reklama

Historie webových prohlížečů, část 4. - Mozilla

Netscape nedokázal zarazil nástup Internet Exploreru a jistým způsobem hodil ručník do ringu. Tímto ručníkem však byla Mozilla, která dala vzniknout novému prohlížeči, který se dnes stává v podobě Firefoxu opět hrozbou pro Internet Explorer.

Jak začít tento historický výlet po stopách Mozilly? Dalo by se říct, že Mozilla začíná tam, kde končí původní Netscape, ale než se začneme zabývat samotným prohlížečem (resp. "balíkem internetových nástrojů"), zastavme se nejprve u samotného názvu. Ten je určitým odkazem na klasickou japonskou "příšerku" Godzilla (či chcete-li Gojira) z 50. let, která v tehdejších sci-fi filmech (či jak tento žánr nazvat) trápila nejedno nebohé městečko svým ohnivým dechem. Mladší generace ale bude znát Godzillu spíše podle stejnojmenného filmu Rolanda Emmericha z roku 1998, od kterého však dávají "pravověrní" fanoušci tohoto monstra ruce pryč.

Ale zpět k prohlížeči. Samotný název Mozilla v sobě skrývá slovní spojení Mosaic killer a od počátku prohlížeče Netscape byl jeho interním kódovým označením, který vyjadřoval touhu porazit do té doby dominantní Mosaic. Název Mozilla se však vyskytuje od počátku i v řetězci "User-Agent", který slouží k identifikaci prohlížeče, a to nejen u Netscape, ale u Internet Exploreru a to doposud. V dřívějších dobách sloužila tato identifikace k určení typu prohlížeče a naservírování uživateli patřičným způsobem optimalizovanou stránku pro daný prohlížeč a tak se některé aplikace snažily "vydávat" za Mozillu, resp. za Netscape. Se změnou procentního zastoupení jednotlivých typů prohlížečů se pak tento systém poněkud změnil, nicméně slůvko Mozilla najdeme u Internet Exploreru i dnes.

Mozilla začíná

Historii společnosti Netscape již máme za sebou a tak můžeme poskočit rovnou do doby, kdy Navigatoru už pomalu začínal docházet dech a byl stále více válcován Internet Explorerem. V březnu 1998 společnost Netscape podniká důležitý krok, který ovlivnil značným způsobem budoucí události. Většinu zdrojových kódů svého balíku Netscape Communicator uvolňuje v rámci open source licence a je založena Mozilla Organization (mozilla.org).

Právě tato skupina má pokračovat ve vývoji prohlížeče na základě kódu Netscape a byť je vlastně založena Netscape Communication Corporation, pracuje prakticky zcela nezávisle. Když byla společnost Netscape v roce 2003 firmou AOL ukončena, byla založena a formálně zaregistrována organizace Mozilla Foundation, nezisková skupina, pokračující v projektech Mozilla bez podpory lidí od Netscape. Na tomto založení se podílela částečně i AOL převedením hardware, placením tří zaměstnanců Mozilly po dobu prvních tří měsíců, než se organizace "zaběhne" a také příslibem darování 2 milionů dolarů během následujících dvou let.

V srpnu letošního roku dochází k další organizační změně. Mozilla Foundation zakládá svou dceřinou společnost Mozilla Corporation. Ta má na starost marketing, distribuci, plánování nových verzí, obchodní značky a také vztahy s komerčními subjekty, což přináší Mozille i nějaké ty příjmy.

Téměř od nuly

Dost však obchodních a organizačních záležitostí. Jelikož se zabýváme historií webových prohlížečů, soustředíme se hlavně na něj, což ovšem neznamená, že se Mozilla zabývá pouze touto oblastí. Časem se portfolio produktů rozrostlo o emailového klienta Thunderbird či systém pro správu chyb v softwaru Bugzilla a další.

Samotný prohlížeč, který se časem proměnil opět v celý balík aplikací pod názvem Mozilla Suite, začal prakticky od nuly, neboť původní plán použít většinu zdrojových kódů Netscape byl přehodnocen a začalo se od začátku a to tvorbou renderovacího jádra Gecko. Celý proces samozřejmě zabral nějaký čas, takže hotové kódy z těchto raných dob a jednotlivé verze Mozilly se běžnému smrtelníkovi ani nedostaly do rukou. Ne snad, že by nebyly dostupné, to v žádném případě, ale pro běžného uživatele by neměly žádný význam.

Přeskočíme tedy z roku 1998 až do roku 2000 do fáze Gecko M13, což byla první uvolněná verze roku 2000 a byla též označována jako Netscape 5 Alpha. Tyto prvotní verze M12 až M15, které byly pochopitelně ještě plné chyb, již zvládaly kaskádové styly daleko lépe než čtyřková řada Netscape, chystala se podpora JavaScriptu, XML a podobně.

Gecko M16 přináší opět nové chyby, což krásně demonstruje počáteční problémy vývoje aplikace. Následuje G17, která opravuje řadu chyb a zdá se, že vývoj už se ustálil a bude se jen zlepšovat. Chyby ovšem nejsou odstraněny všechny, už proto, že jsou přidávány nové a nové funkce. G18 už předznamenává šestou verzi Netscapu a je prohlášen za Netscape 6 Preview Release 3. Poté se objevuje Mozilla 0.6, na které je finální verze Netscape 6 postavena. Zřejmě to bylo poněkud unáhlené rozhodnutí (ze strany Netscape), kód je stále ještě dost nestabilní a chybový a nová verze Netscape se tak u uživatelů nesetkala s přílišným nadšením.

Vývoj pokračuje, objevuje se Mozilla 0.7, ve které se poprvé projevují rozdíly (hlavně v chybách) mezi verzí pro Windows a Mac a obzvlášť Mac verze je překvapivě hodně chybová. Na verzi 0.8 je pak v roce 2001 postaven Netscape 6.01. Zatímco jádro podporuje stále lépe normy HTML a CSS, uživatelské rozhraní Mozilly je poněkud pozadu a občas se vyskytují problémy s funkčností některých navigačních tlačítek.

Poskočíme opět trochu dopředu. Po vyřešení chyb a problémů (tedy alespoň většiny) uzrála Mozilla konečně do své první finální verze. Mozilla 1.0 je uvolněna 5. června 2002 a vydává se na cestu mezi běžné uživatele. Ti však Mozillu příliš neznají, maximálně tak díky tu a tam uvolněné verzi Netscape 6.x či 7, který je postaven na aktuální verzi Mozilly. Jak už bylo naznačeno, postupně je prohlížeč doplněn řadou dalších funkcí a balík Mozilla Suite obsahuje kromě prohlížeče i emailového a news klienta, IRC klienta a také HTML editor Composer. Kromě prohlížení v záložkách nabízí i obligátní blokovač vyskakovacích oken a další funkce, které Internet Explorer neměl a dosud nemá.

Klepněte pro větší obrázek

Jedna z posledních verzí "velké" Mozilly

V polovině března letošního roku, to už je na světě Mozilla Suite 1.7, se rozhodují vývojáři Mozilly k dalšímu klíčovému kroku. Ukončují vývoj Mozilla Suite jako velkého internetového balíku (poslední verze dostupná na oficiálních stránkách je 1.7.12) a soustředí se na další projekt, který je na jádru Gecko postaven - Firefox. A ovšem také na poštovního klienta Thunderbird. "Velká" Mozilla tak končí, ale ne tak docela. Vzhledem k dostupnosti zdrojových kódů je v projektu pokračováno dalšími nadšenci pod názvem SeaMonkey.

Firefox přichází

Proč vůbec vznikl Firefox? Cílem vývojářů Mozilly bylo vytvořit jednoduchý, rychlý, intuitivní a multiplatformní prohlížeč, který sám o sobě neobsahuje některé zbytečné komponenty "velkého balíku Suite" a primárně slouží k prohlížení webových stránek, přičemž je zachována možnost dodatečných funkcí prostřednictvím tzv. rozšíření. Původně experimentální vývojová větev Mozilly se tak časem stala hlavním produktem této společnosti.

Ani Firefox nebyl hned od počátku Firefoxem, ale vzhledem k tomu, o jak nedávné době se bavíme, pravděpodobně si vzpomenete na původní název Phoenix či také Firebird. Pod názvem Phoenix byl poprvé veřejně uvolněn k testování v září 2002. Kvůli kolizi názvu se známým výrobcem BIOSů byl překřtěn na Firebird, ale ani to nebyla nejšťastnější volba a název opět kolidoval s jedním databázovým software. Konečně 9. března 2004 se tedy definitivně prohlížeč přejmenoval na Mozilla Firefox. Renderovací jádro je pochopitelně stejné jako u "velké Mozilly", rovněž umožňuje prohlížení v záložkách, blokování vyskakovacích oken či reklamy a prostřednictvím zmiňovaných rozšíření je možné jej "naučit" řadu dalších užitečných věcí.

Klepněte pro větší obrázek

Zatím poslední finální verze Firefoxu

Asi nemá cenu příliš popisovat to, co má řada z vás teď před sebou, takže povídání zakončíme jen několika čísly. Aktuální podíl tohoto prohlížeče se pohybuje celosvětově kolem 8 procent, i když jsou samozřejmě výjimky, kde může být podíl daleko vyšší. Z poslední doby pak ještě jedno číslo - 19. října, tedy bez několika dnů rok po uvedení verze 1.0, překročil počet stažených kopií 100 milionů.

Zda bude podíl Firefoxu v budoucnu růst (zatím to vypadá, že stagnuje) se teprve uvidí. V nejbližší době se očekává verze 1.5 a možná i další reklamní kampaň ve stylu Spread Firefox, která měla za cíl zpopularizovat a rozšířit první verzi. Jistě si vzpomenete i na celostránkovou reklamu v New York Times, na které se podílelo svými dary (reklama stála 250 tisíc dolarů) přes 10 tisíc lidí.

Firefox má v každém případě dobrou šanci a to minimálně do doby, dokud se "nezmátoří" Internet Explorer, který si však stále drží většinu trhu. Firefox však není sám, jsou i další štiky v rybníce. Například Opera, ale o té si povíme zase příště.

 

Zdroje: Mozilla History, Mozilla.org, Wikipedia (1, 2, 3, 4)

Témata článku: Prohlížeče, Internet, Internet Explorer, Firefox, Mozilla, Gecko, Mosaic, Phoenix, HTML Editor, Killer

20 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Bubák 13. 11. 2005 4:29:41
    Toho mouly, co si neumí nakonfigurovat Operu, si nevšímej, ještě se dozví,...
  • Bubák 13. 11. 2005 4:10:22
    České měření, běžný den, listujte si po dnech tam nebo...
  • cvm 10. 11. 2005 18:41:35
    ...a co PROGRESS BAR? Namiesto trapnej animacie cinnosti uz len svojou...
reklama
Určitě si přečtěte

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

UPC překopli páteřní kabel. V Brně i druhý den nejede internet ani kabelovka

** V Brně byl velký výpadek služeb UPC ** Důvodem je překopnutý páteřní kabel ** V některých lokalitách služby stále nefungují

5.  12.  2016 | Jakub Čížek | 99

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 144

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

17 expertek Microsoftu předpovědělo rok 2027. Splní se alespoň něco?

** Zmizí klasické vyhledávače ** Budeme programovat buňky ** Kvantové počítače překonají šifry

Včera | Jakub Čížek | 33


reklama