tak já ti to vysvětlím, a to zcela zdarma 
Jeden waffer stojí nějakou sumu, řekněme $1000. A teď si představ, že k TSMC přijde nVidia i AMD a donesou jim své návrhy, s tím, že to chtějí u nich vyrábět. Technologové TSMC se zamyslí, spočítají si výrobní kapacity, náročnost a řeknou si cenu za jeden vyrobený plát (waffer), tak, aby pokryli své náklady a zisk (do toho samozřejmě vstupuje také třeba fakt, nakolik už mají obsazené výrobní linky, jak už moc je mají splacené, jak moc jsou amortizované apod.) - řekněme dalších $1000. Stále se bavíme o ceně za plát. A teď to přijde: Oba výrobci grafik vyrábějí nyní stejnou technologií (40nm), přičemž ale čip od ATI je téměř 4x menší. Co to znamená? Že na jednom wafferu vyrobí ATI 4x více jader. A teď pozor. Matka příroda je velká kouzelnice, a díky ní se waffery vyrábějí z materiálu výlučně ve tvaru válce (a tedy waffer má kruhový tvar). To znamená, že nvidia se svými většími (plochou čtevrcovými) jádry bude mít problém vykrýt místa u okrajů, kde v každé řadě bude tratit minimálně 2 jádra. Jako dobrou demonstraci doporučuju nakreslit kružnici na čtverečkovaný papír a 1 čvereček považovat za ATI jádro, čtverec 2x2 považovat za nVidia jádro. Rovnou říkám, že toto není přesný příklad (poměry nejsou 1:4 a ne vždy půjde zbylé místo využít), ale ber to jako ilustraci, proč jsou menší jádra lepší. A jedeme dál. Každému je doufám jasné, že fotolitografický proces výroby polovodičových čipů není bezchybný, hodně často je za nekvalitou nehomogenita substrátového podkladu, někdy "místně" selže i samotný litografický proces (spoje o šířce několika málo atomů). V případě ATI je okrajových čipů (kde k nehomogenitám dochází vlivem nejrychlejšího chladnutí při výrobě materiálu wafferu nejčastěji) použito k levnějším modelům nebo jsou vyhozeny, v případě nVidia se děje totéž. Problém je v tom, že případnou nehomogenitou je u nvidie postiženo statisticky větší procento čipů, právě díky jejich větší ploše.
Výsledkem je to, že z jednoho wafferu AMD vyrobí řekněme 100 ks prémiových čipů, kdežto nVidia třeba jen 20. Pokud nebudeme brát v potaz prodej "neplnohodnotných" variant, pak nám vychází cena za jeden ATI čip jako 2000/100=$20 a u nVidie jako 2000/20=$100. A to je už docela zajímavý rozdíl v nákladech, co říkáš? K výrobním nákladům si firmy samozřejmě musí přičíst náklady na balení, propagaci, logistiku a v neposlední řadě také marži, ze které pak realizují zisk. A tak, pokud obě firmy prodávají za +/- stejné peníze, musí AMD logicky realizovat v přepočtu na kartu vyšší zisk, s ohledem na počet prodaných karet a změnu podílu na trhu by hrubý zisk AMD z grafické divize měl být vyšší (zde nezapočítávám ztráty ostatních částí AMD, odpisy apod.)
Je ale samozřejmé, že v reálu takové rozdíly nebudou (čísla jsem volil tak, aby to pěkně názorně vycházelo), nicméně ve velkých sériích hraje roli každý cent, a zde, troufám si tvrdit, bude rozdíl, a rozhodně ne malý.
Co se týká cen za paměti, tak v tomto případě bych se odvážil tvrdit, že v nejhorším případě je dnes rozdíl ceny pamětí roven rozdílu cen za PCB (u nvidie řádově složitější, vícevrstvý a spojovaný) plus chlazení.
O tom, že "o cenách víme kulový" bych se odvážil polemizovat. Ano - neznáme přesné částky, ale prostými logickými úvahami a analogiemi jsme schopni kvalifikovaných odhadů. 
