Světla nad magistrálou, největší Tetris na světě, zlom v historii hackerství, největší hackerský projekt v historii, konec i začátek, bibliografie.
Toto léto si připomínáme velmi oblíbený seriál článků, který na Živě.cz vyšel před více než sedmi lety. Týká se hacků, hackerů, crackerů a podobných záležitostí, které jsou ale stále aktuální. V historických souvislostech si připomeneme, kdo byli původní hackeři a jakými kousky se proslavili.
V diskuzi pod jedním z minulých dílů tohoto seriálu jsem byl upozorněn, že obří VU-metr zdaleka není ojedinělý a že takovýchto velkých světelných hacků je více.
Večer 24.10. se v Čechách na jedné z budov kolejí nad magistrálou postupně rozsvítil gigantický kosočtverec. Nejedná se ani tak o hack technický, jako o hack sociální. Dovedu si představit, co to znamená přemluvit všechny lidi na koleji, a jak se pak všichni cítí, když se to povede. Opravdový MIT-style hack.
Aktualizováno: v loňském roce se světla nad magistrálou opět rozsvítila:
Podobné zkušenosti mají i hackeři z Technology House a Brown University, kteří se rozhodli, že si musí zahrát Tetris. Ale pořádně „po hackersku.“ Po pěti měsících práce se jim konečně povedlo spojit přes 10 000 vánočních žároviček umístěných na několikapatrové budově a ovládnout je pomocí počítače a amatérsky upraveného bezdrátového ovladače. Tetris si přišlo zahrát mnoho lidí, včetně hackerů z MIT, Steva Wozniaka a dalších.
Nyní jsem splnil slib, že ještě na tyto dva skvělé hacky upozorním, a mohl bych pomalu seriál uzavřít. Ne snad proto, že by se nehackovalo, ale ve skutečnosti je takových těch „veřejnosti viditelných“ hacků poměrně málo. Většina zůstává nepovšimnuta. Otázkou je, zda je to špatně, nebo dobře.
Snad se mi na názorných případech skutečných slavných hacků povedlo nastínit něco o tom, kdo to hackeři jsou, odkud přišli, co si myslí o světě a proč jej shledávají absurdním.
Konec starých časů
Hackuje se stále a jak jsem již psal, osobně si nedovedu představit nic, co by ty lidi dokázalo zastavit. Pro crackerskou kulturu byl velkým šokem zátah na hackery a nástup novějších bezpečnostních mechanismů. Přes tyto dvě věci se nedokázali „staří“ crackeři dost dobře přenést a dnes už můžeme vidět jen zbytky jejich kdysi slavného hnutí. Ona miliontá první pozměněná hlavní stránka webu či miliontý první klikni-a-jeď červ už není úplně to, co bývalo, a jejich společenský, etický a technický smysl se již jaksi vytrácí. Nemohu se zbavit dojmu, že všichni dnešní crackeři již jsou jen jacísi wanabe těch předchozích. V minulém díle jsem mluvil o tom, jak se s nástupem digitálních ústředen a nových technologií rozpadla i phreackerská komunita. Radioamatéři se vydali vlastní cestou.
Zdá se však, že hackeři jako snad jediná z těchto kultur spojených s výpočetní technikou, se dokázali přes svoji „krizi“ úspěšně přenést. Jak již jsem naznačil, v sedmdesátých a osmdesátých letech byli hackeři postaveni před dilema. Buď se mohli smířit s tím, že začnou používat software napsaný jim úplně neznámými lidmi, kteří s nimi nejsou ochotni spolupracovat, a tak budou hackeři moci jen přibližně tušit, jak počítač pracuje, nebo mohli toto odvětví opustit úplně. Složitost počítačů a komercializace všeho s nimi spojené dosáhla jistého kritického stupně a hackerská kultura se ocitla v ohrožení.
Vždyť když hacker dostane program jako nějakou nesrozumitelnou změť hexadecimálních čísel, musí jej spouštět na operačním systému, který je pro něj jen další kupou nesmyslných hexadecimálních čísel, kde zůstává nějaká skulinka pro jeho tvořivost? Jak může přesně počítači porozumět, když vlastní hardware mizí někde pod několika matnými vrstvami software, kteří vám dali lidé, jenž s vámi předem odmítli spolupracovat a podat vám jakékoliv technické informace? Snad že by se s tím hackeři smířili a našli si nějaký prostor úplně na vrcholu tohoto všeho nesrozumitelného a tam pokračovali ve svém hackování? Pochybuji, že by to takto fungovalo a že takto by mohla hackerská komunita přežít.
Ve skutečnosti totiž dnes tento seriál nekončí. Seriál se zatím zabýval hlavně obdobím před tímto zlomem a pokud jsem někdy zabrousil i do let pozdějších, bylo to proto, abych ukázal, že takovéto malé ale fascinující hacky se dělají stále. Aby byl ale sled událostí kompletní, musím čtenáře upozornit, že jsem zde na Živě nedávno vedl jiný seriál, jakési volné pokračování, který začíná právě v tomto pro hackery kritickém období poloviny osmdesátých let.
Hackeři nevymřeli
Spouta lidí vnímá dobu ranného hackerství jako něco starého, již dávno odvátého, málem antického a vůbec si přitom neuvědomuje, že většina hackerů aktivních někdy v šedesátých a sedmdesátých letech je stále na živu a stále hackuje. To jen překotný vývoj ve světě počítačů nám tak zkresluje časovou perspektivu.
Většina hackerů dnes hackuje, tvoří a vylepšuje systém, který se zrodil jako odpověď komunity na tehdejší krizi. Již nějakou tu dobu je plně funkční. Hackeři tak opět mohou pracovat v prostředí, kde je normální sdílet myšlenky a nápady, kde je normální do hloubky se zajímat, jak věci pracují a jak je vylepšit, a kde je normální neodmítnout pomoc kamarádovi hackerovi, když ji potřebuje. Zde jsou kořeny GPL, projektu GNU, svobodného software i polemiky o významu copyrightu v dnešním věku.
Tip: prohlédněte si ostatní díly seriálu Hacky a hackeři
Článek jsme vzhledem k jeho nadčasovému tématu i zpracování jen mírně doplnili a zachována je i původní diskuze.
Bibliografie:
Seriál o svobodném software, Hynek Hanke, 2001
Mapuje podstatu, význam a historii snad největšího projektu v dějinách hackerství. (pozn: V prvních několika dílech používám zavádějící termín „free software“, který jsem se pozdějí rozhodl opustit a doporučuji jej nepoužívat.)
Hackers, heroes of the computer revolution, Stevan Levy, 1996
Snad nejznámější a nejpropracovanější kniha o pravých hackerech a jejich kultuře. První dvě kapitoly jsou dostupné na stránkách projektu Guttenberg.
The Jargon File aka The Hacker`s Dictionary, Eric S. Raymond
Skvělý sborník tzv. hacker`s folklore od Erica S. Raymonda. Vedle slovníkové části obsahuje ještě dodatky s několika slavnými hacky.
Copyright does not exist, Linus Walleij,
Elektronicky dostupná kniha mapující hackery, crackery, phreakery a jiné technokultury.
Extra Life: Comming of Age in Cyberspace, David S. Bennahum, ISBN 0-465-01235-3
Kniha si bere za svoji náplň počítačovou historii a hackerství.
Zátah na hackery, Bruce Sterling,
Elektronicky dostupná kniha mapující crackerskou kulturu především s důrazem na velkou policejní akci na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Open Sources – hlasy Open Source revoluce, Tim O`Reilly, 1999
Elektronicky dostupná kniha koncipovaná jako sbírka esejí od různých lidí stojících v pozadí hnutí svobodného software a hnutí open source.
A Brief History of Hackerdom, Eric S. Raymond, 2000
Eric Raymond, zakladatel hnutí Open Source, stručně popisuje vznik a vývoj hackerské kultury.
Hackerský [crackerský] manifest, Mentor,
Krátký dokument, který vystihuje myšlení crackerů a v tomto případě vlastně i hackerů daleko lépe, než mnohé dlouhé eseje. Zřejmě nadosmrti ovlivnil život nejednoho člověka.
IHTFP – Interesting Hacks To Fascinate People
Galerie hacků na MIT v posledním desetiletí.
GNU.Org
Domovský web projektu GNU, který to vše odstartoval. Mnoho vysvětlujících, praktických i historicky dokumentujících textů v češtině.
MEME
Sbírka esejí o historii cyberspace.
Vzpomínka komunity
E-mailová konference přidružená k MEME. Mnoho zajímavých lidí a mnoho zajímavých témat. Možnost položit vlastní dotaz na nějakou epizodu z historie výpočetní techniky. Je dostupný i archiv konference.
The Tao of Programming, Geoffrey James
Tao představuje souhrn veškerého programového kódu na světě. Má jistá pravidla, kterými je radno se řídit...
Deset největších hacků
Deset největších hacků všech dob podle čtenářů slavného diskuzního serveru Slashdot.Org.
SAIL: Život jako počítač po čtvrt století
Autobiografický článek SAIL Timesharing System na Stanfordské univerzitě.