Evropský parlament se postavil proti dohodě ACTA

Česká europoslankyně Zuzana Roithová stála u zrodu deklarace EP. Ten se postavil proti současnému projednávání tajné „protipirátské“ dohody ACTA a žádá její zveřejnění.

Koncem září začne v pořadí už jedenácté kolo jednání nad připravovanou mezinárodní smlouvou ACTA – tentokrát v Tokiu. Tu už všichni dobře znáte, v květnu jsme totiž publikovali obsáhlý článek o tom, co přináší a jaká jsou její rizika. Jednání ACTA se účastní Evropská unie, USA a další země. Dohromady jich je 37.

Jen připomenu, že se jedná o návrh mezinárodní smlouvy, která by měla sjednotit boj s padělaným zbožím. A jelikož takovým zbožím může být i elektronické autorské dílo šířené skrze internet, smlouva se snaží upravovat způsob kontroly dat nejen na webu ale třeba i ve vašem kapesním počítači.

Rizika ACTA

K nejkritizovanějším bodům ACTA patřila třeba skutečnost, že by byli za nelegální data na internetu právně odpovědní operátoři. Ti by museli buď sami kontrolovat, co protéká jejich sítí, nebo by do systému vpustili třeba zástupce ochranných svazů, tedy vlastně soukromé subjekty. Hrozila také praxe známá ze zámoří, kde vám může úředník na letišti zkontrolovat notebook nebo třeba kapesní přehrávač, jestli na něm náhodou nemáte MP3 nahrávky bez doložitelné licence.

Mnoho z těchto bodů se naštěstí podařilo z návrhu postupem času vymýtit. Dnes už tedy víme, že vám v Evropě nikdo nebude prohlížet data na počítači a stejně tak nebudou za pirátskou činnost pranýřovaní poskytovatele internetu. Pokud už někdo bude sdílet nelegální data, bude to pouze a jedině jeho zodpovědnost.

Co stále hrozí

  1. Stále není úplně jasné, jestli se bude ACTA týkat skutečných komerčních padělatelů, nebo i běžných domácích uživatelů – tedy i nás.
     
  2. Povinné odpojování neposlušných uživatelů od internetu po vzoru francouzského HADOPI sice z návrhu vypadlo, nicméně to neznamená, že by takovou legislativu v návaznosti na ACTA nezavedly národní vlády a parlamenty.
     
  3. Dohoda se implicitně nezaměřuje na velké padělatele, kteří způsobují největší ztráty.
     
  4. Největší spor přetrvává ohledně rozsahu dohody. Zatímco EU chce široký dopad na veškeré duševní vlastnictví včetně geografického označení (padělání Olomouckých tvarůžků aj.), ostatní země nic takového ve svém právu zpravidla neznají.

Česká poslankyně versus ACTA

Co se nelíbí Roithové

  • Vyjednávání ACTA nezastřešuje žádná mezinárodní organizace (OSN, WTO)
     
  • Součástí jednání nejsou rizikové země Rusko, Čína, Latinská Amerika nebo Indie, kde se naopak padělání daří nejlépe
     
  • Smlouva byla v dubnu zveřejněna, další jednání a její změny jsou ovšem tajné
     
  • USA chtějí ACTA dojednat do listopadových voleb do Kongresu, kvalita tedy ustoupila rychlosti
     
  • Státy i Evropská komise tvrdí, že ACTA nepůjde nad rámec stávajících předpisů EU, nicméně je málo pravděpodobné, že vznikne text, který by ani u jednoho ze členů nepotřeboval dodatečné legislativní úpravy.

ACTA si ovšem našla nepřátele nejen kvůli podobným návrhům, ale také pro své utajení. Detaily jednání neznala nejen široká veřejnost, ale dokonce ani Evropský parlament. Části návrhu nejprve unikly na web Wikileaks, pod tlakem odborné veřejnosti pak EU publikovala plné znění z 21. dubna letošního roku. Nicméně tím vše skončilo a od té doby se jedná opět za zavřenými dveřmi. Detaily znají pouze představitelé vlád a Komise.

Klepněte pro větší obrázekTo se pochopitelně nelíbilo poslancům Evropského parlamentu, kteří tak mohli v praxi opět otestovat článek 218 Lisabonské smlouvy. Článek garantuje poslancům právo na detailní informace o všech připravovaných mezinárodních smlouvách, ve kterých je zainteresovaná Evropská unie.

Do čela skupiny takzvaných „čtyř ACTA mušketýrů“ se postavila česká europoslankyně Zuzana Roithová s François Castexovou (Francie), Alexandrem Alvarem (Německo) a místopředsedou EP Stavrosem Lambridinisem (Řecko) a už v únoru iniciovali písemné prohlášení číslo 12/2010.

V úterý 7. září získalo prohlášení potřebnou nadpoloviční většinu 377 poslanců a včera pak konečně vstoupilo v platnost. Nás může zahřát na srdci mimo jiné to, že se jedná o první deklaraci Evropského parlamentu v historii, kterou incioval český europoslanec.

A co vlastně deklarace obsahuje? Evropský parlament především žádá Komisi o okamžité odtajnění jednání o smlouvě ACTA a dále i to, aby dodržovala principy subsidiarity.

 

„Komise by měla okamžitě zveřejnit všechny dokumenty související s probíhajícími jednáními,“ píše se v deklaraci evropských poslanců.

 

Poskytovatelé internetových služeb nesmí být podle prohlášení zodpovědni za data přenášená nebo shromažďovaná prostřednictvím jejích sítě do té míry, aby je bylo třeba filtrovat.

Plné znění deklarace

Vyjádření Zuzany Roithové

Komisař pro obchod De Gicht se nás snažil ujistit, že z prospěchu ratifikace ACTA budou těžit všichni Evropané. Nesouhlasím. ACTA nepomůže Evropě do té doby, dokud se nebudou jednání účastnit také země jako Čína, Indie nebo Brazílie, které jsou největšími producenty padělaného zboží.

A co víc, filtrování každodenního internetu je stále na pořadu dne, protože podobná legislativa se může objevit při zavádění nového práva národními parlamenty.  To by mohlo vést k naprosto nepřijatelnému narušení soukromí jednotlivců. ACTA používá proti padělání stará pravidla a zbraně. Jinými slovy, současná podoba ACTA není moderní smlouvou, která by reagovala na výzvy 21. století.

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A. vzhledem k právě probíhajícím jednáním týkajícím se obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA),

B. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zaručuje Evropskému parlamentu spolurozhodovací roli v obchodních záležitostech a přístup k dokumentům z jednání,

1. domnívá se, že navrhovaná dohoda by neměla nepřímo ukládat harmonizaci autorského práva, patentového práva a známkového práva EU, a že by měla být dodržována zásada subsidiarity;

2. prohlašuje, že Komise by měla okamžitě zveřejnit všechny dokumenty související s probíhajícími jednáními;

3. domnívá se, že navrhovaná dohoda by neměla omezovat náležitý soudní proces a ani by neměla oslabovat základní práva, jako je svoboda projevu a právo na soukromí;

4. zdůrazňuje, že v případech, kde již existují občanskoprávní opatření, musí před zavedením trestních sankcí proběhnout hodnocení hospodářských a inovačních rizik;

5. domnívá se, že poskytovatelé internetových služeb by neměli nést odpovědnost za data přenášená nebo shromažďovaná prostřednictvím jejich služeb do té míry, že by byl nutný prvotní dohled nebo filtrování těchto dat;

6. upozorňuje, že jakékoliv opatření, jehož cílem je posílení pravomocí přeshraniční kontroly a zabavování zboží, by nemělo poškodit celosvětový přístup k zákonem povoleným, cenově dostupným a bezpečným lékům;

7. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů předal Komisi, Radě a parlamentům členských států.

Co se skutečně stane?

V každém případě, deklarace Evropského parlamentu je především formální prohlášení a z hlediska fungování Evropské unie nemůže Komisi k ničemu nutit. Na druhou stranu, souboj s poslanci by se Komisi nemusel do budoucna vyplatit. Držme tedy poslancům palce, aby byla smlouva, která se může potenciálně dotknout každého z nás, definitivně odtajněna a prošla mnohem širším odborným sítem.

Témata článku: Byznys, Právo, Internet, Bezpečnost, Indie

97 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Josef Němec 14. 9. 2010 8:18:13
    Deset let nuceného zpívání :-).
  • Josef Němec 14. 9. 2010 7:25:27
    1. Proboha co to blábolíš o umělecké šedi? Za tu můžou právě...
  • Pety 13. 9. 2010 9:12:20
    Nechápu, proč pořád melete cosi o ilegálním stahování. Na stahování není...
Určitě si přečtěte

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

Sbíječky vyměnili za klávesnice. Nový projekt má za cíl přeučit horníky na programátory

** Programátorů je málo a horníků bez práce po uzavření dolu Paskov bude moc ** Problém řeší unikátní projekt ** Pilotní kurz dává naději, že by z horníků mohli být použitelní kodéři

28.  11.  2016 | David Polesný | 78

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

ASUS ZenBook 3 se začal prodávat v Česku. Je ve všem lepší než MacBook, ale bude to stačit?

** Novinka od Asusu míří přímo proti MacBooku od Applu ** Nabídne daleko více výkonu za stejné peníze

2.  12.  2016 | David Polesný | 119