychytávek" a verzí pro rozličné operační systémy se však zatím Opeře nedařilo získat větší podíl na trhu prohlížečů. V říjnu letošního roku se podíl pohyboval mezi 0,2 a 1,2 procenta. Uvolnění prohlížeče zdarma však může s těmito hodnotami dost zamávat.

Zdroje: Operasoft, Wikipedia, Operacesky

Témata článku: Prohlížeče, Linux, Opera, Unicode, Adware, Presto, Webmaster, Mosaic

64 komentářů

Nejnovější komentáře

  • foresth 21. 11. 2005 13:43:34
    Jenom bych chtel dodat, ze pri vyctu vsech vlastnosti Opery rozumne...
  • Dan 18. 11. 2005 0:39:07
    Potíž bude zřejmě v tom, že většina uživatelů Opery má nastaveno...
  • Flasi 16. 11. 2005 9:08:54
    Ja tedy nekdy take pokladam podobne dotazy. I kdyz anglicky a do googlu....
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 119