Obecná si vztahu žen k technice a technicky založeným „hračkám“ představujeme spíše jako chladné využívání fragmentu jejich schopností – bez většího zájmu o ně, či bez nějakého výraznějšího potěšení z jejich vlastnictví. Podobně jako v jakýchkoliv jiných obvyklých popisech a představách jsou i v tomto směru k nalezení výjimky – ženy či dívky, jenž řeší u svého mobilu nejen vzhled ale i funkcionalitu, které rády objevují nové online služby a technické hračky. Prostě žena-geek, neboli „geekette“ či infantilněji „geek girl“.
Samotné označení geek je však historicky i v současnosti ještě pořád založeno spíše na silném zájmu až posedlosti obecně, než na jejich objektu. Historicky šlo o velmi divné až nepochopitelné záliby, které se postupem času přetransformovali v aktuálnější „postižení“ technikou či vědou. Zájmy mimo hlavní proud, a možná až nezdravá posedlost jimi, poměrně logicky posouvali geeky trochu mimo společnost – vždyť kdo by se chtěl kamarádit s takovými podivíny?
Geekette si umí vybrat. Prioritou je technická vyspělost, ale oproti klasickým geekům má zpravidla i základní cit pro styl. Volbou netbooku tak může být třeba Sony Vaio řady P se špičkovou výbavou a netradičním barevným laděním.
Být divná může být in
Jste geek/geekette?
Původně se označení „geek“ používalo ve zcela jiném kontextu. Základem geek či „geck“ je totiž „fool“ či „freak“ – jednoduše divný a/nebo posedlý člověk. Jedna ze slovníkových definic přiřazuje k označení geek osobu vystupující na karnevalu či pouti, která předvádí obskurní představení zahrnující například odkousnutí hlavy živé slepice.
Současné vnímání se od původního smyslu vzdálilo. Geek je i v současnosti člověk minimálně trochu divný a částečně posedlý (alespoň z pohledu většinové veřejnosti), jeho divnost a posedlost se však spojuje s mnohem aktuálnějšími obory – technikou, dnes převážně IT technikou.
Naše společná paměť je však krátká a v poslední době se označení geek posunulo na takovou úroveň, že se jím lze i chlubit. Technické hračky, počítače, online služby a přidružené aktivity již totiž nejsou mimo hlavní proud či zájem společnosti jako celku. Proto se lidi, kteří jim rozumí a mají je rádi, stávají zajímavější a žádanější nejen na trhu práce – přečtěte si například pojednání o tom, proč se vyplatí chodit s geekem (v angličtině).
Jak nám do toho zapadají ženy? Ještě poměrně nedávno bylo s ohledem na zmíněnou obecnou představu o vztahu žen k technice téměř nemyslitelná existence ženy, jenž by se sama dobrovolně, nebo dokonce s hrdostí označovala za geekette. Zmíněný posun technických dovedností do hlavního proudu však způsobil, že to již není tak moc divné, aby to nemohlo být zároveň „cool a in“.
Někdy stačí opravdu málo
Míra posedlosti a také znalostí či vztahu se zároveň odvíjí od určité „normální“ úrovně, kterou definuje společnost jako celek, a proto obvykle nejde srovnávat míru „postižení“ mezi geeks a geekettes. Přesně dle známého pořekadla „jednooký mezi slepými králem“ je totiž i žena či dívka, která nejenže zvládne, ale i s oblibou využívá více než 20 % funkcí chytrého telefonu velmi rychle škatulkována směrem k divnosti a posedlosti – pak stačí jen přidat trendy nálepku a máme novou geekette.
Oblíbená hračka amerických geekettes – Motorola FlipOut. Qwerty, Android, neobvyklé technické řešení a osobitý styl.
Výraznější vstup žen do geek komunity způsobil i snahu o objev nějakého počeštěného pojmenování – geekette se totiž nevyslovuje právě nejpohodlněji a geek girl je pro mnohé feminističtěji založené ženy až příliš infantilní. Na netradičním místě, v čísle 348 Nového Prostoru, bylo prvně použité označení Technomolka, které dle autorky článku Ivety Hajdákové vychází z knihomola jakožto člověka se silným zájmem o knihy. Vhodnost tohoto označení je však minimálně diskutabilní s ohledem na původ slova knihomol, který skutečně vychází ze záliby molů v konzumaci papíru a tedy i věčnému „ležení v knihách“. Zájem či posedlost je společná, motivace a původ slova však kulhá.
Chytré věcičky i zbytečné služby
Jak tedy přesněji definovat geekette, aby bylo konečně jasno? Základem je silný zájem až posedlost, který se v kontextu technických hraček či služeb projevuje různorodě. Naše konzumní společnost, rychlý rozvoj technologií a v neposlední řadě i taktiky marketingových oddělení dávají značný prostor posedlosti vlastnit tu nejnovější technickou hračku a správná geekette si proto častěji vybírá nový mobil či počítač nežli kabelku či boty.
V internetovém věku lze se přímo nabízí objevování a zkoušení všech možných online služeb – moderní geekette si lze představit jako velmi zkušenou surferku na vlnách internetu (podobnost se zálibou v surfování na pravých vlnách, které holduje jedna z prominentních „geek girls“ v ČR – Eliška Hutníková je čistě náhodná), která má profil či účet všude a někdy i stovky až tisíce kamarádů či následovníků v sociálních sítích.
Dnes patří geek primárně mezi skupinu označení, které rozčleňují jejich nositele dle sociálních dovedností, obsese (posedlosti) a technických dovedností či inteligence obecně. Nejlepší představu o různých stavech, které z této trojice vlastností vyplývají, získáte z jednoduchého diagramu. Dodatek pro geeky – ano, je to vennův diagram.
Když nástroj není cíl
Do škatulky geekette někdy spadnou i takříkajíc nevinné oběti. Pracovat s počítačem, mít chytrý telefon či „umět s internetem“ jsou dnes docela normální věci, které když se nespojují s opravdovým zájmem o tyto většinou pracovní prostředky, nemají nic společné s geek kultem. Je to podobné jako ve škole – dobré známky znamenají téměř automaticky nálepku šprt, dnes je v podobném duchu v módě přisoudit nálepku geek komukoliv s lehce nadprůměrnými schopnostmi či výbavou v technickém směru.
Je rozhodně pozitivní, že zájem o techniku či obskurnější záliby dnes již nemusí být stigma, posouvat geeky a geekettes do hlavního proudu nedává příliš smysl. Zájmy a záliby této skupiny lidí jsou jen dnes bližší hlavnímu proudu, posedlost a zanícení pro ně je však ještě pořád jasně vymezující. Nyní mě prosím omluvte, musím jít vyzkoušet všechny nové aplikace pro iPhone v kategorii photography!
Původní verze tohoto článku vyšla v časopise Computer číslo 20/10.