Genetické algoritmy: Místo oscilátoru rádio

Diskuze čtenářů k článku

hj  |  05. 09. 2002 09:04

Myslím, že to, jak to dopadlo je naprosto normální a zcela to splňuje požadované zadání úlohy. Úplně stejně se přece chovají i všechny živé organizmy. Představte si například hypotetickou situaci, že by naše fyzikální zákony fungovaly tak, jak jsme zvyklí, jen v naší části vesmíru a kdyby se Země přesunula někam, kde by například přestala fungovat elektřina, byly by všechny naše vynálezy v čudu. Spousta elektroniky nefunguje korektně například v silném mrazu. Ale pro naše podmínky je vše OK a stejně tak je OK výsledek pokusu pro konkrétní podmínky v jejich laboratoři.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
aaa bb  |  05. 09. 2002 09:06

Kočka domácí se taky naučí přijímat potravu, která se každé ráno "objeví" v misce a už se nezatěžuje lovem myší, jak by se mohlo zdát normální a to i když tu možnost třeba má

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
miki  |  04. 09. 2002 07:46

Cafo, velmi zaujimavy clanok. Ja v tom nevidim ziadnu zlozitost. Obvod mal nieco urobit, tak to urobil najkratsou moznou cestou, povedal by som blbou logikou, preotze cela evolucia je o tom, obvod alebo molekula nerozmysla o suvislostich, to je rozdiel od vyssich bytosti. Metoda najkratsej cesty, a podla mojho nazoru to bola pricina celej evolucie, Nase chapanie je komplikovanejsie ako dany obvod, takisto sa da povedat ze uloha znie zozen mlieko z obchodu, pridem vezmem, odidem. nic viac ale prave mnozstvom dalsich interakcii sa tato uloha stava zlozitejsia, ako mam peniaze, je cerstve a pod. To ze sa programy dohodli medzi sebou spociva len v tom ze zauradovala ich logika neovplyvnena inymi vecami ako zavist, proste jeden musi vyhrat tak sa dohodneme. Ludom sa to zda divne lebo nie su nauceny rozmyslat v tychto suvislostiach, da sa povedat zjednodusenych. ludia pri rozhodovani maju aj ine dosledky na mysli, ale obvod ma iba jednu. je to tazke pre ludi sa odosobnit a rozmyslat len v rozmedzi ano - nie. ono tie blaboly o rovnovahe maju svoj zmysel, rovnovaha (pre rypavych mierne oscilujuca) bola. ale kedze ludia su ako virus (remember MATRIX?) rovnovaha je v prdeli. ja neviem co sa tolko divite ze vas vytopilo, co sa divia ze u nas sa prezenie vichrica z nicoho nic, ze je v lete zima a zime teplo. ludia si myslia ze oseru prirodu (chapem ju ako system ktory fungoval pokialsa nevyskytol zhubny nador co si mysli ze je pan tvorstva), OMYL vazeni , nebudeme sa stacit divit co sa bude diat, hanbim sa ze som clovek, ani tych par jedincov ktory vyplodili nieco velke to nezachrania, ludi a su virus na tejto zemi vlastne ta BIELA rasa bola najzhubnejsia a zahubila ine co sa naucili zit v rovnovahe, tak nam treba. tu tiez funguje zakon najkratsej cesty. odserete rovnovahu odsere ona vas, nechcem vidiet co moje deti budu musiet zazivat. za posledne roky to nabera prudky spad, vichrice ,povodne a pod. logikas nepusti, akcia nasleduje reakcia, my to neoklamame, stale si myslime ze veci pojdu podla nasho, obvod ma ulohu vyhrat piskvorky, vyhra za kazdu cenu,  iba ludia spekuluju. no uz sa zamotavam, sorry lebo popri tomto aj ranajkujem ;))

cee ya,

sorry aj za preklepy lebo mi tu nefiem preco funguje backspace na 2 znaky a to matie, a este aj 10deka tresky zamota ;))

miki

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bohdan  |  03. 09. 2002 18:44

krasa, tak tady je videt prirodu v akci. Nac bude plytvat necim, co muze nekde ziskat. Algoritmus zjitil, ze oscilace je lepsi nekde prevzit a pak je predat dal, nez je nejak produkovat. Hodnotici fce je to jedno. Kdyby kazda generace populace byla delana na jinem miste, tak by dostali zas neco jineho. Neco podobneho se odehrava i v prirode, ale o hodne pomaleji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pajik77  |  03. 09. 2002 14:49

Zajímavý článek, i dobrá diskuze. Jen mi přijde že se všichni zaměřili jestli řešení bylo správné, nebo ne a nevím jestli se někdo zaměřil na to,že když by skutečně zařízení přenesli do odrušené místnosti jestli by v dalších generacích nevznikl požadovaný oscilátor.

 Prostě jak je to v přírodě, něco se zrodí, ale časem se ukáže že to nemá šanci na přežití, tak se rodí něco jiného.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 21:06

Pri zmene prostredi by cela ta evoluce jela nanovo, takze ano, nejspis by dostali oscilator. Nebo zase neco uplne jineho. Klic neni jednorazova zmena (geneticke algoritmy nemaji zadnou inteligenci a nemuzou se vyvarovat opakovani omylu), ale proste odstineni od okolniho prostredi nebo stale zmeny prostredi mezi jednotlivymi generacemi.
Vpodstate je ale mozna (je tu nekdo, vi zda ano ci ne?) snazsi (z hlediska poctu kroku k vyprodukovani oscilatoru) zacit odznova, nez snazit se prebudovat stavajici prijimac. Ten jiz ma nejake (spatne) struktury, ktere se musi nejdriv rozbourat, nez se zacne nanovo. Nejspis ale ten rozdil neni z celkoveho pohledu dulezity.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  03. 09. 2002 11:50

V posledni vete souhlasim temer se vsim, jen s tim, ze geneticky algoritmy nalezaji krehka reseni, souhlasit nemohu. Teda, ono zalezi, jak nadefinujete "krehke" reseni. Kazdopadne geneticke algoritmy jsou znamy jako generatory velmi subtilnich, stabilnich a odolnych reseni ve smyslu moznosti jejich snadneho "preladeni" pri zmene podminek.

Nejkomplikovanejsi byva ohodnocovaci funkce a reprezentace jedincu a jejich mutace a krizeni. Napriklad, jak vypadaji dva zkrizene obvody?

Jinak cely clanek je fajn zpestreni. Ale neni to ani tak moc genetickych algoritmech jako o spatnych experimentatorech.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Destructor  |  03. 09. 2002 12:10

A tebe by to napadlo .... ???? Pokud ano, tak jsi genius ...  Právě je to o tom, že by to nikoho z nás nenapadlo .... a proto se mi to moc líbí ... 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 12:15

Nemyslím si že experimentátoři byli špatní.
Při simulaci nelze nikdy dopodrobna odhadnout chování modelu, protože není možno do vstupních podmínek zahrnout úplně vše. Takže se během pokusů mohou objevit zajímavé jevy jako například tento výše uvedený. Pak je ho dobré zdokumentovat a předat informaci o něm dále. Předpokládám, že experimentátoři zajistili odstínění a v pokusech pokračovali dále - možná pak nastala nudá rutina - obvod se choval jako osciloskop.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomas  |  03. 09. 2002 13:29

No nevim, ale kdyby se obvod choval jako osciloskop, tak by se vedci opet podivili, ne?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 14:16

Sorry, to máš pravdu - myslel jsem oscilační obvod

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  03. 09. 2002 11:41

Neco mi to pripomina. Konecny vysledek pokusu bude pravdepodobne 42

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  03. 09. 2002 13:13

Ale otazku sa aj tak nedozvieme, pretoze Vogoni su Vogoni...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sklizetch  |  03. 09. 2002 11:01

JE TO CLANEK KTERY ME DOKONALE POBAVIL. dokazuje to jak je pc vykonne, ale hloupe... splnilo presne to co vedci chteli.... ovsem vedci se spatne zeptali :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MartinS  |  03. 09. 2002 11:36

PC je hloupe tak jak ho naprogramovali.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 11:42

Ja myslim, ze PC je hloupe samo od sebe. Chytrost se mu snazi vdechnout az ti vedci. Neni to ale lehke :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Richard Böhm  |  03. 09. 2002 15:59

Hloupe není Pc ale člověk. Ten ho vytvořil a naprogramoval.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Asta  |  04. 09. 2002 15:09

42

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 10:24

To je úžasný přečíst si po čase článek, který se nezabývá polemikou zda je lepší AMD či Intel.

Díky !!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
SQL  |  03. 09. 2002 10:43

... a je to uzasne precitat si znovu po case diskusiu, kde nebezi FLAME windows vs. linux :)

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nereknu  |  03. 09. 2002 10:59

Já bych s tím až tak nespěchal - třeba se zjistí, že operačním systémem na počítači byly windows - no, to rozhodně ne, ty by to nezvládly - to musel být linux
if(document.layers){document.captureEvents(Event.MOUSEUP);}document.onmouseup=PrxOMUp;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
teko  |  03. 09. 2002 11:05

taketo nieco moze v pohode bezat aj na Windows.... taky Windows Data Center, 32 nodovy cluster, kam sa hrabe linux... jedine Windows je vhodne prostredie pre aplikacie na procesor, pamat a vypoctovy vykon

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zz  |  04. 09. 2002 15:46

len 32 nodov? to je naco? do skolky pre male deti?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MartinS  |  03. 09. 2002 11:34

Pripadne Nvidia vs Ati

Jinak diky, hezky jsem si pocetl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xxx  |  04. 09. 2002 10:06

jasne ze jsou vokenice lepci :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 10:46

grrr....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 11:08

Drake = přesmyčka mého jména

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Etheniel  |  03. 09. 2002 12:44

Mame to chapat tak, ze v originale je to krade ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Drake  |  03. 09. 2002 22:56

lol

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vit  |  03. 09. 2002 11:02


window.open=NS_ActualOpen;
Nechci ti brát iluze, ale celé to asi řídil počítač s AMD, Intel by to nestíhal .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bross  |  03. 09. 2002 10:16

Mel jsem lepe cist a vice premyslet. Diky za vysvetleni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pepa  |  03. 09. 2002 08:26

.. jen tomu téměř vůbec nerozumím  !!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Gen  |  04. 09. 2002 08:59

Neboj, nerozumí tomu ani autor článku. Můžu to garantovat, že je vedle, jak ta jedle. Teď konečně vím, že slovo PISÁLEK je opravdu terminus technicus. Prostě pisálek je chlap, který o ničem nic neví, ale hrozně rád o všem píše.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  04. 09. 2002 12:24

Neco konkretniho by asi nebylo, co?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Král  |  04. 09. 2002 14:05

Nedaly by se zcenzurovat ty hrozne smajliky? Diky nim se to cele hrozne blbe cte.

Jinak dobry clanek, diky.

Pavel

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lib  |  03. 09. 2002 08:24

A nepotlacuje tohle mutace? Napr. kdyz hledate maximum funkce na intervalu (vzorovy to priklad na gen. algoritmy), tak se muze stat, ze najdete lokalni maximum, mutace zajisti, ze mozna najdete to opravdove. Krasne to jde videt, kdyz si funkci vykreslite grafem (nejlepe fci 2 promennych 3D grafem) a jedince jako tecky. Pak vidite, jak se vsichni stehujou k nejakemu lok. maximu, ale vlivem mutace se nejaka tecka umistni nekde mimo, a pokud se zorva trefi blizko ke glob. maximu, tak se razem stane dominantni a strhne k sobe ostatni tecky, jinak zanikne.

Kazdopadne, gen. algoritmy nedavaji presna reseni (pokud vubec nejaka daji), ale zase vam rychle daji priblizne reseni NPU problemu - napr. problem batohu.

A uz vubec neni prdel nastavit parametry gen. alg. - pocet jedincu (moc = dlouhe pocitani, malo = nepresne a kolisave vysledky), pomer mutace (moc = divergence reseni, malo = lokalni reseni), metoda vyberu jedince, hodnotici fce atd ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vena  |  03. 09. 2002 09:41

Pokud si spravne vzpominam, tak nejvetsi problem byl prave s hodnotici funkci, tedy jinymi slovy s ciselnym ohodnocenim, jak uvedeny jedinec odpovida me predstave cile.

Coy je prave velmi nesnadne definovat, protoze musite do jedne funkce zahrnout mnoho aspektu a jeste je ohodnotit a nelze (alespon zatim) hodnotit vicerozmerove, neboli, ze jedinec je hodne dobry v tom, ale v jinem spatny ...

Vena

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 10:14

Ja si myslim, ze napr. v tomhle pripadu (oscilator/radio) se funkce dostala do absolutniho maxima. Selhani bych videl v tom testovani (staticke prostredi), mutace tomu nijak pomoci nemusi. Samozrejme, ze mohl vyvoj smerovat rovnou k oscilatoru, ale to by byla stejna nahoda jako ten prijimac a mutace s tim asi nic moc neudelaji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
s0m3body  |  03. 09. 2002 12:27

jeden z vypoctovych algoritmov na riadenie vyroby (pouziva ho napr. firma levi strauss) pracuje na principe genalg
kedze som sa podielal na jeho vyvoji, z vlastnej skusenosti viem, ze najvacsi problem je zvolit spravne mutacie a sposob pocitacovej reprezentacie modelu - aby mutacie urobili 'logicku' upravu riesenia
napr. - klasicky pripad hladania maxima funkcie - mutacia typu bitovy posun float reprezentacie 'kandidatskeho' cisla nema vyznam - pretoze nie je 'logicka' - vzhladom k riesenej ulohe
naopak - mutacia ktora pricita k cislu nejake nahodne vygenerovane (s klesajucou pravdepodobnostou zavislou od velkosti cisla) bude davat ovela lepsie vysledky pretoze je 'logicka'

tak isto ako aj mutacie v dna - vacsinou ide o kombinacie funkcnych celkov (geny, resp. ich podcasti) nez jednotlivych baz

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bross  |  03. 09. 2002 07:49

... co si umi vytvorit fyzickou antenu.
Muzete mi pane Hanke prozradit, jak program muze prijimat oscilace z jineho fyzickeho zarizeni? Ze by pani profesori do testovaci prostredi zahrnuli digitalni kopii cele sve laboratore vcetne vypnutych/zapnutych zarizeni? Nebo onech 10 tranzistoru melo k dispozici fyzicke vstupy? Ja nic takoveho v puvodni zprave nevidim:

After exhaustive testing they found that a long track in the circuit board had functioned as the antenna. But how the circuit "figured out" that this would work is not known.

Pisete hezky o free scene, ale tyhle nesmysly jste si mohl odpustit.

Obvod totiž místo toho, aby vytvářel oscilace sám, tak si z delšího spojení vytvořil anténu a přijímal oscilace vyzařované nedaleko stojícím počítačem.

Kdyby se ho vědci pokusili přenést do jiné místnosti nebo vypnuli onen počítač, zajisté by přestalo fungovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jozka Lopata  |  03. 09. 2002 08:43

IMHO tranzistory byly pripevneny nekde na desticce vedle pocitace a jejich vyvody byly propojeni multiplexory, ktere byly nasledne rizeny pocitacem. Vhodnym nastavenim multiplexoru tak muze vzniknout onen fyzicky dlouhy spoj fungujici jako antena.

jl

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Viper  |  03. 09. 2002 08:50

Zrejme je asi otazka kdo to prevzal od koho, a ten kde to vzal...

Ja jsem to pochopil tak, ze pocitac ridi programovani neceho jako je hradlove pole, cili nastavuje skutecne propojeni opravdovych tranzistoru, pak do toho pousti opravdovy signal a skousi jestli mu to opravdu osciluje (cili nejedna se o virtualni experiment). Proto je mozne, ze v jedne generaci obvodu se tranzistory zrovna pospojuji tak, ze vznikne kus rovneho vodice fungujiciho jako antena na ktere se zrovna nahodou indukuje vlneni vydavane nedalekym pocitacem/televizi/mobilem/cimkoliv.

Pocitac zjisti ze to na vystupu kmita, tak je spokojenej.

To je uuzaasnyy....

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 10:10

Ano, tak jsem to myslel i ja. K clanku na onom Newscientistu jsem se dostal pres Slashdot, linky jsou uvedeny v clanku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Viktor Janeba  |  03. 09. 2002 08:56

Anglictinu moc nezvladame, ze?

"Layzell and Bird were using the software to control the connections between 10 transistors plugged into a circuit board that was fitted with programmable switches. The switches made it possible to connect the transistors differently."

Takhle... ten program to pouze ridil, oscilace prijimaly fyzicke soucastky.
Zajimavej clanek :).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 10:18

Hodnoceni kazdeho reseni bylo zalozeno prave na te fyzicke simulaci na tom programovatelnem obvodu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Q  |  03. 09. 2002 07:38

Proč se vědci diví. Ukazuje se, že lennost je největší motor pokroku

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miroslav  |  05. 09. 2002 12:09

Skor myslim, ze jednoduchost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
WWW  |  03. 09. 2002 02:01

Napsat "Bizardní" je skutecne bizarni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sklizetch  |  03. 09. 2002 06:51

obavam se ze slovo bizardni je v ceskem slovniku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patafista  |  03. 09. 2002 07:51


window.open=NS_ActualOpen;
Obávám se, že slovo "Bizardní" není ve slovníku, jen slovo "Bizarní".......

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |  03. 09. 2002 08:12

...a co vlastně znamená česky výraz bizardní a co znamená bizarní??

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sklizetch  |  03. 09. 2002 08:38

krute, ale donutil jsi me podivat se tam....   divne.... mel sem za to ze se rika bizardni....    doted jsem zil v omylu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Cyber  |  03. 09. 2002 09:41

 

slovo bizardni je spolecensky akceptovatelne asi tak jako slovo vcas  takze si ze sveho omylu nic nedelej, ja taky nerika bizarni...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
czbird  |  03. 09. 2002 10:43

co mas proti slovu vcas?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Goblin  |  04. 09. 2002 14:55

Ja tu koukam do Lingea Lexicon 2002 a mam

bizardní = (vymykající se obvyklemu, ap.) freak
bizarní = bizarre, outlandish, weird, odd, (a přitažlivý) quaint, (podivný) peculiar, (svérázný) quirky,

pri prekladu zpatky to taky rozlisujou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Moyo  |  03. 09. 2002 09:35

No neviem ako v Ceskom, ale v Slovenskom slovnik slovo "bizardny" je

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Wopi  |  03. 09. 2002 15:21

Což o to, slovenština si "přetvořila" mnoho slov (hmla) :), to není důvod to zavést do češtiny, která se shoduje s ostatními jaryky (bizarre).

:)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Moyo  |  03. 09. 2002 15:35

Hmm, zaujimavy argument, o tom "pretvarani" slov ...

1/ Ako zaklad si vzal bizarre z anglictiny ... OK beriem
2/ Aky zaklad si vzal pri slove HMLA ??? (angl. FOG) je to mozne, ze ste si toto slovo nakoniec "pretvorili" vy ...
3/ ... presne tak isto, ako ste si "pretvorili" alebo teda radsej vymysleli nazvy mesiacov ... pri tychto uz neberies zaklad z anglictiny ???

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zz  |  04. 09. 2002 15:41

3/ tak to sa mylite. cesky jazyk ako jeden z mala si ponechal povodne nazvy ine nazvy prebraly maximalne prebraly a upravili do jazykovo prijatelnejsej formy (slovencina)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MartinS  |  03. 09. 2002 18:59

Zato čeština nic nepřetváří viďte. A nevidím důvod proč by čeština neměla mít vlastní slovo významově shodné s angl. bizarre

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zimič  |  03. 09. 2002 21:29

To není dobrej příklad. Obojí má základ v praslovanským mïgla (to ï má bejt měkkej jer), souvisí s litevským migla. Do ruštiny to správně dalo mgla a česky a slovensky by to mělo znít mhla. Ale voba dva jazyky si to přetvořily

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Moyo  |  03. 09. 2002 22:28

nuz ale s tou hmlou som to ja nevymyslel

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  03. 09. 2002 10:06

Omlouvam se, mate pravdu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jozo  |  03. 09. 2002 01:04

c++ ma uz geneticke programovanie davno v sebe :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MartinS  |  03. 09. 2002 07:28

Nejedna se spis o genericke?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honza  |  03. 09. 2002 16:25

Hmmm...nekdo, kdo opravdu ma tuseni o cem je rec...Geneticke programovani neni vazane na zadny jazyk. Jdete zpet do skoly a trochu se neco naucte z AI!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  05. 09. 2002 00:54

Jdete zpet do skoly a trochu se neco naucte z AI!

Pokud vim tak geneticke programovani je "relativne" nove. A kdybi se mel clovek kvuli kazde novince co se objevi vracet do skoly tak by z ni asi nevysel nikdy. Proto by bylo lepsi pro neznale uvest nejakou internetovou adresu s popisem.
Muzu doporucit treba http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/FBE1207307BCBD11C1256A5C005E61A6

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honza  |  07. 09. 2002 09:46

Geneticke programovani neni nikterak moc nove. Tenhle koncept ma za sebou priblizne 10 let vyvoje a v umele inteligenci je standardem. Pochopitelne, neuronalni site maji vetsi tradici a jsou starsi, ale hodi se na neco jineho a GA ma vyznam prdevsim pro oblasti, kde se resi unikatni problemy a hleda se doposud neobjevene nove a nejlepsi reseni.

A rozhodne si myslim, ze plest si GENERICKE programovani s GENETICKYM, je znak znacne velke neodbornosti a neprofesionality. Pokud dotycny dela do pocitacu, tak v tom pripade ze me muze byt geneticky inzenyr manipulujici DNA a to na zaklade toho, ze se zabyvam genetickym programovanim ;o) Rekl bych, ze moje vysledne "produkty" by odpovidaly teto slovni hricce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor