Google zařízl další službu. Kdo je teď na řadě?

Google ukončí provoz další služby. Tentokrát jde o Helpouts, který chtěl být platformou pro videokurzy. Rušení produktů je sice ozdravný proces, ale když je příliš častý, hrozí ztráta důvěry.

Na sklonku léta před dvěma roky představil Google světu novou službu Helpouts a formu výdělku pro ty, kteří něco umějí a mají alespoň elementární pedagogické schopnosti. Mělo to fungovat docela jednoduše. Dejme tomu, že třeba umíte připravovat suši jako naše grafička z časopisu Computer. A jelikož jste podnikaví, chcete svoji schopnost prodat na internetovém trhu. Spustíte tedy videokonferenci a za nějaký ten bakšiš skrze web vyděláte dohromady balík.

Helpouts

Přesně k tomu měl sloužit Helpouts, který v jednom produktu nabízel videokonferenci zprostředkovanou skrze systém Hangouts, a platební systém. O nic jste se tedy nemuseli starat – tedy snad jen o to, jak se na webu co nejlépe prodat.

Klepněte pro větší obrázek
Helpouts je platforma pro živé videokurzy. Spojíte se skrze Hangouts s odborníkem a ten vám poradí. Služba může být zdarma, ale klidně i komerční.

Helpouts na první pohled vypadal opravdu docela slibně, ale jelikož píšu v minulém čase, ti bystřejší z vás již jistě pochopili, že služba končí, Google ji totiž jako již mnohé v minulosti zařízne v rámci svého nového jarního čištění. Uvidíme, kdo bude letos ještě na řadě.

Klepněte pro větší obrázek
Než jsme si mohli Helpouts v Česku pořádně vyzkoušet, odporoučel se do digitální Valhally

Helpouts se nadobro odmlčí 20. dubna, a podle Googlu jsou hlavním důvodem nenaplněná očekávání. Z českého úhlu pohledu se zároveň jedná o další službu, kterou internetová firma z Mountain View zařízla dříve, než se vůbec stačila dostat na náš trh. Bohužel to není první ani poslední případ, protože by se dala vyjmenovat celá plejáda kdysi slibných služeb, jejichž potenciál však nebyl naplněn.

Kdo bude další na řadě?

Za zmínku se nabízí třeba Voice. Když jsem jej (sic v Česku nefunkční) v roce 2010 objevil na svém čerstvém Nexusu One, těšil jsem se, že do několika let provede Google telefonní revoluci a ovládne mobilní VoIP telefonii. Namísto toho se stal pravý opak, Voice se později rozmělnil v Hangouts a v plné síle na český trh ani nestačil dorazit.

Dnes mám naopak stále větší strach o mobilní NFC platební systém Wallet. Ačkoliv byl Google prvním velkým globálním hráčem, který proměnil plastikovou platební kartu v aplikaci uvnitř mobilního telefonu a opět se zdálo, že toto se přeci musí co nejdříve rozšířit, uběhlo několik let, na Wallet se postupně tak trošku zapomíná, příležitosti se naopak chopil prakticky identický systém od Applu a karetní společnosti Mastercard a Visa se mohou přetrhnout v tiskových zprávách, ve kterých slibují, jak bude Apple Pay brzy dostupný na všech vyspělých trzích.

Klepněte pro větší obrázek
Aplikace pro NFC platby Wallet, která je kompatibilní i s platebními terminály v Česku, tu je sice už několik let, ale Google se pořád nemá k jejímu globálnímu rozšíření a reálně mu hrozí, že mu Apple se svým identickým Pay sebere veškerý vítr z plachet.

Steve Jobs inspirující

Ačkoliv je toto chování občas jen stěží pochopitelné a prakticky nepředvídatelné – občas je opravdu těžké vyzdvihovat nějakou novou technologii a produkt, když není vůbec jisté, že ji někdy použijeme, odpovědí je mimo jiné i odkaz Steva Jobse.

I když totiž byly alespoň navenek vztahy obou společností zvláště kvůli Androidu poměrně napjaté, pokud se začtete do oficiálního životopisu Steva Jobse z pera Waltera Isaacsona, zjistíte, že Larry Page viděl v Jobsovi zkušeného mentora a ten mu často radil, jak má řídit obří internetový podnik. Jednou z těchto rad bylo i zdánlivě surové a včasné zrušení každého projektu, který se v krátké době neosvědčil. Raději začít znovu, jinak a lépe, než při životě udržovat faktickou mrtvolu.

Zlí jazykové by sice namítli, že ani Google+ není střízlivým pohledem zrovna nějaký aktivní sportovec, ale v jeho případě se jedná o tak hluboce zakořeněnou službu do infrastruktury Googlu, že by její zrušení vedlo přinejmenším k částečné ztrátě kredibility. Kdyby totiž Google zrušil G+, do kterého investoval ohromné množství peněz, mohl by následně zaříznout v podstatě už cokoliv včetně Gmailu. Byl by to silný otřes pro celou cloudovou společnost, poněvadž by se pak mohl každý logicky ptát, jestli má vůbec smysl uvazovat se jedné velké společnosti, což je současný trend. Buď jste u Applu, Googlu, nebo Microsoftu. A když už si jednou některý z těchto mráčků vyberete, už jen z důvodu prosté ergonomie volíte i další služby od stejného poskytovatele.

Steve Jobs v každém případě zbavil Larryho Page produktového sentimentu, což je z manažerského hlediska jedině dobře. Od té doby Google „čistí“ (Reader, GTalk aj.), „přehodnocuje své pohledy“ (Glass), ale zároveň naštěstí zůstává i snílkem (chytré auto).

Jarní čištění

Z jarního čištění se již stal v podstatě terminus technikus a na Wikipedii má dokonce i samostatnou kategorii, která dnes čítá desítky článků. Při pohledu na rozsáhlý seznam zjistíte, že je Google opravdu živá společnost a její produkty existují jen teď v tomto okamžiku. Když se začtete do podmínek jeho služeb, zjistíte, že vám Google negarantuje naprosto nic. Každou ze svých služeb může zaříznout třeba už zítra a vy s tím při registraci souhlasíte.

Za poslední roky toho z portfolia Googlu zmizelo opravdu mnoho. Odporoučela se třeba kdysi docela slibná sociální síť Orkut, oplakali jsme Reader, politovali Wave, zapomněli na Knol, pochopili ukončení Buzzu a tak dále.

Google není jediný, hygienu provádějí všichni

Na stranu druhou, Google zdaleka není jediným kanibalem. Své děti pojídají i všechny ostatní úspěšné firmy. Svoji kategorii na Wikipedii tedy mají i zrušené produkty od Microsoftu a pochopitelně nechybí ani dlouhý seznam těch od Applu, i když v jeho případě se jedná spíše o historické produkty, které jednoduše nahradilo něco jiného.

Obecně platí, že míra rušení produktů je o to vyšší, čím více daná firma experimentuje. Google milujeme hlavně proto, že experimentuje opravdu nezřízeně – i když i on už zvolnil, takže doby, kdy jsme se prakticky každý týden dočkali nějaké „labs novinky,“ jsou už také dávno pryč. Ostatně obětí jarního úklidu se stal i samotný katalog Google Labs.

Nezbývá tedy než popřát Helpouts šťastný věčný život v digitální Valhalle a doufat, že se k nám příští experimenty dostanou dříve, než je Google zlikviduje. Každý zrušený projekt je totiž přes svou pragmatickou racionalitu útokem na dobré jméno značky. Komunita pochopitelně nemá ráda nejistotu.  

Témata článku: Google, Byznys, Web, Larry Page, Google Hangouts, Hangouts, Wallet, Mentor, Answer, Walter

24 komentářů

Nejnovější komentáře

  • soptik1 23. 2. 2015 13:54:50
    Je 23.2.2015 13:54 a Gtalk zatím stále funguje. Doufám, že si to Google...
  • Petr Pavel 17. 2. 2015 14:43:54
    Já nějak nechápu ten google wallet resp. tu část s NFC. 1.) Mám zadanou...
  • dolph1888 17. 2. 2015 13:50:12
    Dejte někdo PAVELKOVI Klozapin®, ten Prozac® už mu nezabírá.
Určitě si přečtěte

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

Špičkoví hackeři útočili na prohlížeče. Chrome odolal, ale Edge je tragédie

** Do Vancouveru se sjeli hackeři ** Soutěžili v útocích na prohlížeče ** Chrome odolal, ale Edge to projel na celé čáře

22.  3.  2017 | Jakub Čížek | 79

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

Pojďme programovat elektroniku: Meteostanice, která bude díky Sigfoxu posílat stav počasí třeba z vrcholu Sněžky

** Příští roky budou ve znamení internetu věcí ** Podívali jsme se podrobně na síť Sigfox ** Takhle s ní komunikují krabičky z celé Evropy

19.  3.  2017 | Jakub Čížek | 18

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

Kde nejlevněji uložit 1 TB dat: Srovnali jsme aktuální ceny cloudových úložišť

** Srovnali jsme známá cloudová úložiště podle toho, kolik měsíčně zaplatíte za 1TB ** Ceny se pohybují od dvou stovek až po tisíc korun ** Google umožní uložit až 30 TB dat

18.  3.  2017 | Stanislav Janů | 115

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

Obří Mechroboti jsou realitou, měří čtyři metry a mají hmotnost přes 1,5 tuny

** Jihokorejská společnost Hankook Mirae Technology vyrábí obří Mechroboty ** Jsou určené pro ovládání člověkem uvnitř ** V prodeji se objeví koncem tohoto roku za 200 milionů korun

20.  3.  2017 | Karel Javůrek | 18


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma o počítačové bezpečnosti

AMD Ryzen přichází

Velké testy kinoprojektorů a levných sluchátek

Příslušenství do USB-C