Google řeší nepříjemné dilema. Už nějaký čas spolupracuje jako komerční dodavatel v oblasti A.I. s armádou – v posledních měsících se mluví zejména o tzv. programu Maven, který by měl pomocí neuronových sítí zlepšit obrazové schopnosti vojenských dronů – údajně třeba jasné rozpoznání nepřítele oproti civilnímu obyvatelstvu.
Podobná spolupráce však pochopitelně vzbuzuje kontroverze nejen v řadách těch, kteří dlouhodobě varují před využitím A.I. ve zbrojení, ale i v samotném Googlu – mezi inženýry a vědci, kteří nechtějí, aby jejich práce pomáhala efektivněji zabíjet, jak píše The New York Times.
Zastánci těchto projektů naopak kontrují, že armáda bude do A.I. investovat tak jako tak a do A.I. zároveň masivně investuje Čína, která si přitom podobné morální otázky klade ještě méně častěji. Zároveň platí, že spolupráce na analýze obrazu by mohla vést k přesnějším zbraním, které ještě více sníží případné civilní oběti.
Přesto zůstává Google, potažmo Alphabet, rozdělený. Představitelé jeho nejslavnější laboratoře pro A.I., londýnského DeepMindu, se nechali slyšet, že se jim spolupráce s armádou vůbec nelíbí a smluvně si pojistili, že nebude použita žádná technologie, na které pracují.
Aby toto dilema Google konečně rozlousknul, chystá podle The New York Times jakési desatero – soubor etických pravidel, které jasně stanoví, jak bude moci svoji A.I. technologii využívat a co již bude zcela za hranou.
