Nevím, jak vy ostatní, ale při čtení tohoto článku a diskuze o "rozhodování" roboauta, čí život upřednostnit jsem si vzpomněl na film "Já, ROBOT" na scénu, kdy Will Smith vysvětloval "doktorce" Bridget Moynahan, proč nemá rád roboty
"Co se vám stalo?
Vracel jsem se zpátky na stanici.|Normální den, normální život.
Řidič náklaďáku usnul za volantem.
Normální chlápek, žena a děti. Jel dvě směny bez přestávky.
On nebyl na vině.
Auto, do kterého narazil, řídil Harrold Lloyd.
Jako ta filmová hvězda, ale žádná příbuznost.
On zemřel na místě. Ale jeho dvanáctiletá dcera byla na sedadle spolujezdce.
Neměl jsem příležitost se s ní seznámit, ale na ten obličej nezapomenu.
Sarah.
Tohle bylo její. Chtěla se stát zubařkou.
Kdo se chce sakra ve dvanácti stát zubařem?
Ten náklaďák srazil naše auta k sobě a smetl nás do řeky.
Kov je v takové rychlosti dost ohebný.
Ona je zakleslá, já jsem zakleslý, voda vtéká dovnitř.
Já jsem polda, takže už vím, že jsme všichni mrtví.
Jen ještě pár minut, než nám to dojde.
NS-4 šel okolo, viděl nehodu, tak skočil do vody.
Jste v nebezpečí!
Zachraň ji! Zachraň tu holku!
Ale nezachránil ji.
Zachránil mě.
Mozek robota je diferenční počítač, čte podstatné signály. Musel spočítat, že...
To spočítal. Já jsem byl ta logická volba.
Spočítal, že mám 45% šanci na přežití. Sarah měla jen 11%.
I já jsem byl něčí dítě.
11% je víc než dost.
Lidská bytost by to věděla.
Roboti tady nic nemají. Jen zářivky a mechanismy.
Vy si jim klidně věřte, pokud chcete."
Dokud roboauto nebude "umět" podobnou situaci zvládnout jako člověk, souhlasím s detektivem Delem Spoonerem (Will Smith), "Lidská bytost by to věděla. Vy si jim klidně věřte, pokud chcete. "